Existují informační zdroje, které dokáží splnit i specifické informační potřeby. Jednou z takových může být například zjištění módních trendů nejenom v oblékání v různých částech světa. V tomto článku si představíme dva zdroje, ve kterých můžeme tuto naši informační potřebu vyřešit.
Během sekund vás na webu sledují desítky třetích stran
Tímto článkem zahajujeme kategorii Informační bezpečnosti a hned zkraje bychom si dnes ukázali, jak si jednoduše zjistíte, co (kdo) sleduje vaši aktivitu ve chvíli, kdy přistupujete na kterýkoli web.
Google #Searching (2): Zkoumáme titulky a obsah na doménách
V minulém článku věnující se úvodu do vyhledávání na Google jsme se seznámili s „frází“ jako výborným nástrojem pro zpřesňování výsledné množiny dokumentů. V tomto článku budeme pokračovat dále a naučíme se využívat další pokročilé operátory tohoto vyhledávače. Tentokrát se zaměříme na vyhledávání v titulcích webových dokumentů, v obsahu dokumentu a na specifických doménách.
Pokud bychom si měli určit, které části dokumentu obsahují obsahově relevantní informace pro vyhledávání, určitě je můžeme definovat následovně: název dokumentu, abstrakt, klíčová slova. Google jako reprezentant povrchového webu nám umožní první z nich.
Zkusme si tedy vyhledat následující. Představte si, že jste extrémními fanoušky mobilního telefonu Samsung Galaxy řady S a chcete vědět poslední dění kolem tohoto modelu včetně eventuálních uniklých fotografií apod.
Operátor intitle:
Vyzkoušíme si tedy do Google vyhledat frázi:
"samsung galaxy s8"
Abychom se zbavili přebytečných a redundantních odkazů, tento dotaz si zpřesníme následovně:
intitle:"samsung galaxy s8"
Nyní jsme již dostali od Googlu množinu cca 200 tisíc dokumentů (webových stránek), které mají v titulku námi hledaný model telefonu společnosti Samsung.
Operátor site:
A protože chceme poslední a aktuální informace, které se kolem tohoto stroje dějí, rádi bychom se dozvěděli aktuální informace z Twitteru.[1] Vložte do Google následující dotaz:
intitle:"samsung galaxy s8" site:twitter.com
Tentokrát nám Google vrátil výsledky, které obsahují titulek s danou frází ovšem pouze a jenom na doméně Twitter.com.
Operátor intext:
Analýzou dokumentů jsme zjistili, že některé stránky obsahující aktuální informace o chystaném modelu S8 včetně nových fotografií ho popisují tímto klíčových slovem GalaxyS8. Podíváme se tedy, jak bychom mohli tuto informaci využít. Zadejme do Google následující dotaz:
intext:galaxyS8 site:cz
Zároveň pomocí Nástrojů definujte časové omezení na poslední hodinu. Výsledky jsou pěkné. Tentokrát Google vrátil výsledky dokumentů, které někde ve svém obsahu musí obsahovat klíčové slovo galaxyS8 a tyto dokumenty musí být umístěny na nějaké české doméně.
Všechny tyto pokročilé operátory Google otevírají jiné možnosti vyhledávání na Google a zároveň jsou významnými pomocníky při eliminaci zbytečných, nerelevantních dokumentů včetně možnosti určit na jaké doméně dané informace hledat.
Shrnutí:
- Google operátory slouží ke zpřesňování a konkretizaci vyhledávání.
intitle:zajistí, že slovo nebo fráze bude vyhledávána v titulku dokumentu (např. webové stránky)intext:zajistí, že slovo nebo fráze bude vyhledávána v obsahu dokumentu (např. webové stránky)site:prohledá specifickou doménu
[1] Twitter je mikroblogovací platforma, kterou tvoří krátké příspěvky o délce 140 znaků. Jedná se o jeden z nejrychlejších informačních zdrojů s ohledem na rychlost šíření informací. Odhadem se v rámci Twitter vygeneruje na půl miliardy těchto krátkých zpráv (tweetů) za jeden den. Twitteru se budeme věnovat podrobně později.
Proč čtou studenti méně e-knihy?
Poměrně zajímavý článek týkající se nižší obliby elektronických knih u studentů přináší časopis Insights: the UKSG journal od autorky Caroline Myrberg. Ta se snažila syntézou informací z dostupných studií zjistit příčiny tohoto jevu, které lze určit. Shrnula je do těchto bodů.
E-knihy:
- způsobují oční napětí.
- rozptylují pozornost a studenti nemají přehled o právě čteném obsahu.
- mají nevhodné navigační funkce (kde to vlastně jsem??)
- mají nevyhovující anotace
- oplývají nepříliš využitelnými zvýrazňovacími funkce (vkládané poznámky)
- komplikované stahování placeného obsahu
Neznamená to konec e-knihy
I přes dané negativní faktory se autorka domnívá, že je postupně odstraní nové technologie blížící se realitě vnímání papíru. Jako příklad uvádí tablet reMarkable, norský produkt, který se snaží být právě náhradou klasických zápisníků, a zároveň i čtečkou. Mezi další zajímavé projekty cituje LiquidText.
Samozřejmě pro další rozvoj e-knih je důležité zmínit, že již dnes nabízejí mnoho přidaných funkcí, jež klasická kniha nepřináší. Propojení se slovníky, v určitých případech možnost prostudování full-textů referencí a samozřejmě dopad na reálné ušetření prostoru.
Autorka dále spekuluje na možným řešením ve vztahu ke knihovnám. Navrhuje zachovat akvizici elektronických knih spolu s tradičními. Preference se však prozatím jeví jasně, klasické knihy vítězí. Je tedy řešením nastartování e-knih v souvislostech s levnou dostupnou technologií, která nám jednoduše bude muset velmi silně připomínat papír?
I to jsou otázky k diskuzi, ale i poslední fakt milovníci klasické knihy budou deklarovat – technologie jim nepřinesou tu libou vůni stránek.
Citace:
Myrberg, C., (2017). Why doesn’t everyone love reading e-books?. Insights. 30(3), pp.115–125. DOI: http://doi.org/10.1629/uksg.386
Photo by kodomut 
Jak daleko je Jižní pól od vašeho města?
Zajímavá otázka pro všechny, kteří vyznávají nejenom informační dobrodružství. Po prvních těžkých teoretických průpravách informační gramotnosti přijde trocha odlehčení s geniálním systémem, který si říká WolframAlpha.
Google #Searching (1): První trik pro lepší vyhledávání
Tímto článkem začínáme seriál o lepším, přesnějším a mnohem účinnějším vyhledávání na předním světovém vyhledávači Google, ale nejen na něm. Metody, které si nyní budeme představovat, patří k těm pokročilým. A jelikož se naše informační gramotnost musí zlepšovat každý den, není nic lepšího než si nyní vyzkoušet dobré vyhledávací praktiky na tom nejdostupnějším nástroji.
Vyhledávání informací: věda i umění
Informační potřeby se řeší nalezením správných (relevantních) informací, ale abychom mohli informace nalézat, je nejprve třeba znát principy jejich vyhledávání. To lze také označit jako jednu z fází rešeršní strategie, tedy komplexu postupů vedoucí k vyřešení informačních potřeb.
Rešeršní strategie je úzce spojena s knihovnictvím a dnes informačními službami, přičemž celý rámec lze označit jako proces týkající se určení našich informačních potřeb, jejich komunikace do informačního systému, který nám poskytne soubor výsledků s různou úrovní relevance (blízkost odpovědí k vyhledávaným otázkám).
Tento článek je první vhled do světa rešeršní činnosti, vyhledávání nebo jednoduše vytěžování informačních zdrojů pro různé situace. Jedná se oblast natolik širokou a prolínající mnoho oborů, že tento článek považujte za úvodní a rámcový.
Řešíme naše informační potřeby
Postup, který povede k vyřešení našich informačních potřeb lze rozložit na několik fází – rešeršních úkonů. Zmiňovali jsme si v příběhu pana Nováka i nutnost umět si pokládat otázky. Je to vlastně první krok, který je na začátku naší úspěšné informační mise.
Informační potřeba & otázky (Kdo, co?)
Bez okolních jevů, situací, momentů, vjemů, touze a nutnosti poznávat by neexistovaly informační potřeby. Pojďme si rozebrat podstatu informační potřeby. Jako její velmi jednoduchou definici bychom mohli považovat „stav aktuálního nedostatku poznatků pro vyřešení informačního problému“. Jako základ pro vznik informačních potřeb považuje mnoho autorů nejistotu.
Kde budeme hledat odpovědi na otázky?
Velmi složitý úkol. Zvláště dnes. Ačkoli čelíme naprosto neuvěřitelnému množství vznikajících informací (například se podívejte, co se stane za 1 sekundu na Twitteru) a jejich na první pohled snadné dostupnosti, problém přichází v určení informačního zdroje, který by nám pomohl náš informační problém vyřešit.
Zkusme se na to podívat na řešení dvou následujících otázkách, které reprezentují nějaké informační potřeby. Zkuste si je vyřešit.
- Právě jste se dodívali na film Rudý úsvit z roku 2012 a někdo se zmínil o tom, že se jedná o remake. To vás docela zaujalo a chcete zjistit, kdy původní film vznikl, a kdo hrál v hlavní roli.Toto pro vás byl pravděpodobně snadný úkol a určitě byste přišli na několik různých způsobů, jak tuto otázku (resp. informační potřebu) vyřešit. Určení informačního zdroje bylo nadmíru jednoduché, že ano? Pojďme však k druhé otázce.
2. Chcete zjistit všechny detektivky (české i zahraniční), které byly vydány v roce 2016 a dostaly se na český trh?
Tady už je situace o trochu složitější. Dokážeme si totiž představit, kolik různých nakladatelství v Česku existuje a vydává detektivní romány. Zjistit všechny tituly tohoto žánru vydané v roce 2016 a navíc dostupné na našem trhu, je náročnější úkol, než najít hlavní hrdinu nějaké snímku. Co víc, při řešení tohoto úkolu se prvně setkáme s termíny úplnost a přesnost. Zkuste si tuto úlohu vyřešit. V závěru článku naleznete odkaz na možná řešení.
Jak budeme informace hledat?
Svět informačních zdrojů má jeden společný problém – roztříštěnost. Na světě neexistuje jeden systém pro řešení všech informačních potřeb. Co víc, až na pár společných znaků, musíte u pokročilého vyhledávání přistupovat ke každému informačnímu systému jinak. Při hledání se například někde využívají speciální pomocné nástroje zvané operátory, závorky zase slouží pro vytváření logických celků, nebo tzv. kódy polí, ty vám zase umožní vyhledávat jen v názvu dokumentu nebo podle jména autora. Další významný úkol pro člověka, který informace hledá, je konkretizace jeho otázek do klíčových slov. Většina systémů totiž přirozený jazyk nevyužívá. Například otázka:
Kdo hrál v hlavní roli snímku Rudý úsvit, který vznikl v 80. letech?
by měla být do informačního systému zapsána např. takto (pro Google):
„rudý úsvit“ 1980..1989 („hrají“ OR „herci“)
Tedy pokud se ještě jednou podíváme na naši otázku, musíme prakticky celý obsah zrušit
Kdo hrál v hlavní roli snímku Rudý úsvit, který vznikl v 80. letech?, přičemž zachováme hlavní klíčové spojení – název filmu a zbytek formalizujeme.
Díváme se na výsledky
Posoudit, zda vyhledané informace dokáží vyřešit naše informační potřeby, rovněž není snadný úkol. Na příkladu hledání filmového hrdiny je situace jednoduchá (film ověříte posléze hledáním dobových plakátů, podíváte se na tehdejší trailery na YouTube apod). V otázce druhé však ověřování tak snadné není (v Česku pravděpodobně není YouTuber, který by v rámci svých videí recenzoval každou knižní detektivku, ani na čtenářských serverech nenalezneme exaktní informací o počtu vydaných detektivek v roce 2016, které se dostaly český trh). Je nutné najít oficiální instituce, které oplývají touto informací. V tomto momentě již určitě cítíte, že oba úkoly mají různou úroveň složitosti řešení, i když pro mnohé z vás byla hračka obojí.
Pokud bychom si následně měli všechny fáze rešeršní činnosti zjednodušit a rozepsat do přehledové tabulky:
| Otázky | Význam | Příklad |
| Kdo, co? |
|
Kolik se do ČR dovezlo sušených meruněk při posledním sledovaném období? |
| Kde? |
|
Český statistický úřad |
| Jak? |
|
Vyhledávání pomocí Kombinované nomenklatury |
Výsledek: V prosinci 2016 (poslední sledované období) se do Česka dovezlo 127,9 t v celkové hodnotě 10,4 mil. Kč – oficiální potvrzená informace z ČSÚ.
Shrnutí:
- Vyhledávání informací je součástí rešeršní strategie
- Pro vyhledávání je v základu důležité určit v otázkách informační potřeby, znát informační zdroje a umět se v těchto zdrojích správně zeptat.
- Klíčová slova jsou důležitá pro zadání specifických dotazů v informačních systémech.
- U výsledků, které nám informační zdroje poskytují, je třeba určit jejich správnost, resp. relevanci.
- Na možné řešení druhého informačního problému s detektivkami se podívejte zde.
Doporučená literatura
CEJPEK, Jiří., 2005. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. B.m.: Karolinum. ISBN 802461037X.
PAPÍK, Richard, 2011. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. B.m.: Velryba. ISBN 9788085860221.
SMETÁČEK, Vladimír, 1980. Lidé a informace [online]. Praha: Albatros. Dostupné z: http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6d5504b0-79c6-11e2-b930-005056827e51
Jak hledat všechny detektivky vydané v Česku v roce 2016
Tento informační úkol se váže ke článku Vyhledávání informaci: věda i umění. V základu se jeví jako takový, který by se mohl spíše řešit primární informačním průzkumem. Nemusí to být nutně jediný způsob. Pokusme se tedy nastínit, jak bychom mohli tuto úlohu řešit. Nejdříve si připomeňme její zadání: Máme zjistit všechny detektivky (české, zahraniční) vydané v Česku v roce 2016.
Na následujících dvou postupech jsou patrné různé směry uvažování a pojetí řešení informační potřeby v rámci informační gramotnosti. Ale pozor, nejsou jediné. Bude vynikající, pokud napíšete případně i vaše postupy, kterými jste se ubírali, ale i postřehy při možném řešení.
Pátráme u nakladatelů
Hned zkraje si je nutné uvědomit, že vzhledem k poměrně vysokému počtu nakladatelů a opravdu velkého množství titulů, které se dostávají během roku na trhu, je třeba hledat zastřešující instituci pro knižní trh. Kdybychom ji neznali, pravděpodobně budeme ve vyhledávačích zkoušet klíčová: asociace nakladatelů, unie nakladatelů, svaz nakladatelů, sdružení nakladatelů apod.
Výsledek máme: Svaz českých knihkupců a nakladatelů – SČKN (SČKN 2017)
Nyní přicházejí dva scénáře, které bychom mohli zvolit:
- Napřímo oslovit svaz s dotazem týkající se naší informační potřeby, tedy získání seznamu všech detektivek vydaných v Česku v roce 2016.
- Využít Databázi české knihy.
První možnost zdá se být optimální, nicméně záleží na formě komunikace (telefon, e-mail) a posléze i na reakční dobu a kvalitu odpovědi. Druhá možnost je poměrně zajímavá i vzhledem k faktu, že SČKN oplývá edičními plány a mapuje i budoucí tituly u nás. V tomto ohledu může být problém vyhledávacích možností databáze. Podívejme se na vyhledávací rozhraní báze dat.
- Základní vyhledávání nám umožňuje využít dotazy v polích Název, Autor a ISBN (Mezinárodní standardní číslo knihy). Příliš nám to nepomůže, ale alespoň se podíváme, jak vypadá bibliografický záznam nějaké knihy. Obligátně si tedy pro náš průzkum zvolíme nějaký titul Jo Nesba. mistra norské detektivky. Ze seznamu vyhledaných dokumentů si zvolíme titul Syn. Pokud analyzujeme základní bibliografický záznam, zjišťujeme, že pole Tématická skupina (TS) dílo popisuje následovně: 13 – Krásná literatura. To nám také v dalším průzkumu moc nepomůže, protože do krásné literatury budou patřit i taková díla jako Toulavý autobus od Johna Steinbecka nebo Jiráskovy Staré pověsti české.
Ačkoli SČKN provozuje ojedinělou databázi českého knižního trhu, odpověď nám prozatím mohou pravděpodobně dát jen příslušní pracovníci svazu, nicméně z výše uvedených důvodů bychom měli hledat nové a lepší řešení.
Výlet do on-line zákoutí Národní knihovny ČR
Zdali nám může pomoci při řešení tohoto problému Národní knihovna ČR je zajímavá otázka. Nabízí se totiž několik záležitostí, které naši úlohu pomohou osvětlit. Ještě předtím, než se na Národní knihovnu jako na potenciálního asistenta řešení naší informační potřeby podíváme, řekněme si něco o povinném výtisku.
Povinný výtisk je zákonná povinnost pro všechny nakladatele a vydavatele neperiodických (knihy) a periodických (např. časopisy) publikací zaslat příslušný počet exemplářů do zákony daných institucí (Česko 1995) (Česko 2000).
To už je samo o sobě velmi zajímavá informace, protože zákony hovoří tak, že Národní knihovna ČR je jednou z institucí[1], která přijímá, registruje a zpřístupňuje všechny periodické a neperiodické publikace. Nyní bychom se měli propracovat k poměrně zajímavému řešení našeho úkolu, neboť tato instituce je rovněž tvůrcem, správcem a provozovatelem Souborného katalogu ČR (CASLIN), tedy ústřední databází dokumentů (periodických i neperiodických) dostupných v českých knihovnách (Národní knihovna ČR 2017b).
Pokud se tedy podíváme opět na bibliografický záznam Nesbova díla Syn, vidíme v souvislostech vyhledávání informací cestu ke zjištění výsledku. V Rozšířeném vyhledávání zadejte do příslušných polí autora a název díla a přejděte na seznam vyhledaných dokumentů.
Z výsledků následně zvolte třetí záznam a podívejte se na jeho úplný konec.
Pole Forma, žánr jsou pro nás nyní zásadní. Jak lze vidět u Nesbova syna, jsou u nich dvě klíčová slova. Zatímco heslo norské romány pro nás příliš relevantní není, detektivní romány už ano. A to velmi.
Nyní prosím na chvíli při čtení tohoto článku zastavte. Jak byste postupovali dále vy? Zkuste se zamyslet.
Stojíme nyní před problémem, který byl zmíněn v článku Vyhledávání informací: umění u věda. Jde o to, že Souborný katalog ČR je rovněž typem informačního systému a má svá specifika při vyhledávání a není jednoduché nyní zvolit způsob vyhledávání. Proč?
Podívejte se na možnosti Rozšířeného vyhledávání. Jakkoli budete hledat možnosti hledat v polích Forma, žánr nenaleznete je. Je nutné vidět souvislost s polem Předmět (klíčová slova). Dalším problémem je samotné klíčové spojení „detektivní román“.
Uvažujte, budou takto popsány všechny detektivní romány? Nebo by třeba pro věcný popis jiných detektivek mohl obsahovat jiná synonymní slova? Určitě taková situace může nastat.
Rozhodně bychom měli zvážit mimo detektivních románů následující:
- Detektivní příběhy / Detektivní příběh
- Detektivní povídky / Detektivní povídka
- Detektivky / Detektivka
- Detektivní próza
- Krimi romány / Krimi román
- Krimi povídky / krimi povídka
- Krimi próza
- Thriller / Thrillery
Eventualita dalších příbuzných slov je určitě pravděpodobná, nicméně pokud se podíváme můžeme předpokládat, že Souborný katalog ČR bude operovat s třemi slovy jako klíčovými pro věcný popis žánru: detektivní, krimi a thriller.
Jdeme tedy vyhledávat. Zvolíme Rozšířené vyhledávání (metodu CCL jako pokročilou záležitost budeme probírat v jednom z následujících článků na Informační gramotnost) a zadáme hodnoty do příslušných polí (viz obr. níže).
Výsledek 772 dokumentů přináší při první analýze jeden zásadní problém. Definovaný term krimi* a z něho odvozená slova (např. kriminální, kriminalistika, …) přináší řadu nerelevantních dokumentů a to zejména z oblasti literatury faktu a odborné kriminalistické literatury. Detektivní romány jsou popsány klíčový spojením „kriminální příběhy“. Upravíme proto naše vyhledávání a do prvního pole zadáme skladbu slov takto: detektivní OR thriller? OR „kriminální příběhy“.
Výsledek se nám zúžil na 692 dokumentů, které lze považovat za množinu literárních děl z oblasti detektivních příběhů za rok 2016 v Česku. Nyní přichází ověření – pokud je to k vážnosti naší informační potřeby nutné. Znovu analyzovat klíčová slova, která by mohla popisovat detektivní romány a provést rešerši znovu. V případě nutnost napsat např. na projekt Ptejteseknihovny.cz a tuto informaci ověřit i zde (Národní knihovna ČR 2017a).
[1] Dále také Moravská zemská knihovna v Brně, Státní vědecká knihovna v Olomoucí, příslušná státní vědecká knihovna dle sídla nakladatele a v případě, že kniha je psána slepeckým písmem, pak i knihovna K.E. Macana.
Použitá literatura:
ČESKO. Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, ročník 2000, částka 17, číslo 46.
ČESKO. Zákon č. 37/1995 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: Sbírka zákonů České republiky. 1995, ročník 1995, částka 8, číslo 37.
NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR, 2017a. Ptejteseknihovny.cz [online] [vid. 2017-02-16]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/
NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR, 2017b. Souborný katalog ČR (CASLIN) [online] [vid. 2017-02-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=skc
SČKN, 2017. Svaz českých knihkupců a nakladatelů [online] [vid. 2017-02-16]. Dostupné z: http://www.sckn.cz/
Informační systém a jeho vztah k našemu světu
Pokud si již dokážeme představit účel a funkci dat, informací a znalostí ve společnosti, je na čase pochopit podstatu informačního systému. V minulých příspěvcích jsme se již setkali s konkrétními příklady informačních systémů, např. on-line katalogem firem, nebo knihovním katalogem a nyní si rozebereme základní strukturu a funkci takového systému s příklady.
Data, informace a cesta ke znalostem
Než vplujeme do vod různých informačních systémů, databází a nástrojů, které nám umožní konat informačně zajímavé věci, podívejme se na rozdíly následujících entit: dat, informací a znalostí. Určitě se s nimi každý den setkáváte v různých formách, nicméně je třeba je odlišit, abychom náš rámec informační gramotnosti pěkně a dále rozvíjeli.
