Vliv digitálních technologií na mozek a kognitivní funkce

Digitální technologie, digitální média, umělá inteligence… Pojmy, které v dnešní době zaslechlo snad již každé ucho obyvatele vyspělého světa, pojmy, které jsou již běžnou součástí  každodenních životů většiny lidí.

Digitální média jako sociální média (Facebook, Instagram, Tik Tok) dnes umožňují miliardám lidí po celém světě okamžité sdílení informací a zážitků s přáteli a usnadňují globální konektivitu. Online noviny, časopisy a články poskytují neomezený přístup k informacím. Podcasty (digitální audio nebo video nahrávky)  na rozličná témata jsou pak významnými pomocníky v oblasti motivace a seberozvoje jedinců.

Aplikace umělé inteligence mezi něž patří např. ChatGPT generující na vyžádání jakoukoli formu psaného textu od příspěvků a zpráv na sociálních sítích až po odpovědi na pracovní e-maily, personalizované návrhy odpovědí v textové komunikaci, tzv. „chytré odpovědi“, chatboti (virtuální společníci) schopní vyjadřovat empatii a poskytovat emociální podporu, dále algoritmy dohazování analyzující profily uživatelů seznamovacích aplikací a navrhující potenciální schody s vyšším skóre kompatibility, či algoritmy nasazené na všechny námi využívané digitální kanály za účelem analýzy našich preferencí a návrhu personalizovaných doporučení.

Digitální technologie (míněno mobilní telefony a počítače), jejich chytré funkce a digitální média v nich obsažená, nesporně přinesly do našeho života více pohodlí, možností a informovanosti, zvýšily jeho efektivitu a rychlost, automatizovaly řadu procesů, zefektivnily pracovní postupy a zvýšily produktivitu. Jaký dopad však může mít jejich stále častější využívání na lidský mozek? Jaký vliv má jejich využití na klíčové kognitivní funkce mezi něž patří pozornost, paměť, schopnost učení, rozhodování a kritického myšlení? Jaké jsou společenské přínosy a „daně“ jejich využívání?  Odpovědi na tyto otázky jsou v současné době předmětem nesčetně mnoha výzkumů a vědeckých studií, jejichž shrnutí a následná formulace doporučení je hlavním účelem tohoto článku.

Vliv digitálních technologií na kognitivní funkce

Ruku v ruce s dramatickým nárůstem využívání internetu během posledního desetiletí, se nepochybně zvyšuje také využívání digitálních technologií, přičemž vliv těchto technologií na náš mozek a kognitivní funkce se stává stále důležitějším tématem.

Zatímco v roce 2011 odhady Mezinárodní telekomunikační unie indikovaly přibližně 2,52 mld. uživatelů internetu celosvětově, o pouhých deset let později, v roce 2021, se tento počet téměř zdvojnásobil. Exponenciální nárůst byl pozorován také v České republice, kde bylo k roku 2022 zaznamenáno Českým statistickým úřadem celkem 7,3 mil. uživatelů internetu starších 16ti let, což představovalo 84,5%  veškeré populace ČR. (ČSÚ 2022) Alespoň jednu sociální síť  (dle průzkumu v roce 2022) vlastnilo téměř 5 mil. dospělých osob, tj. přibližně 58 % populace. Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie se v tomto ohledu Česká republika nacházela vysoko nad průměrem. Dle výzkumu agentury AMI Digital z roku 2023 přitom průměrný Čech strávil pouze na sociálních sítích přibližně 2,5 hodiny denně, což za celý rok představuje 147 hodin. Ještě více alarmující jsou však čísla hovořící speciálně za Generaci Z, tj. mladistvé s datem narození po roce 1999, kteří na sociálních sítí strávili v průměru až 3,4 hodiny denně. Za nejvyužívanější platformu byl přitom již tradičně označen Facebook,  pravidelně (skoro každý den) využívaný téměř 87% uživateli sociálních sítí. Nelze však opomenout ani sílící oblíbenost Instagramu, který v roce 2023 aktivně využívalo již 61% uživatelů sociálních sítí. (AMI Digital 2023) Zatímco tato čísla hovoří za běžné uživatele vyhledávající sociální sítě převážně za účelem komunikace a zábavy, je třeba zmínit také 83% firem z celkového počtu firem s více než 250 zaměstnanci, jimž profily na sociálních sítí slouží jako prostředky pro marketing a komunikaci se stávajícími i potenciálními zákazníky. Sociální sítě však nejsou jediným využívaným digitálním médiem. To dokazuje mj. 89% uživatelů internetů využívajících různé druhy jiných digitálních médií pro vyhledávání informací o zboží a službách, 59% uživatelů zaměřujících se na téma zdraví a konečně 53% uživatelů hledající informace vztahující se k cestování. Dalším možným užitím digitálních médií je pak online studium, které se stává běžnou praxí pro 15 % dospělých osob starších 16 let. (ČSÚ 2022)

Tyto statistiky ilustrují obrovský rozsah a intenzitu používání digitálních technologií napříč českou společností. Jaký však může mít rostoucí využívání těchto technologií vliv na náš mozek a naše kognitivní funkce?

Pozornost

Četné výzkumy v oblasti kognitivní psychologie ukazují, že schopnost člověka plně se soustředit na konkrétní úkol nebo podnět, jinými slovy schopnost udržet pozornost, je časově i kapacitně omezená. (Oberauer 2019) Neustálá upozornění, personalizovaná oznámení, upomínky a textové zprávy produkované digitálním světem jsou přitom právě těmi podněty, jenž s důležitými úkoly několikrát denně soutěží o naši pozornost. K jejich častému úspěchu, doloženému výzkumy Iqbala a Horovitze (2007), přitom výrazně napomáhá design a řada funkcí implementovaných uvnitř digitálních technologiích. Použití jasných barev, animací a interaktivních prvků v designu aplikací spolu s nasazením funkcí automatického přehrávání videí, či neustále se načítající obsah, stimulují uživatele a podněcují ho k nekonečné digitální aktivitě. Už pouhá přítomnost digitálních technologií tak často vede k tzv. přetížení pozornosti, které nastává, když požadavky prostředí překročí kapacitní možnosti koncentrace daného jedince. Ruku v ruce s přetížením pozornosti se pak objevuje také tzv. trvalá částečná pozornost, charakterizovaná neustálým přepínáním koncentrace daného jedince z jednoho úkolu na druhý, a multitasking, neboli snaha o současnou realizaci dvou nebo více úkolů najednou, či věnování se jednomu nebo více podnětům současně. (Shanmugasundaram a Tamilarasu 2023) Korelace mezi výskytem těchto jevů a vzestupem využívání digitálních nástrojů je přitom potvrzena již několika výzkumy. (Oulasvirta a spol. 2012, Rosen a spol. 2013a)

Schopnost koncentrace je tedy v dnešním moderním světě, kromě tradičních faktorů, mezi něž patří např. charakter úkolu, individuální motivace, či zájem jedince, silně ovlivňována také (ne)přítomností, či (ne)využíváním digitálních nástrojů. To dokládá např. studie, kdy se studenti, kteří měli ve svém dosahu digitální zařízení produkující rušivé podněty, dokázali na daný úkol soustředit pouze po dobu 6 minut, zatímco ti, kteří přístup k digitálním zařízením neměli, mnohem déle. (Rosen a spol. 2013a)

Výzkumy navíc naznačují, že pravidelné používání digitálních médií a s tím související výskyt výše zmíněných jevů, mohou mít negativní vliv na strukturu a funkci mozku, a s tím související nejen kognitivní, nýbrž také emocionální dovednosti. Jeden z výzkumů např. ukazuje, že lidé, kteří často multitaskují, mají sníženou hustotu šedé hmoty v oblastech mozku spojené s centrem pozornosti a emocionální regulace. (Loh a Kanai 2014)

Paměť

Kdo z nás ještě nikdy nepoužil telefon s Google kalendářem k zaznamenání a následnému připomenutí důležitého termínu, pracovní schůzky nebo úkolu, či GPS ke zdárnému dosažení cíle své cesty? Nejen, že odpověď zní pravděpodobně „nikdo“, studie navíc ukazují, že lidé se na těchto druzích digitálních médií stávají závislí, přičemž tato závislost nepochybně přímo úměrně narůstá s jejich vzestupem.

Využívání digitálních médií v oblasti uchování informací však dle výzkumů vede k poklesu schopnosti uložení informace do paměti a přesnosti následné reprodukce informací, a tím v konečném důsledku i ztrátě paměti. (Sparrow a spol. 2011) Během jednoduchého úkolu zapamatování si primitivních slov, si skupina respondentů, kteří k úkolu mohli využívat své mobilní telefony, vedla o poznání hůře, než-li skupina, která své mobilní telefony využívat nemohla (Ward a spol. 2017). Nadměrné využívání GPS ve snaze nalézt svůj cíl pak vedlo k prudkému poklesu prostorové paměti účastníků jiného výzkumu. (Dahmani a Bahbot 2020)

Avšak i samotné využívání digitálních médií, ne nutně k uchování informací, může náš mozek přetížit a ztížit tak zpracování informací a jejich uchování. V jedné studii byli účastníci přednášky rozděleni do 3 skupin. První skupina byla požádána, aby své telefony zanechala mimo přednáškovou místnost, druhá, aby své telefony během přednášky položila obrazovkou dolů, poslední pak mohla své telefony během přednášky využívat plně. Studenti, kteří během přednášky měli povoleno používat své mobilní telefony, nakonec vykázali zdaleka nejnižší schopnost reprodukce přednášených informací, v porovnání s těmi, kteří telefony využívat nemohli. (Thornton a spol. 2014)

Nadměrné používání digitálních technologií navíc dle výzkumů v oblasti neurovědy opět, stejně jako tomu bylo v případě pozornosti, vede ke snížení hustoty šedé kůry mozkové, tentokrát v oblasti zodpovědné za schopnost vštěpování, uchování a následné reprodukce informací, jinými slovy schopnosti paměti. (Kanai a spol. 2012)

Rozhodování

Výrazný vzestup využívání digitálních technologií ovlivnil také způsoby, jakými sbíráme, zpracováváme a vyhodnocujeme informace k učinění našich výsledných rozhodnutí. Díky všudypřítomnému internetu máme k dispozici obrovské množství informací, na jejichž podkladě můžeme okamžitě učinit informovaná rozhodnutí. Personalizovaná doporučení, která jsou již běžnou součástí digitálních médií, mohou naše rozhodování výrazně usnadnit, neboť jsou navržena na základě analýzy našich preferencí. Sociální média pak na naše rozhodnutí a názory umožňují získat téměř okamžitou zpětnou vazbu od našich vrstevníků a nejbližších. (Shanmugasundaram a Tamilarasu 2023)

Na stranu druhou však může množství všudypřítomných informací vést k tzv. informačnímu přetížení, kdy mozek není, díky přemíře informací, schopen všechny je zpracovat (Sweller 1994), což v konečném důsledku může rozhodovací proces výrazně zkomplikovat a někdy dokonce způsobit rozhodovací paralýzu. (Eppler a Mengis 2004) Pouhá přítomnost algoritmy vygenerovaných doporučení pak potlačuje snahu jedinců nahlížet na věci z různých úhlů pohledu, navíc tato doporučení mohou být často zkreslená. (Pariser 2011) Rozhodnutí učiněná na jejich podkladě tak nemusí být ani zdaleka ta optimální. Budoucí rozhodnutí a názory méně odolných jedinců pak mohou být dosavadními reakcemi okolí výrazně ovlivněna, což může mít u daných jedinců za následek výskyt skupinového myšlení. (Janis 1972)

Další výzkumy navíc ukazují, že nadměrné používání digitálních technologií, a s tím úzce související pravidelné rozptylování pozornosti nejrůznějšími druhy oznámení a upozornění, snižuje schopnost pečlivého zvážení nastalé situace a vede k vyšší impulzivitě rozhodnutí. (Duke a Montag 2017) To dokládá také studie vedená Mark a spol. (2017), během níž byla část účastníků při procesu rozhodování úmyslně přerušena textovou zprávou. Tito účastníci pak byly se svými následně učiněnými rozhodnutími mnohem méně spokojení než ti, kteří přerušeni nebyli. 

Mnoha neurovědeckými výzkumy byl zaznamenán, i v případě oblasti mozku zodpovědné za rozhodování, pokles hustoty šedé hmoty mozkové, a to ve spojitosti s výskytem závislosti na internetu, či chytrém telefonu. (Chen a spol. 2023, Lin a spol. 2015)

Kromě tohoto bylo shledáno, že používání digitálních médií může snížit naši schopnost kriticky myslet, tedy schopnost relevantně zpracovat a vyhodnotit přijímané informace k učinění výsledného rozhodnutí. V jednom z výzkumů, který tento fakt dokládá, byly jeho účastníci záměrně vystaveni příspěvkům na sociálních médiích s dezinformacemi. U těchto respondentů byl přitom následně zaznamenán pokles schopnosti kriticky zhodnotit předložené informace, což mělo následně vliv na jimi učiněná rozhodnutí. (Aïmeur a spol. 2023)

Schopnost učení

Ruku v ruce se všemi zmíněnými kognitivními funkcemi, tj. schopností pozornosti, paměti a rozhodování, přímo souvisí také naše schopnost učit se. Ani zde tak nelze zkoumání vlivu využívání, či i pouhé přítomnosti digitálních technologií, opomenout.

Vzhledem k popsanému negativnímu vlivu digitálních technologií, potažmo digitálních medií, na výše zmíněné kognitivní funkce, není překvapením, že výzkumníci zaznamenali korelaci mezi využíváním digitálních technologií a nižšími akademickými výsledky, potažmo tedy i schopností učit se.

Příkladem výzkumu, který tento závěr potvrzuje je např. výzkum Junco a Cottena (2012), v němž byl u studentů trávících více času na sociální síti Facebook zaznamenán horší studijní prospěch v porovnání s těmi studenty, kteří na Facebooku trávili času méně. Spojitost mezi zvýšeným používáním digitálních médií a nižšími akademickými výsledky dále ukázal také nezávislý výzkum Caina a spol. (2016). Výzkum Rosena a spol. (2013a) dále ukázal, že studenti využívající více digitálních zařízení současně, mají sklon k nižší schopnosti chápání skutečností ve srovnání s těmi, kteří používají zařízení vždy jen jedno.

Digitální nástroje jsou navíc významnými producenty modrého světla, které, dle výzkumů (Cajochen a spol. 2011), potlačuje produkci melatoninu. Produkce tohoto hormonu přitom úzce souvisí s regulací spánkového cyklu – čím nižší je hladina melatoninu v krvi, tím nižší je potřeba spánku. Používání digitálních nástrojů tedy může spánkový cyklus výrazně narušit, což mj. dokládá také výzkum, ve kterém byly porovnáváni adolescenti používající a nepoužívající digitální nástroje před spaním. Adolescenti, kteří používali digitální nástroje před spaním, měli zvýšené problémy se spánkem a během dne byly nadprůměrně ospalí. Denní ospalost přitom pak byla jednou z příčin nižších akademických výsledků u těchto adolescentů.  (Hysing a spol. 2015)

Studium mozku dětí trávících dlouhý čas u obrazovek digitálních nástrojů, navíc prokázalo nižší tloušťku mozkové kůry v oblastech spojených s jazykovými a gramotnostními dovednostmi. (Paulus a spol. 2019)

Doporučení

Na základě výše zmíněného je zřejmé, že negativní vliv rostoucího využívání digitálních technologií na náš mozek a naše kognitivní funkce není zanedbatelný. V dnešním světě zaměřeném na rychlost a produktivitu je však zároveň téměř nemožné a neefektivní digitální technologie zcela ignorovat, a tím jejich negativním vlivům zcela zamezit. Existuje však řada způsobů, jak negativní dopady využívání digitálních technologií na náš mozek a naše kognitivní funkce zmírnit. Mezi takové patří např. uvědomělé používání digitálních technologií, podpora činností stimulujících mozek, či školení v mediální gramotnosti a digitálních dovednostech. (Shanmugasundaram a Tamilarasu 2023)

Uvědomělé používání digitálních technologií

Uvědomělé používání digitálních technologií představuje jasné nastavení hranic jejich využívání, tj. vědomé rozhodnutí jak často, jak dlouho a jakým způsobem digitální technologie a média budeme používat.

Již každé chytré mobilní zařízení v dnešní době umožňuje vypnutí funkce automatického zasílání upozornění produkovaných digitálními médii (sociálními sítěmi apod.). Tuto možnost lze přitom nastavit ihned po nainstalování aplikace pro dané médium, či zpětně v sekci Nastavení – Oznámení (pro iOS i Android).

V rámci každého chytrého mobilního zařízení je dále možné také hlídat čas strávený na něm samotném, či digitálních médiích v něm obsažených. Využívání daného mobilního zařízení je možné sledovat v sekci Nastavení – Čas u obrazovky (pro iOS) nebo Nastavení – Digitální rovnováha a rodičovská kontrola (pro Android). Limit pro čas strávený u každé, na daném mobilním digitálním zařízení nainstalované aplikaci, je pak možné nastavit taktéž v rámci výše zmíněných sekcí. Další z možností, jak hlídat a omezovat čas u digitálních technologií a médií je pak nainstalování jedné z tomu určených aplikací, mezi něž patří např. Screen Time – Restrain yoursel, StayOff: Čas obrazovky či aplikace Digitální rovnováha.

Dále je pak v rámci mobilních digitálních nástrojů dokonce možné omezit vizuální stimulaci, která nás k nim přitahuje a to tak, že zobrazení jejich obrazovek nastavíme ve stupních šedi. Digitální technologie, média a informace a videa v nich obsažená pak nebudou vypadat tak atraktivně a budou méně náchylné k využití. Černobílý mód chytrého mobilního zařízení je přitom možné nastavit v sekci Nastavení – Zpřístupnění – Displej – Velikost textu – Filtry barev (pro iOS) nebo Nastavení – Usnadnění – Zobrazení – Text a displej – Korekce barev (pro Android).

Další užitečnou funkcí chytrých mobilních zařízení je v neposlední řadě tzv. „noční režim“. Jeho aktivací dojde v nastaveném časovém horizontu ke snížení množství produkce modrého světla a automatickému vypnutí funkce zasílání upozornění produkovaných mobilními digitálními nástroji. Nastavení „nočního režimu“ po setmění tak vede ke snížení negativního dopadu využívání mobilních digitálních technologií na regulaci spánkového cyklu. „Noční režim“ je přitom možné aktivovat v sekci Nastavení – Noční režim (pro iOS), či sekci Nastavení – Digitální rovnováha a rodičovská kontrola – Režim nočního klidu (pro Android).

Nežádoucí změny na mozku (úbytek šedé kůry mozkové) a v našich kognitivních funkcích, způsobené vlivem využívání digitálních technologií, lze pak dokonce, dle výzkumu Duke a Montaga, 2017, zvrátit a sice tzv. „digitálním detoxem“. Digitální detox představuje vědomé odstranění digitálních technologií, chytrých telefonů a počítačů, na určitou dobu z našeho života. Výzkum Duke a Montaga (2017), ukazuje, že tato digitální abstinence může vést k obnově kognitivních funkcí.

Podpora činností stimulujících mozek

S negativními vlivy digitálních technologií na náš mozek a naše kognitivní funkce je také možné  vypořádat se prostřednictvím činností, které náš mozek stimulují. Mezi takové činnosti patří např. pravidelná fyzická aktivita, mindfulness, sociální interakce a offline zábava.

Výzkumy ukazují, že pravidelná fyzická aktivita např. v podobě chůze, běhu, míčových, vodních, či zimních sportů, tance, či jógy, zlepšuje naše kognitivní schopnosti, snižuje úzkost a depresi a zlepšuje kvalitu spánku. (Sibley a Etnier 2003)

Ke zlepšení našich schopností koncentrace, paměti, či rozhodování může dle řady vědeckých studií pomoci také pravidelné cvičení mindfulness. (Chiesa a Serretti 2011) Mindfulness (neboli všímavost/ bdělá pozornost) označuje dovednost plně prožívat přítomný okamžik a s nadhledem i se zájem objevovat, co se v něm odehrává. (Mindfulness Club 2023) Cvičení mindfulness lze přitom realizovat např. meditací, dechovými cvičeními, vizualizací dne, který na nás čeká, či zvědomování si procesu běžných aktivit jako je vstávání, jezení, či večerní hygiena. K rozvoji našich kognitivních schopností lze v neposlední řadě přispět prostřednictvím pravidelných setkávání se známými, přáteli a rodinou a offline zábavou. Offline zábava přitom může zahrnovat např. čtení papírových (namísto elektronických) knih, každodenní řešení hádanek, hraní paměťových her, či prostá návštěva hudebního koncertu, či divadelního představení. (Shanmugasundaram a Tamilarasu 2023)

Školení v mediální gramotnosti a digitálních dovednostech

Naše dosavadní znalosti, zkušenosti a návyky v oblasti digitálních technologií je dobré dále analyzovat a rozšiřovat, což umožňuje nesčetně mnoho nabízených školení v mediální gramotnosti a digitálních dovednostech. Volně a navíc v českém jazyce dostupná školení je přitom možné nalézt např. na webových stránkách JSNS.cz (online školení), či akademiemedialnigramotnosti.cz (offline školení).

Závěr

Digitální technologie proměnily způsob, jakým žijeme, pracujeme a komunikujeme. Používání těchto nástrojů pro nás nepochybně znamená řadu výhod, jejich negativní vliv na náš mozek a naše kognitivní funkce, podložený výzkumy, bychom však ve svém vlastním zájmu neměli ignorovat. V rámci digitální evoluce je vhodné neustále hledat rovnováhu mezi naším online a offline životem. Formulovaná doporučení k tomu mohou být jistým vodítkem. Tato doporučení mohou snížit přetížení a zmírnit, či někdy dokonce zcela zamezit nesprávné funkčnosti kognitivních funkcí v důsledku častého využívání digitálních technologií. Je však důležité mít stále na paměti, že každý lidský organismus je unikátní, a tím pádem je unikátní také skutečný dopad digitálních technologií na něj.

Reference

1. Aïmeur, E., Amri, S. a Brassard, G., 2023. Fake news, disinformation and misinformation in social media: a review. Social Network Analysis and Mining, roč. 13, s. 30. Dostupné z: 10.1007/s13278-023-01028-5.  [cit. 2024-05-18].  
2. ami:digital. 2023. Online. amidigital.cz. Dostupné z: https://amidigital.cz/. [cit. 2024-05-11].
3. Cain, M. S., Leonard, J. A., Gabrieli, J. D. a Finn, A. S., 2016. Media multitasking in adolescence. Psychonomic Bulletion & Review, roč. 23, s. 1932–1941. Dostupné z: 10.3758/s13423-016-1036-3. [cit. 2024-05-18].  
4. Cajochen, C., Frey, S., Anders, D., Späti, J., Bues, M., Pross, A a spol., 2011. Evening exposure to a light-emitting diodes (LED)-backlit computer screen affects circadian physiology and cognitive performance. Journal of Applied Physiology, roč. 110, s. 1432–1438. Dostupné z: 10.1152/japplphysiol.00165.2011. [cit. 2024-05-18].   
5. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (ČSÚ). 2022. Online. czso.cz. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnich-technologii-v-domacnostech-a-mezi-osobami-2022. [cit. 2024-05-11].
6. Dahmani, L. a  Bohbot, V. D. 2020. Habitual use of GPS negatively impacts spatial memory during self-guided navigation. Scientific Reports, roč. 10, s. 6310. Dostupné z: 10.1038/s41598-020-62877-0. [cit. 2024-05-13].
7. Duke, É. a Montag, C., 2017. Smartphone addiction, daily interruptions and self-reported productivity. Addictive Behaviors Reports, roč.  6, s. 90–95. Dostupné z: 10.1016/j.abrep.2017.07.002. [cit. 2024-05-17].
8. Eppler, M. J. a Mengis, J., 2004. The concept of information overload: a review of literature from organization science, accounting, marketing, MIS, and related disciplines. The Information Soiety, roč. 20, s. 325–344. Dostupné z: 10.1080/01972240490507974.  [cit. 2024-05-13].
9. Hysing, M., Pallesen, S., Stormark, K. M., Jakobsen, R., Lundervold, A. J. a Sivertsen, B., 2015. Sleep and use of electronic devices in adolescence: results from a large population-based study. BMJ Open 5, e006748. Dostupné z: 10.1136/bmjopen-2014-006748. [cit. 2024-05-18].   
10. Chen, H., Dong, G. A  Li, K., 2023. Overview on brain function enhancement of Internet addicts through exercise intervention: based on reward-executiondecision cycle. Frontiers. Psychiatry,  14, 1094583. Dostupné z: 10.3389/fpsyt.2023.109 4583.  [cit. 2024-05-17].  
11. Chiesa, A., Calati, R. a Serretti, A., 2011. Does mindfulness training improve cognitive abilities? A systematic review of neuropsychological findings. Clinical Psychology Review, roč. 31, s. 449–464. [cit. 2024-05-18].
12. Iqbal, S. T. a Horvitz, E., 2007. “Disruption and recovery of computing tasks: field study, analysis, and directions,” in Proceedings of the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems (New YorK, NY: acm), Dostupné z: 10.1145/1240624.1240730. [cit. 2024-05-11].
13. Janis, I. L., 1972. Victims of Groupthink: A Psychological Study of Foreign-Policy Decisions and Fiascoes. Boston, MA: Houghton Mifflin. [cit. 2024-05-17].
14. Junco, R. a Cotten, S. R., 2012. No A 4 U: the relationship between multitasking and academic performance. Computers & Education, roč. 59, s. 505–514. Dostupné z: 10.1016/j.compedu.2011.12.023. [cit. 2024-05-18].  
15. Kanai, R., Bahrami, B., Roylance, R. a Rees, G., 2012. Online social network size is reflected in human brain structure. PROCEEDINGS OF THE ROYAL SOCIETY B BIOLOGICAL SCIENTCES, roč.  279, s. 1327–1334. Dostupné z: 10.1098/rspb.2011.1959. [cit. 2024-05-13].
16. Loh, K. K. a  Kanai, R. 2014. Higher media multi-tasking activity is associated with smaller gray-matter density in the anterior cingulate cortex. PLOS ONE 9, e106698. Dostupné z: 10.1371/journal.pone.0106698.  [cit. 2024-05-12].
17. Lin, Y. H., Lin, Y. C., Lee, Y. H., Lin, P. H., Lin, S. H., Chang, L. R. a spol., 2015. Time distortion associated with smartphone addiction: identifying smartphone addiction via a mobile application (App). Journal od Psychiatric Research, roč. 65, s. 139–145. Dostupné z: 10.1016/j.jpsychires.2015.04.003.  [cit. 2024-05-17].  
18. Mark, G., Iqbal, S. a Czerwinski, M., 2017. How blocking distractions affects workplace focus and productivity in Proceedings of the 2017 ACM International Joint Conference on Pervasive and Ubiquitous Computing and Proceedings of the 2017 ACM International Symposium on Wearable Computers (New York, NY: ACM), s. 928–934. Dostupné z: 10.1145/3123024.3124558. [cit. 2024-05-17].  
19. Mindfulness Club. 2023. Online. mindulnessclub.cz.  Dostupné z: https://mindfulnessclub.cz/mindfulness/. [cit. 2024-05-11].
20. Oberauer, K., 2019. Working memory and attention – a conceptual analysis and review. Journal of cognition, roč. 2, s. 36. Dostupné z: 10.5334/joc.58. [cit. 2024-05-11].
21. Oulasvirta, A., Rattenbury, T., Ma, L. a Raita, E., 2012. Habits make smartphone use more pervasive. Personal and Ubiquitous Computing, roč. 16, s. 105–114. Dostupné z: 10.1007/s00779-011-0412-2. [cit. 2024-05-11].
22. Pariser, E., 2011. The Filter Bubble: What the Internet is Hiding from You. London: Penguin. Dostupné z: 10.3139/9783446431164. [cit. 2024-05-17].
23. Paulus, M. P., Squeglia, L. M., Bagot, K., Jacobus, J., Kuplicki, R., Breslin, F. J., a spol., 2019. Screen media activity and brain structure in youth: evidence for diverse structural correlation networks from the ABCD study. NeuroImage, roč. 185, s. 140–153. Dostupné z: 10.1016/j.neuroimage.2018.10.040. [cit. 2024-05-18].   
24. Rosen, L. D., Carrier, L. M. a Cheever, N. A., 2013a. Facebook and texting made me do it: media-induced task-switching while studying. Computers in Human Behavior, roč. 29, s. 948–958. Dostupné z: S0747563212003305?via%3Dihub. [cit. 2024-05-18].
25. Shanmugasundaram, M. a Tamilarasu A., 2023. The impact of digital technology, social media, and artificial intelligence on cognitive functions. Frontiers in Cognition.
26. Sibley, B. A. a Etnier, J. L., 2003. The relationship between physical activity and cognition in children: a meta-analysis. Pediatric Exercise Science, roč. 15, s. 243–256. Dostupné z: 10.1123/pes.15.3.243. [cit. 2024-05-18].   
27. Sparrow, B., Liu, J. a Wegner, D. M., 2011. Google effects on memory: cognitive consequences of having information at our fingertips. Science, roč.  333, s. 776–778. Dostupné z: 10.1126/science.1207745. [cit. 2024-05-13].
28. Sweller, J. 1994. Cognitive load theory, learning difficulty, and instructional design. Learninig and Instruction, roč. 4, s. 295–312. Dostupné z: 10.1016/0959-4752(94)90003-5.  [cit. 2024-05-13].
29. Thornton, B., Faires, A., Robbins, M. a Rollins, E. 2014. The mere presence of a cell phone may be distracting implications for attention and task performance. Social Psychology, roč. 45, s. 479–488. Dostupné z: 10.1027/1864-9335/a000216.  [cit. 2024-05-13].
30. Ward, A. F., Duke, K., Gneezy, A. a Bos, M. W., 2017. Brain drain: the mere presence of one’s own smartphone reduces available cognitive capacity. Journal od Association for Consumer Research, roč.  2, s. 140–154. Dostupné z: 10.1086/691462. [cit. 2024-05-13].