Zoological record: Zvířecí říše pohromadě již od roku 1864

0
147
standing penguin on sand near snow covered mountain covering the sun from view at daytime

Kde se klasifikují všechny živočisné druhy?

Někteří náboženští fanatici se s vámi budou hádat o původu lidstva. Avšak z faktické stránky věci je jasné, že našim původcem je nějaký druh primáta nebo jiný podobný předchůdce dnešního člověka. Co se týče živočišných druhů, vědecká komunita objevuje stále nové a nové organismy, které je potřeba klasifikovat. Na právě tuto potřebu odpovídá již více než století neoficiální databáze zvaná Zoological record. Pokrývá všechny aspekty zoologie a zvířecích věd, jako například chování, fysiologie, taxonomie, evoluce, zoogeografie…

  • Zastává několik hlavních funkcí:
    • Rozhoduje o zápisu prvního objevu nového druhu
    • Sleduje výzkum ve významných oblastech, jako například biodiversita, ekologie nebo ochrana divoké přírody
    • Zaznamenává změny ve zvířecích klasifikacích a celkově vztazích mezi organismy
    • Zajištuje popis nových druhů
    • Identifikuje potencionální spolupracovníky díky množství citací
    • Sjednocuje celý proces vyhledávání, zápisu i vytváření bibliografie do jednoho celkus

O co vlastně jde?

Jedná se o nejstarší databázi zvířecích druhů. Dříve vydávána v papírové podobě jako vědecká publikace s názvem „Record of Zoological literature“, první výtisk byl vydán v roce 1864 v Londýně. Díky spolupráci s Web of Science se podařilo seskupit více než 150 let výzkumu v dané oblasti a databázi zdigitalizovat do přijatelné formy pro snadné vyhledávání. Od jeho vzniku systém zaznamenal až 1,2 milionu nových druhů. Zajímavostí je, že uchovává i druhy dávno vyhynulé.

  • Všechny záznamy jsou uspořádány kolem 5 hlavních hierarchií
    • Subject
    • Geographical
    • Paleontological
    • Systematic
    • Taxa notes

Jak lze vyhledávat?

Vyhledávací možnosti jsou velmi rozmanité a propracované. Díky zveřejnění na Web of Science vyhledávání nabízí spoustu funkcionalit, jako je Query builder, ukládání předchozích hledání atd. Výhodou publikování na tak rozsáhlý systém je zcela jistě nápověda v podobě chatu nebo interaktivního průvodce vyhledáváním (viz obrázek č. 1).

[1] Úvodní obrazovka pokročilého vyhledávání v Zoological Record databázi (zdroj: vlastní)

V psaní dotazů máme dvě možnosti:

1. Použití Query builderu, kde v prvním rozbalovacím menu najdeme všechny hlavní části vyhledávání kde se má klíčové slovo nacházet. Například pokud chceme najít všechny články o psech se slovem „dog“ v názvu, pak zvolíme v combobox Title a do navazujícího okna hledané slovo (obrázek č. 2). Poslední volbou na řádku jsou booleanské operátory (AND, OR, NOT), které slouží ke specifikaci vazeb mezi jednotlvými vyhledávanými výrazy.

[2] Dropdown menu pro vyhledávání klíčových slov (zdroj: vlastní)

2. Použití Query Preview, který slouží pro ruční psaní dotazů. Vedle okna se nachází nápověda pro použití tzv. field tags (viz obrázek č. 3), které představují zkratky pro abstract, téma, popisek atd. Zárověň se do něj ukládají výsledky z Query builderu, jež zde můžeme dále ručně upravovat. Je zde také možnost přidat rozmezí dat pro hledaný výraz pomocí tlačítka „Add date range“.

[3] Query preview a nápověda Field Tags (zdroj: vlastní)

Orientace ve výsledcích

Pokud se zaregistrujeme do platformy Web of science, pak se zpřístupní možnost dostávat emailem novinky o zveřejněných rešerších na zvolené téma.

Po vymezení samotného dotazu máme možnost ve vyhledávání používat filtry, které jsou podobné struktuře mnohých e-shopů. Jsou velmi uživatelsky přívětivé a myslím si, že nikdo nemá problém při jejich používání. Seznam všech možných filtrů je vidět na obrázku č. 4.

[4] Přehled možných kategorií podle kterých lze filtrovat (zdroj: vlastní)

Kromě klasických filtrů jako rok publikace nebo autor, zde můžeme najít také filtr pro organismy, který vypíše všechny jednotlivé druhy nalezené pod hledaným slovem i s jejich počty výskytu. Takovéto rozdělení dělá databázi právě tak jedinečnou. Pokud zvolíme možnost „Analyze result“, pak se nám vykreslí vizuální mapa nebo sloupcový graf s výskytem četností hledaného výrazu daných druhů. (viz obrázek č. 5).

[5]Mapa analyzovaných výsledků vyhledávání (zdroj: vlastní)

Pokud se dostaneme na úroveň konkrétního příspěvku, pak uvidíme základní popis, indexaci a klasifikaci, poslední citace nebo třeba informace o publikaci (ISSN, aktuální vydavatel…). Všechny výsledky vyhledávání je možné exportovat.

Je databáze veřejná dostupná nebo uzavřená?

Přístup k rozhraní není veřejnosti dostupný, avšak několik univerzit má garantované licence pro své studenty (například Univerzita Karlova nebo Masarykova univerzita v Brně). Pro ostatní studenty českých univerzit je možnost se zaregistrovat do Národní technické knihovny, která přístup do databáze poskytuje, pro své uživatele s platnou registrací, pomocí sekce s elektronickými zdroji.

Na druhou stranu je databáze plně integrovaná s ostatními v rámci platformy Web of Science, čili ke konkrétním publikacím je možné se dostat také pokud se ni odkazují články z jiných databází.

Závěr

Dnes je vědecky uznávaným zdrojem pro výzkum univerzit, muzeí a zoologických zahrad. Také je uznávaná jako neoficiální registr taxonomických jmen a jejich změn. Při stanovení nových záznamů do registru probíhá podobný výzkum jako při zápisu do patentových systémů.

Zdroje

[1] Customer Success Team, Zoological Record – Descriptive Document [online]. [cit. 7.2.2022]. Dostupné z:  https://clarivate.libguides.com/ld.php?content_id=50307321

+ posts