OSINT jako zbraň v boji s konkurencí

Autor: Bc. Jakub Vojta

Předmět: 4IT550 – Semestrální práce

V současné ekonomice jsou data považována za jeden z nejcennějších zdrojů na světě, jejich objem i rozmanitost neustále roste v důsledku rozšiřování digitalizace, online platforem a sociálních sítí (IBM, 2024). Schopnost podniků tato data systematicky shromažďovat, zpracovávat a přetvářet do využitelných znalostí představuje zásadní konkurenční výhodu, protože přímo ovlivňuje kvalitu strategického rozhodování a schopnost včas reagovat na změny v okolním prostředí (Budilová, 2006). Firmy se proto snaží být trvale o krok napřed před svými konkurenty s pomocí moderních forem konkurenční analýzy, konkurenčního zpravodajství a intenzivního využívání veřejně dostupných informačních zdrojů (Fleisher, 2008; Maluleka & Chummun, 2023).

Jednou z těchto metod je OSINT (Open Source Intelligence), v češtině zpravodajství z otevřených zdrojů, která v kontextu konkurenční analýzy umožňuje legálně a efektivně získat velké množství informací a dat z běžných veřejně dostupných zdrojů, jako jsou otevřené databáze, rejstříky, média, sociální sítě či další online platformy (OSINT Industries, 2025; SANS, 2023).

Cílem této práce je představit koncept OSINT (Open Source Intelligence) a konkurenční analýzy (Competitive Intelligence), popsat jejich vzájemnou provázanost a ukázat, jak mohou být tyto přístupy využity ve firemní praxi. Metodicky je práce založena především na syntéze a interpretaci veřejně dostupných odborných zdrojů, přičemž hlavní použitou metodou bude komparace vybraných pojetí OSINT a konkurenční analýzy v české i zahraniční literatuře.

OSINT – Open Source Intelligence

OSINT (Open Source Intelligence) je v odborné literatuře často definován jako proces sběru, analýzy a interpretace informací, které jsou veřejně dostupné. Klíčovým prvkem OSINT je, že se jedná výhradně o otevřená data, tedy informace, které jsou volně přístupné a legálně dostupné. Tento přístup je v právním kontextu zcela legální, protože nevyužívá žádné nelegální praktiky, jako je pronikání do cizích systémů nebo špionáž. V praxi se tedy nejedná o žádný hacking, ale o pečlivé shromažďování a analýzu veřejně dostupných informací, které jsou následně transformovány do využitelných znalostí o konkrétním subjektu nebo širším prostředí (Group, 2025; MyDreams, b.r.). OSINT je dnes široce využíván v různých oblastech, od vojenského zpravodajství a kybernetické bezpečnosti až po komerční sektor (EU, 2022; SANS, 2023).

Pro sběr informací využívá OSINT širokou škálu zdrojů. Mezi ty klíčové patří sociální sítě jako Facebook a LinkedIn, kde lze sledovat veřejné příspěvky, analyzovat vztahy mezi jednotlivci nebo zkoumat zájmové skupiny, které se k danému subjektu vážou. Dále jsou to zpravodajské weby, které často sdílejí aktuální informace na základě veřejně dostupných dat nebo investigativní žurnalistiky. Dalšími cennými zdroji jsou veřejné rejstříky, jako jsou obchodní rejstříky, patentové rejstříky, registry domén a jiné veřejně přístupné databáze. Důležitým zdrojem mohou být i diskuzní fóra, kde lidé sdílejí své názory na různé problémy a poskytují cenné informace z vlastní zkušenosti (MyDreams, b.r.). Otevřené zdroje tedy umožňují organizacím získat podrobný přehled o konkurenci, trendech na trhu, nebo dokonce o veřejném sentimentu týkajícím se specifických témat či subjektů. Tyto vybrané zdroje jsou pouze částí širšího spektra dat, která mohou být využita při OSINTu (SANS, 2023; techslang, 2022).

Cílem OSINT je tedy identifikovat relevantní informace v obrovském množství dostupných dat a transformovat je do aplikovatelných znalostí, které mohou přinést konkurenční výhodu, pomoci při rozhodování nebo sloužit k prevenčnímu monitorování potenciálních hrozeb.

Otevřená data jsou informace veřejného sektoru zveřejněné online v otevřeném, strojově čitelném formátu bez omezení použití a zapsané v národním katalogu (Otevřená Data, 2022).

CI – Competitive Intelligence

Competitive Intelligence neboli konkurenční zpravodajství či konkurenční analýza je často definována jako systematický proces sběru, zjišťování, sledování, analýzy a organizace informací o konkurenčních firmách, prostředí nebo dokonce vlastní organizaci. Tyto informace jsou následně použity tak, aby pomohly odhalit silné nebo slabé stránky, pravděpodobné kroky a záměry konkurence a tím podpořily informované a strategické rozhodování společnosti (Budilová, 2006).

Zásadní je zdůraznit, že Competitive Intelligence není průmyslovou špionáží. Naopak, v praxi se opírá o kodex etiky a důsledné dodržování právního rámce. CI pracuje s legálními zdroji a transparentními metodami, které ji jasně odlišují od nelegálních aktivit typu průmyslové špionáže (Budilová, 2006). Organizace jako Strategic & Competitive Intelligence Professionals (SCIP) výslovně zdůrazňují, že CI musí být provozována v souladu se zákonem i interními etickými standardy organizace, jinak ztrácí legitimitu i reputační hodnotu (SCIP, 2024).

CI je komplexní disciplína, která zahrnuje analýzu konkurence, analýzu prostředí i průběžný monitoring. Mezi metody CI patří tradiční metody analýzy trhu, jako Porterův model 5 sil, benchmarking, tak i tradiční metody analýzy konkurence, například SWOT analýza, PEST(LE) analýza nebo analýza 4C (Budilová, 2006). V současnosti se tyto přístupy stále častěji doplňují o moderní datové metody založené právě na otevřených datech, například prediktivní modely, strojové učení či využití umělé inteligence pro detekci vzorců v datech (Walton, 2024). Právě z tohoto důvodu se OSINT stal klíčovým procesem v kontextu CI, protože kyberprostor je zaplaven veřejně dostupnými daty a firmy, které je umí efektivně využít, mohou rychleji reagovat na změny trhu, kroky konkurence a obecně dělat informovanější rozhodnutí.

Empirické studie navíc ukazují, že CI není doménou marginální skupiny firem – článek „Strategy without intelligence, intelligence without strategy“ z roku 2011 ukazuje, že více než 90 % společností, které jsou zahrnuté v žebříčku Fortune 500, využívá CI (Gilad, 2011).

Cyklus CI

CI se dá rozdělit na 5 hlavních navazujících fází, níže jsou tyto fáze podrobněji popsány. Důležité je zmínit, že tento proces není jednorázový, naopak probíhá v pravidelných či ad hoc iteracích, aby firma měla stále aktuální informace, díky kterým může dělat informovaná strategická rozhodnutí. V praxi tak CI cyklus funguje jako „živý systém“, který se přizpůsobuje změnám v prostředí a potřebám vedení, nikoliv jako jednorázový analytický projekt (Walton, 2025).

Stanovení oblasti

V první fázi se definuje oblast zaměření, co přesně potřebujeme o konkurenci, trhu nebo prostředí vědět. Pokud již někdy v minulosti tento proces proběhl, ptáme se, co fungovalo, co naopak ne, jaké postupy musíme opakovat a jaké ne, jaké informace již máme a jaké nám chybí. V této fázi se také vytyčí cíle, jaký je účel CI cyklu a rozhodneme se, jaké informace mají při sběru přednost a jaké subjekty budeme prioritizovat (Walton, 2025). Nejasně definované cíle a otázky totiž mohou vést ke sběru nadbytečných dat, přehlcení a zkreslení analýzy zbytečnými vstupy (Maluleka & Chummun, 2023).

Shromažďování informací

Jakmile víme, na co se zaměřit a co hledat, můžeme přejít k samotnému sběru dat. V rámci hledání relevantních dat máme k dispozici širokou škálu zdrojů, jedním z nich mohou být interní zdroje, mezi ně patří například data marketingového oddělení, data ze CRM, výsledky prodejů nebo interní reporty. Na druhé straně externími zdroji mohou být veřejně dostupné materiály, například webové stránky konkurentů, produktová dokumentace, výroční zprávy, tiskové zprávy, databáze a v neposlední řadě otevřené online zdroje typické pro OSINT.

Důležité v této fázi je nepřestávat se sběrem dat, konkurence i trh se denně mění, a proto je nutné informace neustále sbírat (Walton, 2025). Aktuální CI praxe k tomuto kroku využívá například automatizované nástroje monitoringu (např. sledování patentů, webových stránek nebo změn v rejstříku), které umožňují sběr dat částečně zautomatizovat a tím ušetřit čas a získat větší množství dat, které by jinak nebylo v lidských silách (Errequadro, 2024).

Analýza informací

Samotná hrubá data (raw data) nejsou ve své původní formě nijak užitečná. V této fázi jsou data zpracována a transformována do využitelných znalostí. To může zahrnovat aplikaci klasických rámců, jako je již zmíněná PEST(LE) analýza, SWOT, VRIO a jiné. Ne vždy je však nutné vytvářet rozsáhlé a komplexní analytické studie – v některých případech stačí zodpovědět několik dobře formulovaných otázek typu „jaký trend lze v těchto datech pozorovat?“ nebo „co tato změna znamená pro naše postavení na trhu?“, aby bylo možné data efektivně využít k reakci či úpravě strategie (Walton, 2025).

Hrubá data jsou nezpracovaná data přímo ze zdroje, též známá jako primární data (Timonera, 2023).

Prezentace výsledků

Takto zpracovaná data je nutné předat relevantním orgánům ve firmě, často se bude jednat o vedení týmů nebo celé společnosti. Avšak ne každá schůzka musí přinést velká odhalení, protože i malé informace mohou přinést velké výsledky (Walton, 2025).

Opatření

Posledním krokem v CI cyklu je samotná reakce na základě poznatků, které jsme z dat získali. Nyní je důležité provést patřičné kroky, zavést konkrétní opatření a upravit strategii, protože zde se rozhoduje o potenciální budoucnosti společnosti. Důležité je důsledně kontrolovat, že dané kroky byly provedeny a že vedou správným směrem, protože i malá chyba může celý projekt zmařit (Walton, 2025).

Využití OSINT v konkurenční analýze

OSINT představuje pro organizace silný nástroj, který je široce využíván v rámci konkurenční analýzy. Umožňuje z veřejně dostupných dat systematicky destilovat klíčové poznatky, jež následně významně přispívají ke kvalitnějším strategickým rozhodnutím. Při správném využití může OSINT pomoci odhalit nové tržní příležitosti, včas identifikovat hrozby a podpořit odolnost organizace vůči změnám v okolním prostředí (Dekens, 2025).

Monitorování konkurence

Pravděpodobně nejčastějším využitím OSINT v rámci CI je kontinuální monitorování konkurence. Tento proces typicky zahrnuje sledování webových stránek konkurenčních společností, jejich výročních zpráv, tiskových zpráv a profilů na sociálních sítích. Na těchto platformách lze z veřejně dostupných informací zjistit, jaké produkty konkurence připravuje, zda plánuje akvizice či fúze, zda se chystá expandovat na nové trhy, případně jaké pozice aktuálně hledá. Zveřejněné pracovní inzeráty navíc často napovídají, jaký technologický stack firma využívá a jaké kompetence či kapacity se snaží doplnit (Dekens, 2025).

Jedním z nástrojů využívaných pro monitorování konkurence je Visualping. Tento nástroj umožňuje sledovat široké spektrum webových platforem, od samotných webových stránek společnosti, přes vybrané podstránky (např. ceníky či produktové katalogy), až po zpravodajské weby. Funkce monitorování webových stránek pracuje na principu pravidelného pořizování „otisků“ stránky a jejich porovnávání, v případě detekce změny nástroj automaticky zasílá upozornění uživateli. Visualping dokáže upozornit například na to, že byl z webu odebrán či přidán určitý obsah, že došlo k výrazné změně ceny produktu nebo že byla aktualizována nabídka služeb, a tím umožňuje sledovat, jak se cenová či produktová strategie konkurence vyvíjí v čase. V neposlední řadě umožňuje nástroj centralizovat výsledky monitoringu do přehledných dashboardů, v nichž lze vizualizovat objem a frekvenci změn a analyzovat základní trendy (Gartner, b.r.; Visualping, 2025).

Analýza trhu

Dalším scénářem, v němž se kombinuje OSINT a CI, je analýza trhu a sledování trendů, které se na něm objevují. Vedle tradičních tržních reportů a akademických či konzultačních studií využívají firmy v současné době také data ze sociálních sítí, diskusních fór a blogů. Uživatelé na těchto platformách sdílejí své preference, názory na nové produkty, zkušenosti se službami a poskytují tak zpětnou vazbu dalším potenciálním zákazníkům i samotným organizacím (Dekens, 2025).

S tímto scénářem úzce souvisí monitorování značky a reputace. Organizace mohou na základě analýzy sentimentu příspěvků, recenzí a dalších podnětů sledovat, jak je jejich značka vnímána, jaké aspekty produktů či služeb zákazníkům vadí a jak na tyto problémy reaguje konkurence. Tímto způsobem lze předcházet ztrátě dobré reputace nebo naopak využít toho, že se zákazníci vyjadřují negativně o konkurenčních značkách, a přizpůsobit tomu vlastní komunikaci či produktovou nabídku (Dekens, 2025).

Takovým nástrojem pro monitoring a analýzu trhu může být Similarweb. Tento nástroj se prezentuje jako „market & audience intelligence tool“ a umožňuje sledovat návštěvnost webových stránek, zdroje návštěvnosti, geografické rozložení návštěvníků, odhadovanou sílu značky a potenciální podíl značky na digitálním trhu (Similarweb, b.r.).

V oblasti monitorování značky a reputace patří mezi nejrozšířenější OSINT nástroje platformy pro social listening a media monitoring. Vybraným nástrojem v této oblasti je Talkwalker, který se profiluje jako řešení pro social listening a media monitoring. Talkwalker umožňuje analyzovat objem, obsah i sentiment příspěvků, identifikovat klíčová témata a porovnávat, jak je daná značka vnímána v porovnání s konkurencí (Talkwalker, b.r.).

Prověřování partnerů a identifikace rizik

Posledním scénářem, který je v rámci této práce představen, je prověřování obchodních partnerů a identifikace potenciálních rizik. K dosažení tohoto cíle lze využít řadu běžných OSINT metod, jako je analýza veřejných rejstříků, sankčních databází, soudních vývěsek, médií či sociálních sítí. Z těchto zdrojů lze získat podrobné informace o ekonomickém, právním i organizačním stavu společnosti, její reputaci, případných soudních sporech nebo napojení na rizikové subjekty (Dekens, 2025).

Příkladem nástroje zaměřeného na prověřování organizací je databáze LSEG World-Check. Tato databáze vychází z veřejně dostupných zdrojů a poskytuje strukturované profily organizací a osob, které mohou být potenciálně postiženy sankcemi nebo jinými právními omezeními. Slouží primárně ke screeningu potenciálních partnerů a identifikaci rizik a pomáhá organizacím plnit regulatorní požadavky v oblastech, jako je KYC (LSEG, b.r.). Tyto nástroje se ukázaly jako klíčové i v kontextu aktuálně probíhající války na Ukrajině, kdy je nezbytné prověřovat, zda se obchodní partneři nenacházejí na sankčních seznamech. V takovém případě by obchodování se sankcionovanou společností představovalo porušení právních předpisů Evropské unie (Evropská Rada, 2025).

KYC je zkratka pro anglický termín Know Your Customer, což v překladu znamená „Poznej svého klienta“. Jedná se o klíčový a zákonem vyžadovaný proces, který musí provádět především finanční instituce (banky, investiční společnosti, směnárny), aby ověřily totožnost svých klientů. Hlavním cílem KYC je prevence a boj proti praní špinavých peněz (AML – Anti-Money Laundering), financování terorismu a dalším nelegálním finančním aktivitám (Smpl_, b.r.).

Závěr

Cílem této semestrální práce bylo představit koncept OSINT (Open Source Intelligence) a konkurenční analýzu (Competitive Intelligence), popsat jejich vzájemnou provázanost a ukázat, jak mohou být tyto přístupy využity v podnikovém prostředí. Na základě analýzy vybraných nástrojů bylo potvrzeno, že OSINT představuje důležitý doplňkový zdroj informací pro CI a že jeho správné a systematické využívání může významně přispět ke kvalitnějším strategickým rozhodnutím organizací.

V teoretické části byly vymezeny základní pojmy OSINT a CI a zdůrazněno, že oba koncepty stojí na legálním a etickém nakládání s informacemi z otevřených zdrojů. Competitive Intelligence byla popsána jako cyklický proces zahrnující stanovení informačních potřeb, sběr dat, jejich analýzu, prezentaci výstupů a přijetí konkrétních opatření. OSINT v tomto cyklu představuje klíčový zdroj dat, který celý CI proces zásobuje aktuálními informacemi o konkurentech, trhu, reputaci značky i potenciálních rizicích.

Závěrečná část práce ukázala tři konkrétní scénáře využití OSINT v konkurenční analýze. V oblasti monitorování konkurence bylo představeno využití nástrojů pro sledování změn na webových stránkách, které umožňují průběžně zachycovat úpravy v produktové, cenové či komunikační strategii konkurentů. V oblasti analýzy trhu a reputace byly diskutovány nástroje pracující s daty o návštěvnosti, chování uživatelů a sentimentu na sociálních sítích. Třetí scénář se zaměřil na prověřování partnerů a identifikaci rizik, kde OSINT podporuje procesy typu KYC využitím veřejných rejstříků, sankčních seznamů a dalších otevřených zdrojů.

Celkově lze říci, že OSINT je již nyní nedílnou součástí CI a v budoucnosti bude nadále hojně využíván. Na druhé straně OSINT nyní stojí před výzvou informačního šumu, kdy je kyberprostor zaplaven množstvím nereálných dat a dezinformací, které nemusejí nést žádnou hodnotu nebo zkreslovat pravdu, a tím mohou zkreslovat závěry CI (Octopus, 2025).

Zdroje

• Budilová, N. (2006). Využívání metod competitive intelligence v podnikovém prostředí.
• Dekens, N. (2025, 12. února). What is OSINT [Open-Source Intelligence]? Complete Guide – ShadowDragon.io. Dostupné z: https://shadowdragon.io/blog/what-is-osint/
• Errequadro. (2024, 2. prosince). How to Conduct a Competitive Intelligence Analysis. Erre Quadro. Dostupné z: https://www.errequadro.ai/en/competitive-intelligence-analysis/
• EU. (2022, 2. května). OSINT: Open-source intelligence | data.europa.eu. Dostupné z: https://data.europa.eu/en/publications/datastories/what-osint-open-source-intelligence
• Evropská Rada. (2025). Sankce EU proti Rusku. Consilium. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/sanctions-against-russia
• Fleisher, C. (2008). Using Open Source Data in Developing Competitive and Market Intelligence. Journal of Business & Industrial Marketing. https://doi.org/10.1108/03090560810877196
• Fortune Global 500. (b.r.). Fortune. Získáno 26. listopadu 2025 z: https://fortune.com/ranking/global500/
• Gartner. (b.r.). Best Competitive and Market Intelligence Tools Reviews 2025 | Gartner Peer Insights. Získáno 30. listopadu 2025 z: https://www.gartner.com/reviews/market/competitive-and-market-intelligence-tools
• Gilad, B. (2011). Strategy without intelligence, intelligence without strategy. Business Strategy Series, 12(1), 4–11. https://doi.org/10.1108/17515631111106821
• Group, G. C. (2025, 16. října). OSINT pro AML a sankce: Více než jen seznamy. Smart Intelligence. Dostupné z: https://smartintelligence.eu/cs/aml-cft-kyc-kyt-cs/osint-pro-aml-a-sankce-nad-ramec-seznamu/
• IBM. (2024, 8. dubna). What Is OSINT (Open-Source Intelligence)? | IBM. Dostupné z: https://www.ibm.com/think/topics/osint
• LSEG. (b.r.). World-Check — KYC Screening. Získáno 30. listopadu 2025 z: https://www.lseg.com/en/risk-intelligence/screening-solutions/world-check-kyc-screening
• Maluleka, M., & Chummun, B. (2023). Competitive intelligence and strategy implementation: Critical examination of present literature review. South African Journal of Information Management, 25(1). https://doi.org/10.4102/sajim.v25i1.1610
• MyDreams. (b.r.). OSINT: Co to je a jak se využívá v oblasti bezpečnosti a zpravodajství – VPS Hosting, Webhosting a Dedikované Servery. Získáno 26. listopadu 2025 z: https://www.mydreams.cz/cz/wiki/10666-osint-co-to-je-a-jak-se-vyuziva-v-oblasti-bezpecnosti-a-zpravodajstvi.html
• Octopus. (2025, 26. srpna). OSINT and Competitive intelligence in the age of disinformation. Octopus Competitive Intelligence Agency. Dostupné z: https://www.octopusintelligence.com/osint-and-competitive-intelligence-in-the-age-of-disinformation/
• OSINT Industries. (2025, 27. května). OSINT Basics: What is OSINT? OSINT Industries. Dostupné z: https://www.osint.industries/post/osint-basics-what-is-osint
• Otevřená Data. (2022). Co jsou otevřená data? – Otevřená data. Dostupné z: https://opendata.gov.cz/informace:start
• SANS. (2023, 23. února). What is Open-Source Intelligence? SANS Institute. Dostupné z: https://www.sans.org/blog/what-is-open-source-intelligence
• SCIP. (2024, 16. září). Ethical Considerations in Competitive Intelligence – Strategic & Competitive Intelligence Professionals (SCIP). Dostupné z: https://www.scip.org/news/682124/Ethical-Considerations-in-Competitive-Intelligence-.htm
• Similarweb. (b.r.). Market Intelligence Tools & Research Solutions. Similarweb. Získáno 30. listopadu 2025 z: https://www.similarweb.com/corp/web/market-intelligence/
• Smpl_. (b.r.). Co je to KYC (Know Your Customer)? Získáno 30. listopadu 2025 z: https://www.smpl.cz/glosar/kyc-know-your-customer
• Talkwalker. (b.r.). Social Listening and Media Monitoring Tool. Talkwalker. Získáno 30. listopadu 2025 z: https://www.talkwalker.com/
• techslang. (2022, 25. listopadu). What is OSINT? — Techslang. Dostupné z: https://www.techslang.com/definition/what-is-osint/
• Timonera, K. (2023, 14. prosince). What is Raw Data? Definition, Examples, & Processing Steps. Datamation. Dostupné z: https://www.datamation.com/big-data/raw-data/
• Visualping. (2025, 17. září). Competitive Intelligence Framework & Competitor Website Tracking. Visualping. Dostupné z: https://visualping.io/blog/what-is-competitive-intelligence
• Walton, A. (2024, 8. května). How to Save Time with AI in Competitive Intelligence. Competitive Intelligence Alliance. Dostupné z: https://www.competitiveintelligencealliance.io/ai-competitive-intelligence-tasks/
• Walton, A. (2025, 4. srpna). The competitive intelligence cycle in 5 steps. Competitive Intelligence Alliance. Dostupné z: https://www.competitiveintelligencealliance.io/the-competitive-intelligence-cycle/