ESG pod lupou: proč investoři, zaměstnanci i zákazníci sledují každý krok firmy

Úvod

V posledních letech, v důsledku mnoha faktorů jako je veliký zájem o následky klimatické změny a globálního oteplování na planetu či příchod modernějších technologií, se společnost začala zaměřovat na dopad nejen jednotlivců, ale především firem na enviromentální a sociální oblasti našeho světa. (Chernyshova & Shogenova, 2023) Ať už se jedná o udržitelné podnikání, snížování sklenikových plynů či snaha vyhnotu se korupci. To dalo do pochodu nejen začátek iniciativ v oblasti boje právě proti klimatické změně nebo zahájení projektu green deal pod taktovkou Evropské unie, ale také zahrnutí faktorů enviromentálních, sociálních a podnikového řízení do firemních prostředí a jejich kultur a správy. Tento koncept se nazývá v anglickém jazyce ,,Enviromental, Social and Governance”, ve zkratce ,,ESG”. 

ESG s jeho rostoucím významem je stále více skloňovanějším tématem v oblasti splňování norem, nároků na granty a snahou stát se atraktivnějším pro potenciální investory, v čemž hraje roli i ESG ratingové firmy. Toto téma je zajímavé nejen pro firmy samotné, ale především i pro investory, banky, pojišťovny, státní instituce, mezinárodní a nevládní organizace a také i samotné jednotlivce jak z pozice zaměstnance tak i konzumenta. Všichni tito potenciální stakeholdeři totiž vnímají nejen udržitelnost, ale také kvalitní správu firmy jako hlavní hledisko při hledání ,,spolehlivé” firmy na investování, k čemuž právě slouží již zmíněné ESG ratingové firmy a vznik ,,ESG dluhopisů”. Proto musí firmy dodržovat rámce ESG podle standardů jako například ,,Global Reporting Initiative” (GRI), ,,Sustainability Accounting Standards Board”(SASB) nebo ,,Task Force on Climate-related financial Disclosures”, které jsou mezinárodně uznávány jako hlavní indikátory dodržování ESG standardů mezi firmamy. 

Spolu s ESG je posledních několik let v Evropské unii často zmiňovaná právě energetika v souvislosti s udržitelností ve spojitosti s dopadem energetického odvětví na životní prostředí. Právě energetika je totiž odvětví s největším negativním dopadem na životní prostředí, což z ní udělalo jedno z nejvíce zkoumaných témat v této problematice. (EEA, 2024)  

ESG hraje důležitou roli především v oblasti získávání nejen grantů, ale také investic. V několika posledních letech je v odvětví energetiky brán velký důraz právě na obnovitelnou energetiku, jako jsou např. vodní či solární elektrárny. Krom grantů a investic hrají na půdě EU důležitou roli i daňové úlevy či v opačném případě daňové překážky, které slouží k podpoře projektů s obnovitelnými zdroji, jako např. výstavba větrných elektráren. Tyto iniciativy EU vedly k větší produkci obnovitelné elektřiny v EU a ESG tedy hraje zcela zásadní roli v oblasti energetiky na půdě Evropské unie. 

1.  Environmental, Social a Governance

Enviromental, Social and Governance, tedy „Životní prostředí, sociální odpovědnost a správa a řízení podniku“ ve zkratce ESG je termín, který poprvé zazněl na konferenci Organizace spojených národů (OSN) v roce 2004, kdy byl vydán report nazván ,,Who Cares Wins”, (kdo se stará vyhrává) jenž byl společnou iniciativou několika klíčových globálních finančních institucí, jako například Credit Suisse Group, Deutsche bank nebo World Bank, a OSN. Během 19 let se ESG rozrostlo z ,,nápadu” do globálního fenoménu, pod kterým spadají zdroje v hodnotě více než 30 biliónů amerických dolarů, má zásadní vliv na korporátní a investiční strategie a nereprezentuje pouze udržitelnost, ale také konkurenceschopnost, jelikož firmy, které ESG neberou v potaz mohou ztratit důveru investorů, přístup k grantům a daňovým úlevám a dokonce i své místo na trhu. (Global sustainable investment Alliance, 2022) 

Historie a vývoj ESG

Koncept ESG lze chápat jako ,,vývoj” Corporate social responsibility – CSR (Společenská odpovědnost podniků). Historie CSR sahá již do pozdního 19. století, kdy po příchodu industriální revoluce nastala vlna filantropie jako reakce na zhoršující se pracovní podmínky, díky čemuž mnoho podniků přehodnotilo pracovní podmínky ve svých továrnách. Samotný termín CSR však nebyl použit až do roku 1953 americkým ekonomem Howardem Bowenem ve své publikaci Socialní odpovědnost podnikatele, kde argumentoval, že každý podnikatel má odpovědnost snažit se o chování, které vede k všeobecnému blahobytu všech. (Bowen, H. R., 1953) CSR bylo poté použito v mnoha smlouvách a dohodách pod taktovkou OSN, jako například Kyótský protokol, který projednává klimatickou změnu. 

O 62 let později oznámilo OSN ,,Sustainable Development Goals”(SDG – v češtině udržitelné cíle rozvoje), který by měly být docíleny v roce 2030. Jednalo se o 17 cílových oblastí a 169 přesných bodů a přes 330 indikátorů, které měli napomoci udržitelnému rozvoji a budoucnosti lidstva a ESG může být vnímáno jako způsob, jakým mohou firmy dosáhnout těchto SDG cílů.

ESG je oproti CSR je již více strukturovaný seznam pravidel a rámců na dodržení, který je mezinárodně již dlouhodobě dodržován a respektován a jeho důležitost v posledních letech neustále roste, především na půdě EU. Oproti CSR, které se týkalo především dobrovolné aktivity firem, ESG přináší přístup, propující jak jeho 3 kategorie, tak i finanční výkonost. Pod jeho 3 kategoriemi – Environment, Social and Governance se schovává několik podkategorií, dle kterých lze následně hodnotit firmy jak z hlediska jejich chování k životnímu prostředí a veřejným statkům, ale také z hlediska jejich interních pravidel a struktur a dodržování transparentnosti a boji proti korupci. 

Environment

,,E” představuje enviromentální dimenzi rámce ESG. Zahrnuje primárně dopad chování firem na životní prostředí a veřejné statky. V rámci reportingu se zmíňují témata jako znečištění – ať už prostředí jako samotného nebo ovzduší či vody a spotřebu energie, uhlíková stopa a také inovace, díky kterým mohou firmám omezit svoji negativní stopu na planetě.. V rámci té mnoho firem napříč odvětví provádí jak úspory tak i nová opatření či restrukturalizaci firem či datové architektury pro snížení využití serverů, kde například 2019 R640 Dell server může vyprodukovat až 320kg CO2e ročně a 7730kg v rámci celého životního cyklu. (Dell, 2019) Právě i tyto inovace pomáhá k tomu, aby na trhu zůstalo více konkurenceschopných firem a vytváří příležitosti pro nové. 

Spolu s neustále více rostoucím zájmem o změnu klimatu a životní prostředí se tato část ESG zaměřuje na finanční instituce, jak už soukromé tak i státní, a jejich financování projektů a firem. Dobré ratingy mohou získat pozornost investorů pro firmy, zatímco špatné je mohou odradit. 

Jedním způsobem jak takovou pozornost získat je tzv. ESG investování, tedy začlenění ESG faktorů do firmy, ať z hlediska firemní kultury či alokace aktiv. Může se jednat např. o snahu snížit uhlíkovou stopu, změna globálního hodnotového řetězce a snaha zamezit, aby v něm byli firmy s vysokou uhlíkovou stopou či iniciativy pro obnovu životního prostředí či jeho zachování. Toto ESG investování v současné době představuje udržitelnou a zároveň i velmi výhodnou formu investice s potenciálem získat více finančích výnosů, jelikož právě o takové iniciativy se ESG ratingové firmy zajímají a ,,E pilíř” a jeho skóre je v rámci ESG ratingu je klíčovým faktorem. (OECD, 2022)

Mezi zásadní části Environment pilíře ESG patří:

1. Dekarbonizace a emise

Dekarbonizace je dle slov Andrey Meza, zástupkyně ředitele sekretariátu pro Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci ,,zkratka pro hledání alternativních způsobů života a práce, které snižují emise a zachycují a ukládají uhlík v půdě a vegetaci. Vyžaduje radikální změnu našeho současného ekonomického modelu, který je zaměřen na růst za každou cenu.” (UNFCCC, 2022) Podle Deloitte se zase jedná o ,,odstranění či snížení produkce oxidu uhličitého do atmosféry přechodem na využití nizkouhlíkových zdrojů energie”. (Deloitte, 2021)

Spolu s dekarbonizací je často zmiňovaná Pařížská dohoda z roku 2015, poslední a zároveň i největší mezinárodně závazná smlouva podobného typu, která byla původně podepsána i Spojenými státy americkými (USA) pod prezidenstvím Baracka Obami, než od ni v roce 2020 efektivně USA ustoupila pod prezidenstvím Donalda Trumpa a poté v roce 2021 se zase znovu vrátila pod prezidenstvím Joe Bidena. Dohodu přijalo 195 zemí a nestátních organizací jako EU. Hlavním cílem Pařízské dohody je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. (UNFCC, 2015)

• Ochrana životního prostředí a obnovitelné zdroje 

Jako další, zásadní část Envrionment pilíře je samotná ochrana životního prostředí a také investování do obnovitelných zdrojů.  

Díky ESG jsou investoři nyní schopni brát v potaz klíčová kritéria, jako je právě například investování do obnovitelných zdrojů, což je díky již zmíněným finančím podporám EU bráno jako velká výhoda pro firmy a firmy představují méně rizikovou investic. V minulosti klasické analýzy pro investory nebraly v potaz právě faktory jako udržitelnost, jak enviromentální tak i interní z hlediska boji proti korupci či kvalitu řízení firmy. Pomocí investic do obnovitelných zdrojů jsou také firmy méně závislé na fosilních palivech, od kterých mnohé evropské státy a EU dává ruce pryč a jejich význam neustále klesá. (EURACOAL, 2023)

Spolu s těmito faktory a jejich využitím roste v posledních letech také popularita tzv. ,,ESG dluhopisů” na financování projektů s pozitivním enviromentální či sociálním dopadem. Tyto dluhopisy přitahují investory, kteří hledají právě takové udržitelné a zodpovědné investiční příležitosti. Projekty na obnovitelnou energii specificky, jsou velice relevantní vůči ESG investování kvůli jejich zaměření na enviromentální udržitelnost – sníží nejen emise a závislost na upadajících fosilních palivech, ale také zapojí místní komunity a stakeholdery, čímž vyřeší možné sociální problémy lokálních oblastí a také zajistí tamním obcím pracovní místa a ekonomický růst, jako lze vidět na příkladu Dukovan v České republice, které zajistili přes 30 tisíc pracovních míst. (Abdalla, 1994), (Ni, 2023), (ČEZ, Univerzita Karlova – ROK). Tyto projekty rostou na důležitosti také kvůli ambiciózním závazkům vlád a organizaci po celém světě ke snížení své uhlíkové stopy, kvůli kterým je přesun na obnovitelné zdroje zcela zásadní. (Nakicenovic, 2014) Tím je integrace ESG kritérií do investovacího procesu nejen nápomocná k dosažení těchto ambiciózních cílů, ale zároveň tím zvětší atraktivitu projektů pro investory, kteří prioritizují udržitelné a zodpovědné investování. (Utami & Gandakusuma, 2023) Podle studie Ko et al. z roku 2022 je zde pozitivní vliv ESG faktorů na finančí výkonnost energetických firem, především v rozvinutých ekonomikách. V případě EU zelené tarify a daňové úlevy napomohly k 15% nárůstu produkce obnovitelné energie (Koval et al., 2021)

Social

,,S” reprezentuje Social – tedy sociální dimezy ESG ve vztahu firem a jejich stakeholderů – tedy například zaměstnanci, spotřebitely, dodavately a místní komunity, spolu s dodržováním lidských práv a snahou zamezit ve svém globálním hodnotovém řetězci výskyt firem, porušující základní lidská práva. (Matos, 2020)

Zaměstnanci

V současné době je jedním z cílů firem si udržet své zaměstnance. Změna zaměstnání je v současné době velice jednoduchá pomocí stránek jako LinkedIn a současné generace jak Gen Z tak i millenialové nemají až tak vysokou “firemní lojalitu” jako jejich předcházející generace. (Lee et al., 2024) Snaha o udržení zaměstnanců je tedy zcela klíčový faktor pro dlouhodobý úspěch jakékoli organizace. (Basnyat & Lao, 2019) Udržení zaměstnanců zajistí stabilitu, podporuje rozvoj obchodních zdrojů a udržuje profitabilitu. (Cloutier et al., 2015) 

To ukázala i pandemie COVID-19, při které došlo k vlně výpovědí, kdy do té doby nevidané množství zaměstnanců podalo výpověď, čímž zkomplikovalo firmám náborový proces a ukázalo firmám jak důležité je pochopit klíčové faktory k udržení zaměstnanců. (Harsch & Festing, 2020)

Jedním z přístupů, ke kterým firmy směřují je právě implementance ESG faktorů do jejich firemní kultury. Již zmíněné generace Z a mileniálové považují témata jako udržitelnost, enviromentální či sociální zodpovědnost za důležitá (Lee et al., 2024) a vede ke zlepšení udržení zaměstnanců. Ve své studii Le et al. došli k závěru, že implementace ESG faktorů pomáhá k udržení zaměstnanců, avšak pouze Enviromentální a Sociální faktory mají tento vliv, Governance již nikoliv. Enviromentální strategie se zaměřují na zajištění šetrného chování k přírodě a životnímu prostředí, sociální se zaměřují na vztah organizace se stakeholdery a Governance na efektivitu organizační struktury. 

Mezi specifické faktory, na které se firmy mohou zaměřit pro podporu udržení zaměstnanců, mohou patřit například genderová parita a také rovnost platového ohodnocení mužů a žen. Dále diverzita a zaměření na férovou a inkluzivní firemní kulturu, kde každý zaměstnanec má stejné příležitosti, to je často dosáhnuto například vyrovnáním diverzity v představenstvu. V neposlední řadě je důležitá také bezpečnost, která je upravována směrnicemi EU. (European Agency for Safety and Health at Work)

Spotřebitelé 

Social faktor ESG může sloužit nejen k udržení zaměstnanců, ale také k získaní nových zákazníků a vytvoření zákaznické lojality. Brand image je spotřebitelská představa o hmotných a nehmotných částech firmy a má vliv na spotřebitele ohledně nákupu produktů firmy. (Bian, 2011) Podle studie Lee, H.J. a  Rhee, T. z roku 2023 má právě na brand image a brand loyalty velký vliv implementace ESG ve firmách. Ve studii se zaměřili na FMCG firmy, kde došli k závěru, že enviromentální implementace neměla veliký dopad na brand image, ale Social a Governance měli naopak veliký pozitivní vliv.

Kromě brand image se musí firma, při implementaci social, také zaměřit na zajištění vality výrobů a také jejich bezpečí. Příkladem může být švýcarské Nestlé, které v 70. letech minulého století dodávalo kojeneckou výživu do zem Afriky, která byla škodlivá zdraví a způsobila zdravotní potíže a úmrtí více než 213 tisícům osobám v roce 1981. (Antilla-Hughes et al., 2023) V roce 2009 v americkém státě Virginia došlo k výpuku šíření bakteri e.coli, která byla nalezena v těstě od Nestlé a v roce 2008 došlo k nákaze více než 53 tisíc dětí v Hong Kongu kvůli výskytu melaminu v mléčných výrobcích. (Reuters, 2009) (Reuters, 2008) Právě i tyto skandály v případě Nestlé vedli k firmě zaměřit se na implementaci ESG, mimo jiné i závazkem 1 miliardy amerických dolarů v rámci svého plánu vedení udržitelných kávových plantáží, pro zlepšení svého image. (Nestlé, 2021)

Governance

Tento pilíř ,,G” představuje systém pravidel, praktik a procesů, která řídí a kontrolují organizace. Governance hraje zásadní roli při formování udržitelnosti a dlouhodobého úspěchu podniků na celém světě. Je nezbytné pro efektivní alokaci kapitálu, odpovědnost a udržování důvěry mezi stakeholdery, jako jsou zaměstnanci, investoři nebo i stát. Governance zajišťuje nejen transparentnost, ale i efektivní řízení organizace. Mezi zásadní oblasti v rámci governance patří: 

Struktura vlastnictví a problémy s governance

Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících sílu governance je variabilita vlastnických struktur v různých zemích. V USA je vlastnictví akcií obvykle rozptýlené mezi mnoha akcionáři. Tento rozptyl přesouvá výzvy governance na konflikty mezi akcionáři a manažery. Manažeři mohou upřednostňovat osobní cíle na úkor hodnoty pro akcionáře. (Berle a Means, 1932)

Naopak v mnoha zemích je vlastnictví koncentrováno do rukou kontrolních akcionářů, například zakladatelů, rodin nebo států. Ačkoli tento model omezuje problémy mezi manažery a akcionáři, vytváří nové konflikty mezi většinovými a menšinovými akcionáři. Kontrolní akcionáři mohou zneužívat svou moc k odklánění zdrojů prostřednictvím transakcí mezi spřízněnými stranami nebo nevýhodných cenových ujednání (Bertrand et al., 2002; Jiang et al., 2008). Tyto praktiky nejen poškozují menšinové akcionáře, ale také oslabují dlouhodobou udržitelnost podniků.

Dalším problémem je využívání neprůhledných struktur, jako jsou křížová vlastnictví a pyramidové holdingy, které umožňují kontrolním akcionářům vykonávat nepřiměřenou moc při minimálním finančním zapojení. To podkopává efektivní alokaci kapitálu a dlouhodobou udržitelnost (Bebchuk et al., 2000).

2. Orientace na akcionáře versus zájmy stakeholderů

Praktiky governance se liší podle toho, zda kladou důraz na akcionáře nebo širší zájmy stakeholderů. Přístup zaměřený na akcionáře se soustředí na maximalizaci návratnosti pro akcionáře prostřednictvím jasných a měřitelných ekonomických cílů. Tento disciplinovaný přístup může posílit dlouhodobou udržitelnost podniků tím, že sladí cíle s ekonomickými výsledky.

Na druhé straně přístup orientovaný na stakeholdery zohledňuje širší zájmy, jako jsou zaměstnanci, zákazníci a komunity. Tento přístup podporuje inkluzi, ale může rozostřit obchodní cíle a zkomplikovat rozhodování. Rovnováha mezi maximalizací výnosů pro akcionáře a dosažením společenských cílů je zásadní pro zajištění udržitelnosti governance.

3. Institucionální rámce a právní stát

Governance nelze hodnotit izolovaně od institucionálního prostředí, ve kterém společnosti fungují. Země jako USA a Spojené království se vyznačují silným právním státem, přísným vymáháním regulací a mechanismy odpovědnosti. Tyto institucionální přednosti snižují rizika zneužívání governance a chrání menšinové akcionáře.

V mnoha zemích jsou však institucionální rámce slabší, což umožňuje rozšíření selhání governance. Slabé instituce zvyšují motivaci pro nevýhodné praktiky, jako je odčerpávání kapitálu, a snižují pravděpodobnost postihu kontrolních akcionářů za zneužívání menšinových investorů. Tento problém ohrožuje globální investory a narušuje schopnost podniků dosahovat dlouhodobé udržitelnosti (La Porta et al., 2000).

Klíčové složky efektivní governance

1. Struktura a složení představenstva
   Rozmanité a kompetentní představenstvo je základem silného governance. Různorodost ve složení představenstva, zahrnující nezávislé i výkonné členy z různých prostředí, zlepšuje rozhodovací procesy a posiluje odpovědnost.
2. Odměňování vedení
   Odměny vedení musí být sladěny s výkonností společnosti a dlouhodobými cíli. Struktury odměňování, které zahrnují metriky ESG, motivují vedení k přijímání udržitelných a etických praktik.
3. Transparentnost a odpovědnost
   Robustní governance vyžaduje transparentní vykazování a mechanismy odpovědnosti. Společnosti musí zveřejňovat přesné finanční i nefinanční údaje, včetně ESG výkonu, a dodržovat globální standardy, jako je Globální iniciativa pro vykazování (GRI).
4. Řízení rizik
   Governance musí klást důraz na identifikaci a zmírňování rizik, včetně těch, která vyplývají z environmentálních a sociálních faktorů. Proaktivní přístup k řízení rizik zvyšuje odolnost podniků.

Ekonomický a společenský dopad governance

Governance je klíčovým faktorem schopnosti firem čelit globálním výzvám a využívat příležitosti. Firmy s efektivními governance praktikami mají lepší pozici pro přilákání investic, podporu inovací a udržení důvěry zainteresovaných stran. Navíc efektivní governance přispívá k širším společenským přínosům, jako je ekonomická stabilita, sociální spravedlnost a ochrana životního prostředí.

Nedostatek jednotných standardů governance však představuje výzvy. Například slabé governance struktury v některých zemích vedou k neefektivnímu přerozdělování zdrojů a vykořisťování menšinových akcionářů, což brání rozvoji udržitelných podniků a prohlubuje ekonomickou nerovnost.

ESG standardy a ratingy

Nutnost, aby investoři mohli ESG efektivně implementovat, dala ke zrodu tzv. ,,Standardům ESG”. Ty se staly zcela zásadními a nabízí strukturovaný přístup k evaluaci ESG výkonu firem a projektů, čímž se investoři mohou ujistit, že jejich investice bude splňovat jejich očekávání v rámci dodržení udržitelných cílů. (Vorontsova et al., 2023; Li et al., 2023)

Jedná se o mezinárodně uznávané standardy a rámce, mezi ty 3 nejrozšířenější se řadí:

1. Global Reporting Initiative (GRI)
2. Sustainability Accounting Standards Board (SASB)
3. Task Force on Climate-related Financial Disclosures (TCFD)

Global Reporting Initiative (GRI)

GRI je jedním z nejrozšířenějších ESG rámců, nabízející podrobné postupy k reportingu udržitelnosti. GRI je nastavené tak, aby pomáhalo organizacím pomáhat sdělit jejich vliv na zásadní otázky udržitelnost, jako jsou například změna klimatu, lidská práva a korupce. (Bose, 2020) GRI klade důraz na důležitost transparence a odpovědnosti a vybízí organizace ke zveřejnění jejich ESG výkonu ve standardizované a strukturalizované formě. (Bose, 2020) V případě projektů v oblasti obnovitelné energie, GRI standardy mohou vést organizace při reportingu dopadu jejich aktivit na životní prostředí jako například emise skleníkových plynů a využití zdrojů, případně u sociálních a governance aspektů. (Alford, 2019)  

Sustainability Accounting Standards Board (SASB)

SASB nabízí další kritické ESG standardy, zaměřujícíse na finančí stránku udržitelnosti. (Hales, 2021) SASB standardy jsou různé pro každé odvětví ekonomiky, čímž nabízí mnohem přesnější pokyny.

Task Force on Climate-related Financial Disclosures (TCFD)

TCFD poskytuje doporučení pro zveřejňování finančních rizik a informací souvisejících s klimatem. Rámec TCFD je zvláště důležitý pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které hrají klíčovou roli při přechodu na nízkouhlíkové ekonomiku. Doporučení TCFD se zaměřují na čtyři klíčové oblasti: řízení, strategii, řízení rizik a metriky a cíle (Xin et al., 2022; Navon et al., 2020). 

Jak lze vidět, mezi všemi rámci je rozdíl. Například rámec GRI může pomoci společnostem zabývajícím se obnovitelnými zdroji energie informovat o jejich příspěvku ke snižování emisí uhlíku a podpoře energetické účinnosti, zatímco standardy SASB mohou zdůraznit finanční důsledky těchto snah o udržitelnost (Bose, 2020; Hales, 2021). Doporučení TCFD zase mohou společnostem poskytnout vodítko při zveřejňování informací o tom, jak řídí rizika související s klimatem, jako jsou regulační změny nebo fyzické dopady změny klimatu, které jsou rozhodující pro dlouhodobou životaschopnost projektů (Sousa & Cuevas, 2023) a TCFD se svým zaměřením na zveřejňování finančních informací týkajících se klimatu nabízí perspektivní pohled na to, jak společnosti řídí klimatická rizika a příležitosti (Milovidov et al., 2021). Tento rámec má zásadní význam pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které jsou spojené s bojem proti změně klimatu. 

Pro investory mají tyto rámce význam v tom, že jsou schopny poskytnout komplexní přehled o výkonnosti organizace v oblasti ESG. Pomocí standardů GRI mohou investoři získat přehled o celkových dopadech společnosti na udržitelnost (Bose, 2020). Standardy SASB umožňují investorům posoudit finanční významnost těchto dopadů a propojit výkonnost v oblasti udržitelnosti s finančními výsledky (Hales, 2021). Doporučení TCFD umožňují investorům pochopit, jak se společnosti připravují na rizika související s klimatem a jak je řídí, což je zásadní pro dlouhodobou odolnost investic (Ma, 2023). 

Právě identifikace ESG rizik v projektech obnovitelných zdrojů energie je zásadní a zahrnuje komplexní analýzu potenciálních environmentálních, sociálních a správních dopadů. Environmentální rizika zahrnují potenciální poškození místních ekosystémů, vodních zdrojů a biologické rozmanitosti v důsledku výstavby a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Například větrné elektrárny mohou představovat riziko pro populace ptáků a netopýrů, zatímco solární elektrárny mohou ovlivnit využití půdy a dostupnost vody (Nuriyev et al., 2019). 

Analýzy ESG reportů z předních firem v oblasti obnovitelné energie ukazuje, že tyto firmy kladou velký důraz na transparentnost a osvědčený postup při zveřejňování informací o ESG. To lze vidět například na dánské firmě Ørsted, která se zabývá obnovitelnými zdroji energie a řadí se mezi první příčky v rámci ESG aktivitr, díky jejich důkladnému ESG reportingu. (Balogh et al., 2022) Jejich reporty detailně vykazují uhlíkovou stopu, projekty obnovitelné energie a snaha o zlepšení rozmanitosti. Společnost také poskytuje jasné ukazately governance, jako je diverzita představenstva a odměňování managementu. (Balogh et al., 2022) 

ESG a energetika v EU

Energetický sektor v Evropské unii (EU) prochází transformací, vycházející ze snahy EU snížit svoji uhlíkovou stopu, v rámci níž probíhá integrace environmentálních, sociálních a správních zásad (ESG). Tyto iniciativy jsou v souladu se zastřešujícími cíli EU v oblasti dekarbonizace, udržitelnosti a transparentnosti. Ty jsou uvedeny v ESG standardu Evropské unie jménem Sustainable Finance Disclosure Regulation (SFDR). Řízení environmentálních rizik je pro transformaci energetického sektoru klíčové. Posuzování vlivů na životní prostředí (environmental impact assessments -EIA) je klíčovým nástrojem, který hodnotí dopady energetických projektů na životní prostředí. EIA identifikuje, předpovídá a hodnotí dopady navrhovaných projektů na kvalitu ovzduší, vodní zdroje, biologickou rozmanitost a využití půdy. Hrají významnou roli při zmírňování negativních dopadů prostřednictvím strategií přizpůsobených ochraně ekosystémů (Glasson & Therivel, 2013).

U projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie je EIA nepostradatelná vzhledem k možnému rozsáhlému narušení ekosystémů, jak již bylo zmíněno v případě živočichů a větrných elektráren. 

Dekarbonizace je dalším základním kamenem energetické strategie EU, protože výroba a spotřeba energie jsou zodpovědné za více než 75 % emisí skleníkových plynů v EU (Evropská komise, n.d.). EU dosáhla významného pokroku ve snižování emisí, od roku 2005 se podařilo emise snížit o 47 % a v letech 2022 až 2023 o 15,5 %. Tento pokrok je z velké části připisován přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie, které nyní tvoří rekordních 44 % energetického mixu EU (EMBER, 2024).

Mezi klíčové předpisy a nařízení, která napomohla k cílům EU v oblasti SDG v energetice patří právě již zmíněné SDFR. Nařízení SFDR, účinné od roku 2021 a povinné od roku 2023, zvyšuje transparentnost finančního trhu tím, že vyžaduje zveřejňování ukazatelů ESG. Toto nařízení se zaměřuje na tzv. ,,greenwashing”, tedy případ, kdy se firma snaží prezentovat, že splňuje SDG, ale v realitě nikoliv. SDFR také zajišťuje, aby účastníci finančního trhu vykazovali své metodiky integrace ESG pomocí standardizovaných šablon. 

Jako další je nutné zmínit regulaci taxonomie v EU – tento klasifikační systém, zavedený nařízením č. 2020/852, definuje environmentálně udržitelné hospodářské činnosti a stanovuje kritéria, jaké projekty mohou být kvalifikované jako udržitelné. Od roku 2023 musí významné společnosti a účastníci finančního trhu přizpůsobit své činnosti těmto kritériím. Zákon EU o klimatu formalizuje cíle, jako je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030. Tato legislativa je nyní základem národních plánů o klimatu, včetně nizozemského zákona o klimatu a švédského plánu do roku 2050, které se zaměřují na dekarbonizaci pomocí investic do obnovitelných zdrojů energie. Také governance hraje v energetickém odvětví klíčovou roli při zajišťování odpovědnosti, transparentnosti a strategického souladu s cíli ESG. Společnosti stále více upřednostňují rámce ESG s robustními strukturami řízení, protože řízení přímo ovlivňuje důvěru investorů a schopnost přilákat kapitál. Studie Bendera z roku 2017 došla k závěru, že energetický sektor přikládá významnou váhu faktorům životního prostředí a governance, což ukazuje jejich důležitost při utváření udržitelných postupů. Rámce governance rovněž pomáhají zmírňovat rizika spojená s vlastnickými strukturami, zejména v odvětvích s koncentrovaným vlastnictvím, kde mohou vznikat konflikty mezi většinovými a menšinovými akcionáři.

Pokud se podíváme na národní plány jednotlivých ekonomik EU, studie Zatonatska et al. z roku 2024 uvádí, že Nizozemsko, Švédsko a Finsko jsou 3 ekonomiky EU s nejpropracovanějšími plány v oblasti ESG z legislativního a výkonnostního hlediska, např. dle investicí do obnovitelných zdrojů. V případě Nizozemska mezi klíčové iniciativy tamní vlády v patří např:

• Národní plán energetického systému (2023): V něm jsou nastíněny strategie pro udržitelný energetický rámec prostřednictvím inovací a účinnosti.
• Vodíková strategie (2020): Vodík je klíčovým prvkem udržitelnosti průmyslu a dopravy.
• Zákon o postupném ukončení těžby uhlí: Omezuje používání uhlí při výrobě elektřiny a podporuje přechod na obnovitelné zdroje energie.

Díky těmto iniciativám plánuje Nizozemsko dosáhnout 60% snížení emisí CO2 do roku 2030. Naproti tomu Švédsko vede mezi státy EU v zavádění obnovitelných zdrojů energie – více než 50 % jeho energetického mixu pochází z obnovitelných zdrojů. V rámci plánu do roku 2050 je cílem země zcela vyloučit fosilní paliva. Investice do solární a větrné energie patří mezi klíčovou strategii Švédska. Finská strategie v oblasti klimatu klade důraz na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045 iniciativami jako: 

• Zákaz výroby elektřiny z uhlí do roku 2029.
• Vyčlenění 1,7 miliardy EUR ročně na obnovitelné zdroje energie a řešení v oblasti čistých technologií.
• Zvýšení podílu obnovitelné energie na 43 % celkové spotřeby, čímž se Finsko dostane na špičku v EU v zavádění obnovitelné energie.

I přes tyto iniciativy je znečištění na půdě EU vysoké a stojí před těžkou výzvou, jak přimět státy, jejichž ekonomiky často na těžbě a spotřebě uhlí závisí.

Zdroje

1. United Nations. (2004). Who cares wins: Connecting the financial markets to a changing world? United Nations. Retrieved from https://www.unglobalcompact.org/docs/issues_doc/Financial_markets/who_cares_who_wins.pdf
2. Global Sustainable Investment Alliance. (2022). Global sustainable investment review 2022. Retrieved from https://www.gsi-alliance.org/wp-content/uploads/2023/12/GSIA-Report-2022.pdf
3. Dell. (2019). Carbon footprint poweredge-r640. Retrieved from https://i.dell.com/sites/csdocuments/CorpComm_Docs/en/carbon-footprint-poweredge-r640.pdf
4. United Nations Climate Change Convention. (2022). Decarbonization cannot wait. Retrieved from https://unfccc.int/news/decarbonization-cannot-wait
5. Deloitte Netherlands. (2021). What is decarbonisation? Retrieved from https://www.deloitte.com/nl/en/issues/climate/what-is-decarbonisation.html
6. United Nations Climate Change Convention. (2015). The Paris Agreement. Retrieved from https://unfccc.int/process-and-meetings/the-paris-agreement
7. ESG Today. (n.d.). Nestlé to invest over $1 billion in sustainable coffee farming initiatives. Retrieved from https://www.esgtoday.com/nestle-to-invest-over-1-billion-in-sustainable-coffee-farming-initiatives/
8. Lee, H.J., & Rhee, T. (2023). How does corporate ESG management affect consumers’ brand choice? Sustainability, 15(6795). https://doi.org/10.3390/su15086795
9. Anttila-Hughes, J. K., Fernald, L. C., Gertler, P. J., Krause, P., Tsai, E., & Wydick, B. (2023). Mortality from Nestlé’s marketing of infant formula in low and middle-income countries. NBER Working Paper 24452. Retrieved from https://www.nber.org/papers/w24452
10. Reuters. (2008, September 22). Nestlé recalls milk product in Hong Kong. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/article/china-milk-nestle-idINHKG12630720080922/
11. Reuters. (2009, June 30). FDA confirms E. coli found in Nestlé cookie dough. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/article/idUSTRE55T0TY/
12. Nestlé. (2021). Ten years of the Nescafé Plan: Sustainable journey. Nestlé. Retrieved from https://www.nestle.com
13. Zatonatska, T., Soboliev, O., Zatonatskiy, D., Dluhopolska, T., Rutkowski, M., & Rak, N. (2024). A comprehensive analysis of the best practices in applying environmental, social, and governance criteria within the energy sector. Energies, 17(2950). https://doi.org/10.3390/en17122950
14. Lee et al. (2023). Examining the Impacts of ESG on Employee Retention: A Study of Generational Differences. Journal of Business and Management, 29(1)

15. Glasson, J., & Therivel, R. (2012). Introduction to environmental impact assessment (4th ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/9781315881218
16. Bender, J.; Bridges, T.; Chen, H.; Lester, A.; Sun, X. A Blueprint for Integrating ESG into Equity Portfolios. Investment & Social Responsibility eJournal. 2017. Available online: https://consensus.app/papers/blueprint-integrating-equity-portfolios-bender/
17. Bolagsstyrning. Corporate Governance in Sweden. Available online: https://bolagsstyrning.se/corporate-governance-in-sweden 
18. Global Hydrogen Review. Netherlands. Available online: https://gh2.org/countries/netherlands
19. Grantham Research Institute on Climate Change and the Environment & Centre for Climate Change Economics and Policy. National Climate Agreement. Available online: https://climate-laws.org/document/national-climate-agreement_aecf
20. Bowen, H. R. (1953). Social Responsibilities of the Businessman. University of Iowa Press. https://doi.org/10.2307/j.ctt20q1w8f

21. EURACOAL. (2023). EURACOAL market report 2023 no. 2. Retrieved from https://public.euracoal.eu/download/Public-Archive/Library/Market-Reports/EURACOAL-Market-Report-2023-2_v02-spm.pdf
22. Sousa, E.G.S.E.G., & Cuevas, F.I.H. (2023). ESG and its relationship to the financial performance of the most capitalizable U.S. companies. Estudios De Economía Aplicada, 41(3). https://doi.org/10.25115/sae.v41i3.9408 
23. EMBER. 2024. European Electricity Review 2024 [online]. [cit. 2024-04-22]. 
24. available at: https://ember-climate.org/insights/research/european-electricity-review-2024/#supporting-material
25. Balogh, I., Srivastava, M., & Tyll, L. (2022). Towards comprehensive corporate sustainability reporting: An empirical study of factors influencing ESG disclosures of large Czech companies. Society and Business Review, 17(4), 541–573. https://doi.org/10.1108/sbr-07-2021- 0114 
26. Nuriyev, M. N., Mammadov, J., & Mammadov, J. (2019). Renewable energy sources development risk analysis and evaluation: The case of Azerbaijan. European Journal of Economics and Business Studies, 5(3), 11. https://doi.org/10.26417/ejes.v5i3.p11-20 
27. Navon, A., Kulbekov, P., Dolev, S., Yehuda, G., & Levron, Y. (2020). Integration of distributed renewable energy sources in Israel: Transmission congestion challenges and policy recommendations. Energy Policy, 140, 111412. https://doi.org/10.1016/j.enpol.2020.111412 
28. Xin, Y., Dost, M. K. B., Akram, H., & Watto, W. A. (2022). Analyzing Pakistan’s renewable energy potential: A review of the country’s energy policy, its challenges, and recommendations. Sustainability, 14(23), 16123. https://doi.org/10.3390/su142316123 
29. Hales, J. (2021). Sustainability Accounting Standards Board (SASB). In WORLD SCIENTIFIC eBooks (pp. 37–41). https://doi.org/10.1142/9789811213960_0007 
30. Bose, S. (2020). Evolution of ESG Reporting Frameworks. In Springer eBooks (pp. 13–33). https://doi.org/10.1007/978-3-030-55613-6_2 

31. Ma, C. (2023). Green Growth Strategies: How ESG Metrics are Reshaping Environmental Economics. Frontiers in Business, Economics and Management, 12(2), 209–212. https://doi.org/10.54097/fbem.v12i2.14882 
32. Alford, A. W. (2019). Some considerations for investors exploring ESG strategies. Journal of Investing, 28(2), 21–31. https://doi.org/10.3905/joi.2019.28.2.021 
33. Bebchuk, L. A., Kraakman, R. H., & Triantis, G. G. (2000). Stock pyramids, cross-ownership, and dual class equity: The creation and agency costs of separating control from cash flow rights. In R. Morck (Ed.), Concentrated corporate ownership (pp. 295–315). Harvard Law and Economics Discussion Paper No. 249. https://doi.org/10.2139/ssrn.147590
34. Abdalla, K. L. (1994). Energy policies and sustainable development. International Journal of Global Energy Issues, 5(3), 760–773. https://doi.org/10.1016/0301-4215(94)90027-2 
35. MATOS. P. 2020. ESG and Responsible Institutional Investing around the World—A Critical Review; CFA Institute Research Foundation: Charlottesville,
    [cit. 2024-01-23] Dostupné z: https://www.cfainstitute.org/-/media/documents/book/rf- lit-review/2020/rflr-esg-and-responsible-institutional-investing.ashx 

36. Nakicenovic, N. (2014). Energy strategies and greenhouse gas emissions. International Journal of Global Energy Issues. Advance online publication. https://pure.iiasa.ac.at/id/eprint/12432/ 
37.  Utami, P., & Gandakusuma, I. (2023). Sustainability’s influence on energy firm performance: An ESG perspective. Jurnal Aplikasi Akuntansi, 8(1), 207–221. https://doi.org/10.29303/jaa.v8i1.304 
38. European Agency for Safety and Health at Work. (n.d.). European directives. Retrieved December 9, 2024, from https://osha.europa.eu/cs/safety-and-health-legislation/european-directives