Dopady EU AI Act na e-commerce

Autoři: Bc. Michael Veis, Bc. Radomír Šalda,

Bc. Michal Klápště, Bc. Alois Crk

Předmět: 4IT550 – Competitive Intelligence

Úvod

EU AI Act (plným názvem „Regulation (EU) 2024/1689 o harmonizovaných pravidlech pro umělou inteligenci“) je první rozsáhlou právní úpravou umělé inteligence na úrovni Evropské unie, která byla schválena Parlamentem dne 13. března 2024 a vstoupila v platnost 1. srpna 2024. Dokument zavádí jednotné rámce pro vývoj, uvádění na trh a používání AI systémů v EU, s cílem zajistit bezpečnost, ochranu základních práv a důvěru veřejnosti v AI. (High-level summary of the AI Act, 2024) Klíčovým principem je rizikově-orientovaný přístup: AI systémy jsou podle zákona rozděleny na kategorie: systémy s nepřijatelným rizikem (kde jsou zakázány), systémy s vysokým rizikem (podléhají přísnějším požadavkům), systémy s omezeným rizikem (např. transparentnostní povinnosti) a systémy s minimálním rizikem (prakticky volné). (High-level summary of the AI Act, 2024) Z pohledu časového harmonogramu vstupuje zákon v platnost od srpna 2024, ale účinnost jednotlivých povinností je postupná a závisí na kategorii systému. (Shannon Curley, 2024)

Tento dokument má tedy zásadní význam pro firmy, které používají nebo vyvíjejí AI řešení, i pro e-commerce podniky, protože i když nemusí jít třeba o „vysoké riziko“, existují povinnosti, které se týkají právě online obchodů využívajících AI. (Yaşar, E. C., 2024)

KIQ1: Základní povinnosti pro firmy

Pro firmy v oblasti e-commerce, které využívají umělou inteligenci (např. chatovací boty, dynamické ceny, personalizované doporučení, generování popisů zboží) vyplývají z EU AI Act následující základní povinnosti:

1. Transparentnost vůči uživatelům
   • Pokud systém AI komunikuje s osobou, musí být uživatel informován, že jedná s AI systémem, jestliže to není poznat z kontextu.
   • Pokud systém generuje či upravuje obsah (např. generované obrázky, popisy produktů, deepfakes), musí být výstup označen jako „uměle vytvořený“. (European Commission, 2025)
   • V e-commerce to znamená, že chatboti či automatické odpovědi musí obsahovat jasné upozornění, že jde o AI. To samé, pokud systém doporučuje produkty nebo mění cenu na základě AI rozhodnutí, musí mít uživatel možnost toto vědomě akceptovat. (Tomáš Marek, 2025)
2. Řízení rizik, kvalita dat a bezpečnost
   • Pokud podnik používá AI systémy, musí zvážit rizika (např. diskriminace zákazníků, nevhodné doporučení, chyby v algoritmu).
   • U systémů vyššího rizika je povinnost vést dokumentaci o tréninkových datech, testování, validaci, monitorování provozu, zaznamenávání logů apod.
   • I když e-commerce systémy často nebudou kvalifikovány jako „vysoké riziko“, spadají pod režim „omezeného rizika“, tedy mají konkrétní povinnosti ohledně transparentnosti, informování uživatelů, a často i auditovatelnosti. (Yaşar, E. C., 2024)
3. Auditovatelnost, dokumentace a dohled člověka
   • Firmy musí mít možnost doložit, že jejich AI systém funguje podle instrukcí, monitorovat jeho výstupy, provádět periodické přezkoumání. U systémů vysokého rizika je vyžadováno, aby byla možnost lidského zásahu či přezkumu.
   • Pro e-commerce to může znamenat, že systém doporučení musí mít dokumentaci, jak byla data získána, měla by být možnost vrátit rozhodnutí, že systém např. nenařídí diskriminační jednání při personalizaci (Yaşar, E. C., 2024)
4. Ochrana spotřebitele a zákazníka před manipulací
   • Zákon zakazuje „nepřijatelná rizika“, například manipulaci osob, které jsou zranitelné (děti, zdravotně či sociálně znevýhodnění). I když typické e-commerce systémy nebudou v kategorii úplného zákazu, musí být citlivé na to, aby AI systémy nevyužívaly znevýhodněného postavení zákazníka, nesklouzly do praktiky neoprávněného mikrocílení apod. (Yaşar, E. C., 2024)
5. Odpovědnost za výstupy a soulad s ostatními předpisy
   • Používání AI nesmí být v rozporu s jinými právními předpisy EU, např. s GDPR (ochrana osobních údajů), s pravidly o nekalých obchodních praktikách.
   • V případě, že firma používá AI generované popisy, obrázky nebo doporučení, je odpovědná za jejich obsah a za to, že systém funguje bezpečně a v souladu s pravidly (Yaşar, E. C., 2024)

KIQ2: Jaké náklady jsou spojeny s požadavky pro e-commerce

Zavedení požadavků vyplývajících z EU AI Act si vyžádá finanční, technické i organizační náklady. Uvedu orientačně klíčové oblasti nákladů, které by měla e-commerce firma zvažovat.

• Technické úpravy a infrastruktura
  • Úprava UI/UX pro transparentní označení AI systémů (např. chatbota, generování popisů), musí být jasné uživateli, že jde o AI.
  • Zavedení logování, auditních stop, monitoringu AI systémů, pokud používáte personalizaci nebo doporučování, musíte mít záznam, testování, validování.
  • Upravování či vývoj algoritmů tak, aby splňovaly požadavky na kvalitu dat, bias, robustnost.
• Tyto technické kroky mohou v malém e-shopu stát řádově tisíce až desítky tisíc EUR. Ve větších podnicích stovky tisíc EUR podle komplexity AI systémů. Podle odhadu se pro střední/velké e-commerce může jednat o 30–150 tisíc EUR ročně pro monitoring a údržbu. (EU AI Act Compliance: Regulations and Preparation Guide, b.r.)
• Právní a compliance náklady
  • Konzultace s právníky na přizpůsobení interních procesů, smluv (poskytnutí AI služby, odpovědnost, data access).
  • Vypracování a údržba dokumentace, procesů pro hodnocení rizika, auditování algoritmů.
  • Školení zaměstnanců, zavedení rolí (např. „AI compliance manager“).
  • Možnost certifikace nebo externího auditu (zejména pokud systém spadá do vyššího rizika).
• Tyto náklady mohou být například pro menší firmu několik tisíc až desítek tisíc EUR ročně, pro větší hráče i desítky, stovky tisíc EUR. (EU AI Act Compliance: Regulations and Preparation Guide, b.r.)
• Organizační změny, lidské zdroje, provozní režie
  • Založení interních procesů pro lidský dohled nad AI rozhodnutími, revize modelů, proces změn.
  • Zavedení pravidelné údržby a aktualizace AI modelů, testování jejich efektivnosti a souladu s novou regulací.
  • Náklady spojené s přechodem: přechodné období, možná potřeba externích expertů či školitelů.
• Riziko sankcí a reputace – nepřímé náklady
  • Nepřímo je třeba počítat s potenciálními náklady spojenými s nesplněním požadavků: pokuty až do výše 7 % celosvětového obratu firmy (např. pro těžké porušení) nebo 35 milionů EUR.
  • Reputační riziko, zvýšené nároky od investorů, partnerů, nutnost vyšších pojistných sazeb apod. (EU AI Act Compliance: Regulations and Preparation Guide, b.r.)

Orientační čísla a dopady

• I malá e-commerce firma, která používá například AI chatbota a automatizované doporučování, by měla počítat s úvodní investicí (technologie + konzultace) v řádu jednotek tisíc až desítek tisíc EUR. Pro středně velký e-shop s propracovaným doporučovacím systémem, personalizací a generováním obsahu mohou roční náklady (compliance, monitoring, údržba) dosáhnout desítek až stovek tisíc EUR. Literatura uvádí pro podobné operace odhady 30–150 tisíc EUR ročně.
• Dlouhodobě se náklady mohou snižovat v případě dobře zavedených procesů, ale firmy, které budou „do poslední chvíle“ čekat, mohou čelit vyšším nákladům, jak technologie i požadavky porostou. Je důležité brát v potaz, že pro e-commerce typicky platí, že systém nemusí být klasifikován jako „vysoké riziko“, což znamená méně striktních požadavků, ale i tak nejsou požadavky zanedbatelné (transparentnost, dokumentace, analýza rizik). (Yaşar, E. C., 2024)

KIQ3: Jak mohou firmy využít compliance jako konkurenční výhodu?

EU AI Act sice zavádí nové povinnosti pro používání AI v e-commerce, ale tyto požadavky mohou firmám zároveň přinést konkurenční výhodu. Pokud firmy přistoupí ke compliance proaktivně, mohou ji využít pro posílení důvěry zákazníků, zvýšení transparentnosti, zlepšení kvality dat nebo pro zefektivnění interních procesů.

1. Etika

• Nařízení zakazuje manipulační techniky a zneužívání zranitelností uživatelů, pokud proto firma dodržuje tyto zákazy, může se proti těmto praktikám vymezit a posílit tak důvěru svých zákazníků. (Digitální Česko, 2025)
• Konkrétně mohou e-shopy vydat deklaraci, že jimi používané algoritmy a personalizační systémy nejsou navrženy tak, aby zákazníka manipulovaly, což může pomoci s pověstí férového obchodu.

2. Transparentnost

• Opět se jedná o povinnost, kterou může e-shop využít pro zlepšení reputace, či zvýšení důvěryhodnosti. (Digitální Česko, 2025)
• Transparentní označování AI generovaného obsahu (popisu produktů, marketingových materiálů..) přispívá k pozitivní zákaznické zkušenosti, protože spotřebitelé vědí, kdy je obsah syntetický a kdy ne.
• Firma může získat reputační výhodu tím, že otevřeně vysvětlí, proč AI používá a jaký prospěch z její používání plyne k samotnému zákazníkovi.

3. Dobrovolné zavedení vyšších standardů

• Většina AI používaná v e-commerce spadá do kategorie minimálního nebo omezeného rizika, což poskytuje firmám prostor zavádět přísnější interní pravidla než konkurenti. (European Commission, 2025)
• Firma může získat výhodu tím, že implementuje postupy typické pro vysoce rizikové systémy, jako je řízení rizik, dokumentace či pravidelné testování.
• Může tak prokázat, že její systémy fungují spolehlivěji, nediskriminačně a férověji než u konkurence.

4. Nadstandardní kvalita dat

• Nadstandardní investice do kvalitních dat může vést k přesnějším doporučením, lepší personalizaci a celkově efektivnějším AI systémům.
• Firmy, které pravidelně validují své modely a kontrolují kvalitu dat, mohou dosahovat vyšší konverzní míry a nižších nákladů na marketing.
• Zlepšená datová infrastruktura přináší firmě dlouhodobou výhodu v podobě stabilního výkonu AI systémů.

5. Regulované sandboxy

• Regulované sandboxy, které se mají zavádět v rámci EU AI Actu, mají umožnit testovat nové AI systémy pod dohledem regulátorů, kteří zajistí správné compliance s tímto nařízením. (Digitální Česko, 2025)
• Menší e-commerce firmy, které mají mít k sandboxům přednostní přístup, mohou získat výhodu díky rychlejšímu, bezpečnějšímu a levnějšímu vývoji nových funkcí, než kdyby inovace prováděly bez podpory sandboxu.
• Firmy, které dokáží využívat sandboxy, mohou uvádět nové produkty a služby na trh dříve než jejich konkurence.

6. AI gramotní zaměstnanci

• Školení zaměstnanců v oblasti správného a etického využívání AI snižuje počet chyb a operačních incidentů způsobených nesprávným použitím AI nástrojů.
• Vzdělanější pracovníci mohou poskytovat kvalitnější zákaznickou podporu a lépe pracovat s automatizovanými systémy.
• Dobře vyškolený tým zvyšuje celkovou důvěryhodnost firmy a kvalitu její služby.

Shrnutí KIQ3

Splnění požadavků EU AI Act může být pro firmy v oblasti e-commerce cestou k získání konkurenční výhody. Proaktivní přístup jim umožňuje posílit transparentnost, etické používání AI, kvalitu dat, úroveň interních procesů i rychlost inovací. Dodržování regulace se tak může stát nejen nutnou povinností, ale také strategickým nástrojem, který zvyšuje důvěru zákazníků a celkovou výkonnost firmy.

KIQ4: Jak se liší přístup k regulaci AI v EU oproti USA a Asii?

Přístup k regulaci AI v EU

V EU platí od roku 2024/2025 EU AI Act, který klasifikuje AI podle rizik. Rozlišuje 4 úrovně (Digitální Česko, 2024):

• Zakázané systémy AI
• Vysoce rizikové systémy AI
• Systémy s omezeným rizikem
• Systémy s minimálním rizikem

Cílem je harmonizace pravidel napříč státy a tím chránit práva občanů. Většina závazků které plynou z nařízení je směřována na vývojáře AI systémů. Přístup EU je defenzivní a snaží se předcházet rizikům spojeným s AI (artificialintelligenceact, 2024).

Přístup k regulaci AI v USA

V USA nebyla přijata žádná federální legislativa, která by zřizovala široké regulační pravomoci pro vývoj nebo používání AI či zakazovala AI. Nedávné kongresy přijaly především více cílená ustanovení týkající se AI. Většina regulačních snah USA v oblasti AI se soustředí na:

• hodnocení a prosazování stávajících regulačních pravomocí na úrovni federálních agentur
• zkoumání, zda jednotlivé agentury potřebují další pravomoci
• zajišťování dobrovolných závazků ze strany průmyslu

Většina legislativních návrhů v 118. a 119. Kongresu kladla důraz na tvorbu dobrovolných pokynů a osvědčených postupů a na oznamování hodnocení systémů AI prováděných průmyslem. Přístup federální vlády jako celku se zdá být opatrný, pokud jde o regulaci AI v soukromém sektoru, a více zaměřený na dohled nad využíváním AI federální vládou. V nepřítomnosti federální regulace AI přijímají jednotlivé státy vlastní zákony. (Harris, 2025)

Přístup k regulaci AI v Asii

Čína aplikuje rychlé, vertikální regulace (např. pro generativní AI s etickými normami do 2030) podle potřeb (Mimi Zou, 2025). Japonsko preferuje dobrovolné, sektorové směrnice s antimonopolními prvky(Network Law Review, 2025). Jižní Korea zavádí AI Basic Act 2026 s rizikovým modelem, transparentností a extrateritoriálním dosahem(Nemko, 2025), zatímco Singapur pokračuje v sektorovém přístupu bez širokého zákona (Rohit Nayak, 2025).

KIQ4 Shrnutí

EU uplatňuje přísný centralizovaný AI Act s rizikovým rámcem, zákazy a vysokými sankcemi pro ochranu práv. USA preferují decentralizovaný sektorový přístup bez federálního zákona, zaměřený na inovace skrz agentury a firmy. Asie je diverzifikovaná: Čína se soustředí na striktní vertikální regulace, Japonsko na měkké směrnice, Korea plánuje rizikový zákon od 2026 a Singapur prosazuje sektorové rámce.

KIQ5: Jaké tržní příležitosti se otevírají pro poskytovatele AI řešení splňujících regulaci?

Evropský AI Act posiluje důvěru a poptávku

Evropská unie přijala přelomový zákon o umělé inteligenci, který zavádí jednotná pravidla pro vývoj a nasazení AI s cílem zajistit důvěryhodnost AI a ochranu uživatelů. Tento regulativní rámec sice klade na firmy nové požadavky, avšak současně vytváří obchodní příležitosti pro ty poskytovatele AI řešení, kteří již nyní dokážou plnit přísné standardy. Podniky, jež se včas přizpůsobí požadavkům AI Act, mohou proměnit regulační soulad v konkurenční výhodu. Soulad s legislativou se tak nestává jen nákladem, ale i strategickou výhodou, jelikož prokazatelně etické a transparentní AI systémy zvyšují důvěru zákazníků a odlišují daného poskytovatele od konkurence(European Commission, 2025; Matthew Olney, 2025; Shannon Curley, 2024)

Konkurenční výhoda a důvěryhodnost

Poskytovatelé AI splňující regulaci mohou marketovat své produkty jako „AI Act-kompatibilní“, čímž osloví obezřetné klienty (např. e-shopy) hledající bezpečná a právně nenapadnutelná řešení. V prostředí e-commerce, kde AI stále více rozhoduje o personalizaci obsahu, cenotvorbě či zákaznické podpoře, je dodržování etických a transparentních principů klíčové. Nasazení AI v souladu s předpisy posiluje důvěru zákazníků, kteří mají větší jistotu, že AI systémy jsou spravedlivé a respektují jejich práva. Například e-shopy využívající „etickou AI“ pro doporučování produktů nebo chatboty otevřeně přiznávající, že nejsou lidé, mohou získat na reputaci a loajalitě zákazníků. Brzká adaptace na nové požadavky navíc firmám přináší náskok. Společnosti, které jako první zavedou kompatibilní AI systémy, získají konkurenční výhodu pionýrů trhu (Shannon Curley, 2024). Jak uvádí analýza Integrity360, kdo jedná proaktivně, může proměnit soulad s AI Act v silný konkurenční rozdíl, zatímco opozdilci riskují nejen pokuty, ale i ztrátu důvěry zákazníků (Matthew Olney, 2025).

Přístup na širší trh a veřejné zakázky

Díky harmonizované regulaci v celé EU mají poskytovatelé splňující AI Act usnadněný přístup na jednotný evropský trh. Jednou dosažená certifikace či splnění požadavků vysokorizikových systémů podle AI Act otevírá dveře ke všem 27 členským státům bez potřeby přizpůsobovat se rozdílným národním úpravám. Navíc extrateritoriální působnost AI Act zajišťuje, že i neevropské firmy musí splnit evropské standardy, pokud chtějí své AI produkty nabízet evropským zákazníkům. To vytváří rovné podmínky – například americký poskytovatel AI pro e-commerce musí dodržet stejné normy při doporučování zboží francouzským zákazníkům jako evropská firma. Evropští dodavatelé, kteří již operují v přísně regulovaném prostředí (např. mají zkušenosti s GDPR), tak mohou snáze vyhovět novým pravidlům a získat náskok před konkurencí z regionů s volnější regulací. Kromě toho lze očekávat, že veřejný sektor či větší korporace budou upřednostňovat dodavatele s prokázanou shodou. AI Act totiž stanoví, že vysoce rizikové AI systémy musí projít certifikací před uvedením na trh a být doprovázeny podrobnou dokumentací. Poskytovatelé, kteří tyto náležitosti splní, získají přístup k zakázkám a segmentům trhu, které by jinak zůstaly uzavřeny (např. nasazení AI ve zdravotnictví, finančnictví či ve státní správě vyžaduje certifikované řešení) (Simranjeet Riyat, 2024).

Rostoucí poptávka v e-commerce sektoru

V e-commerce samotné se očekává další rozmach AI technologií, což zvyšuje adresný trh pro dodavatele AI řešení. Podle průzkumu francouzské asociace Fevad již v roce 2024 plných 71 % firem v e-commerce využívalo AI a 91 % ji považovalo za vysoce perspektivní inovaci, kterou plánují nasadit v následujících 3 letech. Největší potenciál vidí e-shopy v AI pro marketing a péči o zákazníky. Poskytovatelé, jejichž AI nástroje splňují požadavky AI Act (např. na transparentnost doporučovacích algoritmů či nepředpojatost vůči určitým skupinám zákazníků), budou v této rostoucí poptávce preferováni. Zákazníci v maloobchodu i obchodní partneři upřednostní řešení, která minimalizují riziko diskriminace, úniků dat či netransparentního ovlivňování spotřebitele. Dodržování regulace se tak stává obchodním argumentem, např. AI systém pro dynamickou cenotvorbu, který dokáže vysvětlit, na základě jakých dat mění ceny a zaručí ochranu citlivých údajů, bude atraktivní pro e-shopy obávající se postihů za nekalé praktiky. Celkově AI Act zvyšuje důvěru v AI technologie, což povede k širšímu zapojení AI napříč firmami a tím k většímu odbytu pro jejich dodavatele. EU ostatně výslovně deklaruje, že cílem zákona je posílit rozvoj a nasazení inovativní a bezpečné AI v Evropě, což může stimulovat investice do nových AI aplikací pro online obchod (Ecommerce Europe, 2024; European Commission, 2025).

Nový trh služeb, AI compliance a auditní nástroje

Významnou příležitostí, kterou AI Act přináší, je rozmach trhu podpůrných služeb a nástrojů pro zajištění souladu (compliance). Firmy budou potřebovat odborné konzultace, školení, audit a software ke splnění komplexních požadavků. To vše představuje nový prostor pro specializované poskytovatele. Dodavatelé tzv. „RegTech“ řešení mohou vyvinout nástroje pro monitorování AI systémů, automatizované ověřování shody, správu dokumentace o datových sadách, vysvětlitelnosti modelů či hlídání biasů. Analýzy odhadují, že do roku 2030 může trh produktů a služeb spojených s compliance AI Act vyrůst až na 17 miliard €. V realistickém scénáři (kdy cca 18 % nasazených AI systémů spadne do kategorie vysokého rizika) to představuje přibližně 3,4 miliardy € ročně příležitostí pro poskytovatele auditoringu, poradenských služeb a softwarových řešení zaměřených na soulad s regulací. Jinými slovy, zajišťování souladu s AI Act samo o sobě vytváří nový sektor, od certifikačních autorit a AI auditorů až po vývojáře specializovaných compliance platforem. Například vznikají start-upy, které nabízejí integrované nástroje pro průběžné sledování a dokládání plnění požadavků AI Act přímo v AI systémech, čímž usnadňují firmám certifikaci a dozor. Takové inovace budou stále žádanější, protože manuální a jednorázové přístupy k plnění regulace neškálují, firmy hledají efektivní, automatizovaná řešení compliance problémů. Poskytovatelé, kteří tuto mezeru zaplní, mohou výrazně profitovat z „zlaté horečky“ AI compliance v letech před plnou účinností zákona (2026–2027) (Prieditis, 2025).

Inovace v souladu s regulací

Nutnost splňovat přísná kritéria (např. na kvalitu dat, robustnost modelů, lidský dohled či kyberbezpečnost) také motivuje firmy k technologickým inovacím. Poskytovatelé AI řešení, kteří dokáží integrovat principy „Responsible AI“ přímo do svých produktů, získají náskok. Tím vznikají nové příležitosti ve vývoji AI, která je privacy-by-design a ethics-by-design, například algoritmy pro doporučování zboží využívající minimalizované množství osobních dat či nové metody anonymizace a vysvětlitelnosti. Takové funkce budou pro klienty čím dál cennější, protože nejen vyhoví zákonu, ale i posílí ochotu koncových uživatelů AI akceptovat. Inovace podporuje i samotná legislativa. AI Act zavádí regulační pískoviště (testovací prostředí) v jednotlivých členských státech, kde mohou firmy bezpečně vyvíjet a zkoušet AI modely před uvedením na trh. To má zvláště pomoci startupům a malým firmám prosadit se na rostoucím trhu AI řešení v EU. Regulace tedy nejde jen cestou omezení, ale také aktivně podporuje inovátory, kteří se vydají směrem k spolehlivé a zákonné AI. Dlouhodobě tak EU vytváří prostředí, kde se vyšší standardy mohou stát vývozním artiklem a poskytovatelé vychovaní přísnými evropskými normami mohou uspět i globálně, zvlášť pokud se principy podobné AI Act rozšíří do dalších zemí (EU AI Act, 2023).

KIQ5 Shrnutí

Ačkoli EU AI Act přináší nové povinnosti, pro poskytovatele AI řešení dodržujících tuto regulaci představuje i širokou paletu tržních příležitostí. Patří mezi ně silnější důvěra zákazníků a tím i konkurenční výhoda, snazší přístup na celý evropský trh a k prestižním zakázkám, rostoucí poptávka po compliant AI v e-commerce i jinde, a v neposlední řadě zrod nového odvětví služeb zaměřených na podporu souladu s AI Act. Ti, kteří se proaktivně přizpůsobí a pojmou regulaci jako katalyzátor inovací, budou lépe připraveni nejen vyhnout se sankcím, ale zejména využít AI Act ke svému obchodnímu růstu. Evropské firmy tak mají šanci stát se průkopníky odpovědné AI, což jim otevře dveře k novým obchodním modelům a globální expanzi v době, kdy důraz na důvěryhodnou umělou inteligenci stále roste (Matthew Olney, 2025).

Zdroje

Ecommerce Europe. (2024, září 9). State of play of artificial intelligence in the EU – Ecommerce Europe. https://ecommerce-europe.eu/news-item/state-of-play-of-artificial-intelligence-in-the-eu/

EU AI Act: First regulation on artificial intelligence. (2023, červen 8). Topics | European Parliament. https://www.europarl.europa.eu/topics/en/article/20230601STO93804/eu-ai-act-first-regulation-on-artificial-intelligence

European Commission. (2025, listopad 24). AI Act | Shaping Europe’s digital future. https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/regulatory-framework-ai

Matthew Olney. (2025). What are the challenges and opportunities of the EU AI Act? https://insights.integrity360.com/what-are-the-challenges-and-opportunities-of-the-eu-ai-act

Prieditis, A. (2025, listopad 13). The EU AI Act’s Hidden Market: How High-Risk AI Compliance Became a €17 Billion Opportunity. Medium. https://medium.com/@arturs.prieditis/the-eu-ai-acts-hidden-market-how-high-risk-ai-compliance-became-a-17-billion-opportunity-734cea9b41e2

Shannon Curley. (2024, prosinec 19). EU AI Act Timeline: What It Means for Ecommerce Businesses | Carbon6. https://www.carbon6.io/blog/eu-ai-act-timeline-ecommerce-impact/

Simranjeet Riyat. (2024, duben 30). Understanding the EU AI Act: Challenges and Opportunities for Businesses. 

EU AI Act Compliance: Regulations and Preparation Guide. (b.r.). Modulos. Získáno 1. prosince 2025, z https://www.modulos.ai/eu-ai-act/

AI Akt | Digitální Česko. (b.r.). Získáno 1. prosince 2025, z https://digitalnicesko.gov.cz/ai-akt/

AI Regulation in South Korea: Complete Regulatory Guide. (b.r.). Získáno 1. prosince 2025, z https://digital.nemko.com/regulations/ai-regulation-in-south-korea

Article 26: Obligations of Deployers of High-Risk AI Systems | EU Artificial Intelligence Act. (b.r.). Získáno 1. prosince 2025, z https://artificialintelligenceact.eu/article/26/

High-level summary of the AI Act | EU Artificial Intelligence Act. (b.r.). Získáno 1. prosince 2025, z https://artificialintelligenceact.eu/high-level-summary/

High-level summary of the AI Act | EU Artificial Intelligence Act. (2024). https://artificialintelligenceact.eu/high-level-summary/

Regulating Artificial Intelligence: U.S. and International Approaches and Considerations for Congress | Congress.gov | Library of Congress. (2025, duben 6). https://www.congress.gov/crs-product/R48555

Rohit Nayak. (2025). Singapore’s AI governance framework: A Complete guide. https://www.diligent.com/resources/blog/Singapore-AI-regulation

Schrepel, T. (2025, září 19). Japanese AI Regulation and Competition Law. Network Law Review. https://www.networklawreview.org/yamamoto-tabei-ai/

Tomáš Marek. (2025). Will the EU AI Act Affect Your E-Shop in 2025? (Probably Yes). https://www.amio.io/blog/will-the-eu-ai-act-affect-your-e-shop

Understanding the EU AI Act: Challenges and Opportunities for Businesses. (2024, duben 30). https://www.scskdigital.com/insights/understanding-the-eu-ai-act-challenges-and-opportunities-for-businesses/

Yaşar, E. C. (2024). How the AI Act Applies to E-Commerce. JIPITEC – Journal of Intellectual Property, Information Technology and E-Commerce Law, 15(1). https://www.jipitec.eu/jipitec/article/view/35

Zou, M., & Zhang, L. (2025). Navigating China’s regulatory approach to generative artificial intelligence and large language models. Cambridge Forum on AI: Law and Governance, 1, e8. https://doi.org/10.1017/cfl.2024.4