Jedným z najvýraznejších míľnikov v živote človeka je ukončenie vysokoškolského štúdia a s ním aj sladkého študentského života. Po približne 18tich rokoch strávených v školských laviciach – u niekoho viac, u niekoho menej – je človek pripravený vydať sa na svoju pracovnú cestu. Obdobie, na ktoré sa väčšina ľudskej populácie nevie dočkať. Predtým však každého čaká posledný rok najväčších nočných môr, medzi ktoré patrí nielen absolvovanie najdôležitejších štátnych skúšok, ale aj tvorba a obhajoba záverečnej práce. Výber vhodnej témy a úvodná rešerš súčasného stavu sú stavebnými kameňmi úspechu. Ako však vybrať čo najrelevantnejšie publikácie a čo najkvalitnejšie analyzovať aktuálnu situáciu, keď má človek k dispozícii obrovské množstvo zdrojov, z ktorých môže vyhľadávať a zároveň obmedzený čas?Organizácia NDLTD na to našťastie našla odpoveď.

Organizácia NDLTD

Existuje nespočetné množstvo kvalitne spracovaných výskumov v rámci celého sveta, ku ktorým sa študent po prejdení viacerých webových stránok či portálov ani nemusí dostať, pretože sú uložené len v archívoch konkrétnej vysokej školy alebo papierovej forme. V roku 1987 bol koncept elektronických dizertačných prác „ETD“ prvýkrát prediskutovaný na stretnutí v Michigane. Boli skúmané problémy spojené s produkciou, archiváciou a prístupom k dizertačným prácam. Začiatkom 90tych rokov projekt „Scholarly Communications“ vyvinul postupy a systémy na spracovanie, archiváciu a sprístupnenie verejných prác Technickej Univerzity vo Virgínii verejnosti. Záujem o elektronické publikácie sa rozšíril a tým projekt získal väčšiu podporu.

Výsledkom niekoľko ročnej práce bol v roku 1996 softvér, ETD databáza, voľne dostupný inštitúciám po celom svete. Vznikla organizácia „The National Digital Library of Theses and Dissertations“ („NDLTD“), ktorá sa premenovala na „The Networked Digital Library of Theses and Dissertations“ po tom, čo sa jej obsah stal medzinárodný. Svoju skratku NDLTD si však ponechala. Úsilie o vytvorenie národnej digitálnej knižnice tak poskytlo koncepčný rámec pre to, čo sa stalo sieťovou digitálnou knižnicou téz a dizertačných prác. Dnes je NDLTD –  The Networked Digital Library of Theses and Dissertations nezisková charitatívna organizácia, ktorej členmi sú stovky univerzít po celom svete. Väčšina inštitucionálnych členov pochádza z USA či Kanady. Z Európy tam patrí len Francúzsko a Nemecko. Čo sa týka individuálnych členov majú svoje zastúpenie európske krajiny Španielsko a Francúzsko.

Hlavné posolstvo organizácie NDLTD

Hlavnou úlohou NDLTD organizácie je podpora prijímania, tvorby, používania, šírenia a uchovávania elektronických dizertačných prác. Jej cieľom je posilniť zdieľanie vedomostí po celom svete prostredníctvom elektronického publikovania a otvoreného prístupu. Organizácia sa snaží nielen povzbudiť vysokoškolské inštitúcie k tomu, aby využívali zdroje poskytované prostredníctvom NDLTD a zúčastňovali sa na jej činnostiach, ale aj k vývoju vlastných programov ETD slúžiacim k zhromažďovaniu záverečných prác. Organizácia poskytuje takisto ETD Fórum určené pre všetkých, ktorý majú záujem o propagáciu elektronických prác. Toto fórum je otvorené pre všetkých to znamená, že do diskusie sa môže zapojiť ktokoľvek bez ohľadu na členstvo. Všetky príspevky sú voľne dostupné.

Vytvorený softvér je vhodný pre študentov, učiteľov, knihovníkov a správcov univerzít. Poskytuje obsah zameraný na:

1. elektronické tézy a dizertačné práce „ETD“ (funkcie nájsť, vytvoriť a uchovať),
2. najnovšie správy a výskumy v komunite,
3. inštitucionálne či individuálne členstvo,
4. rôzne právne a technické otázky.

Možnosť nájsť elektronické tézy a dizertačné práce, ktorá je obsiahnutá v tomto systéme, je jednou z najpodstatnejších čo sa týka globálneho vyhľadávania uľahčujúceho prácu študentom. Jej obsah pozostáva z dvoch základných častí:

• webového linku na globálny ETD vyhľadávač,
• zoznamu webových zdrojov rôznych krajín, na ktorých je možné vyhľadávať záverečné práce konkrétnej krajiny
  • Zoznam je možné triediť podľa krajiny, názvu zdroja či opisu.
  • Jeden z najvyužívanejších v rámci študentov Českej Republiky „Google Scholar“ je takisto zahrnutý.

Elektronické publikácie sú uložené v archíve „NDLTD Union Archive“, ktorý zhromažďuje záznamy metadát pre ETD z celého sveta a agreguje ich do jedného súboru, ktorý môžu poskytovatelia služby následne využiť. Tento archív obsahuje záznamy o miliónoch ETD, pričom jednotlivé ETD môže poskytovateľ vyhľadať prostredníctvom globálneho ETD vyhľadávača. 

Globálny ETD vyhľadávač

Globálny ETD vyhľadávač je voľne dostupná databáza, ktorá prehľadáva spomedzi vyše 4 miliónov elektronických publikácií. Webové prostredie je veľmi jednoduché a vyhľadávanie funguje na podobnom princípe ako Google vyhľadávanie. Archív podporuje rozšírené vyhľadávanie a používanie Boolean znakov. Takisto je možné využívať nasledujúce kľúčové slová:

• Subject (predmetom publikácie je zadaný výraz – obsiahnutý napríklad v tagu alebo názvu),
• Title (názov publikácie obsahuje zadaný výraz),
• Creator (autor publikácie),
• Description (popis publikácie obsahuje zadaný výraz),
• Publisher (vydavateľ publikácie – napríklad meno univerzity),
• Language (jazyk, v ktorom je publikácia napísaná),
• AND (logický znak „a“),
• NOT (logický znak reprezentujúci negáciu).

Ako s ním pracovať

Kľúčové slová sú v podobe tipov zahrnuté aj na úvodnej stránke po rozkliknutí možnosti „advanced search tips“. Na vyhľadanie diplomových prác, ktoré sa zaoberali Competitive Intelligence, bol využítý výraz Competitive Intelligence, ktorý zobrazil 195578 výsledkov. Pri počte výsledkov je možné zaznamenať aj časové trvanie načítania výsledkov. Upresnenie vyhľadávania je možné dvomi spôsobmi, a to prostredníctvom:

• kľúčového slova,
• filtrovania.

Využitie kľúčových slov

Prvý zo spôsobov, použitie kľúčových slov, je z časti spomenutý vyššie, preto si povieme len konkrétne rady, na ktoré je dobré nezabudnúť.

Využívanie úvodzoviek vo výrazoch

Pre špecifikáciu  vyhľadania diplomových prác, ktoré sa zaoberali – „Competitive Intelligence“ – táto digitálna knižnica zobrazí už len 420 výsledkov.

Využívanie kľúčových slov

Pre špecifikáciu  vyhľadania diplomových prác, ktoré sa zaoberali priamo témou „Competitive Intelligence“ bol využitý nasledujúci príkaz – title:“Competitive Intelligence“ – ktorý vyberie práce, v ktorých je spomínaná téma zahrnutá v samotnom názve. Vyhľadávač zobrazí už len 180 výsledkov.

Využívanie interpunkčných znamienok

Spomínaný systém digitálnych knižníc nerozlišuje veľkosť písmen v zadaných príkazoch avšak rozlišuje použitie interpunkčných znamienok (mäkčeň, dĺžeň). V prípade špecifikácie univerzity VŠE prostredníctvom príkazu – title:“competitive intelligence“ AND language:“czech“ AND publisher:“ Vysoká škola ekonomická v Praze“ – databáza zobrazí 25 výsledkov, kdežto pri použití rovnakého príkazu so zmenou – publisher:“ Vysoka skola ekonomicka v Praze“ – databáza nezobrazí žiaden výsledok.

Využívanie logických operátorov

Pri písaní príkazov je nutné využívať logický znak „AND“, pretože na rozdiel od Google vyhľadaváča, medzera medzi jednotlivými kľúčovými slovami reprezentuje logický operátor „OR“.  Pri špecifikácii príkazu – title:“competitive intelligence“ language:“czech“ publisher:“ Vysoká škola ekonomická v Praze“ – databáza zobrazí až 129 872 výsledkov.

Využitie filtrovania

Druhý spôsob, ktorým je možné bližšie špecifikovať výsledky vyhľadávania, je využitie samotného filtrovania pri zozname výsledkov. Tento systém digitálnych knižníc umožňuje prehliadanie a vyhľadávanie na základe nasledujúcich informácií:

1. inštitúcie (Source),
2. roku publikácie (Publication year),
3. jazyka (Language),
4. tagu (Tagged with).

Toto filtrovanie berie do úvahy pôvodný príkaz, ktorý bol použitý. Zobrazená stránka s výsledkami takisto ponúka možnosť úpravy pôvodného príkazu prostredníctvom možnosti „Refine Query“. V systéme elektronických dizertačných prác sú okrem zoznamu vyfiltrovaných publikácií vyobrazené aj základné informácie („About“) o vytvorenej a zdarma poskytovanej službe.

Zobrazenie záznamu v ETD vyhľadávači

Zo zoznamu vyfiltrovaných téz a dizertačných prác je možné zvoliť ľubovoľný záznam. Pri voľbe určitého záznamu systém digitálnej knižnice poskytuje možnosť sťahovania na účely čítania či samotnú tlač. Okrem toho sa zobrazia jeho detailnejšie informácie, medzi ktoré patrí napríklad:

• názov tézy či dizertačnej práce (reprezentuje kľúčové slovo „title“),
• opis tézy či dizertačnej práce – „Description“ (reprezentuje kľúčové slovo „description“),
• zoznam tagov – „Tags“,
• rok publikácie – „Date“,
• autora tézy či dizertačnej práce – „Creators“ (reprezentuje kľúčové slovo „creator“),
• vydavateľ – „Publisher“ (reprezentuje kľúčové slovo „publisher“),
• zdroj tézy či dizertačnej práce – „Source Sets“,
• jazyk tézy či dizertačnej práce – „Language“ (reprezentuje kľúčové slovo „language“),
• typ tézy či dizertačnej práce – „Type“,
• formát dizertačnej práce – „Format“.

Nie všetky informácie musia byť zahrnuté u každého záznamu.

Zhrnutie

Služba ETD je digitálnou knižnicou, ktorá spája tézy a dizertačné práce z celého sveta do jednej databázy. Umožňuje vyhľadávanie publikácií naprieč rôznymi webovými zdrojmi z viacerých krajín. Tento systém nielen skvalitňuje, ale aj uľahčuje prácu študentom a to nie len z časového hľadiska. V dnešnej dobe, ktorá je ovplyvnená technológiami, digitálnou transformáciou či neustálym pokrokom, je elektronická databáza priam nevyhnutnosťou.

Zdroje:

NDLTD organizácia : http://search.ndltd.org/

NDLTD global ETD Search: http://www.ndltd.org/

Úvod

Competitive Intelligence, neboli konkurenční zpravodajství je proces zabývající se průběžným získáváním informací o konkurenci. Sledujeme zde zájmy právních a fyzických subjektů a pomocí získaných a analyzovaných dat se pokoušíme predikovat změny v konkurenčním prostředí. CI je jednou z disciplín Business Intelligence, avšak se více se může podobat investigativní žurnalistice. Všechny nabyté analýzy na základě získaných dat podporují proces rozhodování napříč podniky. Pro tyto cíle Competitive Intelligence slouží různé nástroje, mnou analyzovaný nástroj a knihovna je CiteSeerˣ.

CiteSeerx

Vědecká digitální knihovna a vyhledávač zvaný CiteSeerˣ byl vytvořen roku 1997 na půdě NEC Research Institute, Princetonu a New Jersey autory Steve Lawrence, Lee Giles a Kurta Bollacker. Tento veřejný vyhledávač a digitální knihovna pro vědecké a akademické práce je soustředěna primárně na počítačovou a informatickou vědu. CiteSeerˣ poskytuje svým uživatelům zdroje jako jsou data, metadata, algoritmy, techniky a aplikace pro propagaci ostatních digitálních knihoven. 

Tento nástroj je považován za předchůdce nástrojů jako Google Scholar či Microsoft Academic Search. Mluvíme zde o první digitální knihovně a vyhledávači, který poskytoval jako jediný automatizovanou indexaci citací a také citační propojení pomocí autonomního indexování citací. Dalším přínosem celého vývoje služby je nalezení nových algoritmů pro indexaci článku ve formátu PDF a PostScript. K roku 2010 bylo v rámci knihovny 6 mil. dokumentů se skoro 6 mil. autory a 120 mil. citací (CybermetricsLab, 2010).

Hlavní funkcionality nástroje a knihovny CiteSeerˣ

Jak již bylo zmíněno výše, vyhledávač CiteSeerˣ využívá autonomní indexaci citací pro automatickou extrakci citací a tvorbu citačních indexů, které mohou být využity pro vyhledávání literatury a její ohodnocení. Pokud porovnáme tradiční citační indexy s tímto autonomním přístupem, je vidět benefit ve snížení nákladů, dosažení vyšší efektivity a včasnosti. Automatická extrakce metadat zajišťuje pro nástroj získání například autora, titulek a další metadata k analýze a procesu vyhledávání. Metadata jsou získávány od všech indexovaných článků.

Co se týče citací konkrétně, tak nástroj CiteSeerˣ například zpracovává citační statistiky a doporučuje související dokumenty pro všechny články citované v databázi, nejen pro ty indexované. Ukazuje kontext citací ke konkrétnímu článku a tím umožňuje výzkumnému pracovníkovi rychle a snadno zjistit, jaké reference a komentáře k danému článku vedou ostatní kolegové. 

Jako první tento nástroj poskytl procházení dokumentů pomocí citačních odkazů, které se generují automaticky. Ohledně nových přidaných citací k sledovaným příspěvkům se uživatelům zobrazují informační notifikace. U tohoto vyhledávače probíhá fulltextové indexování skrze plné texty všech citací a abstraktů.

Knihovna CiteSeerˣ je pravidelně aktualizována na základě údajů od uživatelů a celkového pravidelného procházení. Jsou zde shromažďovány výzkumné práce z veřejných webů a také přijímány příspěvky prostřednictvím systému pro předkládání, tzv. submission systému. Pomocí citací jsou vyhledávány související dokumenty a pro každý tento dokument zobrazována a pravidelně aktualizována bibliografie. Registrovaní uživatelé mohou pomocí funkce MyCiteSeerˣ tvořit vlastní sbírky dokumentů, vlastní soukromé bibliografie či získávat RSS notifikace.

Práce s CiteSeerX

Při procesu vyhledávání na hlavní stránce knihovny je v poli možné vyhledávat za pomocí booleovských operátorů (AND, OR, NOT atd.), proximitních operátorů (NEAR/5, NEAR/0 atd.) či frázové shoda. Uživatelsky přívětivá je forma pokročilého vyhledávání, kde lze snadno vyhledávat jednotlivá metadata bez použití operátorů. Hodnoty v oddělených polí budou zde propojeny operátorem AND. Pokročilé vyhledávání umožňuje uživateli zadání kritérií jako minimální počet citací, rozsah pro rok vydání či zahrnutí citace.

Závěr

Práce na reportu o nástroji CiteSeerˣ mě zajisté pomohla naučit se s tímto historicky nejstarším nástrojem a zamyslet se nad komplexností samého procesu vyhledávání. Proces, který jako my studenti využíváme převážně pro akademické práce, zatímco pro lidi ve sférách ku příkladů vědeckých je vyhledávání a analýza informací denní rutinou.  Proto je vhodné vědět o všech možnostech efektivního vyhledávání. Podstatný krok může být již vybrání vhodného nástroje. Pokud by například někdo mimo informační technologie chtěl vyhledávat v knihovně CiteSeerˣ medicínské informace, jednalo by se o ztrátu času. Naopak pro informatiky by byla ztráta času vyhledávat informace v PudMed, který se zaměřuje na biomedicínskou odbornou literaturu.

Jako další důležitý bod vnímám zamýšlení nad aktuálností dat ve zdroji a o aktuálnosti zdroje jako takového. Pro své analýzy bych preferovala například aktuálnější Google Scholar, jelikož služba CiteSeerˣ není v této době nijak rozvíjena.

Použité zdroje

•  „Ranking Web of World Repositories: Top 800 Repositories“. Cybermetrics Lab. July 2010. Archived from the original on 2010-07-24. Retrieved 2010-07-24.
• CiteSeerX. [online]. Copyright © 2007. Dostupné z: http://citeseerx.ist.psu.edu/index;jsessionid=E59188CD3DAB620803BDA7BAF1CFAA5B

Úvod

V dnešní hektické době je čím dál obtížnější orientovat se ve velkém množství informací, které se na nás valí ze všech stran. I díky rozvoji internetu je dnes informací tolik, že je velmi obtížné všechny zpracovávat a třídit. Pojmout všechny informace je také časově velmi náročné, zvláště, pokud pracujeme s informacemi, se kterými přicházíme do styku poprvé.

Práci s hledáním a zpracováním informací nám v dnešní době ulehčuje velké množství informačních zdrojů, ať už tuzemských nebo zahraničních.

Informační zdroj re3data

The Registry of Research Data Repositories (re3data.org) je globální rejstřík, který obsahuje uložená vědecká data pocházející z nejrůznějších akademických oborů. re3data pomáhá vědeckým pracovníkům, nakladatelstvím a vzdělávacím institucím najít repozitáře pro permanentní uložení dat a přístup k nim.

Cílem re3data je podporovat kulturu sdílení a zlepšit přístup k vědeckým datům.

První verze re3data byla spuštěna koncem roku 2012. Za jeho vznikem stála Berlínská škola knihovnické a informační vědy (Berlin School of Library and Information Science), Německé výzkumné středisko pro geologické vědy (GFZ German Research Centre for Geosciences) a Knihovna technologického institutu v Karlsruhe (Karlsruhe Institute of Technology). Projekt re3data byl financován německou výzkumnou nadací.

re3data nabízí podrobné informace o více než 2 000 úložištích vědeckých dat.

Vyhledávání repozitářů v re3data.org

Jednou z možností, jak hledat repozitáře v nástroji re3data, je zadat náš požadavek přímo do vyhledávacího pole na úvodní stránce a spustit vyhledávání. Druhou možností je hledat repozitář podle vybraných kritérií. Jak můžeme vidět na obrázku 1, po kliknutí na možnost „Browse“ v horní části obrazovky získáme možnosti hledání repozitářů buď podle předmětu, nebo podle typu obsahu, nebo dle země původu.

Vybereme-li možnost hledání podle předmětu (Browse by subject), můžeme repozitáře hledat podle předmětů jako jsou humanitní a sociální vědy, přírodní vědy nebo technické vědy. Každý předmět (subject) ukrývá několik podkategorií, které uživateli umožňují přesněji specifikovat, který typ repozitáře hledá. Příklad vyhledávání podle předmětu můžeme vidět na obrázku 2.

Druhou možností je vyhledávání podle typu obsahu (Browse by content type). Jedná se o způsob, který umožňuje vyhledávat repozitáře podle typu obsahu. Tento způsob vyhledávání nabízí hledání obrázků, nezpracovaných dat, audiovizuálních dat, konfiguračních dat, softwarových aplikací zdrojového kódu, grafiky nebo prostého text.

Třetí možností je vyhledávání repozitářů podle zemí, jak můžeme vidět na obrázku 3. Nástroj umožňuje uživateli vybrat si zemi, jejíž repozitáře chce zobrazit. Mapa navíc uživateli nabízí přehled o počtu repozitářů provozovaných jednotlivými zeměmi. V modře označených zemích neposkytují instituce žádné repozitáře.

Po kliknutí na některou ze zemí se uživateli otevře stránka se všemi repozitáři, které jsou provozovány institucemi dané země. Na obrázku 4 jsou zobrazeny repozitáře provozované institucemi České republiky. U každého repozitáře jsou uvedeny následující informace:

• Subject(s): předměty, kterých se daný repozitář týká. U prvního příkladu (Benchmark Energy & Geometry Database) máme uvedeny předměty jako: Biochemistry (biochemie), Organic Molecular Chemistry (organická molekulární chemie) atd.
• Content type(s): zde jsou uvedeny typy obsahů, které repozitář obsahuje.
• Country: uvádí, ze které země repozitář pochází.

Stejný repozitář, jako je například „Benchmark Energy & Geometry Database“ bychom vyhledali také pomocí předmětů nebo typů obsahu, které jsou u repozitáře uvedeny. Trvalo by to však podstatně déle, jelikož repozitářů se pod každým uvedeným předmětem nebo typem obsahu nachází velké množství.

U každého repozitáře se také nacházejí dodatečné informace, které mají na Obrázku 4 podobu barevných ikon nacházejících se v pravém horním rohu každého repozitáře. Každá ikona poskytuje jinou informaci o repozitáři. Zjistit tak můžeme například to, zda uložiště poskytuje otevřený přístup ke svým datům nebo zda omezuje nebo dokonce zakazuje přístup ke svým datům.

Ke každému repozitáři jsou uvedeny také základní informace, jak můžeme opět vidět na obrázku 4.

Po kliknutí na vybraný repozitář se uživateli zobrazí podrobné informace o daném repozitáři (Obrázek 5). V sekci „General“ (Obecné) nalezneme informace jako:

• název repozitáře,
• URL repozitáře,
• předměty, kterých se repozitář týká
• popis repozitáře
• kontakt
• typ obsahu
• klíčová slova
• velikost repozitáře
• typ uložiště
• a další…

Sekce „Institutions“ (instituce) poskytuje informace o:

• názvu instituce
• URL instituce
• kontaktu na instituci
• zemi, ve které se instituce nachází
• a další…

V sekci „Terms“ (podmínky) získáme informace o přístupu k datům, licencích atd.

Záložka „Standards“ (Standardy) uvádí standardy spojené s repozitářem.

Na obrázku 5 můžeme vidět repozitář „Map collection Charles University Faculty of Science“, který obsahuje mapovou sbírku Přírodovědecké fakulty UK. „Mapová sbírka patří k jedné z nejrozsáhlejších univerzitních mapových sbírek ve střední a východní Evropě. Sbírka map je digitalizována v rámci projektu NAKI Ministerstva kultury ČR.“, uvádí repozitář ve svém popisku.

Kliknutím na URL odkaz, který se v repozitáři nachází, bude uživatel přesměrován na stránky příslušné instituce, kde získá dodatečné informace k vyhledávanému požadavku. V mém případě jsem byl odkázán na stránky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde se mohu o mapové sbírce dozvědět více informací (viz. obrázek 6).

Závěr

The Registry of Research Data Repositories (re3data.org) je globální rejstřík, který obsahuje uložená vědecká data pocházející z nejrůznějších akademických oborů. re3data pomáhá vědeckým pracovníkům, nakladatelstvím a vzdělávacím institucím najít repozitáře pro permanentní uložení dat a přístup k nim. Cílem re3data je podporovat kulturu sdílení a zlepšit přístup k vědeckým datům. re3data nabízí podrobné informace o více než 2 000 úložištích vědeckých dat.

Zdroje

[1] re3data.org – Registry of Research Data Repositories [online]. [cit. 8.12.2020]. Dostupné z: https://www.re3data.org

Seznam obrázků

Obrázek 1: Úvodní stránka re3data.org a možnosti hledání. [zdroj obrázku: autor]

Obrázek 2: Vyhledávání v repozitářích podle předmětu. [zdroj obrázku: autor]

Obrázek 3: Vyhledávání v repozitářích podle země. [zdroj obrázku: autor]

Obrázek 4: Zobrazené repozitáře, které poskytují instituce České republiky. [zdroj obrázku: autor]

Obrázek 5: Podrobné informace o vybraném repozitáři. [zdroj obrázku: autor]

Obrázek 6: URL odkaz nacházející se v repozitáři mě přesměroval na stránky Přírodovědecké fakulty UK. [zdroj obrázku: autor]

Žijeme v době, kterou reprezentuje digital gap, neboli digitální propast. Část naší společnosti dbá na opatření minimálně pro základní ochranu jejich soukromí, někteří používají sofistikované nástroje pro svou anonymizaci, jiní tuto oblast zcela ignorují.

Lze však očekávat, že zvyšující se nebezpečenost a četnost kybernetických útoků s sebou nese značná rizika v podobě úniku informací. Na druhé straně však existují projekty, které se snaží šířit a posilovat povědomí o nutnosti informační bezpečnosti i pro běžné smrtelníky.

Jednou z poměrně zajímavých a unikátních záležitostí budiž projekt Have I Been Pwned, který vlastně představuje nejenom přehled, odkud ve svět unikla data, ale i možnost ověřit si svou e-mailovou adresu. A i obsah, který skrze ní komunikujete není náhodou již v rukou někoho jiného.

A čísla nejsou vůbec optimistická. Server v současné době registruje (k 11. listopadu 2019):

• 412 webových stránek / aplikací, z kterých data unikla
• 8,5 miliardy zasažených e-mailových účtů
• 103 tisíc vložených informací o e-mailových účtech (myšleno jako prostý text např. na webu Pastebin.com)
• 123 milionů jednotlivých e-mailových adres (opět myšleno jako prostý text např. na webu Pastebin.com)

Superznámé služby, z kterých zmizela data

Pokud tak uvažujete nad otázkou, z jakých webů unikla nějaká data, vězte, že i ze známých služeb. A to takových, které zcela jistě využíváte i vy. Jen namátkou můžeme jmenovat LinkedIn, Mall.cz, Canva, 500px, MasterCard Priceless Specials, Minecraft World Map, … a nemalá skupina dalších. Kompletní přehled naleznete zde.

Na stránce Have I Been Pwned si samozřejmě můžete prověřit, zdali i vaše e-mailová adresa, resp. informace z ní unikly. Stačí ji zadat na úvodní stránce, přičemž v případě, že se tak opravdu stalo, dostanete informaci i odkud, a co.

Za projektem stojí Troy Hunt, regionální ředitel Microsoftu, jehož vznik dle informací odstartoval jeden z největších úniků osobních informací v historii, a to ze společnosti Adobe.

Data pocházejí přímo z uniklých datových setů, žádná hesla v souvislosti určité e-mailové adresy nejsou zpřístupněna, nicméně si můžete zkotrolovat, zdali i vámi používané heslo bylo předmětem úniku. To provedete zde.