Home Teorie Tajemství bibliografických záznamů: Cenné informace i pro firmy

Tajemství bibliografických záznamů: Cenné informace i pro firmy

1
Tajemství bibliografických záznamů: Cenné informace i pro firmy

Tento článek se věnuje tématu bibliografických záznamů coby jednomu z nejdůležitějších sekundárních informačních pramenů. Díky nim můžeme dohledávat primární dokument (kniha, článek, film, hudebnina apod) resp. jejich existenci s určením místa, kde je můžete najít. Zároveň znamenají i unikátní zdroj pro podniky, firmy a organizace.

Pokud bychom si měli bibliografický záznam definovat, potom bychom zvolili pravděpodobně následující formulaci: Jedná se o formálně upravený záznam vytvořený specifickými metodami, který obsahuje identifikační údaje o určitém primárním dokumentu.

Pokud bychom měli jít do detailu, Terminologická databáze informační vědy a knihovnictví (KTD, 2017) specifikuje bibliografický záznam následovně: Soubor údajů o zpracovávaném dokumentu, vytvořený specifickými knihovnickými metodami. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm obsažené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení do podoby dokumentu a jeho fyzickou jednotku, dále umožňuje jeho vyhledání a získání přístupu k němu. Skládá se z bibliografického popisu, jmenných a věcných selekčních údajů, z obsahové charakteristiky, z lokačních, exemplářových a kódovaných údajů.

Všimněte si několika zajímavostí v této definici. Bibliografický záznam pracuje s následujícími entitami:

  • Dílo
  • Vyjádření
  • Provedení (někdy též zhmotnění)
  • Jednotka

Zmíněné entity jsou velmi důležité pro pochopení a navnímání propojení tvorby bibliografických záznamů a našeho světa, v kterém se vytvářejí a vznikají díla v různých formách. Nyní je třeba zmínit tajemnou zkratku FRBR, pod kterou se skrývají Funkční požadavky na bibliografické záznamy (IFLA, 2001).

Bibliografické entity: dílo, vyjádření, provedení, jednotka

Dílo (work) považujme za intelektuální nebo umělecký výtvor, přičemž je nutné pamatovat, že jde výhradně o abstrakci. (IFLA, 2001) navíc upozorňuje, že v žádném případě není možné, aby dílem byl označen jakýkoli reálný (materiální) objekt našeho světa.  Dílo určitého autora je realizováno pomocí vyjádření (expression): např. v literární formě, notovém zápisu, pohyblivým záznamem,… Jedno dílo přitom může být realizováno více vyjádřeními. Nyní už se přesunujeme do konkrétní, hmotné formy. Vyjádření (expression) určitého díla (work) může být ztělesněno v provedení (manifestation). Chápejme ho například jako knihu, audioknihu, rukopis, film. A posléze míříme k poslední entitě, kterou je jednotka (item), což je již konkrétní exemplář nějakého provedení (manisfestation). Třeba kniha ve vaší městské knihovně, která má určité přírůstkové číslo.

Zkusme se podívat na tento příklad, abychom si dali první dávku bibliografických entit do souvislostí:

Dílo Lovci hlav autora Jo Nesbo je realizováno českým překladem tohoto norského románu Kateřiny Kryštůfkové a ten je ztělesněn v provedení knihy vydané nakladatelstvím Kniha Zlín, přičemž konkrétní exempláře (jednotky) lze také najít v Městské knihovně v Táboře.

Jednotky díla v Městské knihovně Tábor
Jednotky díla Jo Nesba v Městské knihovně Tábor.

Pro další příklad lze využít i formu zápisu (IFLA 2001). Tedy:

w1 Zdeněk Molnár, Competitive Intelligence

e1 odborný text

m1 monografie vydaná nakladatelstvím Oeconomica

i1 exemplář v Národní knihovně ČR

 

Bibliografické entity: osoba a korporace

Jak nyní správně uvažujete, nyní jsme byli v rovině díla jako výtvoru. Ale entitou je samozřejmě například autor, vydavatel, editor, apod. Proto se stanovily bibliografické entity: osoba (person) a korporace (corporate body), které samozřejmě mají určené vztahy k dílu, vyjádření, zhmotnění a jednotce, a to konkrétně:

  • Osoba nebo korporace vytváří dílo.
  • Osoba nebo korporace realizuje vyjádření (např. autor realizuje své dílo odborným textem).
  • Osoba nebo korporace vyrábí provedení (např. nakladatelství vydává knihu).
  • Osoba nebo korporace vlastní jednotku (např. knihovna vlastní jeden exemplář).

Bibliografické předmětové entity

Poslední skupina bibliografických záznamů míří k předmětové stránce díla, přičemž se jedná o: pojem, objekt, místo a akci.

  • Dílo může mít jako předmět pojem (concept) teorii informace.
  • Dílo může mít jako předmět objekt (object) Sochu svobody.
  • Dílo může mít jako předmět místo (place) New York.
  • Dílo může mít jako předmět akci (event) koncert Nicka Cavea v Praze.

Nyní, když máme v souvislostech všechny bibliografické entity, je nutné si určit účel, a proč jsou tak důležité pro nás uživatele.

Cesta k uživateli

Takto ucelený pohled na bibliografické entity vám nyní dává možnost vidět v souvislostech i jednotlivé atributy entit, což jsou desítky vlastností a vztahů, které ke všem přiřazujeme. Přiřazování těchto vlastností k jednotlivým entitám se děje ze čtyř důvodů:

  1. Uživatel musí být schopen najít dokumenty dle daných kritérií, které zvolil v začátku vyhledávání
  2. Uživatel musí být schopen určit, že dokument, který našel je relevantní.
  3. Uživatel musí být schopen vybrat vhodnou entitu pro vyřešení jeho informační potřeby a zamítnout z výběru ty, které tomuto účelu nepřispějí.
  4. Uživatel musí být schopen získat vybranou entitu k užívání (výpůjčka, nákup atd.)

Nyní přejděme k praktickým ukázkám funkce a významu bibliografických záznamů. Je nutné si uvědomit, že nyní se naše role mění z uvažování knihovníka a informačního pracovníka na uživatele. Celý popis všech bibliografických entit měl jeden hlavní důvod, a to vidět smysl vzniku bibliografického záznamu a jeho unikátní funkci zpřístupňovat nebývale cenné informace.

Uveďme si dva příklady:

Zvažujme, že bychom chtěli získat klasické české dílo úvodu do informační vědy Lidé a informace od doc. Vladimíra Smetáčka (Smetáček 1981).

V katalogu Národní knihovny ČR titul nalezneme a podíváme se na jeho bibliografický záznam.

Lidé a informace
Bibliografický záznam díla Lidé a informace doc. Vladimíra Smetáčka

V tomto případě jsme zvolili přístup k vyhledávání pomocí názvu díla, přičemž toto dílo je realizováno jako odborný naučný text, přičemž je ztělesněno v knize vydavatelství Albatros a rovněž digitalizovaném dokumentu. Národní knihovna ČR přitom oplývá 5 exempláři a elektronickou kopií digitalizovaného dokumentu zpřístupněnou skrze databázi Kramerius.

Rozepíšeme tento příklad do struktury:

w1 Lidé a informace, Vladimír Smetáček

e1 naučný text

m1 kniha vydaná nakladatelství Albatros v roce 1981

m2 digitalizovaný dokument

i1 exemplář v Národní knihovně ČR

i2 elektronická kopie v systému Kramerius

Splněny jsou i dané čtyři funkce: dílo jste našli a určili relevantní dokument, vybrali jste vhodnou entitu (elektronickou kopii), kterou můžete získat okamžitě.

Cenné informace pro firmy

Dalším příkladem se dostáváme k důležitosti bibliografických záznamů pro podnikové informační potřeby. Firmy, organizace a instituce totiž v těchto záznamech mohou hledat a nacházet velmi cenné informace. Dejme si to do souvislostí se sférou vědy a výzkumu. Firmy mohou hledat klíčové vědce a výzkumníky z celého světa, aktuální technologické trendy, vazby mezi jednotlivými institucemi a mnoho dalších.

Podívejme se na tento bibliografický záznam z databázového systému Web Of Science:

Web Of Science Google
Bibliografický záznam vědeckého článku v systému Web Of Science popisující poslední výzkum, na které se podílí Google.

Naše informační potřeba byla před vyhledáním dokumentů již velmi specifická a odborná – nalézt poslední technologie pro koncept Internet Of Things (Internet věcí), za kterým by stála společnost Google. Jedná se pouze o jeden z několika bibliografických záznamů na toto téma. Vidíte, že informace jsou velmi zajímavé, mj. i s kým společnost Google spolupracuje.

Shrnutí:

  • Bibliografický záznam reprezentují bibliografické entity, jejich vlastnosti a vztahy mezi nimi.
  • Hlavními bibliografickými entitami jsou dílo, vyjádření, provedení, jednotka, osoba, korporace, pojem, objekt, místo a akce.
  • Požadavky na bibliografické záznamy existují kvůli čtyřem základním uživatelským potřebám: najít, určit, vybrat, získat.

Použitá literatura

IFLA. Funkční požadavky na bibliografické záznamy: Závěrečná zpráva. NK ČR [online]. 2001 [cit. 2017-2-25]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr/frbr-cs.pdf

KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2017-02-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/cze/ktd.

SMETÁČEK, Vladimír, 1980. Lidé a informace [online]. Praha: Albatros. Dostupné z: http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6d5504b0-79c6-11e2-b930-005056827e51

 

Photo by 50 Watts

1 COMMENT

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here