re3data.org zlepšuje přístup k vědeckým datům

0
2860

Úvod

V dnešní hektické době je čím dál obtížnější orientovat se ve velkém množství informací, které se na nás valí ze všech stran. I díky rozvoji internetu je dnes informací tolik, že je velmi obtížné všechny zpracovávat a třídit. Pojmout všechny informace je také časově velmi náročné, zvláště, pokud pracujeme s informacemi, se kterými přicházíme do styku poprvé.

Práci s hledáním a zpracováním informací nám v dnešní době ulehčuje velké množství informačních zdrojů, ať už tuzemských nebo zahraničních.

Informační zdroj re3data

The Registry of Research Data Repositories (re3data.org) je globální rejstřík, který obsahuje uložená vědecká data pocházející z nejrůznějších akademických oborů. re3data pomáhá vědeckým pracovníkům, nakladatelstvím a vzdělávacím institucím najít repozitáře pro permanentní uložení dat a přístup k nim.

Cílem re3data je podporovat kulturu sdílení a zlepšit přístup k vědeckým datům.

První verze re3data byla spuštěna koncem roku 2012. Za jeho vznikem stála Berlínská škola knihovnické a informační vědy (Berlin School of Library and Information Science), Německé výzkumné středisko pro geologické vědy (GFZ German Research Centre for Geosciences) a Knihovna technologického institutu v Karlsruhe (Karlsruhe Institute of Technology). Projekt re3data byl financován německou výzkumnou nadací.

re3data nabízí podrobné informace o více než 2 000 úložištích vědeckých dat.

Vyhledávání repozitářů v re3data.org

Jednou z možností, jak hledat repozitáře v nástroji re3data, je zadat náš požadavek přímo do vyhledávacího pole na úvodní stránce a spustit vyhledávání. Druhou možností je hledat repozitář podle vybraných kritérií. Jak můžeme vidět na obrázku 1, po kliknutí na možnost „Browse“ v horní části obrazovky získáme možnosti hledání repozitářů buď podle předmětu, nebo podle typu obsahu, nebo dle země původu.

Obrázek 1
Obrázek 1: Úvodní stránka re3data.org a možnosti hledání. [zdroj obrázku: autor]

Vybereme-li možnost hledání podle předmětu (Browse by subject), můžeme repozitáře hledat podle předmětů jako jsou humanitní a sociální vědy, přírodní vědy nebo technické vědy. Každý předmět (subject) ukrývá několik podkategorií, které uživateli umožňují přesněji specifikovat, který typ repozitáře hledá. Příklad vyhledávání podle předmětu můžeme vidět na obrázku 2.

Obrázek 2
Obrázek 2: Vyhledávání v repozitářích podle předmětu. [zdroj obrázku: autor]

Druhou možností je vyhledávání podle typu obsahu (Browse by content type). Jedná se o způsob, který umožňuje vyhledávat repozitáře podle typu obsahu. Tento způsob vyhledávání nabízí hledání obrázků, nezpracovaných dat, audiovizuálních dat, konfiguračních dat, softwarových aplikací zdrojového kódu, grafiky nebo prostého text.

Třetí možností je vyhledávání repozitářů podle zemí, jak můžeme vidět na obrázku 3. Nástroj umožňuje uživateli vybrat si zemi, jejíž repozitáře chce zobrazit. Mapa navíc uživateli nabízí přehled o počtu repozitářů provozovaných jednotlivými zeměmi. V modře označených zemích neposkytují instituce žádné repozitáře.

Obrázek 3
Obrázek 3: Vyhledávání v repozitářích podle země. [zdroj obrázku: autor]

Po kliknutí na některou ze zemí se uživateli otevře stránka se všemi repozitáři, které jsou provozovány institucemi dané země. Na obrázku 4 jsou zobrazeny repozitáře provozované institucemi České republiky. U každého repozitáře jsou uvedeny následující informace:

  • Subject(s): předměty, kterých se daný repozitář týká. U prvního příkladu (Benchmark Energy & Geometry Database) máme uvedeny předměty jako: Biochemistry (biochemie), Organic Molecular Chemistry (organická molekulární chemie) atd.
  • Content type(s): zde jsou uvedeny typy obsahů, které repozitář obsahuje.
  • Country: uvádí, ze které země repozitář pochází.

Stejný repozitář, jako je například „Benchmark Energy & Geometry Database“ bychom vyhledali také pomocí předmětů nebo typů obsahu, které jsou u repozitáře uvedeny. Trvalo by to však podstatně déle, jelikož repozitářů se pod každým uvedeným předmětem nebo typem obsahu nachází velké množství.

Obrázek 4
Obrázek 4: Zobrazené repozitáře, které poskytují instituce České republiky. [zdroj obrázku: autor]

U každého repozitáře se také nacházejí dodatečné informace, které mají na Obrázku 4 podobu barevných ikon nacházejících se v pravém horním rohu každého repozitáře. Každá ikona poskytuje jinou informaci o repozitáři. Zjistit tak můžeme například to, zda uložiště poskytuje otevřený přístup ke svým datům nebo zda omezuje nebo dokonce zakazuje přístup ke svým datům.

Ke každému repozitáři jsou uvedeny také základní informace, jak můžeme opět vidět na obrázku 4.

Po kliknutí na vybraný repozitář se uživateli zobrazí podrobné informace o daném repozitáři (Obrázek 5). V sekci „General“ (Obecné) nalezneme informace jako:

  • název repozitáře,
  • URL repozitáře,
  • předměty, kterých se repozitář týká
  • popis repozitáře
  • kontakt
  • typ obsahu
  • klíčová slova
  • velikost repozitáře
  • typ uložiště
  • a další…

Sekce „Institutions“ (instituce) poskytuje informace o:

  • názvu instituce
  • URL instituce
  • kontaktu na instituci
  • zemi, ve které se instituce nachází
  • a další…

V sekci „Terms“ (podmínky) získáme informace o přístupu k datům, licencích atd.

Záložka „Standards“ (Standardy) uvádí standardy spojené s repozitářem.

Obrázek 5
Obrázek 5: Podrobné informace o vybraném repozitáři. [zdroj obrázku: autor]

Na obrázku 5 můžeme vidět repozitář „Map collection Charles University Faculty of Science“, který obsahuje mapovou sbírku Přírodovědecké fakulty UK. „Mapová sbírka patří k jedné z nejrozsáhlejších univerzitních mapových sbírek ve střední a východní Evropě. Sbírka map je digitalizována v rámci projektu NAKI Ministerstva kultury ČR.“, uvádí repozitář ve svém popisku.

Kliknutím na URL odkaz, který se v repozitáři nachází, bude uživatel přesměrován na stránky příslušné instituce, kde získá dodatečné informace k vyhledávanému požadavku. V mém případě jsem byl odkázán na stránky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde se mohu o mapové sbírce dozvědět více informací (viz. obrázek 6).

Obrázek 6
Obrázek 6: URL odkaz nacházející se v repozitáři mě přesměroval na stránky Přírodovědecké fakulty UK. [zdroj obrázku: autor]

Závěr

The Registry of Research Data Repositories (re3data.org) je globální rejstřík, který obsahuje uložená vědecká data pocházející z nejrůznějších akademických oborů. re3data pomáhá vědeckým pracovníkům, nakladatelstvím a vzdělávacím institucím najít repozitáře pro permanentní uložení dat a přístup k nim. Cílem re3data je podporovat kulturu sdílení a zlepšit přístup k vědeckým datům. re3data nabízí podrobné informace o více než 2 000 úložištích vědeckých dat.

 

Zdroje

[1] re3data.org – Registry of Research Data Repositories [online]. [cit. 8.12.2020]. Dostupné z: https://www.re3data.org

Seznam obrázků

Obrázek 1: Úvodní stránka re3data.org a možnosti hledání. [zdroj obrázku: autor]

Obrázek 2: Vyhledávání v repozitářích podle předmětu. [zdroj obrázku: autor]

Obrázek 3: Vyhledávání v repozitářích podle země. [zdroj obrázku: autor]

Obrázek 4: Zobrazené repozitáře, které poskytují instituce České republiky. [zdroj obrázku: autor]

Obrázek 5: Podrobné informace o vybraném repozitáři. [zdroj obrázku: autor]

Obrázek 6: URL odkaz nacházející se v repozitáři mě přesměroval na stránky Přírodovědecké fakulty UK. [zdroj obrázku: autor]

+ posts

ZANECHTE ZPRÁVU

Prosím vložte komentář!
Prosím zadejte jméno