Co je vlastně informační gramotnost aneb jak se stát včelařem

3
1129

Tento článek považujte za úvodní seznámení s pojmem informační gramotnost. Jeho vícerozměrnost bude určitě reflektována v dalších článcích, metodách, studiích. Nicméně pro začátek je nutné určit základní rámec.

Americká knihovnická asociace (ALA) ve svém konceptu IG zdůrazňuje zejména faktor schopnosti pojmenovat své informační potřeby a následně určit informační zdroj včetně způsobu vyhledání a nalezení odpovídajících relevantních informací, přičemž poté bude daná informační potřeba uspokojena (ALA 2000).

Pokud si tedy tu velmi obecnou definici rozebereme na fáze, pochopíme celou podstatu a důležitost IG pro bytí, vzdělávání a činnost v soudobé (post)informační společnosti.

Určení vlastní informační potřeby

Úplně na počátku si jednoduše musíme uvědomit, co potřebujeme za informace k vyřešení našeho informačního problému.

Příklad:

Pan Novák se ráno probudil a rozhodl se, že se stane včelařem. Tímto rozhodnutím u něj vznikl informační problém a s ním následně informační potřeby. A jako správný informačně gramotný člověk si sepíše, co bude potřebovat zjistit. Napadají ho zatím tyto otázky:

  1. Kde a jak chovat včely?
  2. Co je potřeba k chovu včel a jaké jsou vstupní náklady?
  3. Jak se budou dívat na můj chov včel úřady? Potřebuji někde tuto činnost nahlásit?
  4. Jaká jsou nebezpečí, která mohou v rámci chovu vzniknout?
  5. Jak se stáčí med?

Určitě vás napadne dalších mnoho otázek, které by si pan Novák mohl položit, ale prozatím ho nechme jen u těchto.

Určení informačního zdroje

V momentě, kdy máme určené informační potřeby. Hledáme zdroj informací, který by nám je pomohl osvětlit.

Příklad:

Pan Novák v rámci snídaně uvažuje, kde (informační zdroj) bude odpovědi na své otázky (informační potřeby) hledat.  Napadají ho následující řešení:

  1. Profesionální včelař v mém okolí, za kterým pojedu a vyzpovídám ho (primární informační zdroj)
    • Abych zjistil, zda takový někdo je v mém okolí, podívám se na Google Mapy nebo na Najisto.cz (sekundární informační zdroj)
  2. Půjdu do knihovny a půjčím si knihy o včelařství (primární informační zdroje) a začnu studovat.
    • Abych, zjistil, zda v naší knihovně takové knihy mají, podívám se do knihovního katalogu (sekundární informační zdroj). Případně je nutné zavolat do knihovny a zeptat se paní knihovnice (primární informační zdroj).

Dotaz v informačním zdroji

Aby nám informační zdroje vrátily zpět relevantní informace, musíme se správně zeptat.

Příklad:

Samozřejmě, že pokud pan Novák půjde první cestou, tak se profesionálního včelaře bude ptát na své otázky v přirozeném jazyce. Ale to jsme trochu napřed, protože hodlá nejdříve zjistit jeho existenci v okolí na zmíněných dvou místech na internetu (Google Mapy, Najisto.cz). A zde přichází problém reprezentace informačních potřeb v podobě klíčových slov – což už je trochu formalizovaný způsob, jak sdělit naše informační potřeby. Napadá ho, že zkusí „včelařství“, ale to nestačí. Tyto internetové zdroje by totiž mohly mít ukryty další kontakty na významné odborníky v oboru včelařství pod klíčovými slovy (či spojeními): „včelař“, „chov včel“, „včelařské potřeby“, „prodej medu“,… Podobně situaci řešíme ve druhém případě, kdy se pan Novák rozhodne jít cestou samostudia.

Získávání a ověřování informací

Ačkoli získávání informaci z lidských (primárních) informačních zdrojů může mít často intuitivní ráz, sekundární informační zdroje už vyžadují určité přístupy k vyhledávání.

Příklad:

Zatímco u včelaře-experta je relevance informací nadmíru jasná (i když pro ověření informací by pan Novák měl navštívit minimálně ještě jednoho), studium včelařství z knih a podobných dokumentů je již specifická intelektuální činnost.

  1. Knihovní katalog mu nabídne na základě daných klíčových slov 6 dokumentů.
  • Co s tím strdím? : včelařství, voskařství, perníkářství : katalog k výstavě
  • Ekologie chovu včel
  • Fenomenální včely : biologie včelstva jako superorganizmu
  • Hravě o včelách v mateřských školách : náměty na aktivity motivované pohádkami
  • Kočování se včelstvy
  • Správná praxe v chovu včel

Pan Novák si vybírá tituly k vypůjčení (označené tučně). Studiem těchto knih následně získává odkazy na další prameny z oblasti včelařství ve formě citací (tyto knihy nejsou sice přítomné v místní knihovně, ale paní knihovnice mu je zařídí v rámci meziknihovní výpůjční služby) a rovněž se rozhodne napsat autorům titulu Správná praxe v chovu včel, která je v míře relevance nejblíže jeho informační potřeba, které vyřešil.

Vytváření poznatkové báze

Nalezené informace je vhodné uchovávat pro jejich budoucí využití a revizi.

Příklad:

Pan Novák se již dostal k mnoha výborným informačním materiálům a pilně studuje. Vše si zaznamenává do myšlenkových map, ale občas využije i svůj virtuální záznamník Evernote. Kombinací těchto dvou nástrojů získává vlastní bázi poznatků.

Zde uvedený myšlenkový postup fiktivního pana Nováka reprezentuje formu informační gramotnosti. Je samozřejmě jasné, že podobný informační problém „Jak se stát včelařem?“ lze řešit mnoha jinými přístupy. Cílem bylo spíše představit formu IG a zasadit ji do reálného světa.

V souhrnu tedy, informačně gramotný člověk je schopen:

  • Určit rozsah a povahu informační potřeby.
  • Účelně a účinně dosáhnout požadované informace.
  • Kriticky zhodnotit a ověřit nalezené informace a zdroje, z nichž pocházejí.
  • Využít (použít) informace a proměnit je ve znalost.
  • Splnit specifické (odborné) informační cíle.
  • Pochopit podstatu právních a ekonomických souvislostí s vyhledáváním a využíváním informací s ohledem na etiku takové činnosti.

Na základě těchto schopností lze říci, že IG se stává u každého člověka základnou pro celoživotní vzdělávání a proces učení. Umožňuje totiž myslícímu jedinci podstatně zvětšit rozměr jeho poznatků, ale i získávání podkladů pro jeho průzkumnou a sebevzdělávací činnost.

Se samotnou IG jsou spojeny především dva typy institucí: knihovny a školy.

IG si neplést s počítačovou gramotností

Termín informační gramotnost nelze zaměňovat s pojmem počítačová gramotnost, kterou přímo a úzce reprezentuje schopnost ovládat a využívat informační technologie – konkrétně osobní počítač. Často se počítačová gramotnost zmiňuje v souvislosti s tzv. řidičákem na počítač (European Computer Driving Licence), který si již 20 let klade za cíl seznamovat s využitím PC široké spektrum potenciálních uživatelů (ECDL Foundation. 2017).

ALA, 2000. Information Literacy Competency Standards for Higher Education. [Web page] [online]. 2009(22 Jun) [vid. 2017-01-03]. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/mgrps/divs/acrl/standards/standards.pdf

ECDL FOUNDATION., 2017. ECDL – Mezinárodní standard pro digitální znalosti a dovednosti [online] [vid. 2017-02-02]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/

 

Photo by coniferconifer

3 Komentáře

ZANECHTE ZPRÁVU

Prosím vložte komentář!
Prosím zadejte jméno