Když se koncem 80. let minulého století v CERNu odehrával vývoj hypertextového značkovacího jazyka HTML (o něm někdy později) v podání Tima Bernerse Leeho, nikdo netušil o jaký pokrok se jedná. První webová stránka, která poté vznikla na začátku 90. let, odstartovala masivní informatizaci světa. Co je to vlastně webová stránka? A proč jsou některé dohledatelné a některé tak jednoduše nejsou?
Co je vlastně informační gramotnost aneb jak se stát včelařem
Tento článek považujte za úvodní seznámení s pojmem informační gramotnost. Jeho vícerozměrnost bude určitě reflektována v dalších článcích, metodách, studiích. Nicméně pro začátek je nutné určit základní rámec.
Americká knihovnická asociace (ALA) ve svém konceptu IG zdůrazňuje zejména faktor schopnosti pojmenovat své informační potřeby a následně určit informační zdroj včetně způsobu vyhledání a nalezení odpovídajících relevantních informací, přičemž poté bude daná informační potřeba uspokojena (ALA 2000).
Pokud si tedy tu velmi obecnou definici rozebereme na fáze, pochopíme celou podstatu a důležitost IG pro bytí, vzdělávání a činnost v soudobé (post)informační společnosti.
Určení vlastní informační potřeby
Úplně na počátku si jednoduše musíme uvědomit, co potřebujeme za informace k vyřešení našeho informačního problému.
Příklad:
Pan Novák se ráno probudil a rozhodl se, že se stane včelařem. Tímto rozhodnutím u něj vznikl informační problém a s ním následně informační potřeby. A jako správný informačně gramotný člověk si sepíše, co bude potřebovat zjistit. Napadají ho zatím tyto otázky:
- Kde a jak chovat včely?
- Co je potřeba k chovu včel a jaké jsou vstupní náklady?
- Jak se budou dívat na můj chov včel úřady? Potřebuji někde tuto činnost nahlásit?
- Jaká jsou nebezpečí, která mohou v rámci chovu vzniknout?
- Jak se stáčí med?
Určitě vás napadne dalších mnoho otázek, které by si pan Novák mohl položit, ale prozatím ho nechme jen u těchto.
Určení informačního zdroje
V momentě, kdy máme určené informační potřeby. Hledáme zdroj informací, který by nám je pomohl osvětlit.
Příklad:
Pan Novák v rámci snídaně uvažuje, kde (informační zdroj) bude odpovědi na své otázky (informační potřeby) hledat. Napadají ho následující řešení:
- Profesionální včelař v mém okolí, za kterým pojedu a vyzpovídám ho (primární informační zdroj)
- Abych zjistil, zda takový někdo je v mém okolí, podívám se na Google Mapy nebo na Najisto.cz (sekundární informační zdroj)
- Půjdu do knihovny a půjčím si knihy o včelařství (primární informační zdroje) a začnu studovat.
- Abych, zjistil, zda v naší knihovně takové knihy mají, podívám se do knihovního katalogu (sekundární informační zdroj). Případně je nutné zavolat do knihovny a zeptat se paní knihovnice (primární informační zdroj).
Dotaz v informačním zdroji
Aby nám informační zdroje vrátily zpět relevantní informace, musíme se správně zeptat.
Příklad:
Samozřejmě, že pokud pan Novák půjde první cestou, tak se profesionálního včelaře bude ptát na své otázky v přirozeném jazyce. Ale to jsme trochu napřed, protože hodlá nejdříve zjistit jeho existenci v okolí na zmíněných dvou místech na internetu (Google Mapy, Najisto.cz). A zde přichází problém reprezentace informačních potřeb v podobě klíčových slov – což už je trochu formalizovaný způsob, jak sdělit naše informační potřeby. Napadá ho, že zkusí „včelařství“, ale to nestačí. Tyto internetové zdroje by totiž mohly mít ukryty další kontakty na významné odborníky v oboru včelařství pod klíčovými slovy (či spojeními): „včelař“, „chov včel“, „včelařské potřeby“, „prodej medu“,… Podobně situaci řešíme ve druhém případě, kdy se pan Novák rozhodne jít cestou samostudia.
Získávání a ověřování informací
Ačkoli získávání informaci z lidských (primárních) informačních zdrojů může mít často intuitivní ráz, sekundární informační zdroje už vyžadují určité přístupy k vyhledávání.
Příklad:
Zatímco u včelaře-experta je relevance informací nadmíru jasná (i když pro ověření informací by pan Novák měl navštívit minimálně ještě jednoho), studium včelařství z knih a podobných dokumentů je již specifická intelektuální činnost.
- Knihovní katalog mu nabídne na základě daných klíčových slov 6 dokumentů.
- Co s tím strdím? : včelařství, voskařství, perníkářství : katalog k výstavě
- Ekologie chovu včel
- Fenomenální včely : biologie včelstva jako superorganizmu
- Hravě o včelách v mateřských školách : náměty na aktivity motivované pohádkami
- Kočování se včelstvy
- Správná praxe v chovu včel
Pan Novák si vybírá tituly k vypůjčení (označené tučně). Studiem těchto knih následně získává odkazy na další prameny z oblasti včelařství ve formě citací (tyto knihy nejsou sice přítomné v místní knihovně, ale paní knihovnice mu je zařídí v rámci meziknihovní výpůjční služby) a rovněž se rozhodne napsat autorům titulu Správná praxe v chovu včel, která je v míře relevance nejblíže jeho informační potřeba, které vyřešil.
Vytváření poznatkové báze
Nalezené informace je vhodné uchovávat pro jejich budoucí využití a revizi.
Příklad:
Pan Novák se již dostal k mnoha výborným informačním materiálům a pilně studuje. Vše si zaznamenává do myšlenkových map, ale občas využije i svůj virtuální záznamník Evernote. Kombinací těchto dvou nástrojů získává vlastní bázi poznatků.
Zde uvedený myšlenkový postup fiktivního pana Nováka reprezentuje formu informační gramotnosti. Je samozřejmě jasné, že podobný informační problém „Jak se stát včelařem?“ lze řešit mnoha jinými přístupy. Cílem bylo spíše představit formu IG a zasadit ji do reálného světa.
V souhrnu tedy, informačně gramotný člověk je schopen:
- Určit rozsah a povahu informační potřeby.
- Účelně a účinně dosáhnout požadované informace.
- Kriticky zhodnotit a ověřit nalezené informace a zdroje, z nichž pocházejí.
- Využít (použít) informace a proměnit je ve znalost.
- Splnit specifické (odborné) informační cíle.
- Pochopit podstatu právních a ekonomických souvislostí s vyhledáváním a využíváním informací s ohledem na etiku takové činnosti.
Na základě těchto schopností lze říci, že IG se stává u každého člověka základnou pro celoživotní vzdělávání a proces učení. Umožňuje totiž myslícímu jedinci podstatně zvětšit rozměr jeho poznatků, ale i získávání podkladů pro jeho průzkumnou a sebevzdělávací činnost.
Se samotnou IG jsou spojeny především dva typy institucí: knihovny a školy.
IG si neplést s počítačovou gramotností
Termín informační gramotnost nelze zaměňovat s pojmem počítačová gramotnost, kterou přímo a úzce reprezentuje schopnost ovládat a využívat informační technologie – konkrétně osobní počítač. Často se počítačová gramotnost zmiňuje v souvislosti s tzv. řidičákem na počítač (European Computer Driving Licence), který si již 20 let klade za cíl seznamovat s využitím PC široké spektrum potenciálních uživatelů (ECDL Foundation. 2017).
ALA, 2000. Information Literacy Competency Standards for Higher Education. [Web page] [online]. 2009(22 Jun) [vid. 2017-01-03]. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/mgrps/divs/acrl/standards/standards.pdf
ECDL FOUNDATION., 2017. ECDL – Mezinárodní standard pro digitální znalosti a dovednosti [online] [vid. 2017-02-02]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/
Photo by coniferconifer 
Intellectual Property Audit: základní právní rámec (část druhá)
Typologie patentových dokumentů
Z pohledu průmyslové práva je nutné rozlišovat následující patentové dokumenty:
Patent
Samotná listina, kterou vydává patentový úřad s obvyklou platností 20 let při pravidelné úhradě udržovacích poplatků. Po této době se stává patent součástí společnosti, která jej může využívat. Vnímání patentu jako smluvní vztah mezi vládou dané země a vynálezcem je na místě. Dostane právo na ochranu, nicméně musí poskytnout informace o technologii skrze patentovou přihlášku.
Patentová přihláška
Přihlášky obsahují patentové nároky, které vymezují novost. Vedle této informace však poskytují kompletní technické řešení, geografický rozsah ochrany, bibliografické údaje a následně i výsledky průzkumu novosti, které provádí příslušný patentový úřad. Od doby podání patentové přihlášky se počítá doba ochrany. Důležitost patentové ochrany reflektuje stále zvyšující se počet patentových přihlášek.
Průmyslový vzor
Tyto dokumenty chrání tvary výrobků.
Užitný vzor
Menší rozsah patentové ochrany, typicky na 5 let, určují užitné vzory. Využívají se zejména u zlepšovacích návrhů, inovací, a řešení, které nepředpokládají časově významnější komerční potenciál.
Topografie polovodičových výrobků
Patentová rodina
Informačně významný soubor přihlášek, který definuje geografický rozsah ochrany pro dané řešení.
Intellectual Property Audit: základní právní rámec (část první)
Informace o duševním vlastnictví se v rámci podnikových informačních potřeb řadí mezi nejdůležitější faktory úspěchu v rámci komercionalizace výzkumu a vývoje. Hlavní roli v ochraně technologických řešení hrají patenty, které pro firmy představují silný nástroj ochrany jejich vynálezů a inovací, ale na druhé straně rovněž unikátní zdroj informací o technologickém vývoji a činnosti konkurence [1], [2].
Charakteristiku patentových informací lze shrnout do následujících klíčových bodů:
- Patentové informace jsou signifikantní kvůli rychlosti jejich zveřejňování a to zejména v ohledu nových technologických trendů.
- Dostupnost patentových informací zaručuje firmám přístup ke komplexním technologickým řešením.
- Množství zveřejněných patentových přihlášek umožňuje detailní analýzu odvětví.
- Skrze patentové informace lze sledovat významné výzkumné a vývojové aktivity v rámci konkurenčního boje.
Patentový dokument z hlediska práva
Patent lze ve své základní charakteristice považovat za právní dokument chránící vynález, či inovaci nového produktu, či služby, přičemž rozsah právní ochrany určuje zákon. Ačkoli se v posledních letech v souvislosti s otevřenými inovačními modely a síťovou ekonomikou objevovaly přístupy ke sdílenému vynálezectví, resp. k uvolňování patentových práv daného řešení společnosti ještě před uplynutím ochranné lhůty, faktem je nezastupitelnost patentového práva a ochrany vzhledem ke globalizovanému konkurenčnímu boji [1], [3].
V souvislosti s patentovým právem je nutné specifikovat základní premisy vycházející ze samotné podstaty tohoto typu ochrany:
- Lze chránit takové řešení, které není součástí stavu techniky, přičemž stavem techniky se rozumí vše před vznikem práva přednosti přihlašovatele, co bylo umožněno využívat veřejnosti, ať už písemně, ústně, či jinak.
- Platný patent opravňuje využívat chráněný vynález, či inovaci pouze se souhlasem majitele formou udělení licence na daném geografickém území po určitou dobu.[1] Pro firmy tak patentová ochrana znamená značnou konkurenční výhodu.
- Novost, která předpokládá získání patentové ochrany, je určena patentovými nároky uvedenými v patentové přihlášce.
- V rámci patentové ochrany se sleduje i patentovatelnost řešení. Typicky se za vynález podle zákona nepovažují:
- objevy, teorie, matematické metody
- estetické výtvory
- plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her, obchodní činnost, software
- podávání informací
Dále je nutné zmínit neudělení patentů, kdy se jedná zejména o:
- vynálezy, které by byly proti veřejnému pořádku a dobrým mravům.
- odrůdy rostlin, plemena zvířat, způsoby pěstování rostlin, či chovu zvířat.[2]
[1] Typicky je platný patent 20 let od podání první přihlášky (priority). Existují nicméně výjimky. V Iráku, Chile, či Sýrii patent vynález chrání po dobu 15 let. Doba ochrany je podmíněna pravidelným placením prodlužovacích poplatků.
[2] Toto neplatí pro případ mikrobiologie.
