Kryptoměny v kontextu dark webu

0
387

1.   Úvod

V dnešní době, kdy se lidstvo posouvá novými objevy a technologiemi, se forma komunikace, obchodu a hledání informací změnila natolik, že jsme nyní schopni všechny tyto aktivity provést během pár kliknutí na svém telefonu. Před dvaceti lety by lidi ani nenapadlo, že se jejich peníze budou moci proměnit do virtuální formy, natož do formy měny, která je decentralizovaná a její cena je mnohonásobně více volatilní než klasická měna určitých států. Tyto změny se projevily samozřejmě i ve světě zločinu. Už to nejsou jen loupežná přepadení, vraždy, drobné krádeže a podobně. Nově se většina děje v online světě, kde se například může jednat o krádeže identit, přístupových hesel do bankovních účtů a tak dále. Anonymita je zbraň i dar. Na jedné straně chrání soukromí lidí, podporuje svobodu slova a demokracii v nedemokratických režimech. Na druhé straně této „svobody“ zneužívá čím dál tím více lidí. Anonymita zajišťuje ve virtuálním prostředí možnosti pro lidstvo dosud nevídané. Při využívání několika moderních vymožeností najednou jsou většinou páchané zločiny neodhalitelné a pachatelé pak mohou svoji činnost dále provádět a zdokonalovat. S takovou výhodou jsou schopni provádět i takzvaný kyberterorismus, kdy se pomocí pokročilého kódování dostávají přes ochranné složky serverů k důležitým utajeným informacím, vykrádají bankovní účty nebo dokonce díky anonymitě mohou kohokoliv vydírat a požadovat výkupné. Jak toto vlastně možné? Vždyť se říká, že cokoliv, co uděláme na internetu, je dohledatelné a vysledovatelné. Je to možné právě kvůli pokročilým technologiím a takzvaným vrstvám webu, kterým se budu věnovat v následující kapitole. Konkrétně se jedná o kryptoměny a dark web. Mix těchto dvou forem vznikne kombinace, která přesvědčivě funguje a policie či jiné útvary s ní mohly doposavad bojovat jen velmi těžko.

2.   Vrstvy webu

Jak si představit vrstvy webu a jak se od sebe liší? Je mezi nimi velký rozdíl? Při prvním zamyšleni si hodně lidí představí pod pojmem dark web nebo deep web malé zákoutí v rámci klasického webu pro všechny, kde se však objevují geniální hackeři a podvodníci, kteří pomocí své vynalézavosti a svých dovedností terorizují své cíle a mohou si podmanit prakticky kohokoliv, cokoliv a kdykoliv. Je tomu však opravdu tak? Odpovědí je spíše ne, i když některé části otázky jsou pravdivé. Jako přirovnání k vrstvám webu se nejvíce používá ikonická fotka plovoucího ledovce. Na hladině je vidět pouze malá část ledovce a pod hladinou se nachází zbytek. 

Malá část plovoucí nad hladinou představuje takzvaný „surface web“. To je označení pro všechno to, co každý uživatel internetu používá denně. Ať už jde o vyhledávače, internetové přehrávače, obyčejné informační stránky apod. Jedná se o všechno to, co je běžně dohledatelné, zobrazitelné a viditelné.

Další vrstvou je takzvaný „deep web“. Ten představuje část nacházející se hned „pod povrchem“, tedy pod surface webem. Nachází se zde obrovské množství legálních dokumentů, údajů o pacientech ve zdravotnictví, bankovní údaje a tak dále. K těmto informacím a dokumentům se lidé většinou dostávají přes různá uživatelská jména a přístupová heslo. K tomu se i používá silné šifrování, což znamená, že data nejsou běžně dohledatelná. Hlavním rozdílem oproti „dark webu“ je fakt, že uživatelé a majitelé dat v deep webu se nesnaží ukrýt svoji činnost a informace před autoritami a policií, používají tyto ochranné prostředky za účelem ochrany integrity a soukromí.

Poslední vrstva je označována termínem „dark web“. Ten je jakousi temnou částí webu, jelikož  většinou představuje místo trestní a nekalé činnosti. Do této části není tak jednoduché se dostat, jelikož obdobně jako u deep webu se informace a dokumenty nedají běžně vyhledat pomocí klasických vyhledávačů.

Za zmínku stojí také jistý „shadow web“, u kterého není dosud jisté, zda toho kybernetické prostředí určitě existuje, či nikoliv. Má se jednat o část dark webu, kde se odehrává ještě závažnější a děsivější trestní činnost.

(Joshi 2020)

Povrchový web je tedy virtuální prostředí se stránkami a dokumenty dohledatelnými pomocí klasických vyhledávačů, jak již bylo zmíněno dříve. Jak ale třídění a hledání mezi jednotlivými soubory, stránkami a dokumenty funguje? Námi známé světové vyhledávače fungují na velice podobném principu. Aby se dalo mezi vším dohledatelným snadno hledat, je za potřebí používat jakési roboty, kteří prochází nově vzniklé stránky, jež prozkoumají obsah, který stránka nabízí. Tuto informaci zaznamená a aktualizuje seznam stránek právě s tímto obsahem. Návštěvník poté při vyhledávání danou stránku může najít, jelikož už je stránka indexována. (Džubák, 2015) Problém však spočívá hlavně v třídění relevantních stránek od spamových, reklamních či hoaxových stránek. To stále z velké části spočívá pouze na návštěvníkovy, který musí sami posoudit, zda se jedná o pravdivou nebo falešnou informaci. To samozřejmě občas nedopadá dobře, protože velká spousta lidí si najde určitou informaci a hned ji pokládají za pravdivou. Neověřují si kvalitu zdroje, což má za následek vznik komunit, které věří v nesmyslné konspirační teorie.

2.1. Deep web

Pro porovnání si můžeme vzít velikost povrchového a hlubokého webu. Povrchový web aktuálně čítá okolo 1,14 miliardy webových stránek, z čehož okolo 17 % je aktivních. Zbytek zahrnuje neaktivní stránky, které jsou registrované, ale žádná aktivita na nich již není detekována. Běžně je denně vytvořeno zhruba 252 tisíc webových stránek. Webová stránka se ovšem může skládat z 1 a více internetových stránek. Těch bychom v této části jistě našli více než 25 miliard. Celkový počet je neznámý, ale konečné číslo se pravděpodobně pohybuje okolo 50 miliard. (Huss 2022)

2.2. Deep web

Hluboký web funguje trochu jinak. Jak již bylo zmíněno, jsou zde uloženy obrovská množství různých dat. Jedná se hlavně o medicínské informace, vědecké články, patentové dokumenty, normy, obchodní informace atd. V této sféře již roboti mají velké problémy cokoliv najít, jelikož je tento virtuální prostor pro ně prakticky nedostupný. Proto se používáme pojem „surface“ neboli povrch. Roboti se pohybují a pracují po povrchu. 

Na povrchovém webu ovšem například určité články, patenty a jiné informace lze najít. Proč je tomu tak? Dohledatelné dokumenty jsou dohledatelné proto, protože je zveřejňující instituce chtěla poskytnout širší veřejnosti. Naprostá většina dokumentů a souborů této instituce je však stále uložena interně a přístup k nim má užší sorta lidí. Co se týče velikosti, pak obrázek ledovce není úplně přesný. Podle posledních propočtů je hluboký web 400krát až 550krát větší než povrchový web. (Ashtari 2022)

2.3. Dark web

            Temný web se nachází pomyslně ještě hlouběji než hluboký web. Jak ho můžeme definovat? Je to část webu, která je sice veřejnosti přístupná, ale běžný uživatel se tam pomocí klasických vyhledávačů zcela jistě nedostane. Je potřeba mít v systému připravený speciální vyhledávač. V naprosté většině případů uživatelé používají vyhledávač s názvem TOR. Uživatelé temný web využívají hlavně kvůli své primární funkci, která představuje zajištění anonymity během pohybu a práce na této vrstvě. Samozřejmě tuto funkci návštěvníci ve velkém zneužívají a aktuálně je temný web jakýmsi centrem kyberterorismu a nelegální činnosti. 

Na dark webu můžeme narazit na spousty stránek různého typu a obsahu. Podvodníci web užívají jako nástroj usnadňující širokou škálu trestných činů. Zprostředkování a prodej drog, zbraní, exotických zvířat, kradeného zboží a informací, na to vše tam můžeme narazit. Vše vyjmenované se prodává s velkými zisky pro prodávající. Existují tam herny, klasická i dětská pornografie a mnohé další. Není také ke škodě zmínit možnosti najmout si zloděje či vrahy, kteří údajně splní vaše příkazy. (Chertoff, Simon 2015)

2.3.2.  Historie dark webu

Jak to vlastně všechno začalo? Počátky této vrstvy webu začínají u vzniku samotného internetu. Vše se odvíjí od 29. října roku 1969. Přesně v tuto dobu byla zaslána historicky první elektronická zpráva mezi počítači. Tento přenos byl proveden pomocí systému ARPANET. ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network) byla grantová agentura ministerstva obrany USA, která při vzniku a v začátcích ARPANET finančně podporovala. Dark web v té době vypadal zcela jinak a sloužil uživatelům také k něčemu jinému. Po určité době však lidé objevili kouzlo anonymity ve virtuálním prostředí a začali tuto technologii využívat za účelem uchování osobních tajných informací. (Butler 2018)

Velké změny nastávají v devadesátých letech, kdy síť World Wide Web zažívá velký boom a stala se číslem 1 v oblasti digitálního dění. Za tento posun mohl velký rozvoj webových technologií HTTP a FTP. Dále přišly na svět grafické počítače, díky kterým se mohl ovládat webový prohlížeč. Další průlomem se stal pokrok u technologie peer-to-peer (P2P), která přinesla dosud nevídané sdílení většího množství dat. Mohlo jít například o multimédia v podobě MP3. V té době bylo naprosto nemístné odcizovat hudbu a šířit ji mezi lidmi zdarma. Proto se tyto MP3 soubory už v té době objevovaly právě na dark webu. (Butler 2018)

Rok 2000 je pro historii dark webu důležitý, jelikož právě v tomto roce byl softwarovým inženýrem Ianem Clarkem vytvořen revoluční prohlížeč s názvem Freenet. Ten i doteď stále funguje. Čím je zvláštní? Jde především o to, že díky této technologii může uživatel procházet internet v absolutní anonymitě. Při použití Freenetu se stala daná osoba nevysledovatelnou. Po nějaké době začala Freenet používat i federální vláda, která ho používala k vyhledávání nezákonného obsahu. Největším milníkem zmiňované doby je ovšem rok 2002, kdy na světlo světa přišel legendární prohlížeč TOR (The Onion Router), který se stal naprostým základem pro přístup k dark webu. (Butler 2018)

Od roku 2010 dark web roste raketovým tempem a obsahuje čím dál tím více informací, souborů a dokumentů. V této době na scénu ve velkém přichází kryptoměny, které spolu s TORem vytvoří první černé trhy. Kryptoměny existovali již dříve, jen v této době bylo jejich využití ve sféře dark webu mnohem větší. Symbolem černého trhu v této sféře byla zcela jistě takzvaná „Silk Road“, která je více rozebrána v pozdější kapitole. Po roce 2010 začíná být toto kybernetické místo velmi známé i pro běžnou veřejnost a lidé začínají prostor detailněji studovat. (Butler 2018)

 

2.3.2.    Anonymita aktivity

            Vrstva jako je dark web a nástroje jako TOR měly původně sloužit jako bezpečný a anonymní prostředek pro důvěrné konverzace atd. Vyhledávač TOR se měl stát prostředkem k zachování svobodného projevu, soukromí a anonymity. Lidé se potřebovali vyjadřovat svobodně ohledně politiky, psát bez cenzury, komunikovat mezi sebou v soukromí a anonymně sdílet informace.

TOR se používal a stále používá jako skvělou technologii k obcházení cenzury. Zajišťuje přístup do k jinak nedosažitelnému obsahu. Jelikož se prakticky kdokoliv díky TORu mohl dostat k obsahu, který může být v různých částech světa blokován, některé vlády údajně navrhly zpřísnění předpisů týkajících se používání TORu.(Stone 2015) Některé vlády údajně přístup na určitou dobu zablokovali. (Emerging Technology 2012), (Paul 2015) Političtí disidenti měli podle všeho používat TOR k anonymizaci a zabezpečení svých komunikací a lokací. (Sullivan 2011) Tak údajně konali disidenti v disidentských hnutích v Íránu a Egyptě.(Sullivan 2011)

Pro novináře a reportéry je TOR prostředkem, který využívají k zabezpečené komunikaci s informátory. Například The New Yorker’s Strongbox je přístupný přes Tor a umožňuje jednotlivcům komunikovat a anonymně sdílet dokumenty s publikací.(Sorkin 2013) Například Edward Snowden prý používal operační systém Tails ke komunikaci s novináři a k úniku utajovaných informací o amerických programech hromadného sledování. (Finley 2014) Systém Tails byl pro něj vhodný, jelikož je optimalizován pro anonymitu a automaticky provozuje Tor. (Finley 2014) Mezi dokumenty, které se Snowdenovi povedlo vyzradit, byla přísně tajná prezentace, která znázorňovala snahy Národní bezpečnostní agentury (NSA) zneužít prohlížeč Tor a zbavit uživatele anonymity.(Schneider 2013)

3.   Kryptoměny  

Kryptoměna je virtuální měna, která funguje na základě naprogramovaného kódu. Jedná se o decentralizovaný a svobodný prostředek směny. Centralizované systémy jsou například státy, banky atd. Ve světě kryptoměn tedy neexistuje určité středisko, které by spravovalo celou síť a vše kontrolovalo. Základní idea této virtuální měny je to, že by se platby měly provádět na bázi P2P sítě (Peer-to-Peer).  V praxi se používají k vysokorychlostním platbám po celém světě. Je tomu tak možné, protože mezi prodejcem a nákupčím není třetí strana. Žádný prostředník nemůže do transakce zasáhnou. To vše v praxi znamená, že obvykle platba trvá v rámci sekund, nanejvýš minut.  Další výhodou jsou transakční poplatky. Ty jsou mnohonásobně nižší než u klasické transakce prostřednictvím banky. (Soukup 2019)

O čem lidé také mluví jako o velké výhodě je zabezpečení, transparentnost a anonymita. Abychom si mohli založit účet u určité banky, musíme o sobě poskytnout spoustu informací. Při vložení peněz na bankovní účet dopředu víme, že banka si s našimi penězi může dělat prakticky co chce. Samotná banka zodpovídá za zabezpečení našich peněz, ale chyba se může stát kdykoliv a k hackerským útokům dochází každý den. To se pojí samozřejmě i s anonymitou. Je to jedna z nejoceňovanějších vlastností, kterou kryptoměny zajišťují. Proto je v celku pochopitelné, že ji používají podvodníci ve velkém. Ovšem ne každá kryptoměna zajišťuje dokonalou anonymitu při transakcích a jednotlivé měny se v tomto aspektu od sebe dost liší. (Soukup 2019)

Aktuálně již existuje obrovské množství kryptoměn, přičemž každá má svůj platební síť, ve které je možné ji využít. Důležité je zdůraznit, že různé kryptoměny se od sebe mohou lišit drobnými detaily, ale může se také jednat o zcela jiné technologie. Posledním velkým rozdílem je fakt, že kryptoměny se obchodují 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Banka občas musí provést například údržbu svého mobilního bankovnictví. V té době nejsme schopni provádět žádné transakce, ale ani se v podstatě nedostaneme ke svému účtu. To všechno se ve světě kryptoměn neděje, jelikož naše měna je v síti, kterou nikdo neovládá.

Hodnota kryptoměn je v naprosté většině případů velmi nestabilní. V tomto odvětví se používá pojem volatilita. Tedy můžeme říct, že volatilita kryptoměn je velmi vysoká. Hodnotu měny ve většině případů určuje poměr nabídky a poptávky. 

3.1. Kryptoměnové burzy

Prodej a nákup kryptoměn se za posledních 5 let mnohonásobně zjednodušil. Existuje velké množství online směnáren a kryptoměnových burz. Jaký je mezi nimi rozdíl?

V online směnárně se stačí zaregistrovat a rovnou můžete směnit své peníze za kryptoměnu vaší volby. Samozřejmě každá směnárna vám dá jiný kurz, a proto je důležité si vybrat správnou a ověřenou směnárnu. Při nákupu velkého množství kryptoměn za větší množství peněz musí člověk podstoupit takzvané KYC (Know Your Customer) ověření. Jedná se o ověření totožnosti a snaží se bránit přístupu lidem, kteří chtějí pomocí kryptoměn prát špinavé peníze.

Na kryptoměnových burzách operují i samotné online směnárny. Na těchto směnárnách si zákazník může vložit své peníze z banky na svůj účet na dané burze, a poté si za tyto peníze nakoupit kryptoměny. Další možností je nakoupit přímo kryptoměny pomocí kreditní či debetní karty. Zde je však vyšší poplatek za provedení a většina lidí volí první variantu. Mezi nejznámější kryptoměnové burzy patří Binance, KuCoin, Coinbase Exchange a Kraken. Na těchto velkých burzách má zákazník kompletní přehled o dění, může si nakoupit prakticky jakoukoliv kryptoměnu se slušným kurzem. Směnárny poskytují i pokročilé grafy a jiné statistické údaje, díky kterým mohou investoři dělat rozsáhlé spekulace a technické analýzy.

3.2. Virtuální peněženky 

            Existuje i cesta nákupu kryptoměn, kdy si uživatel nakoupí kryptoměnu a uloží si ji do své softwarové peněženky. Ta funguje prakticky jako rozšíření do internetového prohlížeče. Když si chcete poslat nějaké kryptoměny z online směnárny nebo burzy, stačí použít jednu z několika adres, které vám vaše virtuální peněženka vygeneruje. Nejdůležitější součástí je pak privátní klíč. Ten si uživatel musí uschovávat v bezpečí, jelikož bez něj nemůže přijímat ani odesílat jakékoliv transakce.

Jaký je tedy rozdíl mezi speciální virtuální peněženkou a peněženkou na online burze? Jde tu opět o decentralizaci. Při uchovávání kryptoměn ve virtuální peněžence od online burzy svěřujeme všechna svoje aktiva do rukou třetí strany. Teoreticky je možné, že burza může zkrachovat (aktuální případ gigantické burzy FTX), být vykradena nebo můžou být peníze zpronevěřeny. Speciální virtuální peněženka představuje bezpečnější formu úschovy našeho majetku. (InvestPlus 2022)

4.   Kriminalita na dark webu a použití kryptoměn

Kriminalita a kryptoměny spolu tvoří skoro dokonalý mix, který už pár let pomáhá lidem za hranou zákona ke konání protiprávních činů. Bez kryptoměn by se obchodovalo na dark webu asi těžko. Komunikace mezi jednotlivými pachateli trestných činů probíhá tedy na dark webu a peněžní transakce jsou prováděny pomocí převodů kryptoměn z jedné virtuální peněženky do druhé. Nemusí se ale vždy jednat o formát směny nákup/prodej. Na dark webu se používají kryptoměny také ve formě nástroje při vydírání. Pokud například hackerská skupina napadne státní orgán či firmu, pak v naprosté většině případů žádá o zaplacení určitého množství nějaké kryptoměny. Peníze by byly mnohem snadněji dohledatelné a riziko odhalení mnohonásobně vyšší. Uživatelé potřebovali měnu, která by fungovala neustále, nebyla by centralizovaná, transakce by probíhaly rychle, a hlavně by musela být anonymní. To vše jim do nedávné doby splňovalo malé množství kryptoměn. V naprosté většině se jednalo o Bitcoin, který ale není dokonalý a podvodníci zjistili, že na trhu existují i lepší alternativy. Jde totiž o to, že anonymita není úplná, jelikož informace o všech transakcích mezi peněženkami jsou uchovávány. Ztížená je pak pouze část vyhledávání, kdy se někdo snaží najít majitele dané peněženky. Kryptoměny jsou v tomto aspektu rozdílné. Některé zajišťují naprosté maskování všech transakcí na své síti, ale některé nikoliv. Zde je velký rozdíl mezi kryptoměnami jako Bitcoin a třeba Monero. 

Pro další ochranu svého soukromí před odhalením uživatelé využívají služby VPN (Virtual Private Network). Jedná se o nástroj, díky kterému se nikde nezobrazuje naše reálná IP adresa, ale zobrazuje se pouze IP adresa vygenerovaná právě systémem VPN. Tím uživatel zajistí, že jeho skutečná poloha je skryta. Použití této služby je na dark webu velmi důležité hlavně při používaní vyhledávače TOR. Ten sice skryje identitu uživatele, ale neskryje místo, kde se daná osoba nachází.

4.1. Prodej drog

Na temném webu můžeme najít samozřejmě více různých stránek, kde se prodávají drogy nebo zbraně. Velikostně se trhy za posledních 10 let měnily ve velkém. Určité trhy byly zrušeny, jelikož došlo k zásahu výkonných orgánů. Jiné trhy naopak z těchto „pádů gigantů“ začaly těžit a dostaly se na pozice jedničky či dvojky na celém dark webu.

Neznámějším trhem s drogami na celém temném webu je jistě takzvaný „Dream Market“. Jedná se jeden z nejdéle fungujících trhů. Své jméno si začal budovat hlavně díky své spolehlivosti. Samozřejmě jako kdekoliv na temném webu, občas se nějaké podvody i na tomto trhy děly, avšak celkově se jedná o jeden z nejspolehlivějších míst na nákup zakázaných látek, služeb a digitálního zboží. Své místo mezi konkurencí si vytvořil právě díky již zmiňovaném pádu dalších trhů. Na přelomu roku 2013 a 2014 se jednalo pouze o drobné tržiště s pár zákazníky. To se změnilo zrušením dosavadních lídrů v tomto odvětví. Stránky jako Hansamarket, Alphabay, Silkroute atd. byly nuceni zrušit svůj provoz výkonnými orgány, a to dalo příležitost stránkám jako Dream Market. Jak ale funguje celý proces nákupu? Po výběru určitého zboží musí zákazník vyplnit jednoduchý dotazník, kde musí zadat jméno a heslo, přičemž jménem se myslí jakékoliv smyšlené jméno. Jako poslední zákazník zadá místo doručení, zboží zaplatí a má hotovo. Celkově je na Dream Marketu k dispozici přes 124 000 produktů, z čehož asi 50 % tvoří pouze drogy. Sortiment je rozdělen do 4 sekcí, kterými jsou drogy, digitální zboží, služby a ostatní. Mezi digitálním zbožím bychom nalezli různé přístupové údaje k různým internetovým účtům (například Netflix), elektronické knihy, softwary a mnohé další. Kategorie služby zahrnuje například hacking určitých stránek a účtů na zakázku nebo padělání dokumentů. Poslední kategorií je kategorie Ostatní. Ta zahrnuje prodej laboratorního náčiní, šperků atd. (DarkWebLinks 2019)

4.2. Sexuální obsah

I tento obsah nalezneme na dark webu v hojném počtu. Web je plný různých stránek s různými motivy a odlišným obsahem. Po drogách je zde pornografie druhým nejčastěji objevovaným obsahem. V nejvíce případech se jedná o dětskou pornografii či nějakou brutální verzi pornografických videí. Většina stránek funguje na principu uživatelských jmen a hesel. Kdokoliv, kdo měl o daný obsah zájem, se musel nejdříve registrovat. Tento fakt pomohl již několikrát policii a jiným orgánům k zastavení činnosti mnoha stránek.

Pravděpodobně historicky nejznámější stránkou se stala stránka s názvem „Lolita City“. Ta byla navštěvovaná již ve velké v roce 2011, kdy v té době nabízela videa dohromady o velikosti přes 100 GB. Její popularita byla pravděpodobně dána tím, že naprostá většina videí zahrnovala děti od věku novorozenců až po 17leté dívky a chlapce. Na téma dětské pornografie se zde vedly dlouhé debaty. Pedofilové si zde většinou stěžovali, že si připadají utlačováni, a že by měli být uznáváni jako menšina. V roce 2012 byla stránka napadena hackerskou skupinou Anonymous, která ji nazvala jako největší stránkou s dětskou pornografií. Skupina poté ještě zveřejnila přístupová jména a hesla všech 1500 uživatelů a definitivně stránku pohřbila. (O’Neill, 2013)

Další známou doménou byla stránka s názvem „Childs Play“. Nabízela hodně podobný obsah jako Lolita City, akorát byla mnohonásobně větší v počtu registrovaných návštěvníků. Největší zajímavostí zde bylo to, že celou dobu byla stránka vedena policií. Konkrétně se jednalo o australskou policejní jednotku, která stránku vytvořila za účelem zajištění uživatelských jmen a dalších dat návštěvníků. Policie nahrávala fotky a video, která čerpala z několika diskusních fór zabývajících se tímto tématem. Operace byla úspěšná, a dokonce se podařilo pomocí různých technologií zajistit i lokace určitých uživatelů. Tato akce ovšem sklidila velké množství kritiky, jelikož způsob zajištění informací byl naprosto v rozporu s Úmluvou OSN o právech dítěte. (VG, 2018)

4.3. Vystopování kryptoměnových transakcí

Kryptoměna také hraje roli při zatajování totožnosti osob zapojených do nelegálních peněžních transakcí. Pseudonymní bitcoinová adresa a decentralizovaná povaha bitcoinu ztěžují rozkrývání nezákonných finančních aktivit. (FBI 2012) Pro policii a jiné orgány bylo vždy v oblasti nelegální aktivity na temném webu největší překážkou zajištění všech potřebných informací o sledovaných osobách. Zajištění jakékoliv informace kromě uživatelských jmen bylo vždy složité, jelikož TOR v kombinaci se službou VPN tvořily silné duo zajišťující vysoký stupeň anonymity. Proto je důležité se zaměřit na prostředek směny. Tím jsou kryptoměny a nejčastěji se stále používá Bitcoin. 

Je-li bitcoin použit při určité finanční transakci, zaznamená se transakce do veřejné účetní knihy, která se nazývá „block chain“. Informace zaznamenaná v „block chainu“ je tvořena bitcoinovými adresami odesílatele a příjemce. Adresa jednoznačně neidentifikuje žádný konkrétní bitcoin, spíše pouze identifikuje konkrétní transakci. (Bitcoin.org 2014) Rozkrytím transakcí se ale nemusíme nedozvědět pouze o dvou stranách směny zboží za kryptoměnu, můžeme během pátrání zjistit informace, které nám poskytnou vodítka k odhalení základům celého systému této protiprávní činnosti. To se policii daří i v dnešní době, kdy se technologie zdokonalují a podvodníci nastražují další a složitější překážky k odhalení jejich identity. 

Příkladem je operace DisrupTor z roku 2020, kdy se BKA (Spolkový kriminální úřad Německo) podařilo zatknout celkem 179 lidí, kteří byli nějak zapojeni v nákupu a prodeji nepovolených předmětů, věcí a služeb na dark webu. Celá operace probíhala ve spolupráci s dalšími agenturami (například FBI, Europol, Department of Justice atd.) v 9 zemích světa. Po zatčení policie vydala varování, kde jasně zdůraznila, že zlaté časy dark webu jsou minulostí. Stejné uskupení policie a agentur rok předtím zrušilo provoz druhého největšího trhu na dark webu s názvem Wall Street Market. Zatčení vzešlo na základě důkazech o prodeji drog a zbraní. Ty byly zabaveny společně s 6,5 milionu dolarů v hotovosti a velkém množství různých kryptoměn. Europol později vydal následující komentář: „Zlatá éra trhu na dark webu je u konce. Operace, jako jsou tyto, poukazují na schopnost orgánů čelit šifrování a anonymitě temných internetových tržišť. Policie už nelikviduje jen taková nelegální tržiště – pronásleduje také zločince, kteří přes takové stránky nakupují a prodávají nelegální zboží.“ (Palmer 2020)

Jak ovšem policie postupuje při rozkrývání takového zločinu? Postup je neuvěřitelně složitý a náročný, avšak v naprosto zjednodušené verzi by mohl vypadat následovně. Jeden z postupů je takový, že nejdříve zajistíme hledané bitcoinové adresy. K tomu se používají speciální programy, které prozkoumají skryté „search engines“ prohlížeče TOR, odkud poté program vyfiltruje adresy zapojené v obchodování s nelegálními látkami, službami atd. Toto je možné u kryptoměn jako je například Bitcoin nebo Ethereum, avšak u kryptoměn jako je Monero, které jsou vytvořené za účelem docílení největší anonymity, je skoro nemožné adresy získat, jelikož veškeré transakce Monera jsou soukromé. Po vyfiltrování adres se je snažíme spojit s adresami, které nalezneme ve veřejné účetní knize kryptoměny („Block chain“). Pomocí dalších programů získané adresy jsou poté vyhledávány na povrchovém webu. Systém se snaží zachytit jakoukoliv aktivitu na webu právě s touto konkrétní adresou. Při nalezení hledané stopy se můžeme dát do mapování kompletní trasy nalezených kryptoměn. Snažíme se najít počátek a finálovou destinaci, kde tedy kryptoměna skončila. Zde přijde na řadu náročná práce ve formě hledání chyb a omylů při pohybu sledovaných finančních prostředků. Při odhalení chyby policie již může detailněji zmapovat celou situaci, zjistit identitu a následně i polohu hledaných osob.

5.   Závěr

Kryptoměny jsou zcela jistě finančním nástrojem budoucnosti a již nyní se hodnota tohoto trhu pohybuje v řádech miliard dolarů. Každým rokem se zvětšuje počet věcí a služeb, které si můžeme pořídit pomocí tohoto prostředku. Jelikož se jejich široké uplatnění rozšiřuje prakticky všude, tento fakt platí i ve světě kriminality a dark webu. Kombinace ilegální činnosti a anonymní měny prakticky tvoří základy dnešního temného webu, který ale již není tím bezpečným útočištěm pro podvodníky, jak tomu bylo dříve. I když orgány a policie mají aktuálně úspěch v oblasti zastavování chodu určitých webových stránek s trestným obsahem, pořád je to jen zlomek z veškerých protiprávních jednání, kterým je temný web útočištěm. Každý den vznikají nové stránky, které získávají další a další návštěvníky nebo zákazníky v případě nelegálních tržišť. V mé práci jsem nejdříve zmapoval web a jeho vrstvy. Znázornil jsem rozdíly, které nejsou pouze ve velikosti a obsahu, ale i v samotné struktuře. Detail byl kladen hlavně na dark web a nelegální aktivity, které se tam objevují. Poslední část práce byla věnována kryptoměnám a jejich roli v tomto světě kriminality. Dokázal jsem vysvětlit, proč a jak funguje anonymita na dark webu, ale i fakt, že kompletně nevysledovatelnými se nestaneme i s VPN, prohlížečem TOR a kryptoměnami.

6.   Literatura

Ashtari, Hossein. “Dark Web vs. Deep Web: 5 Key Differences.” SpiceWorks.com, Spiceworks, 5 May 2022, https://www.spiceworks.com/it-security/security-general/articles/dark-web-vs-deep-web. 

Bitcoin.org. “Protect Your Privacy.” Bitcoin, Bitcom.org, 1 Jan. 2014, https://bitcoin.org/en/protect-your-privacy. [cit. 2022-12-06]

Butler, Sydney. “Dark Web History: Where Did It Come from?” TechNadu, TechNadu.com, 23 Dec. 2018, https://www.technadu.com/dark-web-history/52017/. [cit. 2022-12-06]

DarkWebLinks. “Dream Market Review – Best Darknet Marketplace.” Dark Web Links, TheDarkWebLinks, 9 May 2019, https://www.thedarkweblinks.com/dream-market/. [cit. 2022-12-06]

Džubák, Josef. “Co Je to Hoax?” HOAX, Hoax.cz, 1 Jan. 2015, https://www.hoax.cz/hoax/co-je-to-hoax. [cit. 2022-12-06]

Emerging Technology from the, arXiv. “How China Blocks the Tor Anonymity Network.” MIT Technology Review, MIT Technology Review, 4 Apr. 2012, https://www.technologyreview.com/2012/04/04/186902/how-china-blocks-the-tor-anonymity-network/. [cit. 2022-12-06]

FBI. “(U) Bitcoin Virtual Currency: Intelligence Unique Features Present – Wired.” Wired.com, FBI, 24 Apr. 2012, https://www.wired.com/images_blogs/threatlevel/2012/05/Bitcoin-FBI.pdf. [cit. 2022-12-06]

Finley, Klint. “Out in the Open: Inside the Operating System Edward Snowden Used to Evade the NSA.” Wired, Conde Nast, 14 Apr. 2014, https://www.wired.com/2014/04/tails/. [cit. 2022-12-06]

Finley, Klint. “Out in the Open: Inside the Operating System Edward Snowden Used to Evade the NSA.” Wired, Conde Nast, 14 Apr. 2014, https://www.wired.com/2014/04/tails/. 

Huss, Nick. “How Many Websites Are There in the World? (2022).” Siteefy.com, Siteefy, 27 Nov. 2022, https://siteefy.com/how-many-websites-are-there/. [cit. 2022-12-06]

Chertoff, Michael, and Toby Simon. “Paper Series: No. 6 — February 2015 the Impact of the Dark Web on …” Cigionline.org, Chatham House, 6 Feb. 2015, https://www.cigionline.org/static/documents/gcig_paper_no6.pdf. [cit. 2022-12-06]

InvestPlus.cz. “Peněženky Pro Kryptoměny, KDE Uchovat Virtuální Měny, Co Je Trezor?” InvestPLUS.cz – Investice a Spoření, InvestPlus, 1 Jan. 2022, https://investplus.cz/investice/penezenky-pro-kryptomeny-kde-uchovat-virtualni-meny-co-je-trezor/. [cit. 2022-12-06]

O’Neill, Patrick. “Back in Booming Lolita City: The Online Child Pornography Community Is Thriving.” Weirder Web, Weirder Web, 6 June 2013, https://web.archive.org/web/20130610072640/http:/weirderweb.com/2013/06/06/back-in-booming-lolita-city-the-online-child-pornography-community-is-thriving. [cit. 2022-12-06]

Palmer, Denny. “The Dark Web Won’t Hide You Anymore, Police Warn Crooks.” ZDNET.com, Zdnet, 22 Sept. 2020, https://www.zdnet.com/article/the-dark-web-wont-hide-you-anymore-police-warn-crooks/. [cit. 2022-12-06]

Paul, Kari. “Russia Wants to Block Tor, but It Probably Can’t.” VICE, Vice, 18 Feb. 2015, https://www.vice.com/en/article/ypwevy/russia-wants-to-block-tor-but-it-probably-cant. [cit. 2022-12-06]

Schneider, Bruce. “Attacking Tor: How the NSA Targets Users‘ Online Anonymity.” The Guardian, Guardian News and Media, 4 Oct. 2013, https://www.theguardian.com/world/2013/oct/04/tor-attacks-nsa-users-online-anonymity. [cit. 2022-12-06]

Sorkin, Amy Davidson. “Introducing Strongbox.” The New Yorker, The New Yorker, 14 May 2013, https://www.newyorker.com/news/amy-davidson/introducing-strongbox. 

Soukup, Tomáš. “Kryptoměny – Jak Fungují a Jak Na Nich Vydělat? .” Finex.cz, Finex,         7 Dec. 2022, https://finex.cz/rubrika/kryptomeny. [cit. 2022-12-06]

Stone, Jeff. “Russia Takes Aim at Online Anonymity Software.” International Business Times, International Business Times, 2 Dec. 2015, https://www.ibtimes.com/russian-censorship-tor-anonymous-vpns-could-be-target-next-crackdown-kremlin-warns-1814020. [cit. 2022-12-06]

Sullivan, John. “2010 Free Software Awards Announced.” 2010 Free Software Awards Announced – Free Software Foundation – Working Together for Free Software, Free Software Foundation, 22 Mar. 2011, https://www.fsf.org/news/2010-free-software-awards-announced. [cit. 2022-12-06]

VG. “www.nodabase.net.” Nodanase, Nodanase.net, 15 Jan. 2018, https://www.nodabase.net/cases/breaking-the-darknet-why-the-police-share-abuse-pics-to-save-children/. [cit. 2022-12-06]

Joshi, Jaydev. “Layers of Web Pictured as a Parts of Iceberg .” Medium.com, Medium, 21 Dec. 2020, https://medium.com/nerd-for-tech/the-hidden-internet-4c239cb3bbd6. Accessed 7 Dec. 2022. 

+ posts

ZANECHTE ZPRÁVU

Prosím vložte komentář!
Prosím zadejte jméno