1 Úvod
1.1 Definice
Anonymitu (z řeckého anonymos; složeno z an- a onoma = jméno) lze definovat jako obecné utajení totožnosti osoby či instituce a její vystupování či prezentování jako „bezejmenné“.1 S anonymitou se v dnešní době setkáváme neustále a je všude kolem nás. Jako jednoduchý příklad si můžeme uvést sociální sítě, jako například Instagram nebo Snapchat, kde mnoho uživatelů vystupuje pod smyšleným jménem nebo pseudonymem. I tyto nevinné, smyšlené přezdívky jsou příkladem anonymity.
Odpovědnost jako taková je široký právní, morální a etický problém. Obecně toto slovo označuje povinnost ručení osoby X za nějakou věc či jednání Y. Můžeme ji dělit na odpovědnost retrospektivní – odpovědnost za něco, co už se stalo (např. právní nebo trestní odpovědnost) a odpovědnost prospektivní, která se vztahuje k budoucnosti.2 Odpovědnost za něco nese každý z nás, ať už je to odpovědnost za vlastní jednání, za naše chyby anebo za pečování o sebe samotné.
1.2 Vývoj anonymity
Anonymita byla vždy důležitým faktorem v historii, a to nejen moderní.3 Už v době před naším letopočtem bylo mnoho revolučních myslitelů a autorů nuceno k utajení své reálné identity, většinou aby předešli trestům a následkům za vyjádření svých tezí a názorů. Pseudonymy ale nebyly využívány pouze v době před Kristem, ale i po ní, a nemusely být vždy zaviněny politickým režimem. Například takový Otokar Březina, český symbolistický umělec, který se vlastním jménem jmenoval Václav Ignác Jebavý, dostal svůj pseudonym přidělený náhodně od svého redaktora.4
Zatímco v minulosti byla anonymita tedy spíše důsledkem okolností, v dnešní digitální době se jedná spíše o volbu. Existuje mnoho důvodů, proč lidé chtějí v dnešní době zůstat online anonymní. Někteří se obávají o své soukromí a nechtějí, aby jejich online aktivity byly sledovány vládami, společnostmi nebo hackery. Jiní potřebují anonymitu k ochraně své bezpečnosti, například novináři pracující v rizikových oblastech nebo aktivisté bojující za lidská práva v represivních režimech.5
2 Pozitivní stránka anonymity
2.1 Ochrana soukromí v online prostředí
2.1.1 Role anonymity v online prostředí
V dnešní době, kdy se podstatná část životů většiny z nás odehrává na internetu, je extrémně důležitá ochrana soukromí a osobních práv v tomto prostředí. Mnoho lidí zůstává online anonymní, protože anonymita jako taková jim dává jistou formu ochrany před následky, které jejich projevy na internetu mohou nést v reálném světě.6 Například v autoritářských a totalitních režimech, tedy režimech, kdy má jedna osoba nebo skupina osob téměř neomezenou moc nad chodem státu,7 by nevhodná publikace nebo i pouhá zpráva na sociální síti pod vaším jménem mohla vést k vleklým soudním procesům a ohrožení celé vaší rodiny.
Utajení totožnosti je tedy v určitých částech světa extrémně důležité, ale to neznamená, že v demokratických společnostech tomu tak není. I přesto, že nám za většinu názorů nehrozí trestní stíhání, neznamená to, že nám propojení naší identity s našimi daty nemůže ublížit. Jako jeden z příkladů lze uvést přihlašování na veřejné, nezaheslované Wi-Fi sítě. Při každém připojení na jednu z těchto sítí bez opatření anonymity se stáváme jednoduchým cílem kyberútoků.8
2.1.2 Nástroje umožňující online anonymitu
2.1.2.1 VPN
Jak je ale možné této anonymity dosáhnout? VPN, zkratka pro Virtual Private Network, je nejčastější nástroj užívaný pro zajištění utajení identity na internetu. V roce 2025 ho celosvětově užívalo až přes 1,75 miliardy lidí,9 což je více než 20 % lidské populace. VPN lze definovat jako komunikační prostředí, ve kterém je přístup řízen tak, aby umožňoval spojení mezi uzly pouze v rámci definované komunity zájmu, a je vytvořeno prostřednictvím nějaké formy rozdělení společného základního komunikačního média, přičemž toto základní komunikační médium poskytuje služby síti na neexkluzivním základě.10
Jinými slovy, VPN je bezpečné spojení mezi počítači, které umožňuje komunikovat lidem nebo zařízením v rámci určité skupiny. Přitom se používá společná síť, ale tak, že je pro uživatele VPN oddělená od ostatních uživatelů a je chráněná, aby k ní neměli přístup cizí lidé. Díky těmto výhodám a vlastnostem je užívání VPN zakázáno ve striktních režimech, jako je například Severní Korea, Bělorusko nebo Írán.9
2.1.2.2 Tor
Další rozšířený a často užívaný prostředek pro docílení anonymity na internetu je Tor. Tor je síť, která funguje na principu onion routingu. Tento princip je založen na směrování datového toku skrze sítě tří uzlů a datový tok je zároveň obalen několika vrstvami kryptografie, které jsou postupně rozšifrovány, až je původní datový tok komunikován s vnějším internetem.11 Označení onion routing pochází z metafory, kdy si můžeme představit vrstvy kryptografie jako jednotlivé slupky cibule, které postupně odlupujeme rozšifrováním.
Výhoda Toru spočívá v tom, že díky jeho síti zajišťuje ještě větší anonymitu než služby VPN, protože data prochází více uzly, které znají jen část cesty dat, tudíž nelze jednoduše určit cestu mezi zařízením a webem. Nevýhoda tohoto nástroje plyne z toho, že tím, že data procházejí několika odlišnými servery, je znatelně pomalejší než VPN nebo běžné prohlížeče.
2.1.2.3 I2P
I2P, jinak Invisible Internet Project, je plně šifrovaná vrstva soukromé sítě, která chrání polohu a aktivitu uživatele. Funguje tak, že schovává server před uživatelem a uživatele před serverem. Veškerý přenos dat v I2P je interní pro I2P síť a nijak přímo neinteraguje s internetem.12
Podobně jako Tor, který využívá již zmíněný onion routing, ve kterém je zašifrovaná zpráva směřována přes síť uzlů, I2P využívá variaci onion routingu, kterou nazýváme garlic routing. Garlic routing funguje tak, že zapouzdří několik zpráv spolu s jejich pokyny pro doručení do jedné zprávy, která je zašifrována pomocí klíče příjemce.13
2.2 Technologické přínosy anonymity
2.2.1 Kryptografické přínosy
Kryptografie je věda o metodách utajování smyslu zpráv a může být definována jako soubor technik, které šifrují data pomocí specifických algoritmů, jež činí data nečitelnými pro lidské oko, pokud nejsou dešifrována pomocí algoritmů předem stanovených odesílatelem.14 Mezi její hlavní cíle patří ochrana osobních údajů a integrita informací.
Kryptografii lze rozdělit na symetrickou a asymetrickou. Symetrická kryptografie spadá do kategorie kryptografických schémat, ve kterých se sdílený klíč používá k převodu otevřeného textu (plaintext) na šifrovaný text (ciphertext). Tentýž tajný klíč je sdílen jak odesílatelem, tak příjemcem. Asymetrická kryptografie na rozdíl od symetrické kryptografie používá dva klíče: jeden veřejný a druhý soukromý. Veřejný klíč může být sdílen kýmkoli v kryptografickém systému, zatímco soukromý klíč je držen v tajnosti autentizovaným uživatelem.15
Anonymita je pro kryptografii důležitá, protože právě kvůli potřebě jejího zajištění v online prostředí vznikly metody onion routingu a garlic routingu, jejichž princip byl stručně objasněn v předchozí kapitole. Tyto metody totiž neslouží jen pro zmíněné prostředky, ale i pro jiné prohlížeče nebo cloudové služby.16
2.2.2 Decentralizované sítě (Web 3.0)
Decentralizace je definována jako přenesení části nebo celé pravomoci na jinou osobu, organizaci, firmy či instituce.17 V kontextu internetu to znamená to, že sítě, aplikace a data jsou hostovány mnoha uzly místo jednoho serveru. V decentralizované síti jsou osobní data kontrolována samotnými uživateli, a nikoliv centralizovanými společnostmi, jak je tomu většinou dnes.
Web 3.0 je novou, nadcházející verzí webu, která se stále vyvíjí a její vývoj probíhá velmi rychle. Lze ho považovat za přepracování Webu 2.0, přičemž jeho základem je právě decentralizace. Mohl by uživatelům umožnit získat kontrolu nad svými daty, která dnes spravují centralizované korporace, jež dominují většině internetu, který používáme a s nímž interagujeme. Web 3.0 představuje způsob, jak chránit své soukromí při přístupu k internetu, na rozdíl od současného stavu.18
Právě anonymizované sítě jako Tor nebo I2P využívají decentralizace a jejich existence pomáhá výzkumu decentralizované architektury. Jednou z velikých výhod decentralizovaných sítí je menší náchylnost k problémům, které mohou být způsobeny kyberútoky.
3 Negativní stránka anonymity
3.1 Kriminální využití anonymity
3.1.1 Vrstvy internetu
3.1.1.1 Surface Web
Tato část sítě bývá označována jako „Surface Web“ a je snadno přístupná skrze běžné prohlížeče, jako je Google Chrome nebo Internet Explorer.19 Surface Web je propojen formou hyperlinek, elektronických spojení, které fungují jako cesta mezi informacemi a umožnují uživatelům jednoduchý přístup. Hyperlinky dělíme na hypertext a hypermédia. Hypertext umožňuje uživateli vybrat slovo nebo frázi z textu a tím získat přístup k dalším dokumentům, které obsahují informace týkající se tohoto slova. Hypermédia obsahují linku k obrázkům, zvukům, animacím a videům.20
Jedná se o nejméně obsáhlou část internetu a zabírá pouhá 4 % celkového kybernetického prostoru, což může být šokující, když si z vlastních zkušeností uvědomíme, jak obsáhlá tyto 4 procenta jsou. V porovnání se zbylými vrstvami je ilegální činnost na World Wide Webu poněkud malá.19
3.1.1.2 Deep Web
Druhou vrstvou internetu je takzvaný Deep Web. Je to nejobsáhlejší část celého internetu a tvoří podle odhadů až 90 % celého kyberprostoru. Pohyb v této části sítě je složitější než ve World Wide Webu, protože většina dat zde bývá šifrována. Důvodem pro šifrování ale ve většině případů není skrývání ilegální činnosti, ale chránění důvěrných informací (např. lékařských údajů, legálních dokumentů atd.).19 Nejjednodušší příklad stránky na Deep Webu jsou soukromé e-mailové schránky.
3.1.1.3 Dark Web
Poslední a nejdůležitější částí internetu pro mou seminární práci je tzv. Dark Web. Tato část internetu bývá často zaměňována s Deep Webem, ale je velice důležité si je odlišit. Aby se dala stránka nazvat součástí Dark Webu, musí mít několik důležitých charakteristik. Stránka musí být přístupná anonymně pouze prostřednictvím služby, jako je Tor, a nelze ji nalézt přes Surface Web. Stránka musí také od uživatele vyžadovat zadání své jedinečné adresy Tor. Některé stránky Dark Webu mají další vrstvu zabezpečení a mohou také vyžadovat, aby uživatelé zadali heslo. Důvod, proč se většina Deep Webu nepovažuje za součást Dark Webu, je ten, že k ní lze přistupovat prostřednictvím aplikací Surface Webu.21
Tato nejhlubší část internetu tvoří okolo 6 % jeho celkového obsahu a je významným útočištěm pro různé kriminální aktivity jako například distribuce drog, prodej střelných zbraní a obchod s lidmi. Neznamená to ale, že veškerý obsah v této sféře je ve střetu se zákonem.
3.1.2 Dark Web jako nástroj zkázy
3.1.2.1 Silk Road
Nejznámějším a nejrozšířenějším případem kriminality na Dark Webu byl ilegální internetový obchod Silk Road. Byl vytvořen v roce 2011 Rossem Williamem Ulbrichtem, který se skrýval pod přezdívkou Dread Pirate Roberts.22 Odhaduje se, že DPR obdržel více než 13 milionů dolarů na provizích za umožnění prodejcům používat jeho platformu. V říjnu 2013 FBI uzavřela Silk Road a v rámci svého vyšetřování zjistila, že došlo k prodeji v hodnotě přes 1,2 miliardy dolarů, zahrnujícím 150 000 zákazníků a 4000 prodejců.23 Tato ohromující čísla ukazují rozsah nelegálního obchodu na Dark Webu. Ulbricht byl souzen a v květnu 2015 odsouzen na doživotí.22 Toto vyšetřování a následné zrušení Silk Roadu bohužel neukončilo ilegální obchod na Dark Webu a od této operace se mezera na černém trhu zaplnila novými nezákonnými trhy.
3.1.2.2 Terorismus
Teroristé byli aktivní na různých online platformách již od konce 90. let. Surface Web se však ukázal být pro teroristy usilující o anonymitu příliš rizikový: mohli být monitorováni, vystopováni a odhaleni. Mnoho teroristických webů a účtů na sociálních sítích na Surface Webu je sledováno protiteroristickými agenturami a často uzavíráno nebo napadáno hackery. Naproti tomu na Dark Webu umožňují decentralizované a anonymní sítě vyhýbat se zatčení a uzavření těchto teroristických platforem.24
Teroristé využívají Dark Web podobně, jako několik desetiletí využívali Surface Web, avšak nyní se objevují nové možnosti pro kyberneticky zdatné operátory. Internet teroristé používají k poskytování informací ostatním teroristům, k náboru a radikalizaci, šíření propagandy, získávání financí a koordinaci akcí a útoků. Veškerá tato činnost se však nyní přesunula do hlubších vrstev internetu. Například teroristické propagační materiály jsou nyní ukládány na Dark Webu.24
3.1.2.3 Obchodování s lidmi a lidskými orgány
Kvůli nedostatku orgánů vhodných k transplantaci musí pacienti často čekat na seznamu mnoho let, než se pro ně najde vhodný orgán. Tento nedostatek vedl ke vzniku nelegálního trhu, kde si bohatí příjemci mohou zajistit transplantaci bez dlouhého čekání. Zprostředkovatelé těchto transplantací si berou většinu z uhrazené částky a někdy tyto peníze slouží i k financování dalších nelegálních aktivit. Aby mohli platby přijímat a vyplácet, často používají postupy převodů peněz podobné praní špinavých peněz.26 Veškeré tyto procesy se vyřizují a sjednávají prostřednictvím Dark Webu.
Dark Web tedy v posledním desetiletí způsobil revoluci v obchodování s lidmi a lidskými orgány, které se nyní odehrává digitálním způsobem. Globalizace kyberprostoru zvýšila anonymitu a propojení, což mimořádně ztěžuje orgánům činným v trestním řízení odhalovat a sledovat obchodníky s lidmi.25
3.2 Etické a společenské dopady anonymity
V této části práce bych se rád zaměřil na spíše obecné dopady anonymity jako takové. Anonymita jako taková může být problematickou hodnotou pro nějaké etické směry, které se zaměřují na rozpoznání druhého jako člověka.27 Z pohledu těchto teorií je ztráta osobnosti v sociální interakci z principu nepříjemná.
Dopady anonymity z etického a společenského hlediska je ale těžké zobecnit, protože různé eticky relevantní aspekty anonymity mohou vyvolat odlišné etické otázky a důsledky. Například předpokládejme, že mechanismem, kterým je anonymity dosaženo, je zastoupení třetí stranou, například agentem zastupujícím anonymního kupce na aukci umění.27 Vztah zastoupení vyvolává etické otázky, jako je důvěra mezi zastoupenou osobou a zástupcem, které se poněkud liší od otázek spojených s hodnotou či legitimností samotné anonymity a od těch souvisejících s účely, jimž anonymita slouží.
Je tedy nemožné udělat jednoznačný závěr o etickém dopadu anonymity jako takové na celou novodobou společnost. Jednoduše existuje mnoho různých druhů problémů a různých úrovní na nichž mohou etické otázky vznikat.
4 Hledání rovnováhy mezi anonymitou a odpovědností
Již jsme si tedy nastínili, jak může mít anonymita v digitálním světě dobré i špatné následky. V následující části práce se zaměřím na hledání rovnováhy a odpovědnosti.
4.1 Princip odpovědnosti online
I přesto, že by lidé měli mít právo na anonymitu a svobodu projevu, zároveň by jednotlivci měli být zodpovědní za svá veřejná prohlášení a chování v digitálních prostorech. To znamená, že zákony a pravidla musí umožnit postih za škodlivé jednání, přestože jsou uživatelé anonymní. Rovnováha spočívá ve využívání anonymizace tak, aby nebránila vymáhání práv a nebyla nástrojem zneužití.28
Také je důležité, aby odpovědnost online byla chápána jako součást etických standardů, které zajišťují, že veškeré výroky jsou vykonávány zodpovědně a s respektem ke společnosti. Tento přístup zahrnuje takové právní a morální povinnosti uživatelů, aby jejich jednání nepoškozovalo jiné a aby si nesli úměrné následky jejich výroků.29 Odpovědné chování online podporuje transparentnost a důvěru a je klíčové pro udržení zdravého digitálního prostředí, kde jsou svoboda projevu a ochrana před zneužitím v rovnováze.
4.2 Právní rámec
Aby byla tato odpovědnost zajištěna, existují právní způsoby omezení online anonymity. Mezi ně patří například zákonná regulace vyžadující identifikaci uživatelů u určitých služeb (například telekomunikace, sociální sítě či internetové obchody).30 To může zahrnovat povinnost poskytovatelů služeb sbírat a uchovávat údaje pro možnou identifikaci uživatele v případě potřeby, například pro vyšetřování trestné činnosti. Právo na ochranu soukromí, včetně online anonymity, je chráněno ústavou i mezinárodními smlouvami, ale není absolutní. V případě šíření škodlivého, nezákonného nebo nenávistného obsahu může být anonymita prolomena či narušena za účelem odpovědnosti.31
Právní mechanismy zahrnují nástroje jako žaloby na ochranu osobnosti či ochrany soukromí, odstranění škodlivého obsahu a sankce proti anonymním pachatelům kyberšikany, obtěžování, nebo šíření dezinformací.30 Lze tedy tvrdit, že z právního hlediska je rovnováha mezi odpovědností a anonymitou zajištěna.
4.3 Technické a samoregulační mechanismy
Kromě právních prostředků hrají významnou roli i technické nástroje pomáhající dosáhnout rovnováhy mezi anonymitou a odpovědností. Mezi tyto mechanismy patří například transparentnost sběru a zpracování dat, šifrování komunikace a nástroje pro správu digitální identity, které kontrolují, jaké informace o sobě uživatelé sdílejí a komu.32
Dále také existují samoregulační opatření od poskytovatelů internetových služeb, jako například moderace obsahu a vyhodnocování škodlivých projevů.33 Tato opatření také pomáhají k prevenci zneužití anonymity a celkově pomáhají k vytváření prostředí, kde je respektováno právo na anonymitu, ale zároveň jsou minimalizována rizika spojená s anonymním chováním online.
5 Závěr
5.1 Shrnutí
Práce ukazuje, že anonymita na internetu přináší významné výhody i rizika. Na jedné straně jsme si ukázali, jak anonymita podporuje ochranu soukromí a svobody projevu. Na druhé straně již víme, že může usnadnit nežádoucí chování a ilegální aktivitu, jako je například terorismus či distribuce drog.34 Anonymita je tedy oboustranná mince, kterou bychom se podle našich zjištění měli snažit balancovat na její hraně.
Je tedy třeba hledat nějakou formu vyváženého kompromisu. Již víme, že anonymita přináší absolutně klíčové a v mnoha případech nezbytné výhody, které je třeba zachovat, avšak zároveň je potřeba zavést mechanismy zajišťující odpovědnost za zneužití. Jako možné řešení jsou například navrhovány formy částečné anonymity, například pseudonymní systémy či „vymahatelná anonymita“ – kde uživatelé zůstávají většinu času anonymní, ale v krajních případech lze anonymitu odhalit.35 Důležité je tedy omezení zneužití anonymních účtů bez toho, aby byly odebrány jejich pozitivní přínosy.
Na základě zjištěných poznatků bych konstatoval, že anonymita hraje v ochraně online soukromí kritickou roli a zaslouží si mírnou přednost před přísnou kontrolou, zároveň ale musí být doprovázena nástroji dohledu a odpovědnosti proti jejímu zneužití.
5.2 Pohled do budoucna
Do budoucna bude anonymita čelit protichůdným trendům. Na jedné straně se objevují nové regulace a technologie, které mohou anonymitu omezit. Anonymita má před sebou kritické období, když různé země zavádějí povinné ověřování identity pro online služby.36 V Evropské unii bylo přijato revidované nařízení eIDAS, které zavádí evropskou peněženku digitální identity (EUDI Wallet). Ta od roku 2026 umožní elektronické ověřování uživatelů napříč státy.37 Naopak nařízení jako chystané povinné věkové ověřování či skenování soukromých zpráv (tzv. „Chat Control“) budí obavy z narušení anonymity a vznášejí vážné otázky o její budoucnosti.
Současně ale technologie nabízejí nové možnosti posílit anonymitu. Rozšířené šifrovací nástroje a protokoly pro utajenou komunikaci usilují o to, aby se anonymní přístup stal uživatelsky přívětivějším. Příkladem je ulehčení vytváření onion adres pro skryté služby, čímž Tor Project posiluje anonymní infrastrukturu pro otevřený web.38 Rovněž se diskutují koncepty zrušitelné anonymity nebo auditních stop, kdy je anonymita standardem, ale umožňuje se odhalit zneužití podle zákonem stanovených pravidel.35
Etické dilema zůstává v jádru konfliktu mezi ochranou soukromí a ochranou společnosti. Regulace mohou pomoci omezit nenávistný obsah či zločiny, ale snížily by míru osobního soukromí. Například využití umělé inteligence pro rozpoznávání obličejů či automatické filtrování obsahu sice může zachytit zločince a ochránit děti, zároveň ale snižuje anonymitu běžných uživatelů. Bude tedy potřeba určit jednoznačné hranice, jako například ochranu anonymity pro účely novinářství a whistleblowingu, zatímco zásahy by byly umožněny například pouze na základě soudních příkazů či kontrolovaných mechanismů, když o to situace bude žádat.
Výhledově lze tedy očekávat, že anonymita zůstane klíčovou a nezbytnou hodnotou digitálního prostoru, ale v upravené formě. Nové technologie a regulace ji mohou částečně omezovat, ale rovnováha mezi anonymitou a odpovědností se bude muset neustále přizpůsobovat měnícím se podmínkám, avšak s tím, že zachování základní anonymity je pro svobodu a soukromí prioritou.36 V souladu s tím bych na závěr rád zdůraznil, že anonymita je poněkud důležitější než přísná kontrola, i když aktivní dohled a odpovědnost zůstávají nezbytné.
6 Zdroje
1 Anonymita – Sociologická encyklopedie. Online. Sociologická encyklopedie. 2017. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Anonymita. [cit. 2025-11-18].
2 “odpovědnost” a “zodpovědnost”. Online. Ptejte se knihovny. 2009. Dostupné z: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/odpovednost-a-zodpovednost. [cit. 2025-11-18].
3 Anonymita v prostředí internetu. Online. Wikisofia. 2016. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Anonymita_v_prost%C5%99ed%C3%AD_internetu. [cit. 2025-11-18].
4 Otokar Březina. Online. ZŠ Počátky. 2007. Dostupné z: https://www.zspocatky.cz/cs/section-37/3/otokar-brezina.html. [cit. 2025-11-18].
5 Internet bez jména: Kdo se skrývá za anonymitou online? Online. Nanosystem. 2024. Dostupné z: https://nanosystem.cz/internet-bez-jmena-kdo-se-skryva-za-anonymitou-online/. [cit. 2025-11-18].
6 Why Online Anonymity Matters. Online. Belfer Center. 2021. Dostupné z: https://www.belfercenter.org/publication/why-online-anonymity-matters. [cit. 2025-11-19].
7 Politický autoritářský režim: definice, rysy, vlastnosti. Online. Bizhub.techinfus.com. 2025. Dostupné z: https://bizhub.techinfus.com/cs/new-politicheskij-avtoritarnyj-rezhim-opredelenie-priznaki-xarakteristiki.html. [cit. 2025-11-19].
8 Skryté hrozby veřejného Wi-Fi připojení. Online. Rozvoj Příjmu. Dostupné z: https://rozvojprijmu.cz/rizika-spojena-s-pouzivanim-verejnych-wi-fi-siti/. [cit. 2025-11-19].
9 25+ VPN Statistics of 2025: Usage, Market & Trends. Online. Demandsage. 2025. Dostupné z: https://www.demandsage.com/vpn-statistics/. [cit. 2025-11-19].
10 FERGUSON, Paul; HUSTON, Geoff. What is a VPN?. 1998. str. 3
11 SCHAMBERGER, Pavel. Způsoby využívání anonymizační sítě Tor. Diplomová práce, vedoucí Šisler, Vít. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií – studia nových médií, 2017. str. 24
12 CONRAD, Bernd; SHIRAZI, Fatemeh. A Survey on Tor and I2P. In: Ninth International Conference on Internet Monitoring and Protection (ICIMP2014). 2014. str. 24.
13 LIU, Peipeng et al. Empirical Measurement and Analysis of I2P Routers. Journal of Networks [online]. 2014, vol. 9, no. 9, s. 2269-2278. ISSN 17962056.
14 QADIR, A. M. a N. VAROL. A Review Paper on Cryptography. 2019.
15 MAQSOOD, Faiqa, et al. Cryptography: a comparative analysis for modern techniques. International Journal of Advanced Computer Science and Applications, 2017, 8.6.
16 GOLDSCHLAG, David; REED, Michael; SYVERSON, Paul. Onion routing. Communications of the ACM, 1999, 42.2: 39-41.
17 Co je to decentralizace? Online. IT slovník. Dostupné z: https://it-slovnik.cz/pojem/decentralizace
18 GOEL, A. K., R. BAKSHI a K. K. AGRAWAL. Web 3.0 and Decentralized Applications. Materials Proceedings [online]. 2022, 10(1), 8. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/materproc2022010008
19 ŠRÁMKOVÁ, Kristýna. Dark Web: realita odvrácené strany kybernetického prostoru. Ohrožující a nenormální lidské chování.
20 BRITANNICA EDITORS. World Wide Web. Encyclopedia Britannica [online]. 19. 11. 2025. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/World-Wide-Web
21 CHERTOFF, M. A public policy perspective of the Dark Web. Journal of Cyber Policy [online]. 2017, 2(1), 26–38. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/23738871.2017.1298643
22 FINKLEA, K. Dark Web [online]. 2015. Dostupné z: https://www.fas.org/sgp/crs/misc/R44101.pdf
23 SUI, D., J. CAVERLEE a D. RUDESILL. The Deep Web and the Darknet [online]. 2015. Dostupné z: https://www.wilsoncenter.org/publication/the-deep-web-and-the-darknet
24 WEIMANN, G. Terrorist Migration to the Dark Web. Perspectives on Terrorism [online]. 2016, 10(3), 40–44. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/26297596
25 GRAHAM, Jamie Kay. The dark web and human trafficking. 2023.
26 HEINL, Michael P.; YU, Bo; WIJESEKERA, Duminda. A framework to reveal clandestine organ trafficking in the dark web and beyond. Journal of Digital Forensics, Security and Law, 2019, 14.1: 2.
27 Wallace, K. A. (1999). Anonymity. Ethics and Information technology, 1(1), 21-31.
28 Vymáhání práv duševního vlastnictví v kyberprostoru. Online. Právní prostor. 2024. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/pravo-it/k-vymahani-prav-dusevniho-vlastnictvi-v-kyberprostoru-problem-sdelovani-dila-verejnosti-formou-internetovych-odkazu-na-chraneny-obsah-jinych-webovych-stranek. [cit. 2025-11-28].
29 Principy odpovědného uskutečňování vědecko-výzkumné činnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze. Online. Vysoká škola ekonomická v Praze. 2022. Dostupné z: https://www.vse.cz/predpisy/principy-odpovedneho-uskutecnovani-vedecko-vyzkumne-cinnosti-na-vysoke-skole-ekonomicke-v-praze-2/. [cit. 2025-11-28].
30 Mimoprávní mechanismy a procesní prostředky obrany před zásahy do práva dítěte na soukromí na internetu. Online. Advokátní deník. 2023. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2023/09/08/mimopravni-mechanismy-a-procesni-prostredky-obrany-pred-zasahy-do-prava-ditete-na-soukromi-na-internetu/. [cit. 2025-11-28].
31 Prolomení internetové anonymity aneb Vím, kdo jsi a co máš rád. Online. Právo21. 2018. Dostupné z: https://pravo21.cz/pravo/prolomeni-internetove-anonymity-aneb-vim-kdo-jsi-a-co-mas-rad. [cit. 2025-11-28].
32 Dupal, L. Ochrana soukromí spotřebitele v digitálním světě: Priority z hlediska spotřebitelů [PDF]. https://www.konzument.cz/users/publications/10-top-normy/228-ochrana-soukromi-spotrebitele-v-digitalnim-svete-priority-z-hlediska-spotrebitelu.pdf.
33 Sivák, J. (2018). Ochrana osobnosti v kybernetickém prostoru [Rigorózní práce, Univerzita Karlova].
34 Anonymity and identity shielding. Online. Australian Government. 2025. Dostupné z: https://www.esafety.gov.au/industry/tech-trends-and-challenges/anonymity#:~:text=A%20balance%20is%20needed%2C%20where,any%20of%20the%20legitimate%20benefits.
35 A Hitchhiker’s Guide to Privacy-Preserving Cryptocurrencies: A Survey on Anonymity, Confidentiality, and Auditability. Online. Arxiv. 2025. Dostupné z: https://arxiv.org/html/2505.21008v1#:~:text=User%20tracing%20mechanisms%20enable%20authorities,technical%20mechanisms%20that%20allow%20authorized.
36 An Uncertain Future for the Global Internet. Online. Freedom House. 2025. Dostupné z: https://freedomhouse.org/report/freedom-net/2025/uncertain-future-global-internet#:~:text=Online%20anonymity%2C%20an%20essential%20enabler,legitimate%20aim%20of%20protecting%20children.
37 EU Digital Identity Wallet (EUDI Wallet): GDPR compliance and technical implementation. Online. 2B Advice. 2025. Dostupné z: https://2b-advice.com/en/2025/06/04/eu-digital-identity-wallet-eudi-wallet-dsgvo-compliance-and-technical-implementation/#:~:text=The%20wallet%20is%20offered%20in,job%20in%20another%20EU%20country.
38 2024: A Year in Review. Online. Tor Blog. 2025. Dostupné z: https://blog.torproject.org/2024-year-in-review/#:~:text=,For%20a%20deeper%20dive.
