Eurostat. Brána do evropských statistických dat

0
342
people sitting on bench near building during daytime

Úvod

Při myšlence, proč jsou v dnešním světe data důležitá, nás může napadnout hned million různých důvodů, proč tomu tak opravdu je. Žijeme v době globalizace, internacionalizace, luxusu a blahobytu. V době, kdy je svět propojený jako nikdy předtím. Moderní svět formují instituce, vlády, nadnárodní společnosti. S touto skutečností se potom pojí fakt, a to že je naše společnost tzv. “data driven”, protože právě na základě statistických dat se nás moderní svět formuje. Relevantnost, pravdivost, správná metodologie a validní interpretace světových dat jsou nesmírně důležité věci. Dat se totiž dá jednoduše zneužít – ať už jejich interpretací, či metodou, jakou se data shromažďují. A proto existují instituce, které dohlíží na přesnou a nestranou interpretaci dat a metodologii sběru dat. Jednou takovou institucí je statistický úřad Evropských společenství – Eurostat.

eurostat-logo




Obrázek 1: Logo Eurostatu
Zdroj: ec.europa.eu

Zdroj relevantních statisických dat

Eurostat je statistický úřad Evropských společenství se sídlem v Lucembursku založený v roce 1953. Od roku 1958 je Generálním ředitelstvím Evropské komise. Klíčovým úkolem Eurostatu je poskytování statistik jiným generálním ředitelstvím, poskytování dat Evropské komisi a ostatním evropským institucím za účelem definovaní, realizace a analýzy politiky Společenství.

Úkolem Eurostatu je poskytovat statistiky na evropské úrovni, jenž umožňují srovnání mezi jednotlivými zeměmi a regiony. Mezinárodní statistiky informují o stavu a vývoji společnosti nejen v členských zemích EU, ale i v dalších státech. Eurostat tak pomáhá objektivně a realistiky měřit to, jak žijeme. Databáze Eurostatu nabízejí veřejnosti řadu významných a zajímavých statistických údajů – nutno podotknout, že zadarmo. Mezi nejčastější uživatele patří např. mezinárodní i vládní instituce, podniky, novináři a studenti (“Databáze Eurostatu”, 2021).

Eurostat nepracuje sám. Od počátků Evropského společenství bylo zjištěno, že se rozhodnutí o politikách Společenství, jejich plánování a provádění bez spolehlivých a srovnatelných statistických dat. Za tímto účelem byl postupně budován Evropský statistický systém (ESS) s cílem poskytovat srovnatelné statistiky na úrovni EU.

Evropský Statistický Systém a jak funguje

ESS je partnerstvím mezi statistickým úřadem EU, kterým je Evropská  komise (Eurostat), dale pak všechny národní statistické úřady a jednotlivé vnitrostátní orgány v každém členském státě EU, které odpovídají za vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky. Toto partnerství zahrnuje rovněž země ESVO (Evropské sdružení volného obchodu) (“Eurostat,” 2021).





Obrázek 2: Jak funguje ESS?
Zdroj: ec.europa.eu/governance-bodies
  1. Strategická úroveň

Ústředním bodem strategické úrovně je Výbor pro Evropský statistický systém (ESSC). Poskytuje obecné pokyny a Eurostat s ním konzultuje statistické právní předpisy, které mají být přijaty Evropským parlamentem a Radou.

  • Strategické poradenství

Subjekty poskytující strategické poradenství jsou Evropská poradní komise pro dohled nad statistikou (ESGAB) a Evropský statistický poradní výbor (ESAC).

  • Řízení – Management

Na úrovni řízení připravují skupiny ředitelů iniciativy, které projedná ESSC, zatímco na technické úrovni se pracovní skupiny a pracovní skupiny zabývají konkrétními statistickými tématy nebo oblastmi. ESS koordinuje svou práci s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) prostřednictvím Evropského statistického fóra (ESF) (ESS, 2021).

Co všechno Eurostat nabízí?

Eurostat nabízí opravdu velké množství statistik uživatelsky vstřícným a srozumitelným způsobem. Webové stránky Eurostatu jsou denně aktualizovány jsou tak nejnovějším a nejkomplexnějším dostupné zdrojem informací o EU, zemích ESVO (Evropské Sdružení Volného Obchodu), stejně tak i kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích. Eurostat také poskytuje přístup k údajům sousedkých zemí (hlavně ty na východě a jihu) a jiných velkých světových ekonomik, jako je Japonsko nebo USA (“Accessing European statistics – Statistics Explained,” 2019). V následující kapitole si blíže přiblížíme, jak se na webových stránkách Eurostatu pohybovat.





Obrázek 3: Hlavní panel Eurostatu
Zdroj: ec.europa.eu

V levém rohu se nachází vyhledávač, ve kterém lze “nahrubo” zadat to, co právě člověk hledá prostřednictvím klíčových slov či datasetových kódů. Vyhledáávač potom najde všechny výsledky – publikace, datasety – které obsahují vložená klíčová slova.

Po načtení webové stránky si můžeme všimnout hlavního panelu, který dominuje webové stránce a nabízí  vstup do 5 hlavních sekcí:

  1. 1. Zprávy
  2. 2. Data
  3. 3. Publikace
  4. 4. O Eurostatu
  5. 5. Pomoc při práci s webovou stránkou

Zprávy

Kolonka „Zprávy“ odkazuje na aktuální články, které se dál člení na:

  • Novinky: Online články, které pokrývají široká spektra dat Eurostatu, včetně komentářů čerstvě publikovaných dat.‘
  • Euro-indikátory: PDF dokumenty ke stažení, které měsíčně/čtvrtletně pokrývají hlavní ekonomické.

Data

Kolonka “Data” skýtá data a služby Eurostatu, která je možné filtrovat podle aktuální potřeb:

  • Podkolonka “Databáze” se dá využít pro extrakci dat v různých formátech. Podkolonka “Procházet statistiky podle témat” nám umožňuje vybrat data ke specifickým. Podkolonka “Statistiky od A–Z” nás odkazuje na jednotlivá témata podle. Podkolonka “COVID 19” skýtá statistiky týkající se pandemie a jejího dopadu na ekonomiku, společnost, pracovní trh, zdraví, zemědělství, energetiku, dopravu a cestovní ruch.




Obrázek 4: Dělení kolonky „Data“
 Zdroj: ec.europa.eu

Databáze

K většině statistik Eurostatu se lze dostat z navigačního stromu dat, který se dělí na 4 hlavní části – větve:

  1. 1. Databáze podle tématu
  2. 2. Tabulky podle tématu
  3. 3. Tabulky o politice EU
  4. 4. Průřezová témata

Každá z těchto “větví” se dale dělí na 9 specifických podtémat.

Specifikace dat

  • Veřejně dostupné udaje
  • Data jsou prezentována formou vícedimenzionálních tabulek, které lze filtrovat. Rozhraním je tzv. “prohlížeč dat”. Data lze stahovat z prohlížeče Data v různých formátech (XLS, CSV a TSV).

Data a Tabulky podle témat

  • 1. Obecná a regionální statistika
  • 2. Ekonomika a finance
  • 3. Obyvatelstvo a sociální poměry
  • 4. Průmysl, obchod a služby
  • 5. Zemědělství, lesnictví a rybářství
  • 6. Mezinárodní obchod se zbožím
  • 7. Doprava
  • 8. Životní prostředí a energie
  • 9. Věda, technika, digitální společnost

Tabulka o politice EU

Pozornost si zaslouží Tabulky o politice EU – ty mají zvláštní význam pro sledování pokroku dosaženého ve vztahu k důležitým oblastem politiky – v kotextu toho, že Eurostat slouží primárně jako statistický nástroj pro vývoj a rozvoj EU se tak jedná o velmi důležitou sekci. Najdeme zde hlavní evropské ekonomické ukazatele PEEI (Principal European Economic Indicators):

  • 1. Strategie Evropa 2020
  • 2. Oběhové hospodářství
  • 3. Udržitelného rozvoje
  • 4. Politika zaměstnanosti a sociální politiky
  • 5. Evropské pilíře sociálních práv.

Průřezová témata

Čtvrtá “větev” byla vytvořena pro zpracovávání průřezových témat, jenž byly shromážděny z různých zdrojů, které shromažďují informace o:

  • 1. Kvalitě života
  • 2. Integrace migrantů a jejich dětí ve společnosti
  • 3. Ekonomické indikátory globalizace
  • 4. Rovnost (equality)
  • 5. Kvalita zaměstnání
  • 6. Změna klimatu
  • 7. Agri-enviromntální statistiky

Příklad využití Databáze

  • Porovnání EU zemí v rámci průměrného příjmu na osobu.

Obrázek 5: Porovnání průměrného příjmu v EUR
Zdroj: ec.europa.eu

Publikace

Další součástí hlavního panelu (Obrázek 3) je kolonka Publikace. Která se dělí na:

  1. Přední publikace
  2. Interaktivní publikace
  3. Klíčová data

Přední publikace jsou přehledové publikace, které prezentují údaje za členské státy EU, regiony EU nebo země G20.

Interaktivní publikace obsahují krátké texty, interaktivní vizualizace a mapy, videa, fotografie atd.

Klíčová data jsou pod-položky série publikací, které představují klíčová zjištění a poskytují úvod do různých statistických témat (“Eurostat”, 2020)

Další možností, jak procházet publikace Eurostatu, je podle témat, jenž je hlavních 9:

  • 1. Regionální statistiky
  • 2. Ekonomie a finance
  • 3. Sociální podmínky
  • 4. Průmysl & Obchod
  • 5. Zemědělství
  • 6. Mezinárodní obchod
  • 7. Doprava
  • 8. Energetika & Prostředí
  • 9. Věda

Služby Eurostatu pro novináře

Data Eurostatu slouží jako podklad pro “decision making” evropských institucí, což není jediná sféra, kde se dají využít. Data Eurostatu intenzivně využívají tištěná média, televize a online zprávy. Kromě publikace dat Eurostatu na svých webových stránkách lze pravidelně získat euroukazatele e-mailem v němčině, angličtině nebo francouzštině.

Využití Eurostatu v České repulice aneb ČSÚ

Vnímání zdraví

Muži mnohem častěji než ženy vnímají své zdraví jako dobré

Způsob, jakým lidé vnímají své zdraví, je ovlivněn komplexním souborem faktorů, mimo jiné environmentálními, kulturními a socioekonomickými podmínkami. Není překvapením, že čím starší jste, tím nižší je pocit, že jste v dobré zdravotní kondici. Toto je stejné pro ženy i muže.

Při pohledu na různé věkové skupiny je zřejmé, že v roce 2018 mělo 86,3 % žen v EU ve věku 16-44 let pocit, že jsou v dobrém zdravotním stavu, u mužů to bylo 88,3 %. Ve věkové skupině 45-64 let se tento ukazatel snížil na 64,5 % žen a 67,3 % mužů a ve skupině 65 a více let už se v dobrém zdravotním stavu cítilo pouze 36,5 % žen a 43,1 % mužů. V téměř všech členských státech byl vyšší podíl mužů než žen vnímajících dobře své zdraví, a tento rozdíl s věkem dále rostl. Je také zajímavé poznamenat, že rozdíl mezi členskými státy se zvyšuje s věkem (“The life of women and men in Europe – Health perception,” 2018).





Obrázek 6: Vnímání vlastního zdraví obyvatelstva EU
Zdroj: czso.cz

Příčiny smrti

Rakovina, ischemické srdeční choroby (například infarkt) a cerebrovaskulární nemoci (například mrtvice) patří mezi tři nejčastější příčiny úmrtí u žen i mužů v EU. Všechny tři příčiny úmrtí jsou častější u mužů než u žen.

EU v roce 2016 na rakovinu zemřelo 344 ze 100 000 mužů a 196 ze 100 000 žen a v ČR na rakovinu zemřelo 368 ze 100 000 mužů a 210 ze 100 000 žen. Česká republika je tak nad průměrem, což je v tomto případě neblahý výsledek.





Obrázek 7: Úmrtí obyvatel na rakovinu – přepočteno na 100 000 obyvatel
Zdroj: czso.cz

Na srdeční onemocnění zemřelo 162 ze 100 000 mužů a 88 ze 100 000 žen. Zde je Česká republika opět nad průměrem.





Obrázek 8: Úmrtí obyvatel na srdeční choroby – přepočteno na 100 000 obyvatel
Zdroj: czsu.cz

Na cerebrovaskulární nemoci zemřelo 90 ze 100 000 mužů a 74 ze 100 000 žen. Zde je Česká republika opět nad průměrem.





Obrázek 8: Úmrtí obyvatel na cerebrovaskulární choroby – přepočteno na 100 000 obyvatel
Zdroj: czso.cz

Z výše uvedených dat lze tak odvodit, že Česká republika trpí podprůměrným zdravotním stavem oproti průměru obyvatel EU. Pravděpodobně za to může nízká kvalita životosprávy obyvatelstva České republiky. Řešení tohoto problému je jistě “na dlouhou trať” a není lehké určit jeho optimální podobu; možná, kdyby pacienti s prokazatelnou špatnou životosprávou byli finančně zatíženi, tak by se tento trend z dlouhodobého hlediska mohl zlepšit a zároveň by se náklady na zdravotnickou péči snížily.

Komentář

Závěr

Jak již bylo v kapitole Úvod zmíněno, tak žijeme v době globalizace, internacionalizace, luxusu a blahobytu. V době, kdy je svět propojený jako nikdy předtím. Moderní svět formují instituce, vlády, nadnárodní společnosti. S touto skutečností se potom pojí fakt, a to že je naše společnost tzv. “data driven”, protože právě na základě statistických dat se nás moderní svět formuje. Relevantnost, pravdivost, správná metodologie a validní interpretace světových dat jsou nesmírně důležité věci.

Seznam Obrázků

Obrázek 1: Logo Eurostatu
Zdroj: ec.europa.eu

Obrázek 2: Jak funguje ESS?
Zdroj: ec.europa.eu/governance-bodies


Obrázek 3: Hlavní panel Eurostatu
Zdroj: ec.europa.eu

Obrázek 4: Dělení kolonky „Data“
 Zdroj: ec.europa.eu

Obrázek 5: Porovnání průměrného příjmu v EUR
Zdroj: ec.europa.eu

Obrázek 6: Vnímání vlastního zdraví obyvatelstva EU
Zdroj: czso.cz

Obrázek 7: Úmrtí obyvatel na rakovinu – přepočteno na 100 000 obyvatel
Zdroj: czso.cz

Obrázek 8: Úmrtí obyvatel na cerebrovaskulární choroby – přepočteno na 100 000 obyvatel
Zdroj: czso.cz

Zdroje

  1. 1. Accessing European statistics – Statistics Explained. (2019). Retrieved December 7, 2021, from Europa.eu website: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Accessing_European_statistics

+ posts

ZANECHTE ZPRÁVU

Prosím vložte komentář!
Prosím zadejte jméno