Každým rokem aktualizují Lori Lewis a Chadd Callahan jejich přehledový graf dění na internetu během jedné minuty. Stejně jako každý rok lze žasnout na neuvěřitelnou produkcí informací.
Velký update archivu australské vlády. Přibylo 14 milionů dokumentů
Australian Government Web Archive (AGWA) je zase o něco bohatší na data. V posledním zveřejněném update přibylo přes 1,9 TB dat, což čítá okolo 14 milionů dokumentů. V současnosti tak můžete vyhledávat až s retrospektivou k roku 1995.
A new bulk harvest of 14 million documents (1.9 TBs) now added to Australian Government #webarchive – available at https://t.co/veQx4jQ26h
— PANDORA web archive (@NLAPandora) 30. srpna 2017
Aktualizovaná databáze je součástí webového archivu Pandora, který indexuje velmi zajímavá data a informace z mnoha sfér australské společnosti a je oficiálním národním úložištěm hodnotného obsahu.
Základní možnosti vyhledávání Australian Government Web Archive
Nicméně zpět k AGWA. Australský vládní archiv nám umožňuje v základním rozhraní prohledávat pomocí několika základní rešeršních dotazů, jak uvádí dokumentace (NLA, 2017):
government departments Standardní zadání dvou klíčových slov propojených booleovským operátorem AND.
"sydney harbour bridge" Vyhledávání pomocí fráze
sydney -harbour Vyřazení některého z termů v dotazu z vyhledávání provedeme symbolem –
http://www.nla.gov.au/collections Zapsání URL adresy takto, nebo…
nla.gov.au takto.
Další možností je poté pokročilé vyhledávání, v kterém si můžeme volit řadu vlastností, včetně rozpětí dat, typů souborů a dalších.
V jednotlivý záznamech dokumentů potom můžete sledovat verze z časového hlediska, tedy ze kterého doby archivní digitální materiál pochází.
Aby toho nebylo málo, výsledky si můžete zobrazit rovněž australském digitálním klenotu Trove, který propojuje digitální obsah celé Austrálie – např. knihy, mapy, audiovizuální dokumenty, vědu & výzkum, katalogy….
Použité zdroje:
NLA, 2017. Australian Government Web Archive [online] [vid. 2017-09-05]. Dostupné z: http://webarchive.nla.gov.au/gov/
Photo by Wikimedia 
Google Mapy pomohou v Praze s parkováním
Parkování v Praze a dalších evropských (i amerických) metropolích by napříště mělo být alespoň o trochu snadnější. Google přišel s poslední aktualizací svých map s novinkou, která pomáhá řidičům s hledáním parkovacích míst. Zároveň jim předkládá i úroveň obtížnosti s umístěním vozidla ve zvolené lokalitě.
Patent Amazonu budí emoce. Jeho drony budou skenovat váš dům
Již delší dobu se svět logistiky soustřeďuje na vývoj technologií, které by zrychlily a zefektivnily dodávku zboží až ke koncovému zákazníkovi. Mezi lídry této oblasti samozřejmě patří i Amazon, globální poskytoval prakticky jakéhokoli spotřebního zboží (a nejenom jeho). Pro Česko má tato společnost navíc i další rozměr. Nedávno v Dobrovízi u Prahy vznikl obří logistický park, který nyní slouží jako významný evropský bod v další distribuci objednávek koncových zákazníků.
I databáze chrání tropické deštné pralesy
Projekt Lesser Known Timber Species dánské agentury FSC Danmark si dlouhodobě klade za cíl zveřejňovat komerční využití méně známých druhů dřeva a má k tomu několik podstatných důvodů.
V prvé řadě poukazuje na stále se zvyšující těžební činnost zejména v oblasti tropických deštných pralesů, a na druhé straně na druhy dřeva, které se vyskytují v hojné míře, ale zůstávají nevyužité.
Inspirace nejen ze severu
Přes databázi se posléze můžete podívat na konkrétní realizace objektů, přičemž v současné době jsou k dispozici objekty z Belgie, Dánska, Švédska, Velké Británie a Nizozemí. V menu si rovněž můžete zvolit typ dřeva, který se při vytváření využil.
Relevanci informací podtrhuje fakt, že systém vytváří FSC Danmark, která provozuje systém mezinárodní certifikace kvality těžebního dřeva.
Z hlediska zatmění bude pro Prahu zajímavé 28. století
Nedávné úplné zatmění Slunce ve Spojených státech bylo nádherným přírodním úkazem, který vyvolal otázku – Kdy se zase budeme moci kochat my Češi? Existuje několik informačních zdrojů, které se touto problematikou zabývají. Můžete samozřejmě nastudovat pro příštích pár let heslo v rámci Wikipedie, nebo se podívat na kalkulačku, kterou nyní zpřístupnila BBC, případně zavítat na podrobnou analýzu v rámci České astronomické společnosti.
Vznikla Světová mapa knihoven. Buďme pyšní na české knihovníky
Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí IFLA spustila prozatím nevídaný projekt – Světovou mapu knihoven. Demonstruje na ní z národních dat (tam, kde jsou nyní dostupné) dostupnost otevřených knihovnických a informačních služeb v jednotlivých regionech. Česko si vede dobře. I přes zásahy totalitní moci před rokem 1989. Ale k tomu později.
Co nám nová Světová mapa knihoven prozradí
V daných státech nyní můžete vidět přítomnost těchto typů knihoven:
- Národní knihovny
- Akademické knihovny
- Veřejné knihovny
- Společenské knihovny
- Školní knihovny
- Ostatní typy knihoven
a to včetně následujících metrik:
- Počet knihoven (všechny knihovny)
- Počet knihoven poskytujících přístup k internetu
- Počet zaměstnanců na plný pracovní úvazek
- Počet dobrovolníků
- Počet registrovaných uživatelů
- Počet návštěvníků
- Počet výpůjček (i elektronických)
IFLA definuje knihovny jako nositele znalostí a tímto projektem hodlá zmapovat stav zpřístupňování znalostí na celém světě.
Česko má nezanedbatelný počet knihoven
Česká republika z pohledu počtu knihoven na obyvatele stále patří ke státům, které lze označit jako významné. Vše samozřejmě vychází z historických souvislostí první republiky, kdy byl v počátku roku 1919 (Cejpek, 2002) přijat velmi progresivní knihovní zákon zajišťující přístupnost čtenářství a knihoven prakticky po celé zemi. Devastace celé knihovní sítě v průběhu komunistické totality však znamenala úpadek kvality poskytovaných služeb. Soustava zákonů pro českou informační společnost po revolučním roku 1989 byla pro knihovny sice důležitá, nicméně i přes obrovské úsilí a oddanost knihovníků byl proces nápravy komunismem zničených knihovních hodnot velmi nesnadný a pomalý. Nepomohl tomu ani poměrně pozdě vydaný nový knihovní zákon v roce 2002.
V současnosti se nicméně české knihovny vracejí na cestu nositelů kultury a vzdělávání, přičemž začínají plnit i úlohu komunitních center, jak je tomu běžně v západních státech. Každopádně na Světové mapě knihoven vypadá ČR velmi dobře. Díky všem českým knihovníkům a informačním pracovníkům!
Portál Světové mapy knihoven organizace IFLA naleznete zde.
Použitá literatura:
CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002. 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.
Google přelstil vodoznaky. Odstraní je během pár minut
Ve vývojovém týmu Google byl stvořen velmi zajímavý algoritmus eliminující vodoznaky (watermarks) na obrazových dokumentech. Jedná se o poměrně zásadní věc, která se nebude příliš líbit provozovatelům komerčních databází nabízející vizuální díla.
Google však svůj nový počin směřuje právě jim. Chce upozornit na snadnost eliminace vodoznaku z fotografie a tudíž její snadné zneužití.
Následující video shrnuje princip algoritmu.
Použitá literatura:
DEKEL, Tali, Michael RUBINSTEIN, Ce LIU, William T FREEMAN a Google RESEARCH, 2017. On the Effectiveness of Visible Watermarks [online]. [vid. 2017-08-18]. Dostupné z: http://openaccess.thecvf.com/content_cvpr_2017/papers/Dekel_On_the_Effectiveness_CVPR_2017_paper.pdf
DEKEL, Tali a Michael RUBINSTEIN, 2017. Research Blog: Making Visible Watermarks More Effective. Google Research Blog [online]. [vid. 2017-08-18]. Dostupné z: https://research.googleblog.com/2017/08/making-visible-watermarks-more-effective.html
Vizuální informace z vědeckých článků těží Viziometrics
Zajímavou výzkumnou činností se zabývají Po-shen Lee, Jevin D. West a Bill Howe z University of Washington. Jejich projekt Viziometrics dokáže extrahovat vizuální informace z vědeckých článků. A že jich není málo. V současnosti můžete prohledávat miliony dokumentů.
Výzkumníkům se povedlo dokázat větší dopad vědeckých děl obsahující vizuální informace. Například dle jejich zjištění obsahuje většina významnějších (impaktových) děl více diagramů.
Viziometrie – nová metrika
Zároveň však poukázali na problém dostupnosti těchto informací zejména s ohledem na obrovské množství generovaných článků. Jejich systém Viziometrics v této souvislosti nabízí poměrně unikátní možnost těžit vizuální informace (prozatím) z biomedicínské databáze PubMed. Vyhledávací rozhraní lze označit jako ojedinělé – na základě klíčových slov, případně identifikátoru PMCID lze získávat:
- vzorce
- tabulky
- diagramy / grafy / modely
- fotografie
- kombinace více prvků
Autoři tímto projektem stanovili nový termín v oblasti informační vědy a knihovnictví – viziometrie. Ta má určovat souvislost mezi kvalitou díla a v nich obsaženými vizuálními informacemi.
Použitá literatura:
LEE, Po-shen, Jevin D. WEST a Bill HOWE, 2016. Viziometrics: Analyzing Visual Information in the Scientific Literature. IEEE Transactions on Big Data [online]. 7790(c), 1–1 [vid. 2017-08-18]. ISSN 2332-7790. Dostupné z: doi:10.1109/TBDATA.2017.2689038
Chystáte se emigrovat do USA? Umělá inteligence pomůže
Pokud máte myšlenky na delší pobyt ve Spojených státech, než vám umožňuje ESTA, případně turistická víza, nenechte si ujít možnost pomoci od systému Visabot. Jedná se o prvního imigračního robota s umělou inteligencí, který slibuje asistovat v rámci získávání povolení k pobytu v USA.
Jaké typy víz Visabot řeší?
V současné době systém můžete využít na:
- Prodloužení víz B-2 (turistické vízum)
- DACA (Deferred Action for Childhood Arrivals)
- Získání zelené karty (zjednodušení procesu, pokud je váš partner/partnerka americké národnosti)
- H1B Transfer (změna amerického zaměstnavatele)
Visabot chce nicméně v dohledné době nabídnout získání víza OPT (studentská víza) a O-1 (jedinci s vynikajícími výsledky své práce).
Informace z počátku července 2017 říkají, že již pomohl přes 70ti tisícům žadatelů o zelenou kartu.
“I help make immigrants make America great again.” @visa_bot has helped 70K people apply for US green cards. #MB2017 pic.twitter.com/yh0VXrBlMq
— VentureBeat (@VentureBeat) 11. července 2017
Systém Visabot funguje na základě komunikace skrze Facebook Messenger, v rámci něhož probíhá celé vyřizování agendy včetně uploadu dokumentů. Další výborný projekt řešící vízové politiky celosvětově je VisaDB.
