Internet, volně dostupný zdroj informací
Internet, jednotné místo pro shromažďování a hledání informací, které jedinec poptává. Nejprve fungoval v relativně jednoduché podobě, což bylo podmíněno i úrovní technologické vyspělosti doby, ale i strukturou denního fungování, do které se jakákoli forma digitalizace velmi špatně implementovala. Postupem času se leccos změnilo, rozmanitá prostředí průmyslu, státního aparátu a individuální potřeby se v oblasti práce a využívání dat rychle zlepšily a dnes si internet defacto monopolizoval roli rádce a pomocníka v jakékoli aktivitě, ve které se jedinec necítí silně a potřebuje asistenci.
Například v přítomnosti na sebe veškerou pozornost strhnula umělá inteligence, která je velkým fenoménem hned z několika důvodů. ChatGPT 4 dokáže odpovídat na velmi komplexní dotazy internetových tazatelů a následně se z nich učit. To samo o sobě by bylo fantastické, oříškem ovšem je, že tvůrci a odborníci na umělou inteligenci nedokáží plně vysvětlit, jak přesně to umělá inteligence provádí. A tato neznalost plodí určitou nejistotu, která následně vytváří otázky spojené s kybernetickou bezpečností, etikou, obecně možností zneužití k negativním a ilegálním aktivitám. Ať už je dost možná neexistující odpověď, která leží v pomyslném průniku všech možných debatovatelných oblastí této problematiky jakákoli, ChatGPT 4 a obecně umělá inteligence je jednou z technologicko-informačních odpovědí, které internet a jeho mravenci dělníci poskytli na otázku informačních potřeb účastníka tohoto datového víru.
Další odpovědí na jinak ferální turbulenci dat byly snahy o ucelená, organizovaná střediska jednoduše přístupných, a dle specifického filtru, tříditelných dat. Výsledkem jsou databáze, různé formáty textových a datových souborů a editorů, algoritmy, které řadí výsledky vyhledávání dle relevance, webové stránky a mnoho dalších… Jednou z těch spíše konvenčnějších odpovědí na lidskou touhu a potřebu za poznáním je encyklopedie Britannica.
Tento článek popisuje, kdy a kde encyklopedie vznikla, jak se formovala a co ji vedlo k digitalizaci, co se v této online encyklopedii nachází, jak se v ní orientovat, jaké jsou její kladné stránky a nedostatky a jak informace, které poskytuje využít ať už pro svoje osobní potřeby, anebo pro účely zlepšení konkurenceschopnosti subjektu na trhu práce a zakázek.
Britannico, čtenář – čtenáři, Britannica
Britannica, celým názvem Encyclopædia Britannica, je anglicky psaná encyklopedie, kterou vydává od 18. století společnost Encyclopædia Britannica Inc. Edice z roku 2010 byla poslední tištěnou verzí, která obsahovala na 32 svazků, 32 640 stránek a měla více než 4 000 přispěvatelů z akademické obce. Největším konkurentem této encyklopedie, nebo spíše největším konkurentem každé přirozeně tištěné encyklopedie se stala internetová encyklopedie Wikipedia, která má daleko více článků a pokrytých témat než Britannica. Jorge Cauz, prezident Encyclopædia Britannica Inc. věří, že konkurenceschopnost Britannicy oproti Wikipedii leží v prestižnosti a legitimnosti zdrojů, které encyklopedie používá pro své příspěvky a důvěrou a kvalitou, kterou k sobě britannica spjala za celou svoji historii. “Máme velmi odlišné hodnoty. Britannica musí být menší. Nemůžeme se zabývat každou kreslenou postavičkou, nemůžeme se zabývat každým milostným životem každé celebrity. Ale musíme být alternativou, kde na faktech skutečně záleží. Britannica nebude moci být tak rozsáhlá, ale bude vždy věcně správná.” – Jorge Cauz[1]. Je to zároveň nejdéle tištěná anglicky vydávaná encyklopedie, jejíž papírová éra trvala na celých 244 let.[2]
Historie
Svým historickým původem spadá do období skotského osvícenství, kdy ve stejné době v Edinburghu Adam Smith psal Bohatství Národů nebo Sir Walter Scott své novely. V letech 1815-1824 mezi hlavní akademické přispěvatele patřili Thomas Young, Thomas Malthus, David Ricardo, James Mill a Sir Walter Scott.
Po přestěhování sídla společnosti do Chicaga ve 30. letech 20. století začala encyklopedie procházet neustálými revizemi a v roce 1938 vyšlo první vydání Britannica Book of the Year. William Benton, pozdější americký senátor, vedl společnost od roku 1943 až do své smrti v roce 1973. Během této doby společnost vydala inovované patnácté vydání Britannicy. Do 90. let 20. století Encyclopædia Britannica, Inc. vydávala nebo pracovala na encyklopediích a dalších vzdělávacích materiálech v Japonsku, Koreji, Číně, na Tchaj-wanu, v Itálii, Francii, Španělsku, Latinské Americe, Turecku, Maďarsku, Polsku a jinde. Britannica byla v počátcích vedoucí společností v oblasti elektronického publikování a nových médií. V roce 1981 byla na základě dohody se společností Mead Data Central vytvořena první digitální verze Encyclopædia Britannica pro službu Lexis-Nexis. Britannica také v roce 1989 vytvořila první multimediální encyklopedii na CD-ROM, Compton’s MultiMedia Encyclopedia. V roce 1994 společnost vyvinula Britannica Online, první encyklopedii pro internet, která zpřístupnila celý text Encyclopædia Britannica po celém světě.[2]
Domovská stránka
Stránka je volně dostupná z https://www.britannica.com/. Při vstupu na domovskou stránku se zobrazí úvod, ve kterém se prezentují nejrůznější témata a aktuální informace, které by mohly návštěvníka zajímat. Header stránky obsahuje slovník, kvízy, peníze a video a pod možností prohlížet ještě další. Následuje vyhledávací pole, do kterého lze zadávat klíčová slova autory či přímo názvy článků. O něco níže následují vybrané kategorie: zábava a popkultura, geografie a cestování, zdraví a medicína, sociální témata a život, literatura, filosofie a náboženství, politika, právo a vláda, věda, sport a volný čas, technologie, umění a jako poslední světová historie. Po headeru začíná obsah stránky, kterým je aktualita, v tomto případě korunovace krále Karla III.
Po aktualitách následuje seznam populárních témat na Britannice.
Po populárních tématech se na Britannice prezentují novinky.
Chce-li uživatel navštívit jednu konkrétní kategorii, může si v headeru zvolit jakou chce, popřípadě kliknout v headeru na prohlížet a vybrat si kategorii. Pro názornost vybírám téma věda.
Kategorie
Zde si uživatel podobně jako v headeru domovské stránky vybírá podkategorie jako astronomie, biologie, ptáci, plazi a jiní obratlovci, brouci, měkkýši a jiní bezobratlí, chemie, nauka o planetě, geologická doba a fosílie, prostředí, savci matematika, rostliny a fyzika. Vyberu-li si podkategorii matematika, zobrazí se mi hned několik různých oblastí matematiky.
Od teorie čísel až po matematika Blaise Pascala podkategorie nabízí širokou škálu článků. Vyberu si pro názornost teorii čísel.
Článek
Obsah článku je členěn na obsah, užitečná fakta a shrnutí, kvízy a další. V části další je možné najít více článků spojených s tímto tématem, další četbu, přispěvatele a historii článku. Zajímá mě, kdo přispěl informacemi.
Patrně není hlavním přispěvatelem editorský tým Britannicy, ale pan William Dunham, nicméně je zde i seznam sekundárních přispěvatelů. Chci se o panu Dunhamovi dozvědět více, a tak si rozkliknu jeho jméno.
Profil přispěvatele
Kliknutí mi zobrazilo jeho profil, kde vidím jeho umístění, zaměstnání a kariéru a posledně oblasti, ve kterých je hlavním či sekundárním přispěvatelem.
Ve footeru stránky si uživatel může do textového pole zadat svůj email, na který mu budou chodit novinky, nabídky a informace, které Encyclopædia Britannica zasílá svým odběratelům. Je zde i umístěn seznam sociálních sítích, na kterých encyklopedie působí a to na: Facebooku, Twitteru, Youtube, Instagramu a Pinterestu.
Features
Britannica nabízí třídění nejen podle nastavených kategorií, ale i podle takzvaných Features. V podstatě se jedná o rubriky, ale je mezi nimi i část Podcasts.
Rubrika
Mou pozornost zaujala rubrika Demystified, a tak ji pro názornost zvolím.
Rubriku jde očividně členit podle již zmíněných nastavených kategorií jako jsou věda apod. Rubrika sama o sobě nabízí několik článků, které zaujmou návštěvníka encyklopedie relativně jednoduše, neboť se domnívám, že alespoň o jednom nabízeném tématu již člověk slyšel. V mém případě diskuse o tom, zda poslech klasické hudby pro prenatální dítě zvyšuje jeho inteligenci. Na tento článek se podívám.
Článek je atraktivní jednak konkrétností a zároveň simplicitou tématu, je krátký a poskytuje dobře strukturovanou informaci, kterou sečtělý čtenář hledá, respektive nejedná se o jakoukoli formu clickbaitu. Článek má svou audio verzi, kterou si může uživatel dle potřeby pustit.
New features
Britannica, krom Features, o kterých jsme se o odstavec výše bavili, prezentuje i New Features, ve kterých má například Student Portal nebo Covid-19 portal, které poskytují stálé relevantní a informace na tato témata. Zejména Student Portal, který funguje jako zdroj legitiminích citovatelných informací pro účely různých akademických prací.
Student Portal
Jakožto studenta mě zaujal Student Portal. Podívejme se tedy na něj detailněji.
Tento segment široce pokrývá klíčová témata jako historie, vláda, literatura, klimatologie a mnoho dalších.
Positiva a negativa encyklopedie
Osobně jsem primárně uživatel Wikipedie, která vždy uspokojila moji informační potřebu. Nicméně při psaní této práce jsem se rozhodl, že začnu hledat primárně na Britannice a nepochodím-li zde, zkusím ostatní zdroje. Encyklopedie je velmi přehledně členěna, na své kategorie, features a další. Nabídka kvízů, podcastů a audioverzí různých článků je něco, čím se může pyšnit jen málo stránek, které se zabývají informační činností. Dále standard erudovaného autora článků, čtivost, věcnost a fact-checking je něco, v čem má za mě Britannica monopol na kvalitu a důvěru, který si vydobyla svou stabilní několikasetletou kvalitou a tradicí. Dále sledování aktuálního dění ve světě, které autoři velmi dobře popisují, popřípadě glosují, umožňuje čtenáři substituovat encyklopedii za kvalitní noviny.
Co se negativ týče, jak již zmínil sám prezident společnosti, Britannica má v porovnání s internetovou konkurencí nevýhodu mále kvantity článků. Nemyslím si, že toto negativum se může nějak výrazně projevit, poptává-li uživatel pouze akademická témata. Ovšem pokud v Britannice uživatel hledá témata, která úplně nespadají do akademické oblasti, riziko nenalezení informace je značné. V poslední řadě potenciální problém jazykové bariéry encyklopedie. Britannica je exkluzivně anglicky psaná encyklopedie a i přesto, že angličtina je hlavní světový jazyk, uživatel, jehož mateřským jazykem není angličtina čelí riziku špatného překladu od internetových překladačů. Tento problém však vnímám jako naprosto marginální.
Encyclopædia Britannica v Competitive Intelligence
V rámci tématu Competitive Intelligence bych chtěl sdělit pár mých myšlenek ohledně toho, jak tuto encyklopedii využít pro zlepšení konkurenceschopnosti pomyslné firmy na trhu.
Co si myslím, že je velmi dobrý směr rozvoje konkurenceschopnosti je možnost zobrazení profilu autora a ostatních přispěvatelů a v případě potřeby se pokusit je soukromě kontaktovat s nabídkou spolupráce v oblasti, ve které přispěvatel působí a zvýšit tak kvalitu práce firmy.
Dalším způsobem, jak využít encyklopedii pro rozvoj na trhu zakázek je vytvořit článek o činnosti, působení, historii a filosofii firmy. Takový článek jednak zvyšuje legitimnost firmy, neboť se pomyslně veze na vlně prestiže, kterou Britannica má. Zároveň by článek fungoval i jako jistá forma reklamy společnosti, která zvyšuje šance na kontaktování firmy se žádostí o její služby.
Určitě bych sledoval populární témata na Britannice a ostatních mainstream internetových médiích a našel-li by se nějaký společný průnik, uzpůsobil bych mu, alespoň krátkodobě náplň práce firmy. Například: Firma podniká se 3D tiskárnami a obvykle tiskne součástky do různých strojů. Pokud by firma věděla, že trendem internetových médií jsou například horoskopy, mohla by se svými volnými výrobními kapacitami zaměřit na výrobu merche tematicky spojeného s každým horoskopem. Ovšem je zde velké množství dalších proměnných typu: Má firma volné kapacity? Je opravdu poptávka po tomto trendu taková, aby se vyplatila přes výrobní náklady? Každopádně si myslím, že toto uvažování je legitimní způsob uvažování pro práci s dostupnými daty.
Závěr
Mým cílem bylo vybrat si internetový informační zdroj, vytvořit k němu menší analýzu, možnosti uplatnění v Competitive Intelligence a následně report. Vybral jsem si Britannicu a domnívám se, že jsem mě šťastnou ruku. O encyklopedii se díky její pestrosti, strukturovanosti a velmi bohaté historii psalo v podstatě samo. Zároveň práce rozšířila i moje vědomosti a ukázala mi nové možnosti práce s informacemi. Popsal jsem, jak se v encyklopedii orientovat, jak je možné třídit články dle kategorií a jaké další užitečné možnosti nabízí. Shrnul jsem její kladné a záporné stránky a zamyslel se nad jejími možnosti uplatnění pro zlepšení konkurence schopnosti subjektu na trhu práce. Osobně chci Britannicu vřele doporučit jako kvalitní zdroj informací a apelovat na její primarizování jakožto encyklopedické internetové literatury, neboť tak sám učiním.
Zdroje
[1]BOSMAN, Julie, [b.r.]. After 244 Years, Encyclopaedia Britannica Stops the Presses – The New York Times [online] [vid. 2023-05-07]. Dostupné z: https://archive.nytimes.com/mediadecoder.blogs.nytimes.com/2012/03/13/after-244-years-encyclopaedia-britannica-stops-the-presses/
[2]THE EDITORS OF ENCYCLOPAEDIA BRITANNICA, 2006. Encyclopædia Britannica, Inc. Corporate Site [online] [vid. 2023-05-07]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20061020084752/https://corporate.britannica.com/company_info.html#top
Seznam obrázků
Obrázek 1, domovská stránka Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 2, domovská stránka Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 3, domovská stránka Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 4, Science stránka Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 5, Mathematics stránka Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 6, Mathematics stránka Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 7, Contributors stránka Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 8, Author profile stránka Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 9, footer Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 10, Features stránka Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 11, Rubriky Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 12, Rubriky Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 13, New Features Britannicy, zdroj: autor
Obrázek 14, Student Portal Britannicy, zdroj: autor
