Vyhledávání informací: věda i umění

0
673

Informační potřeby se řeší nalezením správných (relevantních) informací, ale abychom mohli informace nalézat, je nejprve třeba znát principy jejich vyhledávání. To lze také označit jako jednu z fází rešeršní strategie, tedy komplexu postupů vedoucí k vyřešení informačních potřeb.

Rešeršní strategie je úzce spojena s knihovnictvím a dnes informačními službami, přičemž celý rámec lze označit jako proces týkající se určení našich informačních potřeb, jejich komunikace do informačního systému, který nám poskytne soubor výsledků s různou úrovní relevance (blízkost odpovědí k vyhledávaným otázkám).

Tento článek je první vhled do světa rešeršní činnosti, vyhledávání nebo jednoduše vytěžování informačních zdrojů pro různé situace. Jedná se oblast natolik širokou a prolínající mnoho oborů, že tento článek považujte za úvodní a rámcový.

Řešíme naše informační potřeby

Postup, který povede k vyřešení našich informačních potřeb lze rozložit na několik fází – rešeršních úkonů. Zmiňovali jsme si v příběhu pana Nováka i nutnost umět si pokládat otázky. Je to vlastně první krok, který je na začátku naší úspěšné informační mise.

Informační potřeba & otázky (Kdo, co?)

Bez okolních jevů, situací, momentů, vjemů, touze a nutnosti poznávat by neexistovaly informační potřeby. Pojďme si rozebrat podstatu informační potřeby. Jako její velmi jednoduchou definici bychom mohli považovat „stav aktuálního nedostatku poznatků pro vyřešení informačního problému“. Jako základ pro vznik informačních potřeb považuje mnoho autorů nejistotu.

Kde budeme hledat odpovědi na otázky?

Velmi složitý úkol. Zvláště dnes. Ačkoli čelíme naprosto neuvěřitelnému množství vznikajících informací (například se podívejte, co se stane za 1 sekundu na Twitteru) a jejich na první pohled snadné dostupnosti, problém přichází v určení informačního zdroje, který by nám pomohl náš informační problém vyřešit.

Zkusme se na to podívat na řešení dvou následujících otázkách, které reprezentují nějaké informační potřeby. Zkuste si je vyřešit.

  1. Právě jste se dodívali na film Rudý úsvit z roku 2012 a někdo se zmínil o tom, že se jedná o remake. To vás docela zaujalo a chcete zjistit, kdy původní film vznikl, a kdo hrál v hlavní roli.Toto pro vás byl pravděpodobně snadný úkol a určitě byste přišli na několik různých způsobů, jak tuto otázku (resp. informační potřebu) vyřešit. Určení informačního zdroje bylo nadmíru jednoduché, že ano? Pojďme však k druhé otázce.

2. Chcete zjistit všechny detektivky (české i zahraniční), které byly vydány v roce 2016 a       dostaly se na český trh?

Tady už je situace o trochu složitější. Dokážeme si totiž představit, kolik různých nakladatelství v Česku existuje a vydává detektivní romány. Zjistit všechny tituly tohoto žánru vydané v roce 2016 a navíc dostupné na našem trhu, je náročnější úkol, než najít hlavní hrdinu nějaké snímku. Co víc, při řešení tohoto úkolu se prvně setkáme s termíny úplnost a přesnost. Zkuste si tuto úlohu vyřešit. V závěru článku naleznete odkaz na možná řešení.

Jak budeme informace hledat?

Svět informačních zdrojů má jeden společný problém – roztříštěnost. Na světě neexistuje jeden systém pro řešení všech informačních potřeb. Co víc, až na pár společných znaků, musíte u pokročilého vyhledávání přistupovat ke každému informačnímu systému jinak. Při hledání se například někde využívají speciální pomocné nástroje zvané operátory, závorky zase slouží pro vytváření logických celků, nebo tzv. kódy polí, ty vám zase umožní vyhledávat jen v názvu dokumentu nebo podle jména autora. Další významný úkol pro člověka, který informace hledá, je konkretizace jeho otázek do klíčových slov. Většina systémů totiž přirozený jazyk nevyužívá. Například otázka:

Kdo hrál v hlavní roli snímku Rudý úsvit, který vznikl v 80. letech?

by měla být do informačního systému zapsána např. takto (pro Google):

„rudý úsvit“ 1980..1989 („hrají“ OR „herci“)

Tedy pokud se ještě jednou podíváme na naši otázku, musíme prakticky celý obsah zrušit

Kdo hrál v hlavní roli snímku Rudý úsvit, který vznikl v 80. letech?, přičemž zachováme hlavní klíčové spojení – název filmu a zbytek formalizujeme.

Díváme se na výsledky

Posoudit, zda vyhledané informace dokáží vyřešit naše informační potřeby, rovněž není snadný úkol. Na příkladu hledání filmového hrdiny je situace jednoduchá (film ověříte posléze hledáním dobových plakátů, podíváte se na tehdejší trailery na YouTube apod). V otázce druhé však ověřování tak snadné není (v Česku pravděpodobně není YouTuber, který by v rámci svých videí recenzoval každou knižní detektivku, ani na čtenářských serverech nenalezneme exaktní informací o počtu vydaných detektivek v roce 2016, které se dostaly český trh). Je nutné najít oficiální instituce, které oplývají touto informací. V tomto momentě již určitě cítíte, že oba úkoly mají různou úroveň složitosti řešení, i když pro mnohé z vás byla hračka obojí.

Pokud bychom si následně měli všechny fáze rešeršní činnosti zjednodušit a rozepsat do přehledové tabulky:

Otázky Význam Příklad
Kdo, co?
  • Informační potřeby
  • Definice otázek
Kolik se do ČR dovezlo sušených meruněk při posledním sledovaném období?
Kde?
  • Informační zdroj
Český statistický úřad
Jak?
  • Formální vyjádření informační potřeby
  • Určení klíčových slov
  • Specifické vyhledávací metody
Vyhledávání pomocí Kombinované nomenklatury

Výsledek: V prosinci 2016 (poslední sledované období) se do Česka dovezlo 127,9 t v celkové hodnotě 10,4 mil. Kč – oficiální potvrzená informace z ČSÚ.

Shrnutí:

  • Vyhledávání informací je součástí rešeršní strategie
  • Pro vyhledávání je v základu důležité určit v otázkách informační potřeby, znát informační zdroje a umět se v těchto zdrojích správně zeptat.
  • Klíčová slova jsou důležitá pro zadání specifických dotazů v informačních systémech.
  • U výsledků, které nám informační zdroje poskytují, je třeba určit jejich správnost, resp. relevanci.
  • Na možné řešení druhého informačního problému s detektivkami se podívejte zde.

Doporučená literatura

CEJPEK, Jiří., 2005. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. B.m.: Karolinum. ISBN 802461037X.

PAPÍK, Richard, 2011. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. B.m.: Velryba. ISBN 9788085860221.

SMETÁČEK, Vladimír, 1980. Lidé a informace [online]. Praha: Albatros. Dostupné z: http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6d5504b0-79c6-11e2-b930-005056827e51

ZANECHTE ZPRÁVU

Prosím vložte komentář!
Prosím zadejte jméno