Pondělí, 1 září, 2025
Domů Blog Stránka 3

Prompt Engineering v CI: 5 způsobů využití ChatGPT

0
Využití techniky prompt engineering v ChatGPT v rámci Competitive Intelligence

Ve světě, který je stále více propojený a závislý na digitálních technologiích, hrají data a informace klíčovou roli při rozhodování a budování konkurenční výhody. Umělá inteligence, a zejména large language modely a generativní modely jako ChatGPT, se staly mocnými nástroji nejen pro běžné uživatele, ale i pro firmy, které chtějí efektivněji analyzovat a interpretovat tržní prostředí. Mezi těmito technologiemi získává stále větší pozornost metoda známá jako prompt engineering – efektivní způsob optimalizace vstupních informací, který zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu výstupů generativních modelů.

Tento článek se zaměřuje na konkrétní využití této inovativní metody v oblasti Competitive Intelligence. Výsledkem je nejen zefektivnění a automatizace některých procesů, ale také nový pohled na to, jak mohou firmy využít AI k predikci trendů, analýze dat a získávání strategických insightů. Zároveň ukazuje, že kvalitní a cílené prompty mohou proměnit ChatGPT v účinný nástroj pro podporu rozhodování, čímž posouvají možnosti využití generativní AI na novou úroveň.

Co je Competitive Intelligence?

Competitive Intelligence, CI, nebo také corporate intelligence a konkurenční zpravodajství, je dovednost získávat informace o konkurenci, zákaznících, trendech a dalších externích a interních faktorech ovlivňujících trh, a poté je analyzovat a využít k získání konkurenční výhody na trhu. 

Její hlavní význam pro firmu tkví hlavně v tom, že pomáhá firmám porozumět potencionálním příležitostem a nástrahám tržního prostředí, ve kterém se pohybují. Výstupy z analýzy získaných informací pomáhají v přípravě na budoucí změny trhu a podporují strategická rozhodnutí k nabytí konkurenceschopnosti. Využitelná je jak v taktické rovině, která je krátkodobá,  tak strategické rovině, která je dlouhodobější a potřebuje vhled do budoucna na identifikování hrozeb a příležitostí.

Za účelem získávání takových informací se využívají různorodé zdroje a různé metody, mezi které se řadí získávání dat z veřejně dostupných zdrojů (například finanční zprávy, webové stránky, výroční zprávy, sociální sítě), přímým monitoringem (například návštěva kamenných prodejen), dotazníky, interviews nebo z databází.

Competitive intelligence se dělí na několik oblastí dle hledaných informací:

  • Market Intelligence 
  • Customer Intelligence
  • Competitor Intelligence
  • Technological Intelligence
  • Product Intelligence

První z nich je Market Intelligence, která zahrnuje získávání a analyzování informací o trhu a tržním prostředí, což je zásadní pro identifikování příležitostí a hrozeb a přizpůsobení firemní strategie. S Market Intelligence také úzce souvisí Customer Intelligence, nebo-li zmapování a analýzy zákazníků na základě demografických informací a jejich spotřebního chování, a také s Competitor Intelligence, ve které jsou důležité informace o konkurentech – jejich finanční zprávy, profity, tržby a jakým způsobem fungují. 

Technology Intelligence dále pozoruje a analyzuje technologické trendy a inovace na trhu, jako jsou například využití umělé inteligence nebo blockchain.

Druhou je product Intelligence, zaměřenou na konkurenční produkty a služby, například jejich specifické vlastnosti a funkce, které by firma mohla implementovat i do své nabídky.

Trh a doba se ale konstantně dynamicky mění. Nejen samotný trh, ale i konkurenci je proto třeba takto monitorovat neustále, což může být za použití výše uvedených metod časově náročné. (Bloomenthal, 2022)

Co je to ChatGPT a jak funguje?

Po zadání otázky “Co je ChatGPT?” odpověděl LLM následovně:

ChatGPT byl vytvořen společností Open AI a spuštěn v roce 2022. Jedná se o generativní umělou inteligenci, což je nástoj, který uživatelům umožňuje získávat prostřednictvím AI také obrázky, text či videa. Jednoduše řečeno, je to chatbot umělé inteligence založené na modelu GPT-4, který zpracovává lidský jazyk díky technologii natural language processing a na jeho základě generuje odpovědi. (Helter, 2024)

Neel, A. (2023). The OpenAI logo is displayed on a computer screen

K produkování textu, kterému člověk rozumí, používá ChatGPT techniku deep learning, což znamená, že se snaží predikovat text, jako například další slovo, větu či celý odstavec a to podle dat, na kterých je trénovaný. 

Trénování zahrnuje nejdříve obecná data, což je proces známý jako pre-training, kdy je model vystaven obrovskému množství internetových dat. Zde je cílem naučit model statistické zvyky a vzory v lidské řeči, například pokud se v trénovacích datech vyskytuje věta „Nebe je…” následovaná slovem „modré”, model si tento vzor zapamatuje a slovo “modré” se naučí jako potenciální pokračování věty „Nebe je..” Poté také postupně složitější data a zaměřená na užší úkoly, což je poté proces zvaný fine-tuning. (Helter, 2024) (Crabtree, 2023)

Uživatel s chatbotem konverzuje prostředníctvím tzv. promptů nebo commands, neboli textových inputů či query, což jsou obvykle otázky či jasné instrukce, které ChatGPT poté zodpoví či zpracuje pomocí outputu, který je obvykle ve formě textu, ale také souboru či obrázku. (Coursera, 2024)

Způsob, kterým je uživatelův prompt napsán, zásadně ovlivňuje kvalitu odpovědi, kterou je nejen ChatGPT, ale i jakýkoliv jiný jazykový model, schopen vyprodukovat, což vedlo ke vzniku praktiky zvané Prompt Engineering.

Omezení ChatGPT

Hlavním současným omezením ChatGPT je jeho faktická nepřesnost. V některých případech jsou vygenerovaná data nepřesná a chybná, což může být způsobeno střetem několika zdroji s rozdílnými informacemi. (Uspenskyi, 2024) Nejlepším způsobem, jak se faktové nepřesnosti vyhnout, je ověřování podaných odpovědí s daty v reálném čase, s fakty, historickými trendy a názory expertů. (Robertson et al, 2024)

Starší verze GPT 3.5 nemá také přístup k nejnovějším informacím, proto je také velkým omezením neznalost informací po září roku 2021. Pro ChatGPT-4 je znalost dat značně omezená po dubnu současného roku 2024, placená verze ChatGPT-4o již dokáže prohledávat internet a uvádět přesné zdroje. Použití nejnovějších verzí jazykových modelů, použití placených verzí a specifikování referenčních zdrojů je proto částečným způsobem, jak se vyhnout vymyšleným informacím. V praktické interpretaci a kontextu competitive intelligence tato informace znamená, že je zbytečné ChatGPT využívat na sběr aktuálních či nejnovějších informací či sledování dynamiky trhu v reálném čase. (SOCI.AI, 2023)

Omezení je také v množství a různých typech dat, na kterých je trénován, zvláště v chápání širšího kontextu a biasech. (Sundberg & Holmström, 2024)

Prompt Engineering

Generování a psaní promptů obyčejným laickým způsobem nepřináší příliš inovativní a spolehlivé výsledky. Pro efektivnější přínos je třeba kreativní a systematický přístup. (Sundberg & Holmström, 2024)

Prompt Engineering (také prompt inženýrství nebo promptování) je technika psaní a tvoření promptů pro umělou inteligenci určitým způsobem za účelem zefektivnění využití jazykových modelů a zlepšení kvality dodávaných odpovědí. Částečně řeší výše uvedené problémy, které jsou nedostatek kontextu a bias.

Pro hlubší pochopení se dají použít principy konstruktivismu, založeném na teorii učení, znalostí a významu. Prompty by měly být konstruovány tak, aby jazykový model aktivně zapojily, tzn. nejlépe ne ve formě otázek či příkazů, ale vzbuzování myšlenek a promptů s otevřeným koncem, podporujícím kreativitu. Dalším principem je myšlenka toho, že v kontextu umělé inteligence předchozí uživatelova znalost velmi ovlivňuje dodaný output, proto je v rámci psaného promptu třeba dodat kontext individuálních problémů, které celý proces zefektivňují a dělají jej více relevantním.

Celou interaci je dobré brát jako kolaboraci člověka a umělé inteligence. Prompty jsou nápomocné jak firmám, tak člověku, který musí kriticky zhodnotit kvalitu dodaných odpovědí, a zároveň jazykovému modelu pomáhají lépe a přesněji dodávat odpovědi, zarámovat dodávané problémy a výzvy a navádět uživatele, jak je vyřešit. (Robertson et al, 2024)

Efektivní prompt by měl být jasný, přesný a dodat modelu dostatečný kontext, který je již uživateli znám, do kterého vygenerovanou odpověď zasadit. Je nutné ohraničit jasně problém či otázku, která bude v rámci promptu řešena. Doporučuje se také specifikování role, kterou v konverzaci ChatGPT zastává. (Coursera, 2024)

Samotná OpenAI Platform při konstrukci promptů doporučuje následujících 6 strategií:

  1. Psaní jasných instrukcí, například jak dlouhá má odpověď být a jakou formou, podání příkladů, specifikování postupných kroků v úkolu, stanovení role
  2. Reference, která minimalizuje chybovost ChatGPT, formou dokumentu či referenčního textu
  3. Úkol rozdělit do menších pod úkolů, které mají menší chybovost a procento errorů
  4. Dodat modelu dostatečný čas na odpověď
  5. Použití externích nástrojů, například na kódování
  6. Testování změn a iterace

Kritickou roli zde hraje již zmíněná evaluace a ověření dodaných informací, které předchází potencionálnímu rozšíření nepravdivých informací a biasu. Následně je třeba evaluovat i samotný prompt a jeho efektivitu, jak jazykový model na základě promptu odpověděl na otázky či problémy a jestli odpověď přinesla požadované odpovědi a insighty. Prompt engineering je z většiny iterativní proces, proto je hodnocení promptů je třeba dělat kontinuálně a zlepšovat jejich kvalitu. (Robertson et al, 2024)

Stavba promptů v ChatGPT

V následující části budou formou testování podávány ChatGPT prompty na stejné téma a se stejným cílem. Vybrané téma se z důvodu relevantnosti k práci úzce týká competitive intelligence a byla zvolena analýza konkurentů české banky AirBank, kterou provádí Competitive Intelligence analytik za účelem získání informací o konkurentech, jejích hlavních hodnotách (USP), zákaznických segmentech, na které se zaměřují, a jaký je jejich positioning v souvislosti s AirBank. Původní prompt, který bude formulován zcela běžnou formou, kterou by se zeptal běžný každodenní uživatel a poté iterován pro efektivnější a detailnější výsledek. Pro účely experimentování z prompty byla využita placená verze ChatGPT 4o.

Poté bude jak odpověď, tak původní prompt, podroben evaluaci na základě následujících kritérií:

  1. RelevantnostOdpovídá output na původní prompt a jak? Do jaké míry byl poskytnut kontext v původním promptu?
  2. PřesnostJsou odpovědi správné a ověřitelné? Jak moc byl prompt detailní v zadání úkolu?
  3. HloubkaDo jaké míry byl úkol splněn a odpověděl na všechny body otázky? Jaká je hloubka původního promptu?

Prompt 1

Prompt: “Who are the competitors of AirBank?”
Odpověď: 
“Air Bank, a Czech financial institution, faces competition from several banks operating within the Czech Republic. Notable competitors include:

Komerční banka: A major Czech bank offering a wide range of services in retail, corporate, and investment banking. Wikipedia

Raiffeisen Bank: Provides comprehensive banking services to individuals and businesses.

UniCredit: An international banking group with a significant presence in the Czech market.

Česká spořitelna: The largest Czech bank, offering extensive financial services.

Moneta Money Bank: A prominent retail and commercial bank in the Czech Republic.

These institutions offer similar banking products and services, creating a competitive environment in the Czech banking sector.”

Evaluace promptu

Původní prompt je přesný a jasně zadaný. Neobsahuje však žádný širší kontext otázky, ani detaily, jako například jaké informace má o konkurentech ChatGPT poskytnout. Prompt sám o sobě není hluboký a neposkytuje dostatečné informace o tom, jak odpověď strukturovat či z jakých zdrojů čerpat.

Evaluace odpovědi

Odpověď je relevantní pro zadaný prompt a identifikuje hlavní konkurenty banky AirBank v českém bankovním sektoru, což odpovídá otázce. Odpoveď je kompletní, ale díky neefektivitě promptu není vysvětleno jakým způsobem konkurenti AirBank konkurují. Přestože v původním promptu není specifikován žádný zdroj či reference, použil ChatGPT relevantní zdroje – například Tracxn, Owler a PitchBook.

Prompt 2

V první iteraci promptu byly přidány body z evaluace výše. Pro zvýšení obsahu informací a relevance bude přidán kontext a cíl úkolu, a to jak se každý konkurent váže k AirBank a dále více informací o jejich silných a slabých stránkách, hlavní hodnotě USP a jejich tržních segmentech, zároveň také informace o jejich positioningu. ChatGPT byla poskytnuta role Competitive Intelligence Analyst.

Prompt:
“You are a Competitive Intelligence (CI) Analyst. You are conducting an analysis of AirBank's position in the Czech banking sector to identify key competitors and assess their market strategies. As a CI Analyst, analyze AirBank's market. List the key competitors of AirBank in the Czech Republic, focusing on their target customer segments, unique selling propositions (USPs), and digital banking innovations. Provide insights into how these competitors position themselves in the market relative to AirBank.”
Odpověď:
“Air Bank, established in 2011 as part of the PPF Group, has rapidly grown into a prominent player in the Czech banking sector, serving over 1.2 million customers by the end of 2023. The bank distinguishes itself through a customer-centric approach, emphasizing simplicity and digital innovation. Notably, more than 972,000 customers utilize its mobile banking services, with a significant portion of new accounts and loan applications processed online.

In the competitive Czech banking landscape, Air Bank's primary competitors include:

1. Česká spořitelna
Target Customer Segments: As the largest bank in the Czech Republic, Česká spořitelna caters to a broad customer base, including individuals, small and medium-sized enterprises (SMEs), and large corporations.

Unique Selling Propositions (USPs): With a long-standing presence, the bank offers a comprehensive range of financial products and services, leveraging its extensive branch network to provide personalized customer service.

Digital Banking Innovations: Česká spořitelna has invested in digital platforms, offering internet and mobile banking services to enhance customer convenience.

2. Fio banka
Target Customer Segments: Fio banka appeals to cost-conscious customers, including individuals and businesses, seeking transparent and fee-free banking services.

Unique Selling Propositions (USPs): Known for its fee-free accounts and transactions, Fio banka positions itself as a bank for "normal people," emphasizing straightforward services without hidden charges.

Digital Banking Innovations: The bank provides robust online banking platforms, enabling customers to manage finances and investments seamlessly through digital channels.

3. MONETA Money Bank
Target Customer Segments: MONETA serves retail clients, entrepreneurs, and SMEs, focusing on providing accessible financial solutions across these segments.

Unique Selling Propositions (USPs): The bank emphasizes quick and flexible loan products, aiming to meet the dynamic needs of its diverse customer base.

Digital Banking Innovations: MONETA has developed advanced mobile and internet banking services, facilitating efficient online account management and transactions.

4. Komerční banka
Target Customer Segments: Komerční banka targets individuals, SMEs, and corporate clients, offering a wide array of banking and financial services.

Unique Selling Propositions (USPs): The bank focuses on comprehensive financial solutions, including investment and insurance products, catering to diverse client needs.

Digital Banking Innovations: Komerční banka has implemented digital tools like mobile banking apps and online platforms to enhance customer engagement and service delivery.

5. Raiffeisenbank
Target Customer Segments: Raiffeisenbank serves retail clients, SMEs, and corporate customers, emphasizing personalized banking experiences.

Unique Selling Propositions (USPs): The bank highlights its international expertise combined with local market knowledge, offering tailored financial solutions.

Digital Banking Innovations: Raiffeisenbank provides comprehensive digital banking services, including mobile applications and online banking, to facilitate convenient customer interactions.

Market Positioning Relative to Air Bank:

Air Bank differentiates itself through a strong focus on digitalization and customer-friendly services, appealing particularly to tech-savvy customers seeking straightforward banking solutions. Its competitors, while also investing in digital innovations, often leverage their extensive branch networks and comprehensive service offerings to attract a broader customer base. For instance, Česká spořitelna utilizes its long-standing market presence and wide range of services to maintain customer loyalty, whereas Fio banka competes on transparency and fee-free services, appealing to cost-sensitive clients. In summary, while Air Bank emphasizes simplicity and digital convenience, its key competitors adopt varied strategies, balancing traditional banking strengths with digital advancements to cater to their respective target segments.”

Evaluace promptu

Iterovaný prompt je více relevantní než předchozí. Lépe specifikuje úkol, roli a kontext. Zahrnuje všechny klíčové body, které jsou v analýze konkurence relevantní pro dodání kvalitní odpovědi.

Evaluace odpovědi

Odpověď je relevantní vzhledem k promptu a adresuje konkurenty AirBank, spolu s jejich segmenty, USP a pozicemi na trhu vzhledem k AirBank. Konkurence se nepatrně liší od předchozí odpovědi. Každý bod úkolu byl splněn a poskytuje detailnější informace než minulá odpověď. Jako zdroje byly citovány PPF Group, CB insights, Financial IT, PitchBook a Dun & Bradstreet.

Shrnutí

Odpověď je relevantní vzhledem k promptu a adresuje konkurenty AirBank, spolu s jejich segmenty, USP a pozicemi na trhu vzhledem k AirBank. Konkurence se nepatrně liší od předchozí odpovědi. Každý bod úkolu byl splněn a poskytuje detailnější informace než minulá odpověď. Jako zdroje byly citovány PPF Group, CB insights, Financial IT, PitchBook a Dun & Bradstreet.

ChatGPT v obou případech splnil očekávání a poskytl odpověď odpovídající zadanému promptu. V první odpovědi, která byla vytvořena na základě minimálního kontextu, nabídl stručný seznam hlavních konkurentů AirBank. Tato odpověď však postrádala dostatečnou hloubku a strukturu a nepřinesla žádné užitečné poznatky, které by mohly posloužit jako základ pro další analýzu. Pokud uživatel požadoval detailnější informace, například o hodnotách konkurenčních značek nebo jejich hlavních zákaznických segmentech, musel se na ně dodatečně doptat. Zdroje, které ChatGPT použil, zahrnovaly Wikipedii, což není vždy nejspolehlivější zdroj, zatímco ostatní použité zdroje byly důvěryhodnější.

Druhá odpověď, vytvořená na základě více specifikovaného promptu, byla výrazně efektivnější. Nabídla detailní informace o konkurentech AirBank, včetně jejich segmentů, hlavních hodnot a pozice na trhu vůči AirBank. Odpověď byla nejen strukturovanější, ale také lépe odpovídala požadavkům uživatele a přinesla relevantní a hlubší poznatky.

Kvalita druhé odpovědi zdůrazňuje, jak zásadní je konstrukce původního promptu a množství informací poskytnutých ChatGPT. Přesto je však nutné výstupy ověřit, což díky citovaným zdrojům, které ChatGPT poskytl, není složité. Tento proces ukazuje, že přesně definovaný prompt může zásadně ovlivnit kvalitu a užitečnost generovaných výstupů.

KritériumPrompt 1 (Obecný)Prompt 2 (Optimalizovaný)Zhodnocení
Cíl promptuIdentifikace konkurentů AirBankAnalýza konkurentů včetně USP, zákaznických segmentů a pozicePrompt 2 lépe specifikuje cíl a kontext.
Relevance odpovědiHlavní konkurenti vyjmenováni bez detailních informacíKonkurenční analýza s podrobnostmi o segmentech a strategiíchVýrazně lepší hloubka a užitečnost u Promptu 2.
Hloubka odpovědiPovrchní seznam konkurentůDetailní informace o konkurentech, včetně USP a pozicePrompt 2 přinesl strategicky relevantní data.
Přesnost odpovědiPoužití méně důvěryhodných zdrojů (např. Wikipedia)Lepší zdroje (PPF Group, PitchBook, CB Insights)Zdrojová základna Promptu 2 je spolehlivější.
Užitečnost pro CIOmezená, vyžaduje dodatečné dotazyUžitečné pro přímé aplikace v CI (po ověření informací)Prompt 2 lépe odpovídá požadavkům CI.
Výsledky testování promptů (vlastní zpracování, 2024)

Možnosti využití prompt engineering ChatGPT v Competitive intelligence

Jak již bylo řečeno, competitive intelligence je proces získávání, analyzování a následné interpretaci dat. V systémech competitive intelligence se jedná o 5 po sobě jdoucích aktivit – definování KIQs a KITs, sběr informací, analýzu informací, interpretaci informací a dodání.

Největší výhodu v analyzování dat poskytuje ChatGPT automatizováním repetitivních a složitých úkolů, mezi které se řadí například zdlouhavá analýza dat a na jejím základě tvoření reportů, umožňuje uživateli pracovat efektivněji a soustředit se na důležitější úkoly. (Wilhelm 2024)

Definování KIQs a KITs

Při definování KITs a KIQs lze využít ChatGPT pro dosažení inspirace a doporučení na to, na co se soustředit a jakými oblastmi se zabývat. Využitím prompt engineeringu je navíc možné dosáhnout relevantnějších výsledků, včetně formy témat, jejich délky a zaměření. (Linna, 2023)

V procesu získávání dat je také schopen asistovat při tvorbě výzkumu a výzkumných otázek, které přinesou byznysu reálný přínos. Využití lze najít například u sběru zákaznické zpětné vazby. (VIZOLOGI, 2023)

Zpracování dat

ChatGPT dokáže velmi zefektivnit práci s velkým množstvím textu a nebo dat, ať už formou souborů či odkazu na webovou stránku, například se zdroji pro competitive intelligence, jako jsou blogy, články a sociální média. Díky využití jazykového modelu lze nestrukturovaná data přeměnit v data strukturovaná. Sumarizací dat a textu dokáže ChatGPT ušetřit uživateli velké množství času. (Walton, 2023) (Linna, 2023)

Spojením s prompt engineeringem by navíc mohl uživatel dosáhnout přesnějších a významnějších výsledků specifikací již zmíněného a velmi potřebného kontextu, specifikace požadovaných výsledků, jejich formy a rozdělení úkolu na menší části. 

Evaluace dat a identifikace trendů

Data lze také pomocí ChatGPT evaluovat, ku příkladu při porovnávání firmy a jejích konkurentů na základě předem stanovených kritérií, jako jsou cíle, slabé a silné stránky a cenové strategie, a to v různých formách (prezentace, profily, report apod.).  V datech lze hledat skryté trendy, což může být užitečné při analýzách, kde je k dispozici velké množství dat, například při analýze cenových strategií konkurentů, analýze vlastních dat firmy ohledně jejích zákazníků a uživatelů a také predikci těchto trendů do budoucna (Walton, 2023).

V návaznosti na identifikaci trendů je ChatGPT také schopen poskytnout strategická doporučení a doporučené kroky do budoucna (Walton, 2023). Poskytnutím dostatečného kontextu ohledně firmy, včetně jejího popisu, jejích hodnot a jejích cílů do budoucnosti lze udělat strategická doporučení relevantnějšími, avšak by mělo sloužit hlavně pro inspiraci a hlavní rozhodnutí by mělo být na samotném uživateli.

Predikce

Díky prediktivní inteligenci ChatGPT mohou firmy identifikovat tržní změny rychleji a změny ve strategiích konkurentů, což umožňuje se na tyto změny lépe připravit či jim čelit (Linna, 2023). Zefektivněním promptu by také odpověď poskytnutých trendů a insightů nabyla hloubky a relevantnosti pro daný úkol či problematiku, kterou se uživatel v daném momentu zabývá, a poskytnutím zdrojového souboru s daty by se minimalizovala chybovost jazykového modelu.  

SWOT analýza využití ChatGPT v Competitive Intelligence

Na základě zjištěných informací ohledně ChatGPT a jeho využití v rámci Competitive Intelligence byla zpracována SWOT analýza.

Swot analýza využití ChatGPT v rámci competitive intelligence (Anna Perlíková)
SWOT analýza využití ChatGPT v rámci competitive intelligence (vlastní zpracování, 2024)

Závěr

Prompt engineering je klíčovou technikou, která může výrazně zlepšit efektivitu a kvalitu výstupů jazykového modelu ChatGPT. Prostřednictvím detailní analýzy a praktických experimentů bylo demonstrováno, jak i drobné úpravy promptů mohou přinést zásadní rozdíly v hloubce a relevanci generovaných odpovědí. Specificky v oblasti Competitive Intelligence se ukázalo, že správně navržené prompty umožňují nejen efektivnější sběr a analýzu dat, ale také poskytují firmám konkurenční výhodu díky rychlejšímu získávání insightů a identifikaci trendů.

Přesto je však nutné vzít v úvahu několik omezení tohoto nástroje. ChatGPT může produkovat nepřesné nebo neověřené informace, je omezen daty, na kterých byl trénován, a není schopen zcela pochopit kontext či nuance specifických situací. Navíc může být ovlivněn biasem v tréninkových datech.

Prompt engineering lze využít ve všech krocích procesu Competitive Intelligence – od definice klíčových otázek a sběru informací až po jejich analýzu a interpretaci. Avšak zásadní je, aby uživatelé brali výstupy ChatGPT spíše jako inspiraci a doplněk k jiným metodám, nikoli jako jediný základ pro strategická rozhodnutí. Insightům a zjištěním generovaným modelem je třeba přiřadit širší kontext, který může pochopit a interpretovat pouze člověk. Tímto přístupem lze nejen efektivně využít schopnosti generativní AI, ale také minimalizovat riziko špatných rozhodnutí založených na neověřených či nepřesných datech.

Použitá literatura

Bloomenthal, A. (2022). What is competitive intelligence? Investopedia. Retrieved November 29, 2024, from https://www.investopedia.com/terms/c/competitive-intelligence.asp

Coursera. (2024). How to write ChatGPT prompts. Retrieved from https://www.coursera.org/articles/how-to-write-chatgpt-prompts

Crabtree, M. (2023). What is ChatGPT? A chat with ChatGPT on the method behind the bot. DataCamp. Retrieved from https://www.datacamp.com/blog/a-chat-with-chatgpt-on-the-method-behind-the-bot

Esteban-Bravo, M., & Vidal-Sanz, J. M. (2021). Marketing research methods: quantitative and qualitative approaches. Cambridge University Press.

Hetler, A. (2024). ChatGPT. TechTarget. Retrieved from https://www.techtarget.com/whatis/definition/ChatGPT

Linna, G. (2023). The impact of ChatGPT on enterprise competitive intelligence systems. Information Systems and Economics, 4(9), 62–69. Retrieved November 29, 2024, from https://www.clausiuspress.com/article/9763.html

Robertson, J., Ferreira, C., Botha, E., & Oosthuizen, K. (2024). Game changers: A generative AI prompt protocol to enhance human-AI knowledge co-construction. Business Horizons. Retrieved November 29, 2024, from https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0007681324000533#bib16

SOCI.AI. (2023). ChatGPT limitations. Retrieved November 29, 2024, from https://www.soci.ai/knowledge-articles/chatgpt-limitations/

Sundberg, L., & Holmström, J. (2024). Innovating by prompting: How to facilitate innovation in the age of generative AI.

OpenAI. (n.d.). Prompt engineering: Evaluate model outputs with reference to gold standard answers. Retrieved from https://platform.openai.com/docs/guides/prompt-engineering#tactic-evaluate-model-outputs-with-reference-to-gold-standard-answers

Orhan, A., Benli V. F., & Castanho, R. A. (2020). Assessing the Systemic Risk Between American and European Financial Systems. Prague Economic Papers, 29(6), 649-971. https://doi.org/10.18267/j.pep.756

Uspenskyi, A. (2024). 15 common ChatGPT limitations and how to overcome them. Springs Apps. Retrieved November 29, 2024, from https://www.springsapps.com/knowledge/15-common-chat-gpt-limitations-and-how-to-overcome-them

Vizologi. (2023). The ultimate framework: Using ChatGPT for competitive intelligence. Retrieved  from https://vizologi.com/ultimate-framework-using-chatgpt-for-competitive-intelligence/?utm_source=chatgpt.com#Effective_Applications_of_ChatGPT_in_Navigating_the_World_of_Competitive_Intelligence

Walton, A. (2023). How to use ChatGPT as your low-cost competitive intelligence assistant (7 ways). Competitive Intelligence Alliance. Retrieved from https://www.competitiveintelligencealliance.io/how-to-use-chatgpt-for-competitive-intelligence-assistant/ (https://www.competitiveintelligenceall

Wilhelm, D. (2024). Unlocking business growth with prompt engineering techniques. PCG. Retrieved  from https://pcg.io/insights/prompt-engineering-business-growth/

Wooldridge, J. (2020). Introductory Econometrics: A Modern Approach. Boston: Cengage

Zdroje obrázků

Ilgmyzin (2023). A green square with a white knot on it [Photograph]. Unsplash. Retrieved from https://unsplash.com/photos/a-green-square-with-a-white-knot-on-it-agFmImWyPso

Neel, A. (2023). The OpenAI logo is displayed on a computer screen [Photograph]. Unsplash. Retrieved from https://unsplash.com/photos/the-open-ai-logo-is-displayed-on-a-computer-screen-hZkOZGtlA5w

Virtuální zaměstnanci: Využití frameworků pro tvorbu AI agentů

0
artificial, technology, robot

Umělá inteligence dnes hraje podstatnou roli v každodenní činnosti rozsáhlého spektra pracovních pozic. Firmy dnes používají umělou inteligenci na zpracování každodenních úkolů nebo při utváření reportů, analýze dat a rovněž i pro efektivní sběr informací o konkurenci. Competitive Intelligence je disciplína zaměřená na systematický sběr, analýzu a interpretaci těchto informací za účelem podpory strategického rozhodování. S rostoucím množstvím dat se však tradiční manuální analýza a hodnocení dostupných dat přestává vyplácet, jelikož je časově, a tedy i finančně velmi nákladná. I tyto procesy mohou obsloužit virtuální zaměstnanci.

Řešit tento problém mohou AI agenti, kteří díky své schopnosti automatizovat sběr dat, analyzovat trendy, interpretovat výsledky a autonomně podnikat akce v reálném čase, tak nabízejí nové možnosti pro efektivní a rychlé získávání konkurenčních výhod.

Tato práce se zaměřuje na představení a porovnání vybraných frameworků pro tvorbu AI agentů a následně na konkrétní využití AI agentů pro potřeby analýzy konkurence. Moderní frameworky, jako jsou CrewAI, LangChain, LangGraph, AutoGen nebo Microsoft Semantic Kernel, poskytují nástroje pro tvorbu a orchestraci sofistikovaných AI agentů, avšak každý framework se mírně liší a poskytuje různé rozhraní a limitace pro práci s agenty.

Cílem je popsat fungování AI agentů, identifikovat a představit často používané frameworky pro jejich orchestraci, provést jejich porovnání a zhodnotit, jak by mohly být využitelné v kontextu CI a analýzy konkurence.

Metodologie

Pro účely této práce byla provedena analýza veřejně dostupných zdrojů, přičemž z velké části se jednalo o dokumentace k samotným frameworkům pro orchestraci AI agentů. Bylo vybráno několik frameworků, které jsou stručně představeny a zmíněny jejich silné a slabé stránky. V práci je dále zpracována kapitola, jak konkrétně mohou AI agenti pomoci při analýze konkurence. Tato metodologie postupuje v souladu s principy a etickými normami Competitive Intelligence, které nabízí principy systematického získávání informací z veřejně dostupných zdrojů.

1.     Výběr frameworků

Na základě rešerše odborných článků a dokumentace bylo identifikováno několik nejčastěji používaných frameworků pro tvorbu AI agentů: CrewAI, AutoGen, LangGraph a Akira AI. Tyto frameworky byly vybrány na základě jejich relevance, dostupnosti a schopností adaptace pro účely analýzy konkurence

2.     Sběr dat a rešerše

Rešerše odborných článků, blogů, technických zpráv, veřejných statistik od společností. Veškerý sběr dat probíhal v souladu s etickými principy Competitive Intelligence.

3.     Shrnutí přínosů

Na základě zjištěných informací z literární rešerše byly popsány způsoby, jak mohou AI agenti pomáhat při analýze konkurence.

Omezení metodologie

Vzhledem k etickým principům CI byla práce závislá na veřejně dostupných zdrojích. Dále je nutné zmínit, že se jedná o dynamicky rozvíjející se obor, tudíž některé informace mohou být již neaktuální či zastaralé. Některé použité zdroje vychází z názorů odborníků z praxe, tudíž mohou být neobjektivní. Stejně tak nebylo provedeno řádné otestování frameworků, ale práce vychází pouze z recenzí a zdokumentovaných funkčností jednotlivých nástrojů.

1 AI agenti jako virtuální zaměstnanci

AI agent neboli agent umělé inteligence, je systém či program, který dokáže samostatně vykonávat úkoly pro uživatele nebo jiný systém. Navrhuje vlastní pracovní postup a využívá dostupných nástrojů k dosažení předem stanoveného cíle. AI agenti disponují širokou škálou funkcí od zpracování přirozeného jazyka, rozhodování, řešení problémů nebo interakce s vnějším prostředím a následné provádění akcí (Komenchuk, 2024).

Agenti mohou být nasazeni v různých aplikacích a doménách společnosti, přes vývoj softwaru, zákaznickou podporu až po sběr dat pro potřeby Competitive Intelligence. Agenti využívají pokročilé techniky pro zpracování přirozeného jazyka za pomoci velkých jazykových modelů (LLM) pro interakci s uživatelem a vnějším prostředím (Gutowska, 2024).

Přes 64 % firem předpokládá, že využití AI zvýší produktivitu, přičemž 25 % společností aktuálně využívá AI kvůli nedostatku lidských zdrojů. V tomto ohledu mohou pomoci především AI agenti, kteří jsou daleko za virtuálními asistenty jako jsou Siri nebo Alexa. Společnosti by tak měly zvážit využití těchto nástrojů, jelikož je prokazatelné, že firmy, které tyto nástroje využívají, získávají konkurenční výhodu (Komenchuk, 2024).

1.1 Typy AI agentů

Agenti mohou být rozděleni do pěti tříd dle jejich schopností a typu využití (Komenchuk, 2024):

Simple reflex agents – nejzákladnější, reagují na vnější prostředí vzhledem k přednastaveným pravidlům

Model-based reflex agents – podobné chování jako u Simple reflex agents, avšak mají svůj vlastní model reality, podle kterého reagují

Goal-based agents – agenti jsou nakonfigurováni pro dosažení určitého cíle a samotný agent rozhoduje, jak ke splnění cíle dospěje

Utility-based agents – agent, který rozhoduje na základě maximalizace užitku a vybírá tu nejužitečnější variantu

Learning agents – jak samotný název napovídá, jedná se o samoučící se agenty, kteří rozšiřují své znalosti učením se z vnějšího prostředí. Využíváno například u spam filtrů.

V kontextu Competitive Intelligence a analýzy konkurence by pravděpodobně byl nejvhodnější Utility-based agent nebo Learning agent. U analýzy konkurence by Utility-based agent mohl posoudit různé konkurenty a jejich strategie a rozhodnout se pro nejlepší akce na základě maximálního užitku pro firmu v konkurenčním prostředí.

Learning agent by byl využitelný v případě, kde se podmínky a chování konkurence mohou rychle měnit, a je potřeba, aby systém dokázal reagovat a adaptovat se na nové informace.

1.2 Jak AI agenti fungují

Umělá inteligence a agenti na ní založeni, fungují za pomoci rozsáhlých jazykových modelů známých pod zkratkou LLM (large language model). Veškeré fungování, které agent poskytuje, tak vychází z dat, na kterých byl model natrénován. Na rozdíl od tradičních AI asistentů, mohou agenti v reálném čase využívat externí zdroje dat, nástroje nebo další agenty pro získání aktuálních informací. Výhodou AI agentů je jejich schopnost adaptace na uživatele nebo systém, který s ním pracuje. Na základě předchozí interakce je schopen se do určité míry přizpůsobit a poskytovat personalizovaný výstup vzhledem k historii interakcí.

AI agent potřebuje jasně definované cíle, které stanoví uživatel. Na základě toho si agent rozloží složitý úkol na menší dílčí kroky, pokud je to nutné. Pro jednoduché úkoly může reagovat iterativně bez předem vytvořeného plánu. Agenti získávají potřebné informace z externích zdrojů, jako jsou databáze, webové vyhledávače nebo API. Díky tomu mohou přizpůsobit svůj postup a aktualizovat svou znalostní bázi. AI agenti se zlepšují díky zpětné vazbě od uživatelů, jiných agentů a vlastním interním mechanismům (Gutowska, 2024).

AI agenti se trénují na obrovských množství dat. Data mohou být cokoliv relevantního pro službu, kterou má agent plnit – statistická data, zákaznické nákupy, návštěvnost webu, marketingové kampaně, příspěvky ze sociálních sítí konkurence a další. Poté agent nachází vzory v datech, které mu poskytují náhledy na to, jak věci fungují. Například zjistí, že konkurenti často spouštějí akce v určitých obdobích roku, jako jsou slevy během Black Friday nebo Vánočních svátků. Může také odhalit, že konkurenti mají silnou přítomnost na sociálních sítích nebo že určité produkty jsou populární v konkrétních geografických oblastech (Komenchuk, 2024).

Na základě těchto informací může AI agent automaticky generovat zprávy o výkonnosti konkurence, která shrnují jejich aktivity, cenové změny, marketingové kampaně nebo nové produkty a vytvářet grafy a vizualizace. Agent může také analyzovat sentiment zákazníků na sociálních médiích, což pomůže identifikovat silné a slabé stránky konkurence, a využít tyto informace k vylepšení vlastního produktu nebo služby.

Rozdíl AI agentů oproti AI chatbotům je shrnut v následující tabulce (Komenchuk, 2024):

AI agentAI chatbot
Autonomní vypracování úkolůVyžaduje uživatelský vstup
Může fungovat bez uživatelského rozhraníInterakce s uživatelem skrz UI nebo hlas
Provádí akce a rozhodnutíPoskytuje informace a odpovídá na dotazy
Více komplexní, vyžaduje rozsáhlý backendTypicky se odkazuje na knowledge base

Tabulka 1 – Porovnání AI agenta a AI chatbota (Komenchuk, 2024)

1.3 Proces tvorby AI agentů

Níže uvedený obrázek popisuje, jakým způsobem je možné vytvořit AI agenta vlastními silami a co vše je potřebné pro dosažení cíle. Proces začíná definováním potřebné funkcionality agenta, sběr a přípravy dat, vytvoření vývojářského týmu, zvolení technologií pro vývoj, tvorba agenta, testování a monitoring.

Obrázek 1 – 7 kroků, jak vytvořit AI agenta (Komenchuk, 2024)

Tento proces je složitý a není všem firmám dostupný. Firmy, které se nezabývají vývojem softwaru, nebo nemají dostatečný kapitál pro zadání takové zakázky jiné společnosti, by se potýkaly s problémem, že AI agenty nemohou využívat, jelikož budování vlastního AI agenta od základů je velmi nákladná záležitost, a ne vždy také úspěšná.

V dnešní době však existují frameworky, které poskytují prostředí pro tvorbu AI agentů bez nutnosti znalosti programování a vysokých pořizovacích nákladů. Díky těmto platformám dnes mohou společnosti bez rozdílu využívat agentů umělé inteligence, ať už se jedná o startup, nebo nadnárodní korporaci.

2 Frameworky pro tvorbu AI agentů

Framework pro tvorbu AI agentů je platforma, která je navržena pro tvorbu, trénování a správu AI agentů. Vytvoření agenti jsou programové entity, které samostatně vykonávají úkoly a učí se na základě interakcí s prostředím a vstupních dat. Díky tomu jsou AI agenti univerzální a mohou se přizpůsobit pro různé oblasti včetně potřebných funkcí Competitive Intelligence.

Klíčové funkce, které samotný framework pro tvorbu agentů poskytuje, jsou (Arya, 2024):

  • tvorba struktury agentů
    • struktury pro definování vnitřní organizace AI agentů, včetně jejich rozhodovacích procesů, paměťových systémů a schopností interakce
  • rozhraní pro komunikaci s vnějším prostředím
    • nástroje pro propojení agentů s jejich vnějším prostředím
  • systém pro správu a přiřazování úkolů
    • systémy pro definování, přiřazování a sledování plnění úkolů jednotlivými agenty
  • správa komunikačních protokolů
    • umožňující interakci mezi agenty i mezi agenty a lidmi nebo systémy
  • integrační nástroje
    • nástroje pro připojení agentů k externím zdrojům dat, API a jiným systémovým rozhraním
  • monitoring
    • dohled nad agenty a reportování splněných úkolů
  • škálovatelnost
  • znovupoužitelnost komponent
  • přístupnost
  • standardizace
  • a v neposlední řadě rychlejší vývoj agentů

Výhodou využití existujících frameworků je možnost znovupoužití předpřipravených komponent, snadná škálovatelnost nebo uživatelská podpora. Nejsou vyžadovány hluboké znalosti programování ani technické znalosti a obvykle jsou nižší pořizovací náklady. Nevýhodou naopak bývá závislost na daném frameworku třetích stran.

Následující text obsahuje stručné představení vybraných frameworků, které se řadí mezi jedny z nejznámějších a aktuálně nejpoužívanějších.

2.1 CrewAI

CrewAI je jedním z předních frameworků, který umožňuje uživatelům vytvářet poutavý obsah díky svým pokročilým schopnostem generování textu. Je to open-source Python framework navržen pro práci s AI agenty. Nabízí funkce jako je analýza sentimentu, modelování témat a optimalizace klíčových slov pro zvýšení relevance a účinnosti obsahu. Díky CrewAI je možné vytvořit i konverzační agenty pro zákaznickou podporu. CrewAI se právě nejvíce využívá v oblasti zákaznické podpory, platformy pro výuku jazyků, virtuálních terapeutů, tvorby marketingových kampaní nebo finanční analýzy.

Framework zahrnuje řadu nástrojů včetně webových vyhledávačů a jazykových modelů, které umožňují agentům interagovat s okolním světem, shromažďovat informace a jednat za účelem dosažení svých cílů (Arya, 2024).

Mezi hlavní funkčnosti, kterými CrewAI disponuje, patří (Pandit, 2024):

  • orchestrace agentů
  • role-based architektura – umožňuje přiřadit specifické role určitým agentům
  • flexibilní komunikace mezi agenty
  • integrace s mnoha nástroji
  • škálovatelnost
  • snadný vývoj

Obrázek 2 – Schéma CrewAI frameworku (Pandit, 2024)

Nevýhodou tohoto nástroje je jeho komplexnost, a tedy i náročnost naučení se práce s frameworkem. Podporuje však velké množství integrací s nástroji třetích stran. Jelikož se jedná o Python framework, je nutná alespoň základní orientace v tomto programovacím jazyce (Brennan, 2024).

2.2 AutoGen

V září 2023 byl vydán AutoGen – flexibilní open-source framework založený na Pythonu pro zakládání, konfiguraci a spolupráci AI agentů. O několik měsíců později bylo vydáno Autogen Studio, low-code rozhraní pro rychlé vytváření, testování a sdílení řešení mezi agenty. AutoGen Studio je postaveno na AutoGenu a přebírá jeho funkce a vlastnosti, přičemž poskytuje uživatelsky přívětivé a intuitivní rozhraní pro vytváření a přizpůsobení agentů s minimální nebo žádnou potřebou programování (Dibia, 2024).

Díky předpřipraveným komponentám výrazně snižuje dobu vývoje a podporuje rychlé prototypování i experimentování. Zároveň zajišťuje vysokou spolehlivost a flexibilitu při škálování od jednoduchých po složité systémy agentů. Hlavní výhodou AutoGenu je jeho multi-agentní komunikační struktura, která umožňuje spolupráci několika specializovaných agentů na řešení složitých problémů nebo provádění náročných úkolů. Tato schopnost zvyšuje adaptabilitu a umožňuje vytváření vysoce flexibilních a robustních systémů. AutoGen podporuje jak autonomní provoz agentů, tak jejich dohled člověkem, což zajišťuje univerzálnost použití v různých scénářích. AutoGen tak může sloužit jako komplexní nástroj pro průběžnou a detailní analýzu konkurence, který nejen šetří čas, ale zároveň poskytuje hlubší a přesnější vhled do konkurenčního prostředí.

Obrázek 3 – Flow spolupráce agentů na společném cíli (Aydin, 2024)

Autogen je open-source projekt, který má svůj projekt volně dostupný na portálu Github, kde má vysoké hodnocení a uživatelé mohou rovněž pokládat dotazy nebo reportovat problémy (Suard, 2024).

Jelikož je Autogen opět Python framework, při nevyužití Autogen Studio je nutná alespoň základní znalost Pythonu pro nastavení frameworku. Další nevýhodou je rovněž strmá učící křivka v porovnáním s jinými frameworky z důvodu robustnosti a dále složitější prvotní nastavení.

2.3 LangGraph

Jedná se o další AI agent framework, který se zaměřuje na vytváření škálovatelných, spolehlivých a agent-based systémů. LangGraph opět pro své agenty využívá LLM a software je vydáván pod licencí MIT. Je to uzlový a jeden z nejpopulárnějších AI frameworků pro tvorbu multi-agentů, kteří zvládají složité úkoly. Patří do ekosystému LangChain jako framework pro práci s agenty založený na grafech. S LangGraphem je možné vytvářet agenty pomocí uzlů a hran pro lineární, hierarchické a sekvenční pracovní postupy. Akce agentů jsou označovány jako uzly a přechody mezi těmito akcemi jako hrany (Aydin, 2024).

Díky LangGraph, nástavbě nad LandChain, můžeme díky znázorněným vztahům komponent pomocí grafu lépe spravovat funkce agenta. Společně s LangSmith nástrojem je možné agenty monitorovat a měřit jejich výkonnost (Kilpatrick, 2023).

Obrázek 4 – Příklad grafu agenta v LangGraph (Aydin, 2024)

Na rozdíl od CrewAI se ale jedná o low-level framework. Předpokládá se tedy složitější implementace než u CrewAI, na druhou stranu je zde větší prostor pro modifikace a přizpůsobení než u high-level frameworků, kde není taková svoboda při tvorbě agentů.

2.4 Akira AI

Akira AI je další z nástrojů, který poskytuje tvorbu AI agentů a jejich orchestraci. Nabízí přívětivé uživatelské rozhraní s možností kolaborativní práce mezi agenty a již předpřipravené šablony pro tvorbu pomocníků umělé inteligence. Svým způsobem se jedná o high-level framework, který je určen pro technicky méně zdatné uživatele. Klíčovou funkcí je prediktivní analýza, která umožňuje organizacím efektivně využívat velká data k identifikaci trendů a přijímání informovaných rozhodnutí.

Obrázek 5 – Diagram multi-agent systému (Gill, 2024)

Kromě toho Akira AI optimalizuje pracovní postupy analýzou procesů a odstraňováním úzkých míst, což vede ke zkrácení cyklů a vyšší provozní efektivitě. Tato kombinace technologií pomáhá podnikům lépe reagovat na výzvy a zlepšovat jejich výkon (Gill, Automating Workflows with Agentic AI: Techniques and Benefits, 2024). Oproti ostatním frameworkům vyžaduje dle dokumentace Akira AI nejmenší znalost programování.

3 Využití AI agentů pro analýzu konkurence

Provádět manuálně analýzu konkurence je v dnešní době zdlouhavý proces, který stojí firmy nemalé úsilí, velké finanční i časové náklady, a ne vždy analýza končí úspěšně. Je potřeba procházet velké množství dat a následně data analyzovat a vybrat z nich to podstatné. Technologické firmy dnes stále více využívají umělou inteligenci pro vývoj softwaru a podpůrných procesů, což je doloženo i několika nezávislými průzkumy (Taylor, 2024). Stejně tak může být umělá inteligence využita i pro potřeby Competitive intelligence, konkrétně pro analýzu konkurence.

AI agenti jsou schopni autonomně a bez nutnosti zásahu člověka monitorovat konkurenci, předpovídat trendy a vykonávat potřebné akce. Cílem CI je nejen informace sbírat, ale také je systematicky využít ve správnou chvíli. Zde mohou výrazně pomoci AI agenti, kteří mají definovaný úkol, který musí splnit a provádí ho v reálném čase, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Pro práci s AI agenty je vhodné využít již existující frameworky, z nichž jsou některé popsány v předchozí kapitole této práce. Následující text se věnuje oblastem, ve kterých mohou AI agenti pomoci při analýze konkurence.

3.1 Benefity AI agentů při analýze konkurence

Oproti lidským analytikům mají AI agenti nespočet výhod, které by jen stěží mohl člověk nahradit. Konkurenční výhodou je především cena za provoz agentů umělé inteligence v porovnání se sazbou analytiků a jiných specialistů.

Monitorování trhu 24/7: AI agenti neustále analyzují širokou škálu datových zdrojů, od zpráv po sociální sítě konkurentů, a dokáží tak zachytit i ty nejjemnější změny na trhu. Výhodou AI agentů oproti lidským zdrojům je, že umělá inteligence nikdy nespí a je možné analyzovat v reálném čase i konkurenci, která podniká v jiném časovém pásmu, který se vylučuje s místní standardní pracovní dobou.

Identifikace trendů ve velkém rozsahu: AI asistenti jsou schopni odhalit vzory a trendy, které by mohli přehlédnout lidští analytici. Propojují různé informace, čímž odhalují skryté příležitosti nebo hrozby na trhu. Lidský analytik většinou tráví velké množství času na samotném utřídění myšlenek a dat, přičemž tento krok trvá umělé inteligenci jednotky sekund včetně nacházení vzorů.

Předpovědi založené na datech: Pomocí historických dat a analýzy současné tržní situace mohou AI agenti předvídat chování konkurence nebo tržní trendy, což firmám umožňuje reagovat dříve než ostatní. Agenti mohou okamžitě vyhotovit report nebo vykonat definované akce jako je třeba spuštění kampaně, snížení ceny nebo změna poskytovaného sortimentu. To stejné samozřejmě může udělat i člověk, ale reakční doba bude pravděpodobně o dost delší.

Personalizované výstupy: AI agenti mohou ze stejných dat generovat odlišné materiály a výstupy pro různé role napříč organizací a výstupy rovněž automaticky odeslat nebo umístit na požadované místo.

Okamžité reakce: Největším přínosem AI agentů je samozřejmě rychlost, která hraje klíčovou roli v digitálním světě. Jak říká známé rčení, že čas jsou peníze, tak v kontextu CI je výrazně znatelné.

Redukce lidského zkreslení: Lidský analytik může mít tendenci k selektivnímu vnímání informací. Správně navržení AI agenti mohou poskytovat objektivnější a přesnější analýzu tržního prostředí. AI agenti rovněž nerozhodují na základě subjektivních úsudků (RelevanceAI, 2024).

Gill na webu nástroje Akira AI, který se rovněž zabývá problematikou AI agentů a poskytuje jakýsi framework pro tvorbu agentů, publikovala porovnání tradiční analýzy konkurence a analýzy konkurence s využitím AI agentů. Následující tabulka zahrnuje srovnání několika vybraných aspektů (Gill, 2024):

AspektTradiční analýza konkurenceAnalýza konkurence s AI agenty
Zpracování datRuční a pomaléAutomatizované, v reálném čase možnost procesovat rozsáhlé datasety
Zdroje datPrůzkumy a historická dataHistorická data + real-time data (sociální sítě, blogy, média)
Generování přehledůČasto brzy zastaraléRychlejší reakce na změnu prostředí
Škálovatelnost procesuNáročné na zdroje (především lidské)Snadno škálovatelné automaticky (pouze další část softwaru)
Doba zpracováníVětšinou dlouhá vzhledem k náročnosti domény a množství datTéměř okamžitá
Analýza zákaznického sentimentuČasto založena na historicky nasbíraných datech, snadno může být neaktuálníMonitoring v reálném čase
Integrace s dalšími nástrojiV závislosti na používaných technologiích v organizaciČasto snadná integrace s ostatními systémy

Tabulka 2 – Srovnání vybraných aspektů analýzy konkurence bez a s využitím AI agentů (Gill, 2024)

3.2 Příklady využití AI agentů pro analýzu konkurence

Dle Gill může AI agent pomoci v mnoha oblastech analýzy konkurence, což je patrné i z tabulky rozdílů výše. Postup práce agenta se většinou skládá z činností, které mají definovanou určitou posloupnost – od získání dat, přes benchmarking, analýzu sentimentu, monitoringu až po samotný reporting (Takyar, 2024).

AI agenti mohou například pomoci s analýzou konkurence v bankovním sektoru následujícími aktivitami (Gill, 2024):

  • sledování trendů – AI agent monitoruje zprávy, reporty a publikace pro odhalení strategických kroků konkurence
  • sledování finančních výkazů – ať už se jedná o monitoring vývoje ceny na burze nebo samotného hospodaření bankovní instituce, agent dokáže informace v reálném čase získávat a zpracovávat
  • analýza sentimentu – AI agent sleduje uživatelské recenze a odhaluje, na co si uživatelé stěžují nebo naopak chválí u konkurence
  • sledování podílu na trhu – stejně jako u sledování finančních výkazů může agent monitorovat aktivity na trhu a přizpůsobit tomu své další kroky
  • monitoring spouštění nového produktu
  • web scraping
  • tvorba cenové strategie
  • analýza UX/UI konkurence
  • tvorba SWOT analýzy

Závěr

V dnešní době existuje nespočet frameworků pro práci s AI agenty a každým dnem se vyvíjí nové a vylepšují stávající. Veškeré zde zmíněné frameworky jsou pro základní používání téměř totožné, co se týče základních dostupných funkcí. Rozdíly mezi nimi určitě existují, avšak nejsou na první pohled patrné z dokumentací a veřejně dostupných zdrojů, ze kterých tato práce čerpá. Pro porovnání jednotlivých frameworků by pravděpodobně byla potřeba jednotlivé nástroje pečlivě otestovat a zhodnotit výstupy pro konkrétní úkoly. Pro experimentování s AI agenty však člověk neudělá chybu ani s jedním frameworkem, avšak záleží na konkrétních úkolech a schopnostech jedince. Není tedy úplně jednoduché pouze z otevřených dat určit, který framework je ten nejlepší a který naopak nejhorší. Každý nástroj má zkrátka své silné a slabé stránky.

Pro experimentování s AI agenty by bylo vhodné zvolit nástroje, které na svých webech nabízí využití přímo pro potřeby CI, jelikož už disponují šablonami pro agenty vykonávající práci CI specialisty anebo se přiklonit k variantě, kde je vyžadována co nejmenší znalost programování. Příkladem může být Akira AI nebo Autogen v kombinaci s Autogen Studio, uživatelským rozhraním pro Autogen.

AI agent může společnostem ušetřit mnoho času a nákladů, jelikož je schopen autonomně vykonávat činnosti, které donedávna uměl pouze člověk. Umělá inteligence se stále více rozšiřuje mezi nejen softwarové společnosti a pokud chceme, aby i naše společnost prosperovala, neměli bychom na tyto dostupné vymoženosti dnešní doby zapomínat.

Použitá literatura

Arya, S. (22. Listopad 2024). Top 5 Frameworks for Building AI Agents in 2025. Načteno z Analytics Vidhya: https://www.analyticsvidhya.com/blog/2024/07/ai-agent-frameworks/

Aydin, K. (16. Listopad 2024). Which AI Agent framework should i use? (CrewAI, Langgraph, Majestic-one and pure code). Načteno z Medium: https://medium.com/@aydinKerem/which-ai-agent-framework-i-should-use-crewai-langgraph-majestic-one-and-pure-code-e16a6e4d9252

Brennan, R. (21. Květen 2024). Use AI agents to collaborate and create a business plan for a proposed product. Načteno z Medium: https://medium.com/@therobbrennan/use-ai-agents-to-collaborate-and-create-a-business-plan-for-a-proposed-product-92004cc19ea1

Dibia, V. (17. Červen 2024). Introducing AutoGen Studio: A low-code interface for building multi-agent workflows. Načteno z Microsoft: https://www.microsoft.com/en-us/research/blog/introducing-autogen-studio-a-low-code-interface-for-building-multi-agent-workflows/

Gill, J. K. (3. Listopad 2024). Automating Workflows with Agentic AI: Techniques and Benefits. Načteno z Akira AI: https://www.akira.ai/blog/automating-workflows-with-agentic-ai-techniques-and-benefits

Gill, J. K. (18. Říjen 2024). Elevating Banking Insights: Agentic AI for Competitor Analysis. Načteno z akiraAI: https://www.akira.ai/blog/agentic-ai-for-competitive-analysis

Gutowska, A. (3. Červenec 2024). What are AI agents? Načteno z IBM: https://www.ibm.com/think/topics/ai-agents

Kilpatrick, L. (24. Červenec 2023). What is LangSmith and why should I care as a developer? Načteno z Medium: https://medium.com/around-the-prompt/what-is-langsmith-and-why-should-i-care-as-a-developer-e5921deb54b5

Komenchuk, O. (4. Září 2024). How to Build an AI Agent: 7 Main Steps. Načteno z uptech: https://www.uptech.team/blog/how-to-build-an-ai-agent#what-is-an-ai-agent

Pandit, B. (12. Září 2024). CrewAI: A Guide With Examples of Multi AI Agent Systems. Načteno z datacamp: https://www.datacamp.com/tutorial/crew-ai

RelevanceAI. (2024). Competitive Intelligence AI Agents. Načteno z RelevanceAI: https://relevanceai.com/agent-templates-tasks/competitive-intelligence-ai-agents

Suard, T. (20. Červen 2024). A Quick Review of The Most Popular AI Agent Frameworks (June 2024). Načteno z Medium: https://medium.com/@ceo_44783/a-quick-review-of-the-most-popular-ai-agent-frameworks-june-2024-ce53c0ef809a

Takyar, A. (4. Červen 2024). AI for competitive analysis: Applications, architecture, benefits, implementation, technologies, best practices, and future trends. Načteno z LeewayHertz: https://www.leewayhertz.com/ai-for-competitive-analysis/

Taylor, K. (30. Červen 2024). Top Benefits of AI in Modern Software Development. Načteno z New Horizons: https://www.newhorizons.com/resources/blog/benefits-of-ai-in-software-development

Vzestup sítě TikTok: veřejný zdroj pro Competitive Intelligence

0

Úvod

Sociální platformy od svého vzniku začali tvořit prostředí, kde se spojuje masivní množství lidí a na druhé straně umožňují firmám na členy sociálních platforem působit svým obsahem či reklamou. Kromě toho, že sociální sítě umožňují spouštět masovou reklamu, také nabízí spoustu informací o konkurenčních společnostech a jejích produktech. V neposlední řadě také poskytují informace o způsobech marketingu a reklam, které firmy působící na sociálních sítích implementují. Sociální sítě ale také tvoří prostředí pro testování obsahu a nemalé procento firem či individuálních uživatelů se snaží využít nejnovějších trendů k zasáhnutí co největšího počtu lidí svojí virální reklamou. Tato práce se zaměřuje primárně na TikTok a jeho využití v oboru CI. TikTok je jedna z nejrychleji rostoucích sociálních sítí v počtu stažení a zároveň působí jako inkubátor virálních trendů. Dále se práce zaměřuje na popis jednotlivých typů informací, které lze pomocí sociální sítě TikTok sledovat. Dalším obsahem práce jsou klíčové momenty a příklady, kdy společnosti využily TikTok ke zlepšení svojí pozice na trhu. Posledním tématem pokrytým v této práci jsou současné nástroje na trhu, které lze k získávání informací použít.

Metodologie

Pro zpracování této práce byly využity zdroje primárně z oblasti odborné literatury a byly zpracovány následujícím způsobem. Sekundárně byly použity i autorské články pokrývající praktické využití TikToku k získávýní CI informací.

Systematická rešerše odborné literatury

Cílené vyhledávání studií a zdrojů, která pokrývají téma sociálních sítí a rozvoje sociální platformy TikTok. Jelikož se práce zaměřuje na TikTok a jeho využití v oblasti získávání informací potřebných pro firmy, byly pro vyhledávání relevantní odborné literatury následující klíčová slova: “TikTok competitive intelligence”, “social media impact on business”, “consumer insights from TikTok”, “competition analysis via TikTok”. Dále byla hodnocena kvalita odborné literatury a to dle počtu citací.

Kritické hodnocení zdrojů dle relevance

Každá studie byla hodnocena na základě:

  • Relevance pro téma této práce
  • Úspěšnosti vyvození klíčových poznatků

Internetové články 

Pro zpracování obsahu dále byly využity internetové články, které pojednávají o příbězích úspěchu jednotlivých značek na TikToku.

Sociální sítě a TikTok

Sociální sítě jsou považovány za platformy, na kterých uživatelé tvoří vztahy a sdílejí informace či sentimenty. Jsou to platformy umožňující budování sítí založených na sdílených hodnotách a zájmech. (Kaplan, A. M., & Haenlein, M., 2010) Sociální sítě přinesly tři zásadní změny na trhu: umožňují firmám a zákazníkům navazovat propojení, která dříve nebyla možná, podporují budování sociálních vazeb a sítí, a díky síle těchto vazeb ovlivňují chování uživatelů, například při doporučování produktů či služeb.

TikTok (dříve známy jako Musical.ly) je jedna z nejúspěšnějších čínských sociálních sítí na světě. Byla spuštěna čínskou společností ByteDance v roce 2016 a od jejího spuštění si získala popularitu zejména u mladé generace. Platforma umožňuje tvorbu, sledování a interakci s krátkými videi. Již od samého počátku se na platformě objevuje virální obsah. Prvním takovým trendem byla videa ve stylu “LipSync”. (Montag, C., Yang, H., & Elhai, J. D. ,2021) 

Z hlediska počtu uživatelů se TikTok řadí do prvních pěti nejvyužívanějších platforem na světě. Na obrázku č. 1 lze vidět srovnání s ostatními sociálními sítěmi.

Obrázek č. 1 – počty uživatelů sociálních sítí (Backlinko, 2024)

Platformu TikTok lze považovat jako obrovský zdroj informací ohledně chování uživatel, jejich pocitů a kategorií obsahu, které preferují.

Využití TikToku z hlediska získávání CI informací

Vzhledem k tomu, že je TikTok obrovská sběrnice informací, lze načerpané informace využít k rozvoji podnikání, přizpůsobování se audienci a jejím preferencím a mnoha dalšími způsoby. V této sekci jsou popsány hlavní způsoby, jak a jaká data lze z platformy TikTok využít.

Sledování trendů a adaptace na trh

Analýzou trendů odehrávajících se na platformě TikTok mohou firmy společnosti informace o tom, jakým způsobem se mění spotřebitelské preference a chování. Změny ve stylu obsahu, který má největší úspěch, hrají pro společnosti důležitou roli při adaptaci na rychle se měnící prostředí na trhu.

Existuje vícero způsobů, jak analyzovat tyto změny. Pro sledování trendů a schopnost adaptovat se na aktuální potřeby uživatel lze využít následující metody.

Hashtagy

TikTok funguje na bázi hashtagů, které zařazují obsah do jednotlivých tematických kategorií. Identifikace hashtagů s narůstajícím trendem je klíčové pro oslovení velkého počtu uživatelů. Sdílením tematicky obdobného obsahu označeným těmito hashtagy lze dosáhnout snížení nákladů na shlédnutí obsahu či reklamy. Na obrázku č. 2 lze vidět aktuální seznam trendujících hashtagů v české republice za posledních 30 dnů.

Obrázek č. 2 – trendující hashtagy na TikToku (TikTok, 2024)

U hashtagů lze zároveň vidět i podrobnou analytiku vývoje trendu hastagu. Na obrázku č. 3 lze vidět vývoj hastagu #audi.

Obrázek č. 3 – vývoj hastagu #audi na TikToku (TikTok, 2024)

Sentiment komentářů

Z komentářů vytvořených uživateli u svých příspěvků lze vyčíst, jaké mají produkty společnosti ohlas. Analýzou komentářů lze zjistit pozitivní i negativní reakce na produkty či služby společnosti. Další přidanou hodnotou pro společnost je možnost identifikace jejích silných a slabých stránek.

Engagement

Na úrovni jednotlivých příspěvků s originálním obsahem lze také analýzou vyvodit konkrétní výstupy pro společnost. Sledováním počtu zhlédnutí, komentářů, lajk a sdílení lze konkrétně určovat směr, kterým by se obsah budoucích příspěvků a reklam měl ubírat.

Spotřebitelské chování

TikTok umožňuje sledovat, jak uživatelé reagují na produkty či služby, a poskytuje vhled do jejich preferencí. Identifikací preferencí cílových skupin, například preferencí barvy, způsobů prezentace produktu nebo způsobů použití produktů, lze dosáhnout získání konkrétních dat potřebných pro vývoj či rozvoj produktů. Na základě reakcí audience lze také zjistit demografický a geografický profil zákazníků.

Mikrotrendy

TikTok je platforma proslulá mikrotrendy. Sledováním mikrotrendů a reakcí na ně ve formě příspevku může zajistit kompetetivní výhodu společnosti při posilování pozice značky na trhu. Mikrotrendy také mohou sloužit jako vodítko pro případný rozvoj a vývoj produktů. Reakcí mikrotrendů lze zvýšit zájem uživatelů o produkt společnosti.

Analýza konkurence

Pro zajištění kompetitivnosti společnosti je nutné v reálném čase monitorovat konkurenci a reagovat na její vývoj. Sledováním obsahu vytvořeného konkurencí mohou společnosti porovnávat výkon svých produktů s konkurencí a identifikovat oblasti, kde mohou získat výhodu.

Pro analýzu konkurence lze využít vícero způsobů.

Sentiment komentářů

Sentiment komentářů lze sledovat nejen u příspěvků společnosti, ale také u konkurence. Analýzou komentářů lze zjistit zásadní informace o konkurenci, pozitivních a negativních reakcí na jejich produkty či příspěvky. Na základě takové analýzy lze navrhnout konkrétní kroky pro společnost v oblasti rozvoje vlastních produktů.

Konkurenční benchmarking

Analýzou obsahu, který tvoří konkurence, lze identifikovat úspěšnost a neúspěšnost jednotlivých příspěvků. Na základě toho může společnost přizpůsobit svůj obsah a vyvarovat se zásadních chyb při veřejné komunikaci se zákazníky. 

Analýza influencerů

Na TikToku, stejně jako na jiných sociálních sítích, se pohybují influenceři. Identifikace influencerů, kteří mohou mít přístup k cílové skupině zákazníků, umožní společnosti navázat spolupráci s klíčovými udavateli trendů.

Příklady konkrétního využití TikToku pro CI v praxi

TikTok a Oreo

Jedním z ukázkových úspěšných využití TikToku je Oreo. Značka Oreo, která vyrábí světoznámé sušenky, se rozhodla využít TikTok ke zvýšení povědomí o značce v Kambodži.

Oreo spustilo ve spolupráci s kambodžskými influencery spustila virální kampaň #TwistLickDunk challenge. Vytvořili originální píseň a taneční pohyby, které vyvolali zájem ze strany uživatel. Takto zábavným a interaktivním způsobem Oreo posílilo vztah zákazníků k jejich značce. Kampaň byla podpořena reklamou TopView, tudíž se uživatelům zobrazovala ihned po zapnutí aplikace. Po skončení hlavní kampaně Oreo pokračovalo v udržování povědomí o značce prostřednictvím reklamy zaměřené na frekvenci a dosah, čímž si zajistilo dlouhodobou přítomnost v myslích uživatelů.

Kampaň #TwistLickDunk byla úspěšná a zajistila 167 milionů zhlédnutí od milionů uživatelů. Kampaň motivovala ostatní tvůrce na TikTok k vytvoření dalších 95 tisíc videí, což je výsledkem silného zapojení a pozitivního ohlasu uživatelů. Kampaň celkem zasáhla 7,1 milinou lidí, tedy přibližně 78% všech uživatelů TikToku. Tato čísla ukazují zájem uživatelů o sledování a vytváření obsahu v rámci kampaně, což pomohlo efektivně šířit povědomí o značce Oreo mezi velkou skupinou lidí. (Alephholding)

Raynair

Dalších úspěšný příklad využití TikToku v pro získání kompetitivní výhody je letecká společnost Ryanair. Společnost Ryanair si za pomocí TikToku dokázala vybudovat silný brand awareness a oslovit široké spektrum uživatelů.

Ryanair využil humoru a kreativity, přičemž často reagoval na populární trendy a memes na TikToku. Jejich obsah například často zahrnuje vtipné situace z běžného provozu jejich aerolinie, reaguje na stereotypní situace zákazníků a využívá další kreativní nástroje, které TikTok umožňuje. Díky tomuto přístupu, který zcela opustil tradiční korporátní styl komunikace vůči zákazníků, Ryanair oslovil obsahem, který je originální ve světě aerolinií a přímo reaguje na potřeby uživatel.

Kampaň Ryanairu během pandemie COVID-19, kdy byla omezená možnost cestování, přilákala přes 1,6 milionu sledujících a získala více než 12,5 milionu lajků. To dokazuje, že TikTok pomohl společnosti zůstat v centru pozornosti i v obtížných časech. Kromě zábavy se Ryanair podařilo přesvědčit uživatele z jiných trhů, například z USA a Asie, aby se zajímali o jeho služby​. (Pion)

Gymshark

Gymshark je další známá značka, která na TikToku využila vliv marketingu influencerů k budování povědomí o jejich značce. Značka Gymshark vyrábí fitness oblečení a byla založena v červnu 2012. Díky sociálním médiím se rychle se stala lídrem v tomto odvětví. Gymshark spustil kampaně zaměřené na angažovanost uživatelů v jejich kampani. Jednou z jejich významných kampaní byla #66days, která se soustředila na proměnu a civičení během 66 dní. Tato kampaň byla velmi úspěšná, přičemž dosáhla více než 193 milionů zhlédnutí a silně motivovala mnoho uživatelů, což ukazuje na silný zájem o fitness a komunitu na TikToku.

Nástoje pro analýzu TikTok

V následující části jsou uvedeny nástroje, které si koupit a jejich primární účel ve vztahu k získávání informací z TikToku.

Analytické nástroje pro sentimentální analýzu a monitoring komentářů

Brandwatch
Tento nástroj umožňuje firmám monitorovat sentiment v komentářích, což je klíčové pro pochopení vnímání značky uživateli a jejich reakcí na produkty nebo služby. Poskytuje službu detailní analýzy a segmentaci komentářů. Dále také poskytuje podporu pro influencer marketing.

Hootsuite

Pomocí Hootsuite mohou firmy sledovat a analyzovat sentiment ve vztahu ke svým produktům. Hootsuite pomáhá i s managementem příspěvků na sociálních sítích. Umožňuje uživatelům plánovat a přednastavit příspěvky na sociálních sítích, takže mohou kontrolovat čas, kdy se příspěvek přidá.

Socialbakers

Socialbakers je jedním z nejpokročilejších nástrojů pro analýzu dat, webovou analytiku a marketing na vyhledávačích. Zvládá analýzu kampaní na sociálních sítích na úrovni strategií. Zároveň poskytuje vhled do konkurenčních informací. Mimo jiné taktéž umožňuje plánování a přidávání videí na TikToku.

Analýza hashtagů a trendů

TrendTok

TrendTok také umožňuje analýzu a sledování TikTok kampaní. Sleduje výkon a různé metriky jako zhlédnutí, lajky, komentáře atd. Zároveň platforma nabízí identifikaci nových trendů a populárních hashtagů.

Benchmarking konkurence

RivalIQ

Kromě měření a vizualizace dat platforma RivalIQ nabízí nástroje pro srovnávání výkonnosti, sledování konkurence a analytiku, které umožňují lépe porozumět úspěchu strategií a identifikovat oblasti, kde se značka může zlepšit. 

Ahrefs

Ahrefs nabízí analýzu konkurence zahrnující sledování klíčových datových bodů, jako je růst followerů, engagement a nejvýkonnější příspěvky. Ahrefs je užitečný pro firmy, které chtějí využít analýzu konkurence a benchmarkovat úspěšné strategie a přístupy ve svých vlastních strategiích.

Závěr

TikTok se ukazuje jako nástroj, který lze využít pro získání informací o konkurenci, ale i vzhled do vlastních dat a výstupy z nich. Tyto informace lze bezprostředně využít pro zlepšení pozice značky na trhu i pro zpětnou vazbu na vlastní produkty. TikTok, jako jedna z nejrychleji rostoucích sociálních sítí, poskytuje bohaté zdroje dat o chování uživatelů, trendech a preferencích. Společnosti mohou využít analytické nástroje k monitorování sentimentu, trendů a výkonu obsahu na této platformě, což jim umožňuje rychle reagovat na změny ve spotřebitelských preferencích a a rychle reagovat na strategie konkurence. Díky schopnosti analyzovat data a sledovat konkurenci mohou společnosti získat konkurenční výhodu na trhu a lépe se přizpůsobit měnícím se podmínkám a stále vznikajícím mikrotrednům. TikTok a další sociální sítě představují klíčový prvek pro úspěšnou strategii CI.

Zdroje

Kaplan, A. M., & Haenlein, M. (2010). Users of the world, unite! The challenges and opportunities of Social Media. Business horizons, 53(1), 59-68.

Montag, C., Yang, H., & Elhai, J. D. (2021). On the psychology of TikTok use: A first glimpse from empirical findings. Frontiers in public health, 9, 641673.

Backlinko (2024). Social Media Usage & Growth Statistics. https://backlinko.com/social-media-users.

Alepholding. Brand Consideration: OREO’s Campaign success with Tik Tok. https://www.alephholding.com/news/brand-consideration-oreo-s-campaign-success-with-tik-tok.

Pion. (n.d.). Ryanair’s TikTok takeover: A social media success story. https://www.wearepion.com/blog-posts/ryanairs-tiktok-takeover

We Are Pion. (n.d.). Gymshark’s TikTok campaign: A story of success. We Are Pion. https://www.wearepion.com/blog-posts/gymsharks-tiktok-success

Brandwatch: Klíčový nástroj pro analýzu značky a sledování konkurence v digitálním prostředí

0

Úvod

V dnešní době, kdy digitální technologie zažívají výrazný rozmach, představují sociální sítě jednu z klíčových rolí při budování značky. Nejenže slouží k propagaci značky, ale také pomáhají budovat a posilovat vztah mezi značkou a jejími zákazníky. Na sociálních sítích a dalších digitálních platformách mají spotřebitelé možnost sdílet své názory, zkušenosti a očekávání. Sociální sítě tak nejsou pouze nástrojem marketingu, ale představují také cenný zdroj informací o potřebách a preferencích zákazníků. Pro značky je proto klíčové pečlivě sledovat svou online přítomnost, aby mohly udržovat pozitivní image, efektivně reagovat na zpětnou vazbu a řešit případné krizové situace.

Tento proces sledování a analýzy značky v digitálním prostředí úzce souvisí s Competitive Intelligence (CI), která se zaměřuje na systematickou analýzu trhu a konkurenčního prostředí, což firmám umožňuje předvídat trendy, identifikovat hrozby a slabé stránky konkurence a pružně reagovat na změny v odvětví. V současném dynamickém prostředí je využívání nástrojů Competitive Intelligence zásadní pro úspěch každé značky. Firmy, které dokáží efektivně pracovat se získanými daty, mají možnost lépe pochopit svou cílovou skupinu, přizpůsobovat jim své strategie a získat konkurenční výhodu.

Sběr a analýzu zmíněných dat lze provádět pomocí řady moderních nástrojů. Jedním z nich je Brandwatch, který nabízí pokročilé funkce pro analýzu sociálních médií, sledování sentimentu a predikci trendů. Brandwatch umožňuje značkám zpracovávat velké množství dat, identifikovat příležitosti pro růst a optimalizovat strategie na základě přesných a aktuálních informací. Díky tomu představuje cenného pomocníka pro značky, které chtějí zlepšovat svou pozici na trhu a efektivně reagovat na potřeby svých zákazníků.

V následující zprávě bude nástroj Brandwatch podrobně představen, včetně jeho klíčových funkcí, možností využití a způsobů, jak může firmám pomoci při analýze spotřebitelských dat a sledování značky v digitálním prostředí.

Metodologie

Pro vypracování zprávy byly využity především povrchové zdroje dat, které zahrnovaly primární výzkum zaměřený na analýzu webových stránek nástroje Brandwatch. Proces zahrnoval podrobný průzkum funkcí, balíčků a možností, které nástroj nabízí, a to prostřednictvím dostupných informací na oficiálních stránkách Brandwatch. K doplnění byly využity různé články, odborné recenze a diskuse na tematických fórech, které poskytly širší perspektivu ohledně praktického využití nástroje a jeho pozice na trhu.

Primární analýza se zaměřila na získání relevantních a aktuálních informací, které byly kontextualizovány a interpretovány tak, aby poskytly přehledný a ucelený pohled na nástroj Brandwatch a jeho balíčky, díky čemuž je nástroj představen ve srozumitelné a prakticky aplikovatelné formě.

Brandwatch

Brandwatch patří mezi jeden z předních nástrojů zaměřených na sledování sociálních médií a analýzu digitálních trendů, díky čemuž umožňuje firmám monitorovat, jak je jejich značka vnímána, analyzovat sentiment zákazníků, identifikovat trendy a využívat získaná data k efektivnímu rozhodování a strategickému plánování. V roce 2024 byl Brandwatch dokonce oceněn platformou IDC MarketScape jako leader mezi nástroji pro správu a analýzu sociálních sítí. Úspěch je připisován především jeho rozsáhlým analytickým funkcím, flexibilním možnostem reportování, snadnému přizpůsobení a uživatelské přívětivosti (Brandwatch, 2024).

Za vznikem Brandwatch stojí britská společnost Runtime Collective Ltd, zabývající se webovým inženýrstvím, kterou v roce 1999 založil Giles Palmer. První výrazný produkt společnosti byl vyhledávač Magpie Search and Alert z roku 2005, který sloužil k vyhledávání dokumentů, jako jsou finanční výkazy a patenty. Vyhledávač se stal základem pro vývoj nástroje Brandwatch, jenž byl oficiálně spuštěn v roce 2007 (Powell, 2021).

Během svého růstu provedl Brandwatch několik klíčových akvizic. V roce 2014 koupil společnost PeerIndex, zaměřenou na analýzu sociálních sítí. V roce 2017 následovala akvizice nástroje BuzzSumo, známého pro marketingový výzkum a analýzu. Roku 2018 se Brandwatch spojil s konkurenční společností Crimson Hexagon a o rok později získal aplikaci Qriously, zaměřenou na mobilní marketingové průzkumy, dotazování a průzkumy. Nejvýznamnější událostí bylo v roce 2021 jeho převzetí společností Cision, která se specializuje na PR a komunikační technologie (Powell, 2021).

Dnes má Brandwatch 17 poboček po celém světě, například v New Yorku, Londýně, Berlíně, Kodani, Singapuru a Sydney. Služby poskytuje na základě předplatného a obsluhuje více než 7500 klientů. Tento globální dosah a rozsah služeb zajišťují nástroji Brandwatch pevnou pozici na trhu digitálních analytických nástrojů (Brandwatch, b.r.).

Přehled služeb

Dle webové stránky Brandwatch (Brandwatch, b.r.) nabízí nástroj balíčky čtyř různých služeb, které jsou navrženy tak, aby uspokojily různorodé potřeby uživatelů. Každý z těchto balíčků se zaměřuje na specifické aspekty monitoringu, analýzy a řízení online prostředí, čímž poskytuje firmám a organizacím komplexní podporu při práci se sociálními médii a digitálními daty.

Konkrétně jsou nabízeny následující služby:

  • Consumer Intelligence,
  • Social Media Management,
  • Media Intelligence & Insights,
  • Influencer Marketing.

Consumer Intelligence

Balíček Consumer Intelligence je komplexní nástroj, který firmám umožňuje porozumět chování spotřebitelů a získávat klíčové poznatky pro tvorbu strategií. Jeho hlavní předností je schopnost analyzovat obrovské množství dat z různých online zdrojů a poskytovat hluboké insighty pomocí pokročilé umělé inteligence. Tento balíček umožňuje efektivně monitorovat a analyzovat zmínky o značce, sledovat sentiment a identifikovat trendy, což podporuje zlepšení firemních strategií.

Jedna z hlavních funkcí, kterou balíček Consumer Intelligence nabízí, je široké spektrum zdrojů dat. Brandwatch sbírá data z více než 100 milionů zdrojů, mezi něž patří:

  • televizní a rádiová vysílání (téměř 3 000 kanálů ve více než 15 jazycích),
  • Facebook,
  • Instagram,
  • X (dříve Twitter),
  • Reddit,
  • LinkedIn,
  • Tumblr,
  • recenze (ze stránek jako např. Google Play, Apple App Store, BestBuy)
  • blogy, fóra, zpravodaje a další online platformy (Brandwatch, b.r.).

Kromě toho jsou data v nástroji Brandwatch shromažďovaná již od roku 2010, což umožňuje i historickou analýzu trendů.

Nasbíraná data lze třídit podle různých kritérií, například podle sentimentu (pozitivní, neutrální, negativní), geografické polohy nebo typu zdroje (sociální sítě, recenze, fóra). Uživatelům je umožněno data filtrovat podle konkrétních požadavků, díky čemuž pak mohou firmy sledovat např. pouze zmínky z určitých regionů nebo od specifických uživatelů.

Příklad kategorizace zmínek z webové stránky Brandwatch

Brandwatch využívá pokročilé nástroje umělé inteligence k analýze trendů a klíčových témat, která rezonují mezi uživateli. AI dokáže automaticky identifikovat, zda jsou zmínky o značce pozitivní, negativní nebo neutrální. Její další schopností je analyzovat vizuální obsah, např. loga na obrázcích, díky čemuž lze sledovat, jak je značka prezentována.

Příklad analýzy dat z webové stránky Brandwatch

Uživatelské rozhraní v nástroji Brandwatch lze upravovat na míru, každý uživatel si tak může dashboard uzpůsobit svým potřebám. Nasbíraná data lze navíc vizualizovat, např. pomocí grafů nebo tabulek, což usnadňuje pochopení a čitelnost dat. Příklad uživatelského dashboardu v nástroji Brandwatch je vyobrazen na obrázku Obrázek 1 Dashboard v nástroji Consumer Intelligence (Brandwatch, 2024).

Příklad dashboardu z webové stránky Brandwatch

Nasbíraná data uspořádaná do reportu mohou firmy exportovat v různých formátech (PDF, PPT, XLS) a sdílet je jak interně, tak také externě. Pomocí API lze data navíc sdílet přímo i s dalšími platformami, jako jsou CRM systémy nebo BI nástroje.

Poslední klíčovou funkcí nástroje Consumer Intelligence je automatické upozornění, které si mohou uživatelé nastavit, aby byly informováni, pokud dojde například k náhlému nárůstu negativních zmínek o značce. To umožňuje firmám včas a rychle reagovat, aby zabránili případnému poškození značky.

Balíček Constumer Intelligence mohou firmy využívat například ke sledování zmínek o novém produktu na sociálních sítích, aby mohli případně okamžitě reagovat na zpětnou vazbu. Pokud Brandwatch identifikuje rostoucí počet negativních zmínek, firma může změnit svou marketingovou strategii nebo komunikaci. Díky tomuto přístupu mohou firmy rychle reagovat na nové trendy, snižovat rizika a neustále zlepšovat zákaznickou zkušenost. Všechna rozhodnutí navíc mohou mít podložená daty.

Social Media Management

Social Media Management představuje nástroj pro efektivní správu sociálních médií a komunikaci se zákazníky. Uživatelům pomáhá plánovat, publikovat a monitorovat obsah na různých platformách, díky čemuž mohou firmy lépe koordinovat komunikaci a rychle reagovat na interakce zákazníků. Balíček využijí především firmy, které potřebují spravovat více sociálních sítí najednou, zlepšit zákaznický servis v digitálním prostředí a zajistit konzistentní komunikaci napříč různými kanály.

Hlavní funkcí balíčku Social Media Management je centralizovaná správa účtů, díky čemuž mohou uživatelé spravovat všechny své účty na různých platformách, jako např. na Facebooku, Instagramu, X nebo Youtube, z jednoho místa. V rámci nástroje Brandwatch lze plánovat a publikovat příspěvky na různé sociální sítě současně. Všechny zveřejněné i plánované příspěvky se navíc zobrazují v jednom kalendáři, aby měla značka o všem přehled. Toto sdílení usnadňuje týmovou spolupráci a podporuje efektivní workflow. Přímo v Brandwatch si můžou členové přiřazovat úkoly, sledovat stavy projektů a schvalovat obsah před jeho publikací.

Ukázka kalendáře příspěvků z webové stránky Brandwatch

Aby mohla firma optimalizovat obsah svých příspěvků na základě zájmů a očekávání cílové skupiny, je třeba provádět analýzu výkonu obsahu. I ta je nabízena jako součást balíčku Social Media Management, jelikož Brandwatch poskytuje detailní přehled o úspěšnosti zveřejněných příspěvků, metrikách zapojení (engagement), dosahu (reach) a dalších ukazatelích. Nástroj výsledky rovnou porovná s konkurencí a ukáže tak firmám, jak silný má značka hlas na trhu.

Příklad analýzy příspěvků z webové stránky Brandwatch

Kromě toho nástroj umožňuje monitorovat zmínky značky, klíčová témata a interakce v reálném čase, díky čemuž mohou firmy rychle reagovat na dotazy, problémy nebo příležitosti.

Mezi významné sociální sítě, které lze přes Brandwatch spravovat, patří:

  • TikTok,
  • Facebook,
  • Instagram,
  • X (dříve Twitter),
  • LinkedIn,
  • WhatsApp,
  • Facebook Messenger,
  • Youtube,
  • Google Business Profile,
  • Salesforce,
  • a další.

Nástroj však neumožňuje pouze správu sociálních sítí z hlediska obsahu, ale umožňuje také spravovat komunikaci se zákazníky na jednom místě. Všechny zprávy má uživatel v jedné schránce v nástroji Brandwatch, a to i napříč platformami. Uživatel tak nemusí pravidelně kontrolovat notifikace na všech svých účtech, protože na místo toho mu chodí všechny do jedné jediné schránky.

Díky balíčku Social Media Management mohou firmy v případě negativních komentářů nebo krizových situací na sociálních sítích rychle zasáhnout a minimalizovat tak reputační riziko. Rychlé reakce na dotazy zákazníků a poděkování za zpětné vazby mohou významně zlepšit zákaznickou zkušenost se značkou, díky čemuž se posiluje loajalita zákazníka.

Pro firmy by se mohl balíček hodit především při plánování rozsáhlé kampaně na více platformách, protože možnost spravovat a koordinovat vše z jednoho místa by významně ulehčila a urychlila práci.

Media Intelligence & Insights

Firmy, které chtějí mít přehled mediálních zmínkách, trendech a celkovém pokrytí své značky nebo konkurence, mohou využít balíček Media Intelligence & Insight. Nástroj umožňuje shromažďovat a analyzovat data z širokého spektra zdrojů – od digitálních platforem, jako jsou zpravodajské servery, blogy a podcasty až po tradiční média, jako televizní nebo rádiová vysílání. Díky tomu poskytuje firmám klíčové informace, které mohou využít při svém strategickém rozhodování. Balíček je ideální pro firmy usilující o efektivní monitoring toho, co se o jejich značce, produktu nebo konkurenci říká ve veřejném prostoru.

Hlavní předností tohoto balíčku je pokročilé sledování zmínek o značkách, produktech či konkurentech napříč různými mediálními kanály. Brandwatch využívá moderní technologie pro monitoring tisíců televizních a rádiových kanálů ve více jazycích po celém světě. Data následně analyzuje a poskytuje detailní přehled o jejich dosahu, sentimentu i klíčových trendech. Tím pomáhá firmám lépe pochopit, jak jejich značka rezonuje u cílové skupiny a na jaké vlivy by se měly zaměřit.

Důležitou funkcí je možnost nastavení upozornění na významné mediální události, díky čemuž může firma okamžitě reagovat na krizové situace nebo problematické zmínky, což je zásadní pro ochranu reputace značky. Balíček dále podporuje analýzu konkurence, kdy mohou firmy porovnávat mediální pokrytí konkurenčních značek, identifikovat, jak si vedou ve srovnání s jejich značkou, a následně optimalizovat své PR kampaně. Díky získaným datům mohou také efektivněji cílit na komunikační kanály a reagovat na aktuální trendy v médiích.

Influencer Marketing

Balíček Influencer Marketing pomáhá firmám nejen identifikovat vhodné influencery pro spolupráci v rámci jejich marketingových aktivit, ale také usnadňuje budování dlouhodobých vztahů, které přinášejí strategické výhody a posilují pozici firmy na trhu. Poskytuje komplexní řešení pro vyhledávání relevantních influencerů, monitorování jejich aktivit a vyhodnocování výsledků spolupráce, což výrazně pomáhá maximalizovat efektivitu kampaní.

Jednou z klíčových funkcí balíčku Influencer Marketing je možnost vyhledávání influencerů podle konkrétních témat, klíčových slov nebo demografických údajů. Algoritmy Brandwatch analyzují metriky, jako jsou dosah, zapojení a vliv na cílové publikum, a vyhodnocují důvěryhodnost a kvalitu jednotlivých influencerů. Díky tomu mohou firmy snadno najít partnery, kteří odpovídají jejich hodnotám a marketingovým cílům.

Jak vypadá vyhledávání influencerů dle webové stránky Brandwatch

Balíček zároveň usnadňuje správu spolupráce s influencery – od plánování a realizace kampaní až po sledování jejich vývoje na různých platformách, jako jsou TikTok, Facebook, Instagram, X, YouTube a Twitch. Brandwatch umožňuje efektivní komunikaci s influencery, sledování plnění dohodnutých podmínek a okamžitý přístup k datům o výkonnosti kampaní. Po ukončení spolupráce poskytuje přehledy, které pomáhají měřit návratnost investic do influencer marketingu a optimalizovat marketingové výdaje.

Ukázka analýzy influencerských kampaní z webové stránky Brandwatch

Krom toho nabízí Brandwatch v rámci balíčku monitoring obsahu influencerů, včetně zmínek o značce, a umožňuje tak firmám sledovat trendy v oboru.

Příklady využití zahrnují například hledání nových influencerů k oslovení nových segmentů zákazníků nebo rozšíření dosahu kampaní. Firmy mohou také efektivně analyzovat, které spolupráce přinášejí největší přidanou hodnotu, a zaměřit se na ty nejvýhodnější.

Ceník

Na svých oficiálních stránkách Brandwatch nezveřejňuje konkrétní ceny svých balíčků, protože cenová politika je přizpůsobena potřebám každého klienta. Brandwatch daný přístup odůvodňuje tím, že konečná cena závisí na rozsahu použití, počtu uživatelů, typu datových zdrojů a zvolených funkcí.

Dle Zaidiho (2024) jde však o jeden z nejdražších nástrojů na trhu. Náklady službu Brandwatch se pohybují od 800 do 3000 dolarů ročně, přičemž u rozsáhlejšího použití mohou být ceny i vyšší. Toto cenové rozpětí potvrzuje také Čuljak (2024) a TrustRadius (2023). Vysoké náklady dělají z Brandwatche nástroj, který je vhodný zejména pro velké podniky, zatímco pro malé firmy bývá méně dostupný.

Výhody a nevýhody

Stejně jako každý jiný nástroj, i Brandwatch má své silné a slabé stránky. Níže je sepsán přehled klíčových výhod a nevýhod, které mohou pomoci pochopit, jak může nástroj přispět k efektivnějšímu řízení a sledování značky v digitálním prostředí. Zároveň upozorňuje na potenciální omezení, která mohou ovlivnit jeho vhodnost pro různé typy podniků.

Výhody

  1. Přesná analýza sentimentu:
    – schopnost interpretovat tón a kontext konverzací na sociálních sítích;
    – rozsáhlé pokrytí dat a užitečné analytické dashboardy, které přetvářejí složitá data do srozumitelných vizuálů (Hood, 2024).
  2. Komplexní a uživatelsky přívětivé funkce:
    – pokročilé schopnosti umělé inteligence, široké spektrum datových zdrojů a škálovatelnost přizpůsobená potřebám různých firem (futurepedia, 2024);
    – přizpůsobitelné dashboardy, monitorování v reálném čase a robustní funkce, jako je identifikace influencerů nebo monitorování konkurence (Software Advice, b.r.).
  3. Praktická správa a integrace:
    – velké množství integrací s dalšími platformami, upozornění v reálném čase a obsáhlé reporty o publiku (Marvin & Watts, b.r.).

Nevýhody

  1. Vysoké náklady:
    – Brandwatch patří mezi dražší nástroje na trhu, což může být problém především pro malé a střední podniky (Čuljak, 2024; Marvin & Watts, b.r.);
    – cenová struktura je často nejasná a náklady za prémiové služby jsou vysoké (futurepedia, 2024).
  2. Složitost používání:
    – pro nové uživatele může být obtížný k naučení kvůli množství sofistikovaných funkcí a své komplexnosti (Hood, 2024);
    – některé reporty neodpovídají ceně služby a analýza sentimentu může být občas problematická (Software Advice, b.r.).
  3. Zákaznická podpora a technická omezení:
    – pomalá odezva zákaznické podpory, omezená integrace s některými specializovanými platformami a technické problémy, jako je kompatibilita (Hood, 2024; Marvin & Watts, b.r.).

Brandwatch představuje silný nástroj, který nabízí široké spektrum funkcí a vysokou škálovatelnost, avšak jeho cena a náročnost na užívání mohou omezit jeho využitelnost pro menší organizace. Při výběru nástroje je proto důležité zvážit specifické potřeby firmy a zvážit, zda přínosy převáží nad náklady a potenciálními komplikacemi.

Závěr

Nástroj Brandwatch představuje významný přínos pro firmy, které chtějí efektivně sledovat svou konkurenci a řídit reputaci značky. Jeho hlavní přínosy spočívají v komplexní analýze dat, schopnosti monitorovat mediální zmínky a identifikovat trendy v reálném čase. Pokročilé funkce, jako je analýza sentimentu a využití umělé inteligence, umožňují firmám získávat klíčové informace, které mohou sloužit jako podklad pro strategická rozhodnutí. Díky širokému rozsahu zdrojů dat a uživatelsky přívětivému rozhraní zjednodušuje Brandwatch práci marketingovým a analytickým týmům.

Analýza digitálního prostředí hraje v současném dynamickém obchodním prostředí klíčovou roli. Umožňuje firmám nejen reagovat na aktuální trendy, ale i předvídat vývoj na trhu. Sleduje zákaznické preference, sentiment veřejnosti i aktivity konkurence, což výrazně přispívá k budování konkurenční výhody. Vzhledem k nárůstu množství dostupných dat se stává analýza digitálního prostředí nezbytností pro firmy všech velikostí, které chtějí být relevantní a efektivní. Pro efektivní využití nástrojů, jako je Brandwatch, je zásadní jejich integrace do firemní strategie. Analýza digitálního prostředí by se měla promítat v rozhodování napříč odděleními, například marketingu, PR nebo zákaznické podpory. Klíčem je pravidelný monitoring dat a využití analytických výstupů pro konkrétní kroky, jako je optimalizace kampaní, zlepšení produktů nebo zacílení na nové segmenty trhu. Přestože je Brandwatch finančně nákladnější, jeho přidaná hodnota může výrazně posílit strategické rozhodování a celkový výkon firmy.

Použité zdroje

Brandwatch. (b.r.). Brandwatch. https://www.brandwatch.com

Brandwatch. (2024, 25. listopadu). Brandwatch Recognized as a Leader in Social Marketing Solutions for Large Enterprises by IDC MarketScape. PR Newswire. https://www.prnewswire.com/fi/lehdistotiedotteet/brandwatch-recognized-as-a-leader-in-social-marketing-solutions-for-large-enterprises-by-idc-marketscape-302314475.html

Čuljak, S. (2024, 16. leden). Top 5 Brandwatch Competitors: Features And Pros & Cons. Determ. https://determ.com/blog/brandwatch-competitors/

futurepedia. (2024, 12. prosince). Brandwatch AI Reviews: Use Cases, Pricing & Alternatives. Futurepedia. https://www.futurepedia.io/tool/brandwatch

Hood, S. (2024, 1. února). Brandwatch Review. The CMO. https://thecmo.com/tools/brandwatch-review/

Marvin, R., & Watts, R. (b.r.). Brandwatch Analytics Review. PCMAG. Získáno 13. prosince 2024, z https://www.pcmag.com/reviews/brandwatch-analytics

Powell, A. (2021, 7. listopadu). A history of Brandwatch, the company acquired by Cision. LXA. https://www.lxahub.com/stories/history-of-brandwatch

Software Advice. (b.r.). Brandwatch Software Reviews, Pros and Cons—2024. Software Advice. Získáno 13. prosince 2024, z https://www.softwareadvice.com/nlp/brandwatch-profile/reviews/

TrustRadius. (2023, 27. června). Brandwatch Pricing 2024: Compare Plans and Costs. TrustRadius. https://www.trustradius.com/products/brandwatch-listen/pricing

Zaidi, G. (2024, 6. září). Social Champ vs. Brandwatch Pricing: Who Wins in 2025? Socialchamp. https://www.socialchamp.io/blog/brandwatch-pricing/

Použitý zdroj obrázků

Brandwatch. (b.r.). Brandwatch. https://www.brandwatch.com

Nástroje pro podporu investičních rozhodnutí v kryptoměnovém sektoru

0

Úvod

Competitive Intelligence (CI) je schopnost shromažďovat, analyzovat a využívat informace získané o konkurentech, zákaznících a dalších faktorech trhu, které přispívají ke konkurenční výhodě podniku (Bloomenthal, 2022). Kromě podpory podniků v dosažení konkurenčních výhod může CI také hrát klíčovou roli v investičním rozhodování. Pomáhá investorům zaměřit se na dlouhodobé investice namísto krátkodobých, oportunistických sázek tím, že identifikuje odvětví s potenciálem růstu a sladí investice s budoucí dynamikou trhu (Octopus Intelligence, 2024).

V této souvislosti jsou kryptoměny příkladem investic, které navzdory své spekulativní povaze a vysokým rizikům získaly značnou pozornost investorů. Kryptoměny získaly pověst nestabilních investic kvůli vysokým ztrátám investorů způsobeným podvody, hackerskými útoky, chybami a volatilitou. Kromě tržních rizik spojených se spekulativními aktivy by si investoři do kryptoměn měli být vědomi dalších rizik, jako jsou regulační rizika, rizika protistrany, manažerská rizika, programátorská rizika a manipulace trhem. Navzdory těmto rizikům kryptoměny zaznamenaly výrazný cenový nárůst, přičemž celková tržní kapitalizace vzrostla na přibližně 2,4 bilionu dolarů. I přes spekulativní povahu tohoto aktiva někteří lidé dosáhli značných zisků díky investicím do kryptoměn v rané fázi jejich vývoje (Investopedia, 2024).

Vzhledem k těmto rizikům a příležitostem v kryptoměnovém sektoru je cílem tohoto článku poskytnout přehled metod CI, které mohou být využity investory k podpoře jejich investičních rozhodnutí a minimalizaci rizik. Článek se zaměří na identifikaci a analýzu klíčových metod CI, jejich aplikaci v kontextu kryptoměnového trhu, využití těchto nástrojů při hodnocení rizik, příležitostí a tržních trendů.

Metody

V rámci přehledu literatury byly prozkoumány existující odborné články zaměřené na využívání CI v investičních rozhodnutích, přičemž konkrétní aplikace CI v kryptoměnovém sektoru byly ve studiích omezené. Tato literatura se zaměřuje na přístupy k použití CI pro analýzu tržních dat, konkurence a dalších faktorů, které ovlivňují investiční prostředí. Vzhledem k tomu, že neexistovala dostatečná literatura zaměřená výhradně na CI v kryptoměnách, byla použita obecná literatura o aplikaci CI v investičním sektoru, která byla následně adaptována pro potřeby kryptoměnového trhu. 

Byly identifikovány klíčové informační zdroje, které poskytují relevantní data o kryptoměnách. Mezi tyto zdroje byly zařazeny platformy jako CoinMarketCap, CoinGecko, X, Reddit a Telegram. CoinMarketCap a CoinGecko jsou známé svými podrobnými informacemi o cenách kryptoměn, tržní kapitalizaci a objemu obchodů, zatímco X a Reddit slouží k monitorování diskusí a sentimentu komunity. Telegram je oblíbený mezi kryptoměnovými investory pro rychlé aktualizace a analýzy od odborníků a influencerů. 

Další část se zaměřila na klíčové analytické nástroje pro podporu investičních rozhodnutí v kryptoměnovém sektoru. Byly prozkoumány dvě hlavní metody: technická analýza a analýza sentimentu. Technická analýza pomáhá při analýze tržních trendů, cenových grafů a technických indikátorů. Tato metoda je neocenitelná při předpovědi cenových pohybů na základě historických dat. Analýza sentimentu se zaměřuje na hodnocení nálady trhu na základě aktivit na sociálních médiích a diskusních platformách, což může poskytnout cenné informace o možných tržních pohybech.

Výsledky

CI je jednim z nástrojů při rozhodování v oblasti investic. Pomáha nejen analyzovat tržní trendy a chování konkurentů, ale také identifikovat nové příležitosti a minimalizovat rizika. Tato přístupy lze efektivně přizpůsobit i dynamickému prostředí kryptoměn, které nabízí značný potenciál růstu, ale zároveň vyžaduje hluboké porozumění specifickým faktorům ovlivňujícím tento sektor. V této části se zaměříme na to, jak lze metody CI aplikovat v investicích obecně i kryptoměnovém ekosystému.

Využití metod CI pro investice obecně a jejich přizpůsobení krypto sektoru

CI můžeme využívat ke sledování makrotrendů a geopolitických změn. To je obzvláště důležité pro identifikaci regulačních změn na rozvíjejících se trzích. CI může odhalit signály, že určité země zvažují reformy, které zmírní omezení zahraničních investic a otevřou své trhy zahraničním správcům aktiv. Pokud tuto příležitost využijeme včas, můžeme zřídit místní kanceláře a navázat vztahy s klíčovými zainteresovanými stranami dříve, než konkurence zareaguje. Následně lze vyvíjet investiční produkty v oblasti akcií a dluhopisů rozvíjejících se trhů. Tento přístup nám umožní stát se prvním hybatelem v regionu s velkým růstem, pomůže společnosti vytěžit z nových investičních toků a získat na těchto trzích značnou konkurenční výhodu (Octopus Intelligence, 2024).

Podobný přístup lze aplikovat i na kryptoměny. CI zde může pomáhat při analýze trendů a predikci vývoje trhu. Například sledování legislativních změn týkajících se regulace kryptoměn, jako jsou přístupy vlád k danění a bezpečnosti digitálních aktiv, může odhalit atraktivní příležitosti pro investice.

Mohli bychom využít competitive intelligence (CI) ke sledování investičních strategií konkurentů, výkonnosti jejich fondů a toků kapitálu do různých tříd aktiv. Zjistíme například, že někteří konkurenti zvyšují své investice do technologických akcií, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, což je poháněno rostoucí poptávkou po pokročilých výpočetních technologiích a automatizaci. Na základě těchto poznatků můžeme provést hlubší analýzu technologického sektoru a identifikovat podhodnocené společnosti s vysokým potenciálem růstu, zejména v oblastech umělé inteligence a strojového učení. Přesměrování části našeho portfolia do těchto perspektivních sektorů nám umožní těžit z probíhajícího technologického boomu. Takové strategické rozhodnutí založené na CI nám pomáhá nejen překonávat benchmarky, ale také poskytovat našim klientům nadstandardní výnosy (Octopus Intelligence, 2024).

Dále lze využít CI k monitorování technologických inovací v kryptosvětě. Například objevení nových blockchainových protokolů, které řeší problémy škálovatelnosti a bezpečnosti, může poskytnout důležité informace dříve, než tyto technologie dosáhnou masového přijetí. Identifikace perspektivních projektů, jako jsou decentralizované finanční platformy (DeFi) nabízející staking, může představovat významnou příležitost pro dlouhodobé investice.

Klíčové zdroje informací pro investory do kryptoměn

Pro efektivní investování do kryptoměn je klíčové využívat spolehlivé a aktuální zdroje informací. Tyto platformy umožňují investorům sledovat tržní trendy, analyzovat data a získávat důležité poznatky, které podporují rozhodování.

CoinMarketCap

CoinMarketCap (https://coinmarketcap.com), jedna z největších databází kryptoměn, nabízí širokou škálu informací, včetně cenových dat, tržní kapitalizace, objemu obchodování, historických cenových grafů a dalších metrik, které jsou pro investory nezbytné. Platforma se specializuje na agregování dat z tisíců kryptoměn a tokenů, což ji činí jedním z nejrozsáhlejších a nejpřesnějších zdrojů informací o kryptoměnových trzích. Kromě základních dat o kryptoměnách poskytuje CoinMarketCap i nástroje pro analýzu trhů, sledování cen v reálném čase, hodnocení rizikových faktorů a predikci cenových trendů. Díky těmto funkcím může investor získat podrobné analýzy a ucelený přehled o stavu trhu.

Obrázek 1: Domovská stránka CoinMarketCap (zdroj: https://coinmarketcap.com)

CoinGecko

CoinGecko (https://www.coingecko.com) je dalším oblíbeným nástrojem, který se zaměřuje na poskytování rozsáhlých informací o kryptoměnách a blockchainových projektech. CoinGecko se liší tím, že nabízí více než jen základní informace o cenách a tržní kapitalizaci. Poskytuje také podrobné metriky o likviditě, komunitních aktivitách a vývoji jednotlivých projektů. Platforma nabízí i nástroje pro sledování DeFi (decentralizovaných financí) a NFT (non-fungible tokens), což je pro investory zaměřené na inovace a nové příležitosti v kryptosvětě důležité.

Obrázek 2: Domovská stránka CoinGecko (zdroj: https://www.coingecko.com)

Sociální sítě

Sociální sítě jako jsou X (https://x.com/), Reddit (https://www.reddit.com/) a Telegram (https://telegram.org), což je v podstatě messenger, se staly centry pro sdílení názorů, analýz a spekulací v kryptoměnové komunitě. Investoři a analytici sledují tyto platformy, aby získali přehled o novinkách týkajících se jednotlivých kryptoměn a blockchainových projektů, a aby se dozvěděli o potenciálních změnách v legislativě nebo nových trendech.

X je jednou z nejrychlejších a nejaktivnějších sociálních sítí, kde se diskuse o kryptoměnách odehrávají v reálném čase. Mnozí odborníci, vývojáři a investoři sdílejí své názory, analýzy a predikce o cenách kryptoměn. Hashtagy umožňují snadno sledovat relevantní témata a zůstat informován o změnách na trhu.

Obrázek 3: Publikace analytika a její diskuse (zdroj: https://x.com/stockswithjosh/status/1817295841083744441)

Reddit má několik komunitních fór (subredditů), které se zaměřují na kryptoměny, jako jsou r/CryptoCurrency nebo r/Bitcoin. Na těchto fórech mohou uživatelé diskutovat o novinkách, analýzách a spekulacích týkajících se různých kryptoměn. Reddit je také skvélé pro získání názoru širší komunity, která může nabídnout alternativní pohledy na aktuální situaci na trhu.

Obrázek 4: Subreddit r/CryptoCurrency (zdroj: https://www.reddit.com/r/CryptoCurrency/)

Telegram je velmi populární mezi kryptoměnovými komunitami, protože umožňuje vytváření soukromých kanálů a skupin, kde se sdílí informace o konkrétních kryptoměnách nebo projektech. Mnozí odborníci a influencerové zde komunikují se svými sledujícími a sdílejí novinky a predikce.

Obrázek 5: Telegram-kanál Whale Alert (zdroj: https://t.me/s/whale_alert_io)

Klíčové nastroje pro investory do kryptoměn

Kromě přístupu ke kvalitním zdrojům informací hrají v investičním procesu zásadní roli analytické nástroje. Tyto nástroje umožňují investorům hloubkovou analýzu dat, predikci tržních pohybů a lepší pochopení sentimentu trhu.

Technická analýza

Technická analýza je jedním z klíčových nástrojů, který pomáhá investorům orientovat se v prostředí kryptoměnového trhu. Technická analýza je proces použití historických cenových dat k pokusu o předpovědi pravděpodobného budoucího směru cen. Technik má k dispozici mnoho nástrojů. Všechny jsou odvozeny od ceny a/nebo objemu (Opeyemi Amure, 2024).

Obrázek 6: Technická analýza BTCUSDT (zdroj: autor)

V kryptoměnovém sektoru, který je znám svou vysokou mírou volatility a rychlými změnami na trhu, hraje technická analýza zásadní roli při rozhodování o investicích. Pomocí různých indikátorů, jako jsou klouzavé průměry, RSI (Relative Strength Index), MACD (Moving Average Convergence Divergence) a dalších, mohou investoři identifikovat klíčové úrovně podpory a odporu, obchodní signály a potenciální bodové zvraty. Tato analýza se tak stává součástí širšího procesu CI, kdy shromážděná data z minulosti poskytují cenné informace pro rozhodování v reálném čase.

Analýza sentimentu

Provádění analýzy sentimentu v kryptoměnovém sektoru v podstatě kopiruje celý cyklus CI. Tento proces zahrnuje shromažďování, analýzu a interpretaci informací, které mohou poskytnout konkurenční výhodu. V kontextu kryptoměn se analýza sentimentu zaměřuje na hodnocení veřejného vnímání trhu, což pomáhá investorům předvídat pohyby cen a identifikovat potenciální investiční příležitosti.

Obrázek 7: Index strachu a chamtivosti je jedním z příkladů analýzy sentimentu (zdroj: https://alternative.me/crypto/fear-and-greed-index/)

V kryptoměnovém sektoru, známém svou vysokou volatilitou a neustále se měnícími podmínkami, je analýza sentimentu klíčová. Metoda zahrnující analýzu textových dat z různých médií, diskusních fór a sociálních sítí umožňuje identifikovat, jak je určité aktivum vnímáno veřejností, což ovlivňuje cenový vývoj. Pozitivní nebo negativní sentiment mohou signalizovat rostoucí nebo klesající zájem o konkrétní kryptoměnu, což následně formuje investiční rozhodnutí. 

Analýza sentimentu je zejména užitečná pro krátkodobé investory, kteří potřebují rychle reagovat na změny na trhu. Skenuje obrovské objemy dat a určuje sentiment trhu pomocí technik strojového učení (ML) a zpracování přirozeného jazyka (NLP). Automatizované nástroje pro analýzu sentimentu dokážou zpracovávat obrovské množství dat a poskytovat cenné informace o aktuálním sentimentu, což napomáhá přijímat informovaná investiční rozhodnutí (Blockchain Council, 2024).

Závěr

CI představuje účinný nástroj pro podporu investičních rozhodnutí nejen v tradičních sektorech, ale i v dynamickém prostředí kryptoměnového trhu. Analýzou tržních trendů, identifikací příležitostí a minimalizací rizik pomocí CI mohou investoři činit informovanější a strategická rozhodnutí. V kontextu kryptoměn CI pomáhá sledovat legislativní změny, technologické inovace a sentiment trhu, což je klíčové pro úspěšné navigování v tomto vysoce volatilním odvětví.

Použití metod CI, jako jsou analýza sentimentu a technická analýza, umožňuje efektivně reagovat na změny na trhu a identifikovat perspektivní projekty a sektory s vysokým potenciálem růstu. S vhodnými informačními zdroji, jako jsou CoinMarketCap a CoinGecko, a využitím sociálních sítí mohou investoři získat komplexní přehled o trhu a podpořit tak svá investiční rozhodnutí. CI se tak stává nepostradatelným pomocníkem při maximalizaci výnosů a minimalizaci rizik v prostředí, které je stále více ovlivněno technologickým pokrokem a globálními změnami.

Zdroje

Alternative. (2024). Crypto Fear & Greed Index. https://alternative.me/crypto/fear-and-greed-index

Blockchain Council. (2024, 12. září). Role of Sentiment Analysis in Crypto Trading. Blockchain Council. https://www.blockchain-council.org/blogs/sentiment-analysis-in-crypto-trading

Bloomenthal, A. (2022, 31. prosince). Competitive Intelligence: Definition, Types, and Uses. Investopedia. https://www.investopedia.com/terms/c/competitive-intelligence.asp

CoinGecko. (2024). CoinGecko. https://www.coingecko.com 

CoinMarketCap. (2024). CoinMarketCap. https://coinmarketcap.com 

Investopedia. (2024, 15. června). Cryptocurrency Explained With Pros and Cons for Investment. Investopedia. https://www.investopedia.com/terms/c/cryptocurrency.asp.

Octopus Intelligence. (2024, 18. ledna). Investment: Competitive intelligence is untapped, often unused and ignored. Octopus Intelligence. https://www.octopusintelligence.com/investment-competitive-intelligence-is-untapped-often-unusedand-ignored/

Octopus Intelligence. (2024, 4. září). What Can Competitive Intelligence Do For Asset Management Firms. Octopus Intelligence. https://www.octopusintelligence.com/what-can-competitive-intelligence-do-for-asset-management-firms-in-the-real-world/

Opeyemi Amure, T. (2024, 31. srpna). What Charts Should Crypto Investors Use? Investopedia. https://www.investopedia.com/charts-for-crypto-6500665

Reddit. (2024). Reddit. https://www.reddit.com/ 

Reddit. (2024). r/CryptoCurrency. https://www.reddit.com/r/CryptoCurrency/

Telegram. (2024). Telegram. (https://telegram.org)

Telegram. (2024). Whale Alert. https://t.me/s/whale_alert_io 

X. (2024). X. https://x.com/  

X. (2024). Stocks With Josh.https://x.com/stockswithjosh/status/1817295841083744441

Česká obchodní inspekce (ČOI) a data: nejakostní paliva, sankce, kontroly

0

Úvod

Úvod do tématu

V současné době, kdy objem dat roste exponenciálně se stává práce s informacemi klíčovým faktorem v rozhodování v každodenním životě. Otevřená data, která jsou volně přístupná a použitelná pro veřejnost, představují významný nástroj pro podporu inovací, získávání konkurenčních výhod a zlepšení transparentnosti veřejné správy. Česká obchodní inspekce, jakožto orgán státní správy, zveřejňuje řadu dat, která mohou být využita nejen ke zvyšování ochrany spotřebitelů, ale také k analýze trhu a identifikaci trendů či rizik.

„Otevřená data jsou informace nebo obsah, které jsou volně dostupné k použití a šíření, pouze s požadavkem na uvedení zdroje.  Tento termín lze také použít neformálněji k označení jakýchkoli dat, která jsou sdílena mimo organizaci a mimo jejich původní zamýšlené použití, například s obchodními partnery, zákazníky nebo oborovými sdruženími“ (Gartner, 2024).

Přínosnost

Otevřená data mají potenciál zvyšovat efektivitu a transparentnost veřejné správy. Mohou být využita pro tvorbu nových služeb a aplikací, které usnadňují život občanům, například Hlídač státu nebo Mapy bez bariér. Data mohou také využívat firmy ve svůj prospěch. Zejména v oblastech lepšího pochopení trhu, nalézání nových obchodních příležitostí, poznání konkurence a efektivnějšímu rozhodování. Každá firma, instituce nebo jakýkoliv jiný uživatel si data muže využívat dle vlastních zájmů, ale stále v rámci zákona.

Díky otevřeným datům se také zvyšuje transparentnost veřejné správy a umožňuje se občanům jednoduše kontrolovat její činnost.

Příklady úspěšného použití

Hlídač státu

Hlídač státu je nezisková organizace, jejímž cílem je zvyšovat transparentnost a efektivitu fungování státu a veřejné správy. Za pomoci agregace a analýzy dat z různých veřejných zdrojů, jako je registr smluv, veřejné zakázky, dotace a informace o politicích, provádí kontrolu těchto subjektů (Hlídač státu, 2017).

Hlídač státu zpřístupňuje tato data občanům, novinářům i úředníkům a umožňuje jim tak kontrolovat hospodaření státu a identifikovat potenciální problémy, jako je plýtvání nebo zneužívání moci (Hlídač státu, 2017).

Mapa bez bariery

Projekt „Mapy bez bariér“ si klade za cíl usnadnit lidem s omezenou pohyblivostí plánování výletů a dovolených. Projekt vychází z reálné potřeby handicapovaných lidí, kteří před každou cestou musí zjišťovat informace o bezbariérovosti turistických destinací (Mapy bez barier, 2024).

Odborníci projektu osobně navštěvují vybrané objekty a zaznamenávají informace o přístupnosti, jako jsou šířky dveří, přítomnost ramp, rozměry výtahů a vybavení toalet. Tato data jsou pak dostupná v rámci otevřené licence organizacím i jednotlivcům (Mapy bez barier, 2024).

Envidata

Projekt EnviData.cz je webová stránka, která byla spuštěna v roce 2021 s cílem zpřístupnit veřejnosti data o životním prostředí v České republice. Zaměřuje se na oblasti počasí, klimatu, kvality ovzduší a vody (Brzezina, 2024).

Web využívá otevřená data, která jsou pravidelně aktualizovaná a prezentovaná pomocí grafů, statistik, vizualizací a infografik (Brzezina, 2024).

„Cílem těchto stránek je mj. vyvolat zájem veřejnosti a médií o tuto problematiku a zároveň se pokusit podat objektivní a srozumitelné informace. Informovanost a pochopení pak v konečném důsledku mohou pomoci najít a prosazovat řešení konkrétních problémů spojených se současným a budoucím životním prostředím“ (Brzezina, 2024).

Omezení

Využívání otevřených dat s sebou také nese několik omezení a překážek, s nimiž se konzumenti, ale i autoři mohou potýkat (Boubín, 2023).

Nedostatečná kvalita dat

I když jsou data otevřená, neznamená to automaticky, že jsou kvalitní a spolehlivá. Mohou obsahovat chyby, být neúplná nebo zastaralá, což může vést k nesprávným závěrům a znehodnotit výsledky analýzy (Boubín, 2023).

Nedostatečná dokumentace

Pro správné porozumění a interpretaci dat je nezbytná kvalitní dokumentace, která popisuje jejich strukturu, význam a způsob sběru. Nedostatečná dokumentace může uživatelům ztížit práci s daty a vést k chybné interpretaci (Boubín, 2023).

Legislativní a právní omezení

Otevřená data nesmí porušovat zákony na ochranu osobních údajů, obchodního tajemství a dalších citlivých informací. Tato omezení mohou zkomplikovat proces otevírání dat a snížit jejich dostupnost (Boubín, 2023).

Česká obchodní inspekce

Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgánem státní správy, který spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. V jejím čele stojí ústřední ředitel, kterého jmenuje ministr průmyslu a obchodu (ČOI, 2024b).

Působnost

ČOI se dělí na ústřední inspektorát a sedm inspektorátů sídlících v krajských městech. Hlavním úkolem ČOI je dohlížet na dodržování zákonů v oblasti ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků. Kontroluje fyzické i právnické osoby, které se zabývají poskytováním služeb nebo nabízením, prodejem a dodáváním výrobků (ČOI, 2024b).

V případě porušení zákonů, jenž inspekce kontroluje, uděluje sankce, které mohou dosahovat až 50 milionů Kč. Rovněž vydává zákazy prodeje rizikových výrobků a zajišťuje prodávané padělky (ČOI, 2024b).

Data

Česká obchodní inspekce (ČOI) publikuje otevřená data od roku 2013. Tyto soubory dat jsou zveřejňovány pod otevřenou licencí a je možné je dále zpracovávat. Jako příklad otevřených dat lze uvést seznam rizikových webů a data z provedených kontrol (ČOI, 2024a).

Za projekt Open data, v rámci kterého ČOI proaktivně zveřejňuje informace o kontrolách, zabavených padělcích a uložených pokutách, získala ČOI v roce 2014 cenu veřejnosti v soutěži Otevřeno x Zavřeno (ČOI, 2014).

Otevřená data z pohledu ČOI

Zveřejňovaná data

Česká obchodní inspekce pravidelně zveřejňuje několik volně dostupných datových sad, jenž vyplívají z jejich běžné činnosti. Většina těchto sad je aktualizována na denní bázi, tudíž je lze efektivně využívat v každodenním rozhodování.

Rizikové weby

Využití dat o webech, jenž ČOI označila za rizikové je zejména výhodné pro běžné spotřebitele. Ti mají tak možnost si v případě podezření zkontrolovat, zda se daný e-shop/stránka nenachází v tomto seznamu. Tím muže předejít případnému podvodu, jenž by mohl nastat.

Z hlediska firem, zde tolik využitelnosti není. Pro firmy mohou tato data sloužit jako zdroj informací o nekalých praktikách. Případně pro identifikaci rizikových trendů a lepší chránění svých zákazníků.

Datová sada obsahuje pouze dva sloupce. Jeden obsahuje adresu rizikového webu a v druhém je udán důvod, proč je daný web podezřelý.

Nejčastějším důvodem označení webu je: „Jako provozovatel webu není uveden nikdo, stránky jsou tedy zcela anonymní a spotřebitel neví, s kým uzavírá kupní smlouvu a vůči komu může nárokovat svá práva“.

Úřední deska

Česká obchodní inspekce v rámci této datové sady pouze dává volný přístup ke svým příspěvkům na úřední desce. Informace, avšak nejsou aktuální a v roce 2024 zde nepřibyl žádný nový příspěvek.

Z užívání této sady nevychází žádná kompetitivní výhoda, pouze je to jiná možnost, jak se dostat k informacím ve strukturované podobě.

Kontroly

Datová sada obsahující provedené kontroly inspekcí mohou sloužit zejména pro podnikatele. Na základě nich si mohou například zobrazit, jak často inspekce provádí kontroly v místě, kde podnikatel působí. V takovém případě se může lépe připravit na případnou kontrolu. Lze se také podívat, jak často konkrétní podnik kontrolují.

Samotná sada není sama o sobě tolik atraktivní, avšak s kombinací následující sady o provedených sankcích už muže dát podnikateli o hodně větší význam.

Obrázek 1 Ukázka možného zobrazení kontrol (zdroj: autor)

Sankce

Sada obsahuje informace o provedených sankcích, jakožto za porušení, kterého zákona je uložena pokuta a v jaké výši. Tyto data lze pomocí identifikátoru propojit s datovou sadou o provedených kontrolách.

Na základě následné analýzy lze zjistit, jaké jsou nejčastěji porušované zákony. Podnikatelé se tak mohou lépe zaměřit na případné kontroly a mohou tušit, co se u nich bude zejména kontrolovat. Zajisté zde hraje velkou roli i poznání konkurence a v jakém je stavu. Díky propojení s kontrolami, lze zjistit za co byla konkrétní firma pokutována a jestli se jedná o první porušení nebo je opakované.

Obrázek 2 Ukázka možného využití dat o sankcích (zdroj: autor)

Sankce za nejakostní paliva

Běžní spotřebitelé se mohou vyvarovat podezřelým pumpám, jejichž palivo by nemuselo být prospěšné jejich automobilu. Z hlediska ostatních pump se jedná o získání přehledu o konkurenci. Lze zjistit jak velké sankce daná pumpa/firma obdržela, zda je to první sankce, či opakovaná. Podnikatel se muže také zaměřit na to jaký typ paliva nej nejčastěji pokutován a jak velké částky v průměru ČOI vymáhá.

Obrázek 3 Ukázka možného zobrazení sankcí za nejakostní palivo (zdroj: autor)

Zaměření

Data set tvořený pouze dvěma sloupci, kdy v jednom se uvádí ID kontroly, které lze napárovat skrze ostatní datové sady a v druhém se nachází jaký zákon byl předmětem kontroly.

Kompetitivní výhodou zde muže být například možnost se připravit na případnou kontrolu. Na základě informací lze dedukovat které zákony jsou nejčastějším předmětem kontrol a těm muže podnikatel dopředu předejít.

Obrázek 4 Ukázka možného zobrazení prováděných kontrol (zdroj: autor)

Zákazy

Přehled zakázaných výrobků muže sloužit jako pro spotřebitele, tak pro podnikatele. Z hlediska nákupu zboží se spotřebitel muže vyvarovat pochybnému zboží, jenž pro něj muže být nebezpečné, škodlivé anebo je pouze v rozporu se zákonem.

Na druhou stranu pro podnikatele data mohou sloužit jako kontrola toho co mohou prodávat a co ne. V rámci konkurence se jedná o zjištění, zda neprodává/nabízí něco jenž je v rozporu se zákonem. Případně zda dodavatelé se nesnaží nabídnout pochybný produkt.

Zajištění

Padělané produkty, jež byly zajištěny v rámci kontrol mohou svědčit o určité oblíbenosti dané firmy. To že se nějaká konkrétní firma v datasetu bude vyskytovat vícekrát muže naznačovat, že je po ni určitým způsobem poptávka. Na základě toho muže firma podniknout kroky, jež povedou k favoritizaci originálů před padělky. Stejně tak se lze na to dívat z pohledu konkurence a následně se zaměřit na danou firmu.

Využití

Datové sady České obchodní inspekce slouží k ochraně spotřebitelů, podpoře podnikatelů a zefektivnění činnosti orgánů státní správy.

Spotřebitelé je využijí k ověření důvěryhodnosti prodejců a bezpečnosti výrobků.

Podnikatelé se jimi řídí při dodržování zákonů a předcházení sankcím.

Orgány státní správy je využívají k dohledu nad trhem a potírání nekalých praktik.

Pro každého konzumenta těchto datových sad mají získané informace jiný význam. Každý z nich si ho muže u přizpůsobit vlastním potřebám. Lepší výsledků dosáhnou v případě, kdy data od ČOI následně skombinují i s jinými otevřenými daty.

Závěr

Na základě rešerše lze vyvodit, že otevřená data hrají v České republice stále důležitější roli. ČOI se stejně jako další státní instituce aktivně zapojuje do otevírání dat veřejnosti.

Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že otevřená data poskytovaná ČOI mají značný potenciál pro podporu strategického rozhodování. Informace, jako jsou výsledky kontrol, seznamy nevyhovujících výrobků či přehledy porušení právních předpisů, mohou organizacím pomoci při identifikaci rizik, sledování trendů na trhu a optimalizaci jejich podnikatelských strategií. Kromě toho přispívají i ke zvýšení transparentnosti trhu, čímž zlepšují podmínky pro férovou hospodářskou soutěž.

Otevřená data také otevírají unikátní cestu pro vývoj různých aplikací. Ty mohou například sloužit pro zlepšení úrovně života v dané společnosti. Případně pouze dělat běžný život přívětivější.

Otevírání dat je důležitým krokem k transparentnější a efektivnější státní správě a k informovanější společnosti. Zároveň je potřebné dbát na nezneužívání otevřených dat pro nezákonné činnosti, neboť v rámci užívání otevřených dat je poměrně tenká hranice kdy lze nabyté informace zneužít za účelem poškodit druhou stranu.

Zdroje

Boubín, J. (2023). Otevřená data jako nástroj strategického a inovačního plánování [Disertační práce, Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta]. https://theses.cz/id/65da60/#panel_latex

Brzezina, J. (2024). Evidata—O projektu. Envidata. https://www.envidata.cz

ČOI. (2014, září 29). ČOI získala cenu veřejnosti za otevřená data – COI. https://www.coi.cz/coi-ziskala-cenu-verejnosti-za-otevrena-data/

ČOI. (2024a). Otevřená data – COI. https://www.coi.cz/pro-spotrebitele/otevrena-data/

ČOI. (2024b). Působnost úřadu – COI. https://www.coi.cz/o-coi/pusobnost-uradu/

Gartner. (2024). Definition of Open Data—Gartner Information Technology Glossary. Gartner. https://www.gartner.com/en/information-technology/glossary/open-data

Hlídač státu. (2017, únor 3). O Hlídači státu, tým—Hlídač státu. https://texty.hlidacstatu.cz/o-serveru/

Mapy bez barier. (2024). O projektu. Konto bariéry. https://web.mapybezbarier.cz/o-projektu/

Recenze a hodnocení: Klíč k úspěchu e-shopů v digitálním věku

0
black and white printed textile

Příchod digitální doby zásadně změnil způsoby, jakými zákazníci přistupují k nakupování. Tradiční metody, jako osobní doporučení nebo možnost si zboží prohlédnout v kamenném obchodě, ustoupily do pozadí. Dnes hrají hlavní roli recenze a hodnocení, které zákazníkům poskytují cenné informace o kvalitě produktů a služeb přímo od ostatních uživatelů. Tento posun má zásadní dopad nejen na rozhodovací proces spotřebitelů, ale také na strategii e-shopů, které se musí přizpůsobovat tomuto novému modelu.

Zákaznické recenze a hodnocení představují klíčový prvek při rozhodování zákazníků. Jsou vnímány jako nezávislé a autentické, což zvyšuje jejich důvěryhodnost oproti tradičním marketingovým sdělením. Výzkumy ukazují, že většina zákazníků čte recenze před nákupem a bere je v úvahu při porovnávání produktů i obchodníků. Recenze tak zkracují rozhodovací proces, usnadňují výběr a minimalizují riziko spojené s online nákupem. Na druhé straně jsou recenze pro e-shopy významným zdrojem dat, která lze využít nejen ke zlepšení služeb, ale i k budování vztahů se zákazníky a posílení jejich loajality.

E-shopy musí recenze chápat nejen jako zpětnou vazbu, ale i jako strategický nástroj. Pozitivní recenze mohou zvýšit tržby, podpořit důvěryhodnost a přilákat nové zákazníky. Naopak negativní recenze představují potenciální riziko, které může vést ke ztrátě zákazníků a poškození pověsti. Schopnost efektivně reagovat na tuto zpětnou vazbu však může mít na e-shop překvapivě pozitivní dopad. Správně zvládnutá kritika může posílit zákaznickou důvěru a ukázat, že obchodník bere názory svých zákazníků vážně.

Tato práce se zaměřuje na analýzu vlivu zákaznických recenzí a hodnocení na strategii e-shopů. Cílem je zodpovědět klíčové otázky: Jak pozitivní a negativní recenze ovlivňují tržby a pověst e-shopů? Jaké kroky podnikají e-shopy, aby zvýšili počet recenzí? A jaké technologie a nástroje se používají pro správu a analýzu recenzí? Na tyto otázky se práce snaží odpovědět pomocí kombinace teoretického rozboru a analýzy případových studií.

Téma recenzí a hodnocení je velmi relevantní, protože online nakupování se stále vyvíjí a stává se konkurenceschopnější. Zpětná vazba od zákazníků přitom hraje klíčovou roli v tom, jaké místo si e-shopy dokážou na trhu vybudovat. Analýza tohoto fenoménu odhaluje nejen současné trendy, ale také nabízí pohled do budoucího vývoje a možností, jak využít recenze jako strategický nástroj pro posílení konkurenceschopnosti e-shopů.

Definice zákaznických recenzí a hodnocení

Zákaznické recenze jsou textová, obrazová nebo video vyjádření zkušeností spotřebitelů s konkrétními produkty či službami. Tyto recenze často obsahují hodnocení na číselné škále (např. 1–5 hvězdiček), které slouží jako rychlý ukazatel spokojenosti nebo kvality. Hodnocení mohou být doprovázena podrobnějším popisem zkušeností, což poskytuje hlubší vhled do toho, co zákazník hodnotí pozitivně či negativně. Recenze jsou zveřejňovány na platformách e-shopů, specializovaných recenzních portálech (např. Zbozi.cz, Heureka.cz, Trustpilot) či sociálních sítích.

Ukázka souhrnu recenzí na platformě Heureka.cz na mobilní telefon (vlastní zpracování, 2024)

Recenze mají dvojí funkci, slouží jako nástroj pro sdílení zkušeností s jinými zákazníky a pro e-shopy je to dobrý zdroj informací. Zákazníci díky recenzím získávají přehled o skutečné kvalitě produktů, zatímco obchodníci mohou zpětnou vazbu využít k analýze silných a slabých stránek svého sortimentu či služeb.

Role recenzí v nákupním procesu zákazníků

Recenze pomáhají spotřebitelům minimalizovat riziko špatného výběru. Důvěryhodné recenze přispívají k informovanému rozhodování a zvyšují spokojenost zákazníků. Negativní recenze zákazníky odrazují, zatímco pozitivní budují důvěru a zvyšují pravděpodobnost nákupu.

Význam recenzí z pohledu e-shopů

Pro e-shopy jsou recenze klíčovým nástrojem:

  • Zvyšují důvěryhodnost: Produkty s vysokým hodnocením jsou častěji kupovány.
  • Podporují SEO: Recenze generují obsah, který přispívá k lepšímu vyhledávání.
  • Zpětná vazba: Pomáhají identifikovat problémy a zlepšovat produkty či služby.

Typologie recenzí

  • Pozitivní recenze: Tyto recenze zvyšují důvěryhodnost e-shopu i konkrétních produktů. Produkty s vysokým hodnocením jsou obvykle upřednostňovány zákazníky a mohou být propagovány přímo na úvodní stránce nebo v reklamních kampaních.
  • Negativní recenze: Přestože mohou odradit potenciální zákazníky, jsou cenným zdrojem zpětné vazby. Správně zvládnout negativní recenze mohou zlepšit vnímání značky, pokud e-shop projeví zájem o řešení problému.
  • Neutrální recenze: Tato kategorie poskytuje vyvážený pohled na produkt a často obsahuje výčet kladů i záporů.
  • Manipulované recenze: Falešné recenze představují etické i právní riziko. Pokud jsou zákazníky odhaleny, mohou poškodit pověst e-shopu. (MediaGuru, 2022)

Technologie a nástroje pro práci s recenzemi

  • Analýza sentimentu: Pomocí AI lze hodnotit celkovou náladu recenzí.
  • Filtry a doporučovací algoritmy: Preferují vysoce hodnocené produkty.
  • Monitoring recenzí: Umožňuje e-shopům okamžitě reagovat na zpětnou vazbu.

Metodologie

Cílem této seminární práce je analyzovat vliv zákaznických recenzí a hodnocení na strategii e-shopů. Zvolený postup kombinuje analýzu dostupné literatury, případové studie konkrétních e-shopů a komparativní přístup, aby bylo možné získat ucelený přehled o zkoumaném tématu.

Hlavní metodologické kroky zahrnují:

  • Analýzu sekundárních dat: Studium vědeckých článků, průzkumů trhu a zpráv o digitálním marketingu.
  • Případové studie: Detailní rozbor strategií vybraných e-shopů (např. Amazon, Alza.cz) a srovnávače Heureka.cz.
  • Komparativní analýzu: Srovnání různých přístupů k práci s recenzemi a jejich dopadu na výkon e-shopů.

Byla použita umělá inteligence (ChatGPT) byla použita při tvorbě zdrojů na konci zprávy. Dále pro poskytnutí sumarizací shromážděných dat.

Analýza vlivu recenzí na strategii e-shopů

Tato část práce podrobně analyzuje, jak pozitivní i negativní recenze ovlivňují obchodní a marketingové strategie e-shopů, a ukazuje, jakými způsoby mohou e-shopy strategicky využít zpětnou vazbu ke svému růstu.

Sekce se zaměřuje na klíčové oblasti vlivu recenzí: od budování důvěry a reputace přes řešení negativní zpětné vazby až po využití moderních technologií, jako je analýza sentimentu a algoritmy doporučování. Dále zkoumá strategie, které e-shopy používají k získávání recenzí a ke správě zpětné vazby, a doplňuje je o příklady z praxe, jako jsou přístupy Amazonu, Thomann.de a Alza.cz.

Tato analýza ukazuje, že správně zvládnuté recenze nejsou jen zpětnou vazbou, ale také cenným zdrojem konkurenční výhody. Moderní e-shopy, které dokážou recenze využít jako strategický nástroj, získávají nejen důvěru zákazníků, ale také dlouhodobou loajalitu a vyšší efektivitu svého podnikání. Právě proto je hlubší pochopení vlivu recenzí a jejich efektivní implementace do strategie zásadním krokem pro úspěch v rychle se měnícím prostředí e-commerce.

Vliv pozitivních recenzí na strategii e-shopů

Pozitivní recenze mají pro e-shopy zásadní význam, protože přímo ovlivňují důvěru zákazníků, jejich rozhodování a následně i obchodní výsledky. Tato sekce se zaměří na hlavní přínosy pozitivních recenzí a na to, jak e-shopy mohou strategicky využívat jejich potenciál.

Budování důvěry a reputace

Zákazníci chtějí přirozeně hledají potvrzení kvality od jiných uživatelů. Recenze od reálných uživatelů mají větší váhu než jakékoliv marketingové sdělení. Ukazuje to autenticitu a nezávislost a to zákazníci oceňují.

Například produkty na Alza.cz s hodnocením 4,0 hvězdiček a více mají výrazně vyšší šanci na prodej než produkty s průměrným nebo nízkým hodnocením. E-shopy mohou tuto skutečnost využít tím, že propagují produkty s nejvyšším hodnocením přímo na svých hlavních stránkách nebo v marketingových kampaních. Využívají této skutečnosti na úvodní stránce kategorie, kde mají záložku doporučeno.

Ukázka kategrorie “Dle hodnocení” na e-shopu Alza.cz (vlastní zpracování, 2024)

Alza využívá hodnocení zákazníků aby mohli přímo propagovat svým zákazníkům samostatnou záložku, kde jsou nejlépe hodnocené produkty. Dalším faktorem co přidává na autenticitě jsou hodnocení samotných recenzí, kde ostatní uživatelé hodnotí recenze jiných uživatelů podle toho jestli to byla recenze užitečná.

Ukázka užitečnosti recenze na e-shopu Alza.cz (vlastní zpracování, 2024)

Vliv na značku

Pozitivní recenze nejen zvyšují důvěru v jednotlivé produkty, ale také posilují celkovou reputaci e-shopu. Zákazníci spojují kvalitu produktů s kvalitou služeb e-shopu, což ovlivňuje jejich rozhodování o nákupu. Podle studie Local Consumer Review Survey 2024 uvedlo 8 z 10 spotřebitelů, že recenze dalších uživatelů ovlivňují jejich nákupní rozhodnutí. (Paget, 2024)

Heureka.cz nabízí možnost hodnotit přímo samotný e-shop, kde má samotný e-shop se přímo vyjádřit a vyřešit problém. Odpovědi e-shopů na zákaznické recenze mohou významně ovlivnit důvěru zákazníků a jejich nákupní rozhodování. Podle článku na webu Podnikatel.cz je reakce na recenze zákazníků důležitým nástrojem komunikace e-shopu, který ovlivňuje, jak si ostatní nakupující vytvářejí názor na obchod. (Vesecký, 2016)

Zvyšování tržeb

Konverzní poměr

Produkty s vysokým hodnocením mají vyšší konverzní poměr. Podle studie společnosti Testuj.to pozitivní recenze mohou významně zvýšit konverzní poměr a průměrnou hodnotu objednávky. (Randa, 2024)

Prémiová cena

Pozitivní recenze umožňují e-shopům udržet vyšší ceny produktů, protože zákazníci jsou ochotni zaplatit více za produkty s dobrými recenzemi. Podle studie pozitivní recenze zvyšují důvěru spotřebitelů a ovlivňují jejich nákupní rozhodnutí, což může vést k vyšší ochotě zaplatit prémiovou cenu. (PowerReviews, 2021)

Optimalizace marketingu

Propagace produktů s vysokým hodnocením

E-shopy mohou strategicky využít pozitivní recenze v marketingových kampaních, ať už jde o reklamy na sociálních sítích, e-mailové kampaně nebo doporučování produktů přímo na webu e-shopu. Například Alza.cz pravidelně propaguje produkty oceněné zákazníky v sekci „Dle hodnocené“ (viz. Obrázek 2). Na e-shopu Thomann.de a Amazonu je možnost filtrovat podle toho kolik hvězdiček daný produkty mají. Narozdíl od Alzy, která umožňuje jen filtrování jen na hodnocení 4 a více hvězdiček. Thomann tímto způsobem nepřímo ukazuje, že většina jejich sortimentu je kvalitní a že není problém si u nich zakoupit kvalitní zboží. Tím si nepřímo vytvářejí pozitivní vliv i na samotnou značku e-shopu.

Filtrování recenzí na Thomann.de podle počtu hvězdiček (vlastní zpracování, 2024)
Filtrování recenzí na Alza.cz podle počtu hvězdiček (vlastní zpracování, 2024)

Vliv negativních recenzí na strategii e-shopů

Negativní recenze mají zásadní vliv na strategii e-shopů, protože přímo ovlivňují důvěru zákazníků a jejich nákupní rozhodování. Podle studie PowerReviews z roku 2021 celkem 96 % spotřebitelů alespoň občas vyhledává negativní recenze a více než 52 % cíleně hledá recenze s jednou hvězdičkou, aby získali ucelený pohled na produkt nebo službu (PowerReviews, 2021). To zdůrazňuje, že spotřebitelé nepovažují negativní recenze jen za odrazující, ale spíše za důležitý nástroj při rozhodování.

Poškozená reputace

Negativní zpětná vazba může odradit potenciální zákazníky, zvláště pokud obsahuje opakované stížnosti na kvalitu produktů, doručení nebo zákaznickou podporu. E-shopy, které nereagují na tyto recenze, riskují, že přijdou o důvěru zákazníků. Studie ukazují, že přítomnost negativních recenzí, pokud není správně zvládnuta, může vést k poklesu tržeb a dlouhodobému poškození pověsti značky.

Podezřívavost vůči příliš pozitivním recenzím

Zajímavým zjištěním studie PowerReviews je, že 46 % spotřebitelů je podezřívavých vůči produktům s hodnocením 5 z 5 hvězdiček. Přítomnost negativních recenzí tak paradoxně může zvyšovat důvěryhodnost produktu nebo e-shopu, protože poskytuje vyvážený a realistický pohled na zákaznické zkušenosti (PowerReviews, 2021).

Transparentní a konstruktivní reakce

E-shopy mohou negativní recenze využít jako příležitost k dialogu se zákazníky. Otevřená a rychlá reakce, která zahrnuje omluvu a nabídku řešení, ukazuje zákazníkům, že e-shop bere jejich zpětnou vazbu vážně. To může posílit jejich důvěru a loajalitu. Níže je příklad toho jak se vyjadřuje e-shop Datart.cz k negativní recenzi.

Odpověď na negativní recenzi e-shopem Datart.cz na platformě Heureka.cz (vlastní zpracování, 2024)

Zlepšení produktů a služeb

Opakující se stížnosti mohou e-shopům pomoci identifikovat klíčové problémy, jako jsou kvalita produktů nebo nedostatky v logistice. Řešení těchto problémů může vést ke snížení počtu negativních recenzí a zlepšení zákaznické zkušenosti (Randa, 2024).

Negativní recenze jako příležitost

Navzdory jejich rizikům mohou negativní recenze zvýšit důvěryhodnost e-shopu a poskytnout cenné informace pro zlepšení. Efektivní práce s těmito recenzemi, jako je rychlá reakce a implementace změn na základě zpětné vazby, může vést k vyšší loajalitě zákazníků a posílení konkurenceschopnosti.

Práce s recenzemi jako součást strategie

Zákaznické recenze nejsou pouze zpětnou vazbou, ale také klíčovým strategickým nástrojem pro e-shopy. Kromě vlivu na rozhodování zákazníků mohou být recenze využity k posílení marketingu, zlepšení zákaznické zkušenosti a budování dlouhodobé důvěry. Podle studie PowerReviews z roku 2021 99 % zákazníků tvrdí, že recenze hrají roli při jejich rozhodování o nákupu, což podtrhuje jejich význam pro úspěšnou strategii e-shopů (PowerReviews, 2021).

Získávání recenzí

E-shopy často vybízejí zákazníky k napsání recenzí prostřednictvím e-mailů, slev nebo jiných incentiv. Tato praxe se ukazuje jako velmi účinná, protože 80 % spotřebitelů je ochotno napsat recenzi, pokud je k tomu vyzváno (PowerReviews, 2021). Alza používá motivaci peněžité odměny za napsané recenze. Mají na to přímo vytvořený článek, kde vysvětlují jak to přesně udělat (Alza a.s, 2024). Níže je vyobrazený email od e-shopu Alza.cz která výzívá k recenzi již zakoupeného produktu.

Grafika v emailu vyzývající k recenzi produktů na Alza.cz (vlastní zpracování, 2024)

Tento přístup nejen zvyšuje počet recenzí, ale také podporuje jejich pravidelnou aktualizaci, což je klíčové pro zachování důvěryhodnosti.

Reakce na recenze

Reakce na zákaznické recenze jsou klíčovým nástrojem komunikace e-shopu. Způsob, jakým obchod reaguje na zpětnou vazbu, ovlivňuje vnímání značky ostatními zákazníky. Podle Ilyi Chernetsova, generálního ředitele společnosti Safe Online Reputation, přítomnost odpovědi obchodníka na zákaznické hodnocení může zvýšit prodejní konverze nejméně o 15 % (Vesecký, 2016). 

  • Pozitivní recenze: Poděkování za pozitivní zpětnou vazbu a uznání zákazníků, kteří sdílejí své zkušenosti, podporuje loajalitu a motivuje další zákazníky k napsání recenze.
  • Negativní recenze: reakce na negativní recenze může zmírnit jejich dopad a ukázat zákazníkům, že e-shop bere jejich zpětnou vazbu vážně. Studie uvádí, že zákazníci oceňují proaktivní přístup obchodníků, který jim ukazuje závazek ke zlepšení (Horák, 2023).

SEO a organické vyhledávání

Recenze tvoří uživatelsky generovaný obsah, který zlepšuje optimalizaci pro vyhledávače (SEO). Vyhledávače, jako je Google, upřednostňují stránky s čerstvým obsahem a vysokým zapojením uživatelů. Například produkty s větším množstvím recenzí mají tendenci zobrazovat se na vyšších pozicích ve výsledcích vyhledávání, což zvyšuje jejich viditelnost (Janata, 2018).

Propagace produktů

E-shopy mohou využívat recenze jako součást svých reklamních kampaní. Uvedení hodnocení přímo v marketingových materiálech, jako jsou příspěvky na sociálních sítích nebo v e-mailových kampaních, zvyšuje důvěryhodnost a konverzní poměr (Randa, 2022).

Technologie a automatizace v práci s recenzemi

Analýza sentimentu

Jedním z nejpoužívanějších nástrojů je analýza sentimentu, která využívá technologie zpracování přirozeného jazyka (NLP) k hodnocení emocí obsažených v recenzích. Tato technologie umožňuje e-shopům:

  • Rychle identifikovat trendy: Identifikovat zda zákazníci pozitivně hodnotí rychlost doručení nebo si stěžují na kvalitu produktu.
  • Měřit celkovou spokojenost: E-shopy mohou průběžně sledovat, zda se hodnocení zlepšuje, nebo zhoršuje, a reagovat na změny v zákaznické zkušenosti.
  • Prioritizovat problémy: Na základě negativních recenzí lze identifikovat opakující se problémy a zaměřit se na jejich řešení.

Pro detailní souhrn pro samostatný e-shop jde použít Heureka.cz (viz. Obrázek 8). Zde může e-shop vyzjistit základní problémy a výkon e-shopu díky nejčastěji zmiňovaných termínů. Další nástroje pro analýzu sentimentu jsou Brandwatch nebo SocialBakers, které jsou spíše zaměřené na širší analýzu značky.

Souhrn informací o výkonu e-shopu Alza.cz na srovnávači Heureka.cz(vlastní zpracování, 2024)

Sběr a centralizace recenzí

Centralizace je důležitá pro monitorování recenzí, jako jsou Heureka.cz, Zbozi.cz nebo Google Reviews, a zjistit trendy které mohou e-shopy využít k vylepšení svých služeb. Mohou je využít pro rychlou odpověď na negativní recenze, aby se předešlo eskalací problémů (viz. Obrázek 8). Heureka.cz má pro e-shopy přímo vytvořený nástroje pro přehled výkonu (Pro e-shopy | heureka!shops, b.r.),

Doporučovací algoritmy

Recenze jsou důležitou vstupní hodnotou pro doporučovací systémy. Díky recenzím si může e-shop vytvořit personalizovanou nabídku produktů pro zákazníka pro co nejvyšší konverzi. Doporučovací algoritmy zohledňují hodnocení produktů, což znamená, že produkty s vyšším hodnocením jsou preferovány a zobrazovány na viditelnějších pozicích v doporučeních. Zároveň dokážou personalizovat nákupní zážitek tím, že přizpůsobují nabídku konkrétním zákaznickým preferencím. Na základě recenzí, které zákazník dříve zanechal, mohou doporučovací systémy navrhovat produkty, jež odpovídají jeho zájmům, čímž zvyšují pravděpodobnost nákupu a posilují celkovou spokojenost s e-shopem.

Výhoda technologií a automatizací

Automatizace rutinních úkolů, jako je sběr, třídění a analýza recenzí, šetří čas a lidské zdroje, což vede k vyšší efektivitě. Díky těmto technologiím mohou e-shopy reagovat na recenze v reálném čase, což posiluje vztahy se zákazníky a zlepšuje jejich celkovou zkušenost. Kromě toho analýza recenzí poskytuje e-shopům cenné informace, které mohou využít pro strategická rozhodnutí, například při vývoji nových produktů nebo zlepšování svých služeb.

Doporučení pro e-shopy

1. Aktivní získávání recenzí

E-shopy by měly aktivně motivovat zákazníky k hodnocení produktů a služeb. Tento proces lze podpořit personalizovanými e-maily s výzvou k napsání recenze po dokončení nákupu, nebo nabídkou incentiv, jako jsou slevové kódy či účast v soutěžích. Zjednodušení procesu recenzování, například využitím rychlých hodnocení pomocí hvězdiček, také přispívá k vyšší míře zapojení zákazníků.

2. Transparentní reakce na recenze

E-shopy by měly pravidelně reagovat na všechny typy recenzí, aby udržely dialog se zákazníky:

  • Pozitivní recenze: Poděkování za zpětnou vazbu a uznání spokojenosti zákazníků přispívají k budování loajality a motivují další zákazníky k recenzování.
  • Negativní recenze: Rychlá a konstruktivní odpověď, včetně omluvy a návrhu řešení, posiluje důvěru zákazníků a ukazuje, že e-shop bere zpětnou vazbu vážně.

3. Využití technologií a automatizace

Moderní technologie mohou významně zefektivnit práci s recenzemi:

  • Analýza sentimentu: Tato technologie umožňuje identifikovat klíčové trendy a emoce v recenzích, což pomáhá e-shopům zaměřit se na nejdůležitější oblasti zlepšení.
  • Monitoring recenzí: Automatizované nástroje umožňují e-shopům sledovat recenze napříč různými platformami a reagovat na zpětnou vazbu v reálném čase.
  • Doporučovací algoritmy: Integrace recenzí do doporučovacích systémů umožňuje e-shopům personalizovat nabídky a zvýšit míru konverze.

4. Propagace recenzí v marketingových aktivitách

Zákaznické recenze mohou být efektivně využity jako součást marketingových kampaní. E-shopy by měly:

  • Zvýraznit nejlépe hodnocené produkty na hlavních stránkách nebo ve speciálních sekcích, například „Doporučeno zákazníky“.
  • Využívat citace z recenzí ve svých reklamních materiálech na sociálních sítích, v e-mailových kampaních či na bannerových reklamách.

5. Práce s negativními recenzemi jako příležitost

Negativní zpětná vazba představuje příležitost pro zlepšení:

  • Zlepšení produktů a služeb: Opakující se problémy zmíněné v recenzích mohou odhalit slabé stránky nabídky e-shopu, které lze následně odstranit.
  • Budování důvěry: Transparentní přístup k řešení problémů ukazuje, že e-shop si váží názorů zákazníků, což posiluje důvěryhodnost značky.

6. Posilování autentičnosti recenzí

E-shopy by měly dbát na autenticitu zákaznických recenzí:

  • Zamezit falešným recenzím: Využití systému ověřených nákupů.
  • Podporovat vyvážené hodnocení produktů: Zahrnovat pozitivní i negativní názory, pro zvýšenou důvěryhodnost recenzí.

7. Vyhodnocování dopadů recenzí

E-shopy by měly pravidelně měřit a analyzovat, jak recenze ovlivňují jejich výkonnost:

  • Metriky: Sledovat konverzní poměr, průměrnou hodnotu objednávky a zákaznickou spokojenost.
  • Strategická rozhodnutí: Používat získané poznatky k optimalizaci marketingových strategií, zlepšování služeb a vývoji nových produktů.

Závěr

Zákaznické recenze se ukazují jako zásadní prvek strategie e-shopů, který významně ovlivňuje jejich úspěch na trhu. Pozitivní i negativní recenze poskytují e-shopům nejen zpětnou vazbu, ale i cenná data, která mohou být využita ke zlepšení produktů, služeb a zákaznické zkušenosti. Práce ukázala, že správně zvládnuté recenze nejsou pouhým nástrojem komunikace, ale strategickým prvkem, který posiluje důvěru, zvyšuje tržby a buduje dlouhodobou loajalitu zákazníků.

Pozitivní recenze přispívají k budování důvěry a reputace, což má přímý vliv na konverzní poměr i ochotu zákazníků platit vyšší ceny za kvalitní produkty. Propagace těchto recenzí prostřednictvím marketingových kampaní, například na sociálních sítích nebo přímo na e-shopu, posiluje image značky a přitahuje nové zákazníky. Naproti tomu negativní recenze, pokud jsou správně řešeny, mohou být příležitostí ke zlepšení a k prokázání závazku e-shopu ke kvalitě a péči o zákazníky. Rychlá a transparentní reakce na negativní zpětnou vazbu posiluje důvěru a může dokonce přilákat další zákazníky.

Práce rovněž zdůraznila význam technologií a automatizace, které usnadňují sběr, analýzu a správu recenzí. Nástroje jako analýza sentimentu, monitoring zpětné vazby nebo doporučovací algoritmy umožňují e-shopům lépe porozumět potřebám zákazníků, personalizovat nabídku a efektivně reagovat na jejich podněty. Tyto technologie nejen šetří čas a zdroje, ale také poskytují strategická data pro dlouhodobý rozvoj e-shopů.

Na základě této analýzy je zřejmé, že recenze nejsou jen doplňkem e-commerce, ale klíčovým nástrojem, který umožňuje e-shopům zvyšovat svou konkurenceschopnost v rychle se měnícím prostředí. Úspěšné využití recenzí ve strategii vyžaduje aktivní přístup, transparentnost a důraz na budování vztahů se zákazníky, což tvoří pevný základ pro dlouhodobý úspěch.

Zdroje

Etický pohled na kauzu Dieselgate v kontextu ovlivňování informací

0

Competitive Intelligence (CI) je dnes velmi skloňovaný pojem nejen v oblasti automotive. Jedná se o proces získávání, analýzy a využití informací o konkurentech. Kromě toho CI zahrnuje sledování trhu z pohledů trendů, chování jednotlivých konkurentů, inovací, regulací a dalších externích faktorů. Na rozdíl od průmyslové špionáže je CI plně legální a etická aktivita, ve které dochází ke zpracování veřejně dostupných zdrojů informací, jako jsou například finanční výkazy, tiskové zprávy, odborné studie nebo patenty.

Dnes slouží CI jako jeden ze základních kamenů pro strategické rozhodování. Manažeři se díky tomu mohou lépe orientovat v konkurenčním prostředí, identifikovat nové trendy a nastavovat strategie, které zohledňují jak interní cíle, tak externí vlivy. CI je také důležitým nástrojem pro předcházení krizím, protože umožňuje včasné odhalení hrozeb, jako jsou změny v legislativě nebo nové technologie, které mohou ohrozit stávající obchodní model.

Pokud však dochází k přecházení pomyslné hranice etiky a špatnému vyhodnocení aktuální situace na trhu, může dojít v rámci firem k velkým škodám. Kromě finanční škody může kvůli způsobené kauze dojít například k legislativním opatřením a škodě na reputaci firmy. Přesně to se stalo v případě kauzy Dieselgate.

Tato kauza se stala jedním z největších průmyslových skandálů 21. století. V roce 2015 bylo odhaleno, že automobilový koncern Volkswagen (VW) záměrně obchází emisní normy u dieselových motorů, které byly namontovány v autech značek spadající pod tento koncern.. Společnost nainstalovala do milionů automobilů software, který dokázal manipulovat s výsledky emisních testů. Tyto praktiky umožnily vozidlům splnit přísné emisní limity v laboratorních podmínkách, zatímco ve skutečném provozu vypouštěly mnohonásobně větší množství škodlivých látek.

Kauza Dieselgate měla zásadní dopady na celou automobilovou branži, včetně finančních ztrát pro Volkswagen, ztráty důvěry zákazníků a zpřísnění regulací v oblasti emisí. Odhaduje se, že skandál stál Volkswagen více než 30 miliard dolarů v pokutách, kompenzacích a právních výdajích. Přestože Dieselgate odhaluje technické a etické selhání společnosti, z pohledu Competitive Intelligence je zajímavý tím, jakým způsobem Volkswagen špatně analyzoval regulační prostředí a neodhadl rizika svého jednání.

Díky tomuto skandálu jsme však dostali unikátní příležitost pro analýzu selhání Competitive Intelligence. Koncern Volkswagen nejenže podcenil důsledky svých praktik na globálních trzích, ale také správně nevyužil CI k realistickému vyhodnocení konkurence a regulačních změn. Místo toho firma zvolila nelegální a neetické praktiky k dosažení konkurenčních výhod. Z pohledu CI je Dieselgate příkladem situace, kdy absence nebo špatné využití informací může vést k fatálnímu selhání strategie.

Tato práce se zaměří na analýzu případu Dieselgate právě z perspektivy Competitive Intelligence. Bude se snažit identifikovat klíčové faktory, které přispěly k selhání, a nabídne doporučení, jak by mohlo lepší využití CI podobným problémům předejít.

Selhání CI v kauze Dieselgate

Nedá se říci, že k selhání CI ve vztahu ke kauze Dieselgate vedla pouze jedna událost. Došlo k několika různým událostem, které více či méně ovlivnily povahu celého skandálu, a jakým způsobem k němu vůbec došlo. V následující kapitole budou popsány některé závažné faktory, které vedly k vytvoření tak velkého průmyslového podvodu. Nejprve se zaměříme na způsob, jakým bylo odhaleno podvádění při emisních testech. Dále bude popsáno podcenění konkurence ze strany koncernu VW, díky čemuž došlo k překročení etické hranice pro vyrovnání se tržním konkurentům. Nakonec bude popsán vliv firemní kultury Volkswagenu na podcenění důsledků použití těchto neetických praktik.

Mechanismus obcházení emisí

Na začátku skandálu byla snaha Volkswagenu prosadit svoje modely aut s dieselovými motory ve Spojených státech amerických, kde ale platí jiné emisní normy než v Evropské unii. Zatímco evropské normy se více zaměřují na emise oxidu uhličitého, americké jsou mnohem přísnější v povolených hodnotách emisí jiného původu, hlavně oxidu dusíku (NOx).

Volkswagen se při vývoji nové generace motorů s typovým označením EA189 a EA228 soustředil hlavně na omezení tvorby emisí oxidu uhličitého, avšak oxidy dusíku se konstruktérům nedařilo snížit na úroveň amerických norem. Původně pro své motory chtěl využít technologii BlueTec od Mercedesu, která fungovala na dnes již běžné bázi vstřikování aditiva AdBlue do palivové směsi v motoru. Řešení na bázi BlueTecu se ukázalo jako vysoce poruchové a zabíralo dost místa, což obzvlášť vadilo v kompaktních modelech aut od VW (Sachek, 2023).

Konstruktéři VW tak vymysleli přidání LNT (Lean NOx Trap, zachytávač oxidů dusíku) k filtru pevných částic, který pomocí mikroporézních materiálů a reakcí s jinými minerály zachytával emise NOx. Toto řešení však mělo velkou konstrukční chybu, a že při běžném spalování docházelo k přednostnímu usazování oxidů síry (SOx), což mělo za následek nedostatečné fungování LNT. Pro vypálení oxidů síry a obnovení absorpční kapacity bylo potřeba spalování vysoce obohacené palivové směsi, což výrazně navyšovalo spotřebu paliva v autech. Nejjednodušším řešením se tedy jevilo upravit řídicí jednotku vozidel (ECU) tak, aby rozpoznala, že dochází k testování vozidla na tvorbu emisí (Sachek, 2023).

Mechanismus podvodu s emisemi v kauze Dieselgate zahrnoval instalaci softwaru označovaného jako „defeat device“ do ECU. Tento software dokázal detekovat, kdy vozidlo podstupuje laboratorní emisní testy, a přepnout motor do speciálního režimu, ve kterém významně snižoval emise oxidů dusíku (NOx) pomocí obohacení spalované palivové směsi, aby splnil požadavky regulací. Během běžného provozu však motor fungoval jinak a produkoval až 40krát vyšší množství NOx, než bylo povoleno (Gates et al., 2017).

Odhalení emisních podvodů

Skupina vědců, kteří v rámci výzkumu prováděném na West Virginia University, zkoumala zda jsou nové dieselové motory opravdu tak emisně efektivní, jak tvrdí výrobci. Konkrétně Volkswagen při zavádění nových (a upravených) motorů vedl propagační kampaň, kde vozidla vybavená těmito novými motory označoval jako „clean diesel“ (Sachek, 2023).

Při výzkumu, financovaném grantem od Mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT), používali vědci mobilní zařízení pro měření emisí v reálných jízdních podmínkách. Výsledky těchto měření odhalily výrazné rozdíly v emisích oxidu dusíku. V některých případech byl rozdíl mezi emisními testy podle norem v laboratoři a v běžném provozu až 40násobný. Výsledky výzkumu byly publikovány v roce 2014 s výhradami, jelikož výzkumný tým z WWU pochyboval, zda nedošlo k chybnému nastavení celého výzkumu (Červenka, 2015).

Na tento prvotní výzkum pak navázala studie Kalifornského úřadu pro čistotu vzduchu, který provedl další testy aut v běžném provozu a zároveň simuloval testy pro laboratorní měření emisí. Při tomto druhém pokusu se potvrdilo, že software vozidel byl opravdu nastaven tak, aby oklamal emisní testy a ukázal nižší hodnoty, než kolik vozidla skutečně vypouštěla.

CARB po zopakování výsledků z výzkumu WWU podal podnět k šetření americké Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA). EPA vyhodnotila tento podnět jako závažný a ihned zahájila rozsáhlé vyšetřování, při kterém se Volkswagen přiznal, že podváděl při emisních testech pomocí speciálního softwaru ve více než 11 miliónech vozidel po celém světě (Statista, 2024).

Obrázek 1: Počty aut s dieselovým motorem od VW vybavené podvodným softwarem,
zdroj: Statista

Podcenění konkurence

Automobilový průmysl je vysoce konkurenční odvětví, kde inovace, přizpůsobení regulacím a orientace na zákazníka hrají klíčovou roli. V tomto prostředí se Volkswagen rozhodnul strategicky zaměřit na dieselové motory jako způsob zvýšení konkurenceschopnosti a tržního podílu na globálním trhu, zejména v USA. Přestože společnost disponovala silnou značkou a technologickým zázemím, nepochopení dynamiky trhu a priorit konkurence vedlo k rozhodnutím, která byla krátkozraká a destruktivní​ (Bovens, 2015).

Volkswagen dlouhodobě preferoval dieselové motory jako páteř své strategie, což se mělo stát klíčem k úspěchu zejména na americkém trhu, na kterém se Volkswagen chtěl více prosadit v rámci své strategie. Dieselové motory byly prezentovány jako kompromis mezi výkonností, efektivitou a ekologickými vlastnostmi. Zatímco se Volkswagen soustředil na tuto technologii, konkurenti jako Toyota a Tesla investovali do inovativních řešení, například hybridních vozidel nebo čistě elektrických pohonů. Toyota s modelem Prius, uvedeným na trh již v roce 1997, jasně demonstrovala, že hybridní technologie může být masově úspěšná. Naopak Tesla se rozhodla jít směrem kompletního opuštění spalovacích motorů, a zaměřila se na vývoj a prodej elektromobilů, které mohou svými vlastnostmi konkurovat tradičním metodám pohonu, případně je i překonávat (zrychlení, efektivita v městském provozu a další).

Namísto změny strategie k zvětšení tržního podílu skrze „čisté“ dieselové motory se rozhodlo vedení koncernu k obcházení zpřísněných emisních limitů skrze podvodný software. Tento krok odráží naprostou krátkozrakost v rámci strategie a neochotu k přiznání závažného pochybení při výběru postupu proti konkurenci.

Rozhodnutí Volkswagenu zavést software na obcházení emisních norem bylo primárně motivováno potřebou rychle splnit regulace a zároveň udržet atraktivní výkon dieselových motorů. Tato strategie však ignorovala dlouhodobé důsledky spojené s reputací a zákaznickou důvěrou. Zatímco konkurence získala výhodu díky udržitelnému a transparentnímu přístupu, Volkswagen čelil obrovskému propadu důvěry po odhalení svého podvodu​ (Bovens. 2015).

Po rozpoutání Dieselgate musel VW nést velké finanční náklady na pokuty, právní spory a kompenzace podvedeným zákazníkům. To taktéž významně omezilo jeho schopnost investovat do vývoje emisně efektivnějších řešení v době, kdy jeho konkurenti zrychlovaly své programy zaměřené na hybridní nebo plně elektrické modely aut. Tesla se od té doby stala lídrem v oblasti elektromobility a Toyota nadále zdokonaluje své řešení hybridních motorů, o které se skrze licenční ujednání dělí i se svými konkurenty na trhu.

Vliv firemní kultury na výsledky

Volkswagen čelil v období před vypuknutím Dieselgate enormnímu tlaku na dosažení finančních a tržních cílů. Tento tlak byl hluboce zakořeněn ve firemní kultuře, která kladla důraz na rychlé výsledky, minimální odpor zapojených osob a minimalizaci rizik na úkor inovací či etického jednání. Tyto faktory ovlivnily rozhodovací procesy a vedly k volbě neetických postupů, jako byla právě implementace podvodného softwaru pro manipulaci emisních testů.

Již od 90. let si VW budoval pověst globálního lídra v automobilovém průmyslu. Společnost se po akvizici české automobilky Škoda zavázala k dosažení řady ambiciózních cílů, jako například stát se největším výrobcem automobilů na světě. Tento cíl, veřejně deklarovaný bývalým generálním ředitelem Martinem Winterkornem, vytvořil enormní tlak na zaměstnance a management. Klíčové strategie zahrnovaly dosažení maximálního podílu na trzích, jako třeba USA, kde bylo rozhodnuto o posílení nabídky aut o nové modely, určené pouze pro tento trh (Bovens, 2015)

Podle interních zdrojů a výpovědí zaměstnanců byl Winterkorn známý svým autoritativním stylem řízení a netolerancí selhání. Tento přístup pomáhal vytvořit prostředí, kde zaměstnanci radši volili „jednodušší cestu“, aby splnili často nerealistické cíle, místo aby upozorňovali na problémy nebo hledali etická řešení.

Dieselgate odhalila, jak Volkswagen vnímal přísné environmentální regulace jako hrozbu spíše než příležitost k inovaci. Namísto investování do nových technologií, které by splňovaly limity emisí na všech trzích, se společnost rozhodla obejít pravidla neetickým způsobem. Vyšetřování v koncernu odhalilo, že instalace softwaru upravující chod motoru nebylo důsledkem neznalosti, ale spíše vědomé volby. Analýzy ukázaly, že inženýři Volkswagenu čelili neustálým tlakům na snižování nákladů a dodržení striktních termínů, což je donutilo hledat řešení za hranicemi zákonů (Mujkic, 2018).

Kromě etického selhání došlo i k selhání z hlediska interního dohledu. Při vnitřním vyšetřování bylo odhaleno, že hlasy upozorňující na potenciální rizika byly často ignorovány nebo umlčeny. Interní audity a compliance mechanismy nebyly dostatečně robustní na to, aby odhalily neetické chování, které se odehrávalo na různých úrovních společnosti.

Důsledky kauzy

Vzhledem k závažnosti kauzy se důsledky projevily v mnoha oblastech a odvětvích. Hlavním důsledkem byly finanční náhrady, které musel a stále vyplácí koncern Volkswagen. Další oblastí, na kterou mělo odhalení Dieselgate vliv, byla regulace automobilového průmyslu a právní úpravy. Tato kauza navíc není stále uzavřena a důsledky se řeší dodnes.

Finanční a právní důsledky

Celkové náklady se odhadují na více než 30 miliard dolarů, což zahrnuje rozdané pokuty od regulátorů na různých kontinentech, urovnání, kompenzace a náklady na technické úpravy vozidel. Dlouhodobě kauza poškodila reputaci Volkswagenu, což vedlo k poklesu jeho tržního podílu a hodnoty akcií. Firma také musela výrazně investovat do přechodu na čistější technologie a obnovy důvěry spotřebitelů.

Severní Amerika

V rámci severní Ameriky byl VW nucen zaplatit více než 25 miliard dolarů, což tvoří nejvyšší částku v historii emisních skandálů. 14,7 miliardy dolarů bylo vyhrazeno na dohodu o odkupu a kompenzaci zákazníkům. Tato dohoda zahrnovala enviromentální opatření, náhrady vlastníkům vozidel a úpravu postižených vozidel. Další přibližně 4 miliardy dolarů tvořily dodatečné pokuty od regulátorů v USA, jako je EPA a CARB. V rámci trestního stíhání manažerů odpovědných za americký trh byl nucen VW také platit veškeré náklady na právní řízení. V Kanadě byl VW donucen zaplatit pokuty a kompenzace ve výši více než 2 miliardy dolarů. Tyto náklady zahrnovaly přímé kompenzace vlastníkům postižených aut a příspěvky na enviromentální opatření v zemi (EPA, 2024)

Evropa

Celkové náklady v rámci kauzy Dieselgate přesáhly v Evropě 10 miliard eur. Na rozdíl od severní Ameriky, v Evropě tvořily většinu nákladů výdaje na úpravu vozidel a právní výlohy. V Německu, jako domovském trhu Volkswagenu, dostal koncern od místního regulátora pokutu ve výši 1 miliardy eur za porušení emisních pravidel. Kromě této pokuty bylo ještě rozhodnuto o vyrovnání s akcionáři podniku, což znamenalo vyplacení dalších 830 miliónů eur. Ve Velké Británii souhlasil VW s finančním urovnání ve výši cca 193 miliónů liber jako kompenzaci pro zákazníky s vozidly postiženými skandálem (Euronews, 2021).

Asie

V Číně, což je jeden z největších trhů Volkswagenu, firma unikla přímým finančním sankcím, byla ale nucena investovat do technologií snižující emise, tak aby jí nebyl odepřen přístup na trh a pro udržení konkurenceschopnosti. V Japonsku a Jižní Koreji se koncern zaměřil pouze na dobrovolné kompenzace a technologické úpravy vozidel.

Austrálie

Australský regulátor vyměřil VW pokutu ve výši 125 miliónů AUD, což byla nejvyšší vyměřená pokuta na australském trhu za porušení ochrany spotřebitele. Kromě této pokuty čelil VW hromadným žalobám od jednotlivých spotřebitelů, kteří žádali dodatečné kompenzace (BBC, 2019).

Právní důsledky

Právní následky zasáhly nejen Volkswagen jako firmu, ale i jednotlivé představitele, včetně bývalého generálního ředitele Martina Winterkorna, který čelil trestním stíháním za podvody a porušení emisních předpisů. V mnoha zemích po celém světě byly vedeny žaloby proti vrcholovým manažerům. Například v České republice se více jak 7 tisíc vlastníků postižených vozidel domáhalo odškodnění pomocí žaloby podané skrze firmu Safe Diesel. Tato žaloba na náhradu škody za více než 1,5 miliardy Kč byla prozatím zamítnuta, jelikož český právní řád nezná statut hromadné žaloby (Blažek, 2023). Koncern takto musel řešit desítky tisíc individuálních žalob po celém světě, což výrazně přispělo k celkové finanční zátěži​.

Dopady na regulaci

Kauza Dieselgate měla rozsáhlý dopad na zpřísnění regulací emisí a revizi právních rámců, které se vztahují na automobilový průmysl. Případ vedl k zásadním změnám v několika klíčových oblastech boje se znečištěním životního prostředí.

V EU došlo k zavedení emisních testů v reálném provozu (RDE), které doplňují testy prováděné v laboratořích. Díky tomu se minimalizuje možnost provedení podvodných praktik jako se stalo v rámci Dieselgate. Norma Euro 6d, která byla zavedena v rámci regulačních opatření okolo skandálu, stanovuje mnohem přísnější limity na emise oxidů dusíku a vypouštění jemných částic (Evropská komise, 2024).

V severní Americe došlo vlivem lépe nastavených emisních limitů pouze k úpravě technik pro měření emisí a zpřísnění kontrol. V USA agentura EPA zvýšila dozor nad automobilkami, včetně častějších neohlášených inspekcí a přísnější ověřování dat. Kromě toho byla zpřísněna pravidla pro schvalování vozidel a zvedly se pokuty za porušení emisních předpisů. V Číně došlo k zavedení nových emisních norem, které se inspirovaly evropským standardem Euro, včetně implementace testů v reálném provozu.

Celkově přispěla kauza Dieselgate ke změně vnímání emisních regulací jako klíčového nástroje pro ochranu klimatu. Zpřísněné standardy měly za následek zvýšení nákladů pro automobilky na vývoj technologií, ale také otevřely cestu pro ekologičtější alternativy.

Dieselgate se tak stal zásadním milníkem nejen v oblasti emisních předpisů, ale také v širším kontextu právní odpovědnosti a udržitelného rozvoje.

Dopady na automobilový průmysl

Kauza Dieselgate měla dalekosáhlé důsledky které ovlivnily nejen Volkswagen, ale celý automobilový průmysl. Zásadní změny zasáhly oblasti regulací, spotřebitelské preference, technologický vývoj a ekonomické strategie firem.

Posun k eletrifikaci

Emisní skandál přiměl automobilky po celém světě k urychlenému přechodu na výrobu alternativních pohonů, jako je vodík nebo elektřina. Právě druhý jmenovaný se ukázal vývojově rozvinutější, tudíž se k němu obrátila téměř veškerá pozornost. Jen Volkswagen se zavázal investovat více než 50 miliard eur do vývoje elektrických vozidel a bateriových technologií, což se pojí s očekáváním obnovy důvěry zákazníků a splnění zpřísněných emisních limitů (Reuters, 2018).

Pokles prodeje dieselových motorů

Dieselové motory, které byly do té doby oblíbenou volbou díky své efektivitě, začaly rychle ztrácet podíl na trhu. Například v Evropě se podíl dieselů na prodeji nových vozidel propadl z přibližně 55 % v roce 2015 na méně než 30 % v roce 2023.

Vyšší náklady na vývoj a konsolidace trhu

Kvůli zpřísněným emisním normám musí automobilky mnohem více investovat do výzkumu a vývoje technologií, včetně hybridů a elektrických vozidel. Ne všichni výrobci jsou však schopní v dostatečné době posílit svá konstruktérská oddělení, takže byli nucenu hledat strategická partnerství, stáhnout se z trhů kde emisně nevyhovují svými modely aut, případně pořídit licenci na alternativní pohon od některého z konkurentů.

Aktuální stav

Stále nedořešené právní spory

Přestože od vypuknutí kauzy Dieselgate uplynulo letos deset let, stále existují otevřené právní spory, zejména v Evropě. Mnoho zákazníků se domáhá odškodnění kvůli ztrátě hodnoty svých vozů. Tyto spory jsou zdlouhavé, protože právní systémy v různých zemích Evropské unie umožňují odlišné přístupy k hromadným žalobám. V některých případech je potřeba, aby každá žaloba byla projednávána individuálně, což proces značně prodlužuje. Například v Německu a Velké Británii jsou soudy zahlceny žádostmi o odškodnění, které doposud nebyly uzavřeny.

Na druhou stranu, Volkswagen již uzavřel významné spory v USA, kde bylo dosaženo dohody o odškodnění zákazníků a zaplacení pokut. V Evropě však přístup spotřebitelů k odškodnění není tak přímý, což situaci komplikuje. Jedním z důvodů je právě institut hromadné žaloby, který se také díky Dieselgate dostal mezi nové právní prostředky, které poškození zákazníci mohou použít.

Pro Volkswagen a další automobilky to však znamená vyšší riziko dalších právních nároků. Tato změna přispěla k nárůstu žalob nejen v souvislosti s Dieselgate, ale i v dalších kauzách, které se týkají výrobních vad nebo klamavých praktik. To vytváří precedens pro podobné případy v budoucnosti, čímž je automobilový průmysl ještě pod větším dohledem.

Přepálení elektrifikace

Volkswagen v posledních letech přijal strategii zaměřenou na elektrifikaci většiny své produktové řady, což mělo zásadní dopady na organizaci vývoje a výroby. Klíčovým krokem bylo přesunutí vývoje spalovacích motorů do značky Škoda Auto, což reflektuje postupný útlum investic do této tradiční technologie v rámci koncernu. Tento přístup byl však kritizován jako rizikový, protože elektromobily jsou stále finančně nedostupné pro velkou část běžných zákazníků, zejména v cenově citlivých segmentech (Škoda Auto, 2023).

Důsledkem této strategie je, že VW ztrácí konkurenceschopnost v oblasti cenově dostupných modelů, což se projevuje na jeho prodejních výsledcích. Aktuální finanční problémy koncernu ukazují, že přechod na elektrifikaci nebyl dostatečně promyšlený a jeho realizace je nákladná, aniž by byla zajištěna adekvátní návratnost. Mezi momentálně nejziskovější části koncernu naopak patří Škoda Auto, které vzrostl počet prodaných aut i průměrná ziskovost.

Někteří analytici se domnívají, že strategie nebyla správně nastavena, protože podcenila pomalejší adaptaci trhu na elektromobily a jejich nedostatečnou dostupnost v kombinaci s aktuálním geopolitickým a ekonomickým tlakem intenzivní konkurenci od čínských výrobců elektromobilů, kteří dokázali nabídnout levnější alternativy, což dále zhoršuje situaci evropského gigantu. To vše naznačuje, že VW bude muset přehodnotit svou strategii, aby dokázal udržet své postavení na globálním trhu a vyrovnal se s ekonomickými výzvami, kterým aktuálně čelí (Seznam Zprávy, 2024).

Poučení pro CI

Obecné poučení z kauzy pro Competitive Intelligence zahrnuje několik oblastí, které byly podceněny a na které se musí pro neopakování stejného scénáře zaměřit. Jedná se hlavně o etický rámec, riziko podcenění konkurence, reakce na změny trhu a zlepšení analýz.

Význam etiky

Etika je v rámci Competitive Intelligence (CI) naprosto zásadním aspektem, který ovlivňuje nejen způsob získávání informací, ale také rozhodování na jejich základě. Z kauzy Dieselgate jasně vyplývá, že překročení etických a právních hranic ve snaze získat konkurenční výhodu může vést k nedozírným následkům. Volkswagen, který se rozhodl manipulovat emisními testy pomocí softwaru záměrně obcházejícího normy, ignoroval nejen zákony, ale i základní principy důvěry, na kterých stojí vztah mezi firmou, jejími zákazníky a úřady. Tato volba měla za následek nejen právní postihy a obrovské finanční ztráty, ale také dlouhodobé poškození reputace, což podtrhuje, jak důležité je, aby CI byla prováděna transparentně a odpovědně.

Etická CI zahrnuje legální sběr informací, analýzu konkurenčního prostředí a predikci trendů bez porušování pravidel nebo ohrožování důvěry veřejnosti. Firmy, které etiku zanedbávají, se mohou dostat do situace, kdy krátkodobé zisky vedou k dlouhodobým problémům. Dieselgate ukazuje, že snaha obejít pravidla místo investic do inovací a vnitřní kontroly měla za následek ztrátu desítek miliard dolarů, oslabení tržní pozice a zpřísnění regulačního dohledu nejen pro Volkswagen, ale pro celý automobilový průmysl. To vše ilustruje, že etická CI není jen morální volbou, ale i klíčovou strategií pro dlouhodobou udržitelnost a úspěch firmy.

Z pohledu konkurenční analýzy je etika nezbytná i pro zachování důvěry u stakeholderů, jako jsou zákazníci, investoři nebo regulační orgány. Důvěru je těžké obnovit jakmile byla narušena, což je zřejmé z dlouhodobého boje Volkswagenu o zlepšení image a přesvědčení veřejnosti o svém odhodlání dodržovat ekologické a etické standardy. Organizace, které staví na pevných etických základech, mohou z CI čerpat cenné poznatky, aniž by ohrožovaly svůj vztah s veřejností nebo své podnikání jako takové.

Dieselgate rovněž ukazuje, že etika by měla být začleněna nejen do samotné analýzy CI, ale také do firemní kultury. Právě nedostatek etické reflexe na úrovni managementu Volkswagenu vedl k rozhodnutí použít nelegální software, místo aby společnost přizpůsobila své produkty stále přísnějším emisním normám. To opět zdůrazňuje, že etika je nejen otázkou legislativy, ale také strategického řízení a dlouhodobé vize firmy. Kromě toho osoba bývalého generálního ředitele Winterkorna odhaluje, že se špatným vedením může organizace lehce sklouznout od legitimního fungování k nelegálním praktikám.

Zlepšení analýz

Efektivní Competitive Intelligence (CI) hraje klíčovou roli při strategickém rozhodování a zajištění konkurenční výhody. Selhání, jako bylo v kauze Dieselgate, ukazují na nedostatky v analytických procesech a rozhodování, které mohou mít dalekosáhlé následky. Zlepšení CI je nezbytné nejen pro identifikaci hrozeb, ale také pro optimalizaci příležitostí v dynamickém tržním prostředí.

Jednou z hlavních příčin selhání CI v kauze Dieselgate byla ignorace včasných varovných signálů, které mohly naznačit změny v regulačním prostředí a rostoucí důraz na ekologické standardy. Firmy by měly pravidelně vyhodnocovat své analytické postupy, aby zajistily, že zahrnují dostatečně široké spektrum dat a umožňují identifikaci rizik ještě před jejich plným rozvojem. Pro Volkswagen například mohlo být klíčové lepší sledování legislativních změn a tržních trendů, které konkurenti, jako například Tesla nebo Toyota, využili ve svůj prospěch.

Moderní technologie, jako jsou big data, strojové učení a pokročilé algoritmy, mohou výrazně zlepšit schopnost analyzovat velké množství dat z různých zdrojů. Firmy by se měly snažit nasazovat nástroje, které automatizují monitorování konkurence, změn v zákaznických preferencích a legislativních úprav. Například využití umělé inteligence by mohlo Volkswagenu pomoci lépe porozumět dopadům emisních skandálů a předvídat potřeby trhu při snižování emisí vozidel.

CI musí být integrovaným procesem, který propojuje různé části organizace. V případě Dieselgate byly zjevné komunikační mezery mezi odděleními vývoje, marketingu a vnitřní kontroly. Zavedení jednotných platforem pro sdílení informací a pravidelných porad mezi týmy může minimalizovat riziko rozhodnutí založených na nedostatečných nebo zkreslených datech.

Podcenění konkurence

Podcenění konkurence v rámci Competitive Intelligence může mít velký dopad na strategii firmy. V případě emisního skandálu přehlédnul VW dynamický vývoj konkurence, zejména rychlé přesměrování vývoje na hybridní nebo elektrické pohony. Tyto firmy využily změn na trhu a regulací, aby si zajistily náskok v oblasti hybridních a elektrických vozidel. Volkswagen však v té době neinvestoval dostatečně do inovací v těchto segmentech, což bylo částečně způsobeno přílišným zaměřením na dieselové technologie a ignorováním potenciálu alternativních pohonů.

Toto strategické přehlédnutí pramenilo z nedostatečné analýzy konkurence, která měla identifikovat nejen technologické trendy, ale i měnící se očekávání zákazníků a tlak regulačních orgánů. Selhání CI v tomto případě ukazuje na potřebu důkladného sledování a vyhodnocování tržních změn, aby firmy mohly lépe reagovat na vývoj a efektivně přizpůsobovat své strategie a plány.

Závěr

Kauza Dieselgate poskytla cennou lekci nejen pro koncern Volkswagen, ale pro celé automobilové odvětví a oblast Competitive Intelligence. Ukázala, že ignorování etických zásad, podcenění konkurence a selhání ve sledování klíčových trendů a regulací může mít obrovské následky. Pro Volkswagen to znamenalo nejen finanční náklady ve výši přes 30 miliard dolarů, ale také dlouhodobou ztrátu důvěry zákazníků a zvýšený dohled regulačních orgánů. Případ zdůrazňuje, že CI není pouze nástrojem pro sledování konkurence, ale i klíčovým mechanismem pro identifikaci rizik a příležitostí v dynamickém tržním prostředí.

Z analýzy vyplynulo, že jedním z hlavních problémů bylo nesprávné nastavení strategických cílů. Volkswagen se příliš zaměřil na krátkodobé cíle, jako bylo dosažení podílu na americkém trhu prostřednictvím dieselových motorů, místo aby investoval do udržitelnějších řešení. Konkurenti naopak dokázali lépe využít CI k předvídání změn v preferencích spotřebitelů a regulacích, což jim poskytlo významnou konkurenční výhodu.

Důležitým poučením z této kauzy je význam etiky v CI. Volkswagen překročil hranice zákona a etiky ve snaze manipulovat s emisními testy, což nejen poškodilo jeho reputaci, ale také vedlo ke zpřísnění regulací pro celý automobilový průmysl. CI musí být postavená na transparentních a legálních postupech, které zohledňují nejen aktuální tržní situaci, ale i dlouhodobé důsledky strategických rozhodnutí.

V roce 2025 posléze soud uznal čtyři manažery vinými v této kauze, u některých také s verdiktem nepodmíněných trestů.

Bibliografie

AP. German court convicts 4 ex-Volkswagen managers of fraud in emissions scandal. 26. května 2025. https://apnews.com/article/volkswagen-germany-diesel-emissions-court-fraud-3878fcf6c06c9574bf5bff8d31029f90

Handelsblatt. (October 2, 2015). Number of Volkswagen diesel vehicles equipped with emissions-manipulating software as of October 2, 2015, by country (in 1,000s) [Graph]. In Statista. Retrieved December 8, 2024, from https://www.statista.com/statistics/468979/vw-vehicles-fitted-with-emissions-manipulating-software-by-country/

CO₂ emission performance standards for cars and vans—European Commission. (b.r.). Získáno 10. prosinec 2024, z https://climate.ec.europa.eu/eu-action/transport/road-transport-reducing-co2-emissions-vehicles/co2-emission-performance-standards-cars-and-vans_en

Čeští řidiči nedostanou odškodné za Dieselgate. Prohráli soud o 1,5 miliardy—Seznam Zprávy. (2023, únor 8). https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-cesti-ridici-nedostanou-odskodne-za-dieselgate-prohrali-soud-o-15-miliardy-225322

Mujkic, E., & Klingner, D. (2019). Dieselgate: How Hubris and Bad Leadership Caused the Biggest Scandal in Automotive History. Public Integrity, 21(4), 365–377. https://doi.org/10.1080/10999922.2018.1522180

Žák, J. Č., Dalibor. (b.r.). Dieselgate: Jak vlastně Volkswagen obešel metodiku měření emisí. Získáno 10. prosinec 2024, z https://www.autorevue.cz/dieselgate-jak-vlastne-volkswagen-obesel-metodiku-mereni-emisi

Chu, J., & Technology, M. I. of. (b.r.). Emissions from most diesel cars in Europe greatly exceed laboratory testing levels. Získáno 10. prosinec 2024, z https://phys.org/news/2018-09-emissions-diesel-cars-europe-greatly.html

EU accuses Volkswagen of „playing for time“ over Dieselgate scandal. (15:28:55 +02:00). Euronews. https://www.euronews.com/2021/09/28/dieselgate-eu-accuses-volkswagen-of-delaying-compensation-claims-across-the-bloc

Gates, G., Ewing, J., Russell, K., & Watkins, D. (2015, říjen 8). How Volkswagen’s ‘Defeat Devices’ Worked. The New York Times. https://www.nytimes.com/interactive/2015/business/international/vw-diesel-emissions-scandal-explained.html, https://www.nytimes.com/interactive/2015/business/international/vw-diesel-emissions-scandal-explained.html

US EPA, O. (2015, říjen 28). Learn About Volkswagen Violations [Other Policies and Guidance]. https://www.epa.gov/vw/learn-about-volkswagen-violations

Škoda Auto přebírá zodpovědnost za vývoj motorů řady EA 211. (b.r.). Získáno 10. prosinec 2024, z https://www.skoda-auto.cz/novinky/novinky-detail/2023-03-09-skoda-auto-prebira-v-ramci-koncernu-volkswagen-zodpovednost-za-vyvoj-vsech-motoru-rady-ea-211

Bovens, L. (2016). The ethics of Dieselgate. Midwest Studies In Philosophy. http://onlinelibrary.wiley.com/journal/10.1111/(ISSN)1475-4975

Volkswagen dostihly letité problémy. Experti hádají, kde se bude propouštět—Seznam Zprávy. (2024, říjen 28). https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-volkswagen-dostihly-letite-problemy-experti-hadaji-kde-se-bude-propoustet-263338

Hawranek, D. (2015, říjen 14). Volkswagen: Dutzende Manager in VW-Skandal verwickelt. Der Spiegel. https://www.spiegel.de/wirtschaft/unternehmen/volkswagen-dutzende-manager-in-vw-skandal-verwickelt-a-1057741.html

Volkswagen’s Emissions Scandal: How Could It Happen? (b.r.). Získáno 10. prosinec 2024, z https://publishing.insead.edu/case/volkswagen-scandal

Taylor, E. (2018, listopad 16). VW embarks on $50 billion electrification plan. Reuters. https://www.reuters.com/article/business/vw-embarks-on-50-billion-electrification-plan-idUSKCN1NL1NU/VW hit with record fine in Australia over emissions scandal. (2019, prosinec 20). https://www.bbc.com/news/business-50862356

Xerox – příběh pádu giganta

0

Úvod

Společnost Xerox doslova změnila svět, ale díky řadě špatných rozhodnutí z nich nedokázala těžit, čímž si podepsala rozsudek smrti. Tato práce popisuje, některé z nich. 

Metody

Před provedením rešerše jsem se, z praktických důvodů, rozhodla nejprve rozšířit své obecné povědomí a kontext pomocí, neboť se znalostí tématu a jeho okolí, byť neúplnou a nedokonalou, je snazší se v tématu jako takovém orientovat, což napomáhá během fáze rešerše. Zvolila jsem populární médium – video na YouTube (Logically Answered, 2022). Video mi pomohlo odhalit širší kontext a některé zajímavé zdroje. Následně jsem započala rešerši. 

Tato práce pracuje především s kvalitativními daty, čemuž se musel přizpůsobit způsob vypracování – anlýza dostupných informací a následná syntéza. Analýza informací vedla k návrhu struktury a obsahu práce, což vedlo k dalšímu hledání zdrojů a analýze informací…  Dokud, v poslední iteraci, nebyla práce dokončena. V některých případech jsem použila AI nástroje pro rychlejší orientaci v dlouhých textech a pro urovnání časových souvislostí.

Obyčejný papír

“Well, it was exciting. It was wonderful. It was also terrible. Sometimes I was going out of my mind, more or less literally. Money was the main problem.”
– John H. Dessauer (Brooks, 1967, s. 43)

Haloid byla ve 30. letech 20. století poměrně neznámá firma. V té době bylo vytváření kopií dokumentů sice možné, ale značně komplikované. Nejjednodušší bylo využití grafitového papíru při psaní na stroji, což mělo značný nedostatek – kopie mohly vzniknout pouze v momentě vzniku originálního dokumentu a v omezeném množství i kvalitě. Alternativou byl mimeograf nebo ofsetový tisk. Nicméně tyto technologie vyžadují, aby byla vytvořena matrice, což bývá obvykle nákladné a to zejména v případě ofsetového tisku, který se používá dodnes v případech, že je třeba zhotovit velké množství kvalitních kopií. Další technologie pro vytváření kopií již z existujících dokumentů existovaly, ale měly také značné nevýhody – kopie vznikaly “mokrou” technikou (byl nutný čas pro vyschnutí) nebo byly náchylné na vyšší teploty a ztmavly. V obou případech však bylo nutné použít speciálně upravený papír, který, nepřekvapivě, dodával výrobce za pro něj výhodnou cenu (Brooks, 1967; Xerography, 2018)

Otcem dnešního způsobu vytváření kopií a tisku nebyl nikdo jiný než Chester Carlson, který kolem roku 1938 vynalezl nový způsob. Z počátku nebyl úspěšný, neboť velcí hráči na trhu neviděli v jeho návrhu bez funkčního prototypu potenciál a tak se Carlson ocitl před Josephem Wilsonem, který se v Haloidu ocitl díky svému otci. Wilson však viděl v Carlsonově návrh potenciál – věřil, že stoj bude skutečně možné vyrobit a také, což je to hlavní, pochopil, že na trhu existuje volné místo, které by právě tento stroj vyplnil. Samozřejmě, za cenu obrovských investic. V roce 1948, deset let po vzniku prvního xerografického obrazu, byl vynález patentován a oznámen světu a o rok později se Model A stal první xerografickou kopírkou na světě. Carlsonova xerografie umožnila vytvořit kopii dokumentu na obyčejný papír. Zatím se však nejednalo o velké vítězství, alespoň ne pro trh. Modely z 50. let stále měly pár nevýhod. Některé byly drobné, jako například možný zápach způsobený kombinací vysokých teplot a síry. Zásadní však byla skutečnost, že ke zhotovení kopie bylo potřeba provést několik úkonů a to kvalifikovanou osobou – ke každému kopírovacímu stori jste tak potřebovali mít i člověka, který jej bude ovládat a udržovat (Brooks, 1967; Xerography, 2018; Xerox History Timeline, 2024). Náklady na výzkum byly opravdu velké. Vývoj věcí  tak podtrhává, jak byl Wilsonův leadership pro společnost důležitý – nevzdal to. Právě naopak – po mnohaletém usilí se pod Wilsonovým vedením Carlsonův nápad stávál čím dál více skutečný – vznikaly nové typy strojů, které se postupně zdokonalovaly a podle této technologie suchého tisku (xerografie) dostala společnost nové jméno, které se rozvinulo v dnes mnohem známější jméno Xerox.

Wilson a Carlson teď stáli před dalším úkolem – dát trhu kopírku, kterou zvládne ovládat kdokoliv a přežít. V roce 1959 přišla na trh první komerční automatická kopírka Xerox 914. Navzdory prvotní nelibosti způsobené náklady na pořízení stroje, se model ujal a vznikaly i další, specializované modely. Společnost, která vypadala, že stojí na prahu smrti, začala rychle růst a doslova měnit svět. A nechala si za to dobře zaplatit. Místo toho, aby Xerox kopírky pouze prodával, přiměl většinu zákazníků, aby si stroje pouze pronajímali. K nákladům samozřejmě museli navíc přičíst náklady na papír a tonery (Brooks, 1967; Xerography, 2018; Xerox History Timeline, 2024)

Dochází místo 

Druhá polovina 60. let s sebou přinesla obtíže a stagnaci. Patenty začaly expirovat. Na trhu se začala objevovat konkurence a bylo tak jasné, že rychlý růst společnosti není dlouhodobě udržitelný a situaci bude nutné velmi rychle řešit (Brooks, 1967; Dyck, 2019). Již v roce 1966 začal Xerox hledat nové příležitosti na trhu (Dennis, 2024)

Další hrozbou se stal technologický pokrok. Tehdejší počítače sice mnohdy používaly pro své výstupy papír, neboť technologie pro zobrazování nebyla tak dokonalá, ale bylo zřejmé, že tomu tak nebude na dlouho. Dříve nebo později se vše změní, kanceláře budou své dokumenty digitalizovat a papír se stane nepotřebným (Computer History Museum, 2024)… Co teď? Wilsonova důvěra v inovace vedla k tomu, že společnost v roce 1969 podpořila návrh Jacka Goldmana. Výsledků se ale Wilson nedožil – v roce 1971 zemřel (Who Made America?, 2024)

Moderní kancelář 

“The atmosphere was electric, there was total intellectual freedom. There was no conventional wisdom, almost every idea was up for challenge and got challenged regularly.”
– John Warnock (Cringely, 1996)

Jack Goldman obdržel od managementu Xeroxu de facto neomezené finance pro jeden účel – přijít s jakoukoliv novou technologií, která by zajistila Xeroxu přežití. A v roce 1970 tak vznikl PARC (Palo Alto Research Center) a jeho prvním zaměstnancem byl Robert Taylor. Mnoho tehdejších průkopníků a počítačových vědců se během svého života ocitli právě v PARCu, kde s neomezenými financemi mohli pracovat na svých projektech a jednalo se o skutečně disruptivní inovace (Cringely, 1996; Dennis, 2024; Loutfy & Belkhir, 2001). PARC zcela nepochybně změnil svět, bohužel však nejspíše ne způsobem, jakým bylo původně zamýšleno. 

Mezi nejvýznamnější (ale zdaleka ne všechny) vynálezy patří: 

  • Alto (1973): Jeden z prvních osobních počítačů s grafickým uživatelským rozhraním (GUI). Zavedl klíčové koncepty, jako je metafora pracovní plochy, překrývající se okna a WYSIWYG (What You See Is What You Get) editace.
  • Ethernet (LAN) (1973): Průkopnická technologie lokální počítačové sítě, která umožňuje komunikaci mezi počítači.
  • GUI (1970s): Revoluční grafická uživatelská rozhraní, která učinila počítače uživatelsky přívětivější.
  • Laserový tisk (1977): Významný pokrok v kancelářské a dokumentové technologii.
  • WYSIWYG (What You See Is What You get)  editory (1970s): Softwarové inovace, jako například editor Bravo, které zjednodušily tvorbu dokumentů.
  • Inovativní softwarové nástroje (1980s): Jazyk pro popis stránek (Page Description Language, PDL) a další příspěvky k publikování a digitálnímu obsahu.

(Dennis, 2024; Loutfy & Belkhir, 2001; „Role of Management Control Systems During Early Years of PARC“, 2020)

A nejednalo se o nahodilé nápady. Výzkumný tým přišel s konceptem moderní kanceláře, pro kterou digitální technologie nejsou nepřítelem – právě naopak. Xerox byl již do velké míry součástí všech kanceláří a posunout svou nabídku o krok dále bylo více než logické. Osobní počítač jako Alto byl jeden z nástrojů, jehož úkolem bylo usnadnit kancelářské práce. Nebylo nutné ručně psát datum a čas – tyto údaje počítač znal a tak je automaticky doplnil. Textové editory pak umožnily psát upravovat text dle libosti. Obraz dokumentu na monitoru počítače byl identický s dokumentem, který byl dle něj vytisknut – samozřejmě pomocí Xerox tiskárny. A odstup od papírových verzí také neměl představovat problém. V centru bylo propojeno mnoho počítačů Alto (samozřejmě i kopírek) pomocí sítě a dokumenty tak bylo možné odeslat bez nutnosti tisku (Computer History Museum, 2023). Všechny tyto inovace dohromady a to již v roce 1976 položili základy toho, jak dnes vypadají nejen kanceláře, ale i domovy. 

Proč tedy není na žádné z těchto věcí obrovská (alespoň mentální) nálepka “Xerox”?

Competitive intelligence

Mezitím čelil Xerox očekávaným potížím. V 70. letech se začaly vyrábět kopírky v Japonsku. Vedení Xeroxu to nepokládalo za podstatné, ale později v 80. letech pocítilo, že musí jednat a využili k tomu právě competitive intelligence. Xerox se snažil zjistit, proč jsou zákazníci nespokojení, když jim nabízí tolik výhod. Ukázalo se, že nenabízeli to, co zákazníci potřebovali. Pokud došlo k poruše kopírky, Xerox garantoval vrácení peněz – dobrá nabídka, nebo ne? Kopírky a kopie se v té době staly naprosto nedílnou součástí kancelářského světa, takže ve chvíli, kdy stroj přestal fungovat byla celá kancelář značně ochromena. V takové situaci nejsou peníze na prvním místě – důležitější je co nejrychleji “obnovit provoz”. A tak Xerox zjistil, že zákazníci touží po jiné výhodě a to po garanci náhrady. Porouchaný stroj byl okamžitě vyměněn za nový a dopad na ‘ekosystém’ kanceláře byl tak minimalizován. Což samozřejmě podniky velmi rychle pochopily a prvotní investice Xeroxu do tohoto konceptu se brzy začaly obracet v zisk (Professionals, 2001)

Xerox shromažďoval dostupné informace z kategorií společností, produktů, kanálů a trhu. Uvnitř nich zjišťoval co dělají konkurenti, jaké si podali patenty a jaké fúze či strategické partnerství provádí. Neopomíjeli ani běžné indikátory jako konkurenční produkty, služby, zisky, podíl trhu a spokojenost zákazníků. Někdy i analyzovali organizaci a hodnoty konkurenčních společností. A později, kolem 90. let, začali pro účely CI využívat i laptopy a databáze (Professionals, 2001). Domnívám se však, že se nejednalo o laptopy z dílen Xeroxu. Mimochodem, koncept laptopu vynalez Alan Kay, který se později stal součástí PARC týmu, kde byl koncept zdokonalen a vedl k vynalezení počítače Alto („Dynabook“, 2024)?  

Netušili, co všechno mají

“And they showed me really three things. But I was so blinded by the first one I didn’t even really see the other two. One of the things they showed me was object orienting programming they showed me that but I didn’t even see that. The other one they showed me was a networked computer system…they had over a hundred Alto computers all networked using email etc., etc., I didn’t even see that. I was so blinded by the first thing they showed me which was the graphical user interface. I thought it was the best thing I’d ever seen in my life. Now remember it was very flawed, what we saw was incomplete, they’d done a bunch of things wrong. But we didn’t know that at the time but still though they had the germ of the idea was there and they’d done it very well and within you know ten minutes it was obvious to me that all computers would work like this some day.”
– Steve Jobs (Cringely, 1996)

Na příběh Xeroxu je nahlíženo z mnoha pohledů, které hledají, kde nastala chyba. Je dobré mít na paměti, že existuje značný rozdíl mezi laboratorním prototypem či experimentem a reálným komerčním produktem, nicméně tento rozdíl nebyl, dle mého názoru, jedním z hlavních důvodů – všechno nové začíná jako experiment a prototyp, třeba kopírky. Proč tedy Xerox nedokázal využít své vynálezy?

Hlavním a nejčastěji zmiňovaným důvodem je tehdejší řízení společnosti. Management měl omezenou vizi a nedokázal rozpoznat, jaký potenciál se v PARCu a jeho vynálezech skrývá. A tak je odmítali s myšlenkou, že počítače jsou pro jejich zákazníky příliš složité. Management se soustředil převážně na byznys kopírek – a to velmi poctivě. Kopírky bylo to, co vydělávalo peníze a to, co management znal velmi dobře. Dlouhodobé a nejisté investice nedokázaly překonat vnitřní odpor. To je problém zejména pro disruptivní inovace ve svých počátečních stádiích, jako byly vynálezy PARCu. Dilema inovátora pak, bohužel, často vede k výsledku, kdy se společnosti rozhodnou vyhnout se riziku a opouští od inovací, ačkoli mají potenciál. PARC tým se snažil přesvědčit management o přínosech své práce, ale marně (Cringely, 1996; Loutfy & Belkhir, 2001).

Později, když si management uvědomil svou chybu však nastal další problém – investice se nevyplatila. Jelikož byly tyto nové technologie dlouho opomíjeny, nedokázal Xerox dostatečně rychle snížit náklady na výrobu a tak pro něj bylo prakticky nemožné konkurovat ostatním. A v případě těch levnějších investic selhali, protože nedokázali přesvědčit trh („Role of Management Control Systems During Early Years of PARC“, 2020).  

Xerox tak selhal strategicky i finančně. Nicméně, osobně v příběhu nalézám i další směr selhání, který vydláždil cestu těm ostatním. Selhání z hlediska Competitive Intelligence. 

Dveře PARC institutu byly totiž otevřené a jeho reputace přitahovala pozornost a to nejen vědců. Tisícům lidí byly technologie demonstrovány (The Xerox PARC Visit, 2024) a bylo tedy pouze otázkou času, než by někdo jiný přišel na způsob, jak dosáhnout téhož. Navíc neochota managementu Xeroxu pochopit, co je předmětem práce PARC týmu jeho členy značně frustrovalo a někteří odešli, aby své nápady mohli rozvíjet jinde – u jiných firem nebo ve své vlastní. Tabulka níže znázorňuje některé z nich („List of People Associated with PARC“, 2024)

JménoRoky v PARCVýznamná role v PARCCo dělali po odchodu
Charles P. Thacker1970–1975Spoluautor počítače AltoPřipojil se k DEC, spolupracoval na vývoji DEC Firefly; později získal Turingovu cenu
Butler Lampson1970–1975Spoluautor počítače AltoPřipojil se k DEC; pracoval na distribuovaných výpočtech
Larry Tesler1973–1980Pracoval na Gypsy (raný textový editor)Připojil se k Apple, přispěl k projektům Lisa a Macintosh
Alan Kay1970–1981Vyvinul Smalltalk, koncept GUIPřipojil se k Atari a později k Apple; pracoval na inovacích uživatelských rozhraní
Bob Taylor1970–1983Vedoucí laboratoře pro výpočetní vědyZaložil výzkumné centrum DEC Systems Research Center
John Warnock1978–1982Spolutvůrce Interpress (předchůdce PostScriptu)Spoluzaložil Adobe Systems (1982)
Chuck Geschke1972–1982Spolutvůrce InterpressSpoluzaložil Adobe Systems (1982)
Adele Goldberg1973–1987Klíčová vývojářka SmalltalkuPokračovala v práci na objektově orientovaném programování; konzultovala a psala vlivné knihy
Dan Ingalls1971–1984Hlavní vývojář SmalltalkuPřipojil se k Apple; pracoval na uživatelských rozhraních a vývojových prostředích
Bývalí členové PARC, Zdroj („List of People Associated with PARC“, 2024). Na tabulku převedeno pomocí AI (ChatGPT 4o).

To poskytlo konkurenci, jako byl například Apple, využít jejich nápadů. Steve Jobs později přesvědčil management Xeroxu, aby mu vydali dema počítačů Alto, které pak využil pro dokončení Mackintoshe.

Xerox nechal ostatní, aby si vzali, co chtěli a tím se dopustil zásadní chyby. Ale dlouho si to neuvědomoval – se zpřístupněním osobních počítačů běžným lidem vzrostla poptávka po tiskárnách a kopírkách a Xerox se tak vezl na úspěchu svého neúspěchu přibližně do roku 2000, kdy “praskla web bublina”. Od té doby společnost stále upadá (Xerox (XRX) Cena akcie a novinky, 2024)

Zdroje

Brooks, J. (1967). Xerox Xerox Xerox Xerox. The New Yorker, 43, 87.

CMDR razorlight (Ředitel). (2023, listopad 19). Triumph of the Nerds (3 of 3) 4K Upscaled [Video recording]. https://www.youtube.com/watch?v=hyOlLs2ApU0

Computer History Museum (Ředitel). (2023, červenec 26). Xerox Office [Video recording]. https://www.youtube.com/watch?v=XTOtty7ZVcA

Computer History Museum. (2024). Timeline of Computer History. Computer History Museum. https://www.computerhistory.org/timeline/computers/

Cringely, R. X. (1996). Triumph of the Nerds: Part 3—Great Artists Steal. PBS.

Dennis, M. (2024, prosinec 6). PARC | Definition, History, Inventions, & Facts |. Britannica. https://www.britannica.com/topic/PARC-company

Dyck, J. (2019, říjen 25). The Xerox Thieves: Steve Jobs & Bill Gates. BC Digest. https://medium.com/bc-digest/the-xerox-thieves-steve-jobs-bill-gates-6e1b36fc1ec4

Dynabook. (2024). In Wikipedia. https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Dynabook&oldid=1259510396

List of people associated with PARC. (2024). In Wikipedia. https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=List_of_people_associated_with_PARC&oldid=1240409705

Logically Answered (Ředitel). (2022, prosinec 7). Xerox—The Company That Threw Away Everything [Video recording]. https://www.youtube.com/watch?v=54CyHBI1d6Y

Loutfy, R., & Belkhir, L. (2001). Managing Innovation at Xerox. Research-Technology Management, 44(4), 15–24. https://doi.org/10.1080/08956308.2001.11671436

Professionals, S. of C. I. (2001). Proven Strategies in Competitive Intelligence: Lessons from the Trenches. John Wiley & Sons.

Role of Management Control Systems During Early Years of PARC. (2020). Journal of Accounting and Finance, 20(7). https://doi.org/10.33423/jaf.v20i7.3812

The Xerox PARC Visit. (2024). https://web.stanford.edu/dept/SUL/sites/mac/parc.html

Triumph of the Nerds: The Transcripts, Part III. (b.r.). Získáno 13. prosinec 2024, z https://www.pbs.org/nerds/part3.html

Who Made America? (2024). Joseph Wilson. They Made America. https://www.pbs.org/wgbh/theymadeamerica/whomade/wilson_hi.html

Xerography. (2018, leden 9). Xeroxnostalgia.Com. https://xeroxnostalgia.com/2018/01/09/xerography/

Xerox History Timeline. (2024). https://www.xerox.com/cs-cz/about/history-timeline

Xerox (XRX) Cena akcie a novinky. (2024). Google Finance. https://www.google.com/finance/quote/XRX:NASDAQ

Mají vaše heslo? Analýza a porovnání 3 nejlepších nástrojů na zjišťování uniklých osobních údajů

0

Úvod

V dnešní době nás denně obklopují technologie a internet, a to jak v práci, tak v osobním životě, kdy vyplňují náš volný čas formou zábavy. S využíváním technologií připojených k internetu se pojí mnoho rizik, jelikož jsou data za určitou formou autentizace dostupné komukoliv odkudkoliv. Součástí těchto dat jsou i data nejcitlivější – osobní údaje, kreditní karty, fotky a mnoho dalšího. Ačkoliv zabezpečení těchto údajů je s každým momentem dále k dokonalosti, najdou se situace, kdy z určitých platforem v důsledku nedostatečné opatrnosti společnosti či nově objevených nedokonalostí v systémech tyto a další data o uživatelích uniknou.

Ztráty těchto dat mohou v lepších případech vést pouze k odcizení účtů na dané platformě, pokud ale například uživatel využívá stejné heslo napříč více systémy, tak škody mohou být fatální. Jednou z reakcí na rizika uniknutí osobních údajů je vznik specializovaných nástrojů, které pomáhají jednotlivcům i organizacím zjistit, zda byli součástí nějakého z úniků dat. Díky zjištění této skutečnosti pak může uživatel dané heslo urychleně odstranit ze svých ostatních účtů a také být lépe připraven na případné důsledky úniku, který nemohl ovlivnit.

Mezi nejznámější projekty patří Have I Been Pwned (HIBP), DataBreach, SpyCloud, BreachDirectory, DeHashed ale i mnoho dalších (Users, 2020). V dnešní době již mnoho z firem, které se zajímají o bezpečnost virtuálního prostoru mají svůj vlastní obdobný nástroj na svých webových stránkách (například Avast (Avast, 2024)). Tato práce ale porovnává pouze nástroje, které existují pouze za tímto účelem. Konkrétně se zaměřuje na analýzu a porovnání vybraných tří nástrojů pro zjišťování uniklých osobních údajů. Předmětem tohoto porovnání jsou především funkcionality, uživatelská přívětivost a bezpečnostní standardy. Práce se také zaměří na to, jak tyto nástroje mohou sloužit nejen k zjišťování uniklých hesel, ale i jako cenný zdroj v oblasti CI.

Cílem práce je tedy přinést komplexní přehled vybraných nástrojů, předvést jejich pozitiva a negativa a připravit vodítko pro jednotlivce či společnosti, který z vybraných nástrojů je právě pro jeho situaci vhodný.

Metodologie

V této kapitole bude rozebrán postup a kritéria použitá pro analýzu jednotlivých vybraných nástrojů. Důležitým aspektem přípravy analýzy bylo definování metody sběru dat a jejich vyhodnocování. Stejně tak je důležité specifikovat kritéria, která umožní objektivní porovnání zvolených nástrojů.

Cíle a přístup

Cílem metodologie je zajistit systematický a reprodukovatelný postup, který povede k vyhodnocování zvolených nástrojů v následujících oblastech:

  1. Funkcionalita: Šíře a kvalita poskytovaných funkcí, včetně možnosti vyhledávání dle hesel, e-mailových adres, domén atd.
  2. Uživatelská přívětivost: Kvalita rozhraní a jednoduchost práce s aplikací
  3. Bezpečnost a ochrana dat: Jakým způsobem nástroj uvádí, že přistupuje k datům, které uživatelé nástroje vkládají
  4. Rozsah databáze: Velikost a pokrytí zdrojů datových úniků
  5. Nákladovost: Porovnání cen služeb v omezeném a neomezeném režimu

Sběr dat

Analýza využívá kombinace primárních a sekundárních zdrojů dat:

  1. Primární zdroj: Praktické testování nástrojů uvnitř dostupného rozhraní
  2. Sekundární zdroj: Technická dokumentace, recenze a články referující o nástroji či případné diskuze na fórech

Praktické testování (tedy primární zdroj dat) zahrnuje vytvoření jednoduchého scénáře reprodukovatelného napříč nástroji a vyhodnocení detailnosti, jednoduchosti a kvality výsledného výstupu.

Kritéria a hodnocení

Pro hodnocení nástrojů budou zohledněny následující hlavní kritéria:

  1. Rozsah funkcionalit: Kolik typů údajů a jakých lze v nástroji ověřit? Jaký je rozsah analytických funkcí?
  2. Uživatelská přívětivost: Jednoduchost a intuitivnost nástroje, kvalitní UI, kvalita dokumentace a přednes výstupů programu
  3. Kvalita dat: Přesnost, aktuálnost a relevance
  4. Technologie a zabezpečení: Integrace (API) a udávaná bezpečnost vkládaných dat, prezentovaných dat
  5. Cena: Hodnocení poměru cena/výkon

Zpracování a interpretace dat

Výsledkem testů budou především tabulky, případně grafy a také přiložené snímky obrazovky z používání aplikace. Každé z kritérií bude mít své vyhodnocení jednoduchým slovním popisem a v závěru porovnání také s bodovým hodnocením za danou oblast, kde 1 je nejméně a 10 nejvíce.

Analýza a porovnání nástrojů

HaveIBeenPwned

Jedná se o nejznámější nástroj z porovnávaných vytvořený Troy Huntem 4.12.2013 (Whittaker, 2020). Tento nástroj je v současné době z hlediska organického vyhledávání vyhledáván měsíčně zhruba 1,4 miliony uživateli internetu (Semrush, 2024). Nástroj se dostal do povědomí veřejnosti díky reportáži BBC v roce 2017 a od té doby již na popularitě jedině stoupal. (Kelion, 2017)

Obrázek 1 – Vývoj uživatelského zájmu o HaveIBeenPwned (Semrush, 2024)

Rozsah funkcionalit

Nástroj nabízí primárně 4 funkcionality

  1. Ověření e-mailové adresy a zda byla obsažena v nějakém ze známých úniků dat
  2. Ověření celé domény a všech e-mailových účtů v dané doméně (po ověření vlastnictví domény)
  3. Uživatelská hesla a zda bylo obsaženo v nějakém ze známých úniků dat
  4. Seznam prolomených stránek (seznam společností, z kterých datové úniky pocházejí)

Další doplňkovou funkcionalitou stránky je možnost notifikace, v případě, že se do budoucna e-mailová adresa vyskytne ve skupině datových úniků. Nechybí zde ani dokumentace a podpora API, která je podrobná, ale bez zbytečných složitých příkladů. Seznam prolomených stránek dobře shrnuje jednotlivé incidenty a jejich vlastnosti jako datum úniku, kdy HIBP začal tento únik registrovat, počet ohrožených účtů a typ ohrožených dat.

Uživatelská přívětivost

Uživatelská přívětivost není úplně nejlepší. Je zde vidět částečně staré UI, které nenásleduje nejmodernější trendy, ale spíše zůstává v době svého vzniku. Ovládání je ale jinak intuitivní a jednoduché, aby se v jednotlivých sekcích vyznal i neznalý uživatel.

Co se týče například seznamu prolomených stránek, tak zde velmi chybí možnost jakéhokoliv vyhledávání nebo řazení dle data prolomení. Jedná se o velmi dlouhý a nelogicky členěný seznam.

Obrázek 2 – Have I Been Pwned domovská obrazovka UI

Kvalita dat

Zde se nabízí otázka, zda je kvalita dat dostatečná a není součástí vyhodnocovaných úniků i nepravdivé úniky. K otázce kvality se tedy vyjádřuje samotný autor ve svých FAQs takto:

There are often „breaches“ announced by attackers which in turn are exposed as hoaxes. There is a balance between making data searchable early and performing sufficient due diligence to establish the legitimacy of the breach. The following activities are usually performed in order to validate breach legitimacy:

  1. Has the impacted service publicly acknowledged the breach?
  2. Does the data in the breach turn up in a Google search (i.e. it’s just copied from another source)?
  3. Is the structure of the data consistent with what you’d expect to see in a breach?
  4. Have the attackers provided sufficient evidence to demonstrate the attack vector?
  5. Do the attackers have a track record of either reliably releasing breaches or falsifying them?

(Hunt, 2024)

Z toho je zřejmé, že autorovi stránky jde velmi i o aktuálnost a pravost dat, a tedy jejich kvalita je nesporně velmi vysoká. Na druhou stranu celkové množství úniků, které stránka využívá ke svému fungování je zhruba 850, což není tak vysoké číslo.

Technologie a zabezpečení

K bezpečnosti se stránka staví zodpovědně, kdy uvádí, že ukládané údaje o uniklých údaje nemají žádnou spojitost s jinými nutnými údaji pro využití daného údaje. Tedy například heslo bez uživatelského jména nebo e-mailu je v tomto případě defacto bezcenné, a tudíž není narušena anonymita. Jako další vrstvu zabezpečení uvádí autor hashování pomocí SHA-1. Pro ukládání dat slouží databáze uvnitř Windows Azure. Seznam hashovaných hesel je ze stránky volně dostupný ke stažení, což může někoho znepokojit, ale díky hashování nemůže sloužit k ničemu jinému než ověřování, zda dané heslo je či není již v seznamu uniklých hesel. Pozitivní také je, že nástroj disponuje možností „opt-out“, která po ověření vlastnictví e-mailové adresy může uživatele odstranit z veřejného vyhledávání.

Určitou obavu může vyvolávat využití databáze od Microsoftu, který je známý svými problémy s bezpečností uživatelských dat. V případě zahashovaných hesel, které jsou volně dostupné ke stažení to ale není problém. Zároveň auto na svém fóru se k nějakým otázkám ohledně bezpečnosti staví lehce lhostejně, typu „Pokud máte obavy o záměr nebo zabezpečení, tak to nemusíte používat“, což může vyvolávat negativní názory na bezpečnost stránek. (HIBP, 2024)

Cena

V případě HIBP je zpoplatněna pouze funkcionalita API dle následujícího ceníku:

Obrázek 3 – Ceník API předplatného HIBP (HIBP, API, 2024)

Veškeré ostatní zmíněné funkcionality jsou plně zadarmo a fungují pouze na základě dobrovolných příspěvků.

Shrnutí

HIBP je skvělý nástroj pro individuální uživatele nebo menší firmy. Její cílovou skupinu tedy obohacuje skvělou funkcionalitou a stojí za největší osvětou v dané oblasti se slušným množstvím informací, přehledně podaných a jednoduše získatelných za pár vteřin. Cena i v případě využívání API není vysoká, ale funkcionality, které nástroj nabízí nejsou dostatečné pro větší firmy a společnosti, kde na kvalitě a rozsahu výstupu z nástroje skutečně záleží a nedostatečně kvalitní hesla využitá ve firmě mohou mít fatální následky.

 Rozsah funkcionalitUživatelská přívětivostKvalita datTechnologie a zabezpečeníCenaSoučet
HIBP8/107/108/107/1010/1040/50

SpyCloud

Americká společnost z Texasu se zaměřením na bezpečnost internetu automatizovanými řešeními, které narušují kyberútoky. Společnost byla založena v roce 2016 a krátce poté začala nabízet svůj nástroj na zjišťování uniklých dat. (SpyCloud, 2024) Oproti HaveIBeenPwned se jedná o mnohokrát méně známý nástroj, jak lze pozorovat z grafu níže.

Obrázek 4 – Vývoj uživatelského zájmu o SpyCloud (Semrush, 2024)

Rozsah funkcionalit

Po přístupu do nástroje má koncový uživatel pouze jednu možnost – nechat si vygenerovat report na základě své e-mailové adresy. Po zadání e-mailové adresy přijde uživateli odkaz na ověření vlastnosti dané adresy, což odhalí i jednotlivé zdroje datových úniků. Oproti nástroji HIBP zde byl v modelovém příkladu s osobní e-mailovou adresou i další nález, který HIBP neodhalil. Podrobnost výstupu je velmi podobná s HIBP, kdy uživatel zjistí, jaké data byla kompromitována a kdy se tak stalo. Výsledný výstup má ale určité grafické plusy, které HIBP nemá, například kdy k úniku došlo naposledy a jak velký je risk těchto úniků

Zásadním problémem v případě SpyCloud je, že nenabízí žádné další funkcionality mimo právě e-mailových adres. Veškeré ostatní funkcionality jsou za platební bránou, která je individuálně vyhodnocovaná pro jednotlivé klienty. Funkcionality, které se nachází za platební branou jsou například:

  1. Monitorování zaměstnanců a detekce uniklých osobních údajů
  2. Automatizovaná ochrana – automatické resetování uniklých hesel
  3. Integrace do systémů (Microsoft Entra ID, Elastic, Sentinel, Jupyter…)
  4. A mnoho dalšího….

Součástí funkcionalit je často také velmi kvalitní 24/7 podpora. Oficiální stránky společností také popisují jednotlivé případy využití jejich nástroje, jako je například penetrační testování, náprava po viru, prevence ransomware, dark web monitoring a mnoho dalšího.

Obrázek 5 – Odeslání požadavku na vygenerování reportu na stránce SpyCloud

Uživatelská přívětivost

Již na první pohled je zřejmé, že se jedná o lépe a moderněji pojaté UI než v případě HIBP. Na druhou stranu kvůli počtu funkcionalit a různých druhů využití je zde vidět větší zaměření společnosti na jiné společnosti než na samotné uživatele. Tudíž zorientovat se na stránce a využít její funkcionality je náročnější než v případě HIBP.

Z hlediska uživatelské přívětivosti je stránka tedy spíše horší, ovšem nabízené funkcionality pro firmy jsou v mnohem vyšší kvalitě než v případě HIBP. Pro obyčejného uživatele jsou funkcionality značně omezené, a tudíž se jedná o lehce rozdílné nástroje, kdy každý míří na jiný segment trhu.

Kvalita dat

O kvalitě dat v případě SpyCloudu není příliš informací, ale oproti jiným službám disponuje velmi velkou databází. Celkově uvádí, že využívají data z 46 000 úniků, což je téměř 50x více než například u HIBP. (SpyCloud, 2024) Je otázkou, zda toto množství dat nezahrnuje právě mnoho nepravdivých úniků, jak bylo popsáno ve stejné sekci u HIBP. Kvůli netransparentnosti jednotlivých datových zdrojů je nutné zde hodnotit kvalitu dat s rezervou.

Technologie a zabezpečení

Společnost si na bezpečnosti zakládá, jak také zmiňuje všude ve svých FAQs a jak dokládá také nezávislý zdroj. Zde je možné vyčíst, že všechny kontroly společnost splňuje a mezi standardy, na kterých firma staví svou bezpečnost patří: (Vanta, 2024)

  1. SOC 2 Type II
  2. ISO 27001:2013
  3. GDPR
  4. CCPA
  5. STAR Level 1
  6. HIPPA

Zároveň využívání SpyCloudu umožňuje společnostem splnit požadavky jiných standardů, jako je například SOC 2 nebo PCI DSS. (SpyCloud, 2024)

Cena

Cena se odvíjí dle požadovaného řešení. Firma nabízí:

  1. Enterprise protection
  2. Consumer risk protection
  3. Investigations

Co jednotlivé varianty obsahují je skvěle popsáno na webu společnosti, ale jejich cena nikde není konkrétně zmíněna. (SpyCloud, 2024) Dle externích zdrojů je průměrná cena zakázky u společnosti 37 896$, ale nikde není zmíněn rozsah uživatelů firmy, která řešení požaduje. Můžeme ale odhadovat, že SpyCloud je cenově jedno z těch méně přívětivých řešení. (Vendr, 2024)

Shrnutí

SpyCloud je skvělé řešení pro velké firmy s velkým množstvím uživatelů a důležitých dat. Na druhou stranu v rámci této práce, jakožto nástroj na zjišťování uniklých osobních údajů pro jednotlivce je velmi slabé a s pouhou jednou veřejnou funkcionalitou se tedy na této úrovni nemůže svým konkurentům rovnat. Kvalita dat vzhledem k netransparentnímu řešení případných nepravdivých úniků dat je s určitou nejistotou a stejně tak vyhodnocení ceny. Zabezpečení technologie dle dostupných informací ze stránek je naprosto perfektní, jak dokládají také informace o dodržovaných regulacích.

 Rozsah funkcionalitUživatelská přívětivostKvalita datTechnologie a zabezpečeníCenaSoučet
SpyCloud5/107/106/1010/105/1033/50

DeHashed

Americká společnost z Kalifornie s obdobným zaměřením jako SpyCloud, která byl založena v roce 2019. Její tvůrci tvrdí, že mají nejrychlejší a největší engine na správu uniklých údajů z konkurence a nabízí kvalitní podporu pro API. (Kozlowska, 2022) V posledních dvou letech na diskusních fórech ovšem rezonuje kontroverze s placenými službami nástroje a někteří uživatelé nazývají stránku za podvodnou. (Reddit, 2022)

Rozsah funkcionalit

Rozsah funkcionalit je definován především v dokumentaci k vyhledávání. V tomto případě se jedná o komplexní vyhledávací stroj, který na základě složitějších dotazů umí vytvářet skvělé výstupy o všem kompromitovaném z následujícího seznamu:

  1. E-maily
  2. Uživatelská jména
  3. IP adresy
  4. Jména
  5. Adresa
  6. Telefonní číslo
  7. VIN
  8. Doména

Oproti HIBP zde chybí funkcionalita na ověření uniklého hesla. Nechybí zde v případě zaplacení subskripce informace o tom, jaká data unikla a z jakých stránek či jiné podrobnosti. Funkcionality jsou tedy velmi podobné jako u HIBP, v nějakých případech lepší, ale spíše pro náročnější uživatele, které si pak nemají problém za určité funkce zaplatit. Výstup je v případě nezaplacené subskripce příliš jednoduchý.

Obrázek 6 – Výstup z jednoduchého vyhledávání v nástroji včetně chybové hlášky při snaze zobrazit detail (DeHashed, 2024)

Uživatelská přívětivost

Stránky jsou skvěle zpracované, a to jak po uživatelské, tak po grafické schránce. Zahrnují moderní a hravý design jako v případě SpyCloudu, ale s jednoduchostí, na kterou vsází HIBP. Vyhledávání může být stejně jednoduché jako u HIBP, ale zároveň nabízí obrovské množství složitějších konstrukcí dotazů obdobně jako to bývá například u dotazů na databáze.

Obrázek 7 – Dehashed hlavní stránka (DeHashed, 2024)

Dokumentace těchto dotazů je výborně ilustrována v dokumentaci produktu, na kterou je odkaz hned na hlavní stránce. Dokumentace obsahuje popis vyhledávání v doménách, jak omezit velikost výstupu, jak vytvářet „wildcard“ vyhledávání, podporu regexu a společnou kombinaci těchto operátorů. Za uživatelskou přívětivost tedy tomuto produktu doopravdy nelze vůbec nic vyčítat.  (DeHashed, 2024)

Kvalita dat

Data, z kterých výsledky na stránce pocházejí jsou v tomto případě zhruba z více než 1000 zdrojů úniků dat. Oproti SpyCloudu jsou jednotlivé úniky zde konkrétně popsány (obdobně jako u HIBP), ale oproti HIBP je zde možnost jednoduchého a praktického filtrování a řazení. Vzhledem k tomu, že projekt je ale dlouhodobě v poslední době neudržovaný, což i ukazuje poslední aktivitu na blogu z roku 2020, tak s kvalitou dat to zde bude opět sporné, jelikož nové zdroje pravděpodobně nepřibývají. Stejně tak jako v případě SpyCloud zde chybí opět informace o tom, jak se staví k případným falešným únikům dat.

Technologie a zabezpečení

V případě bezpečnosti je to velice podobné jako v případě HIBP. Je zde důraz na informace o tom, že žádné informace o uživatelských vyhledáváních nejsou nikde ukládány. V případě veškeré komunikace je zajištěno její šifrování. Obdobně je možnost požádat o „opt-out“, což zamezí smazání uživatelských dat z vyhledávání a jejich databází. Chybí zde oproti HIBP informace o tom, jak a kde jsou data ukládaná a zároveň společnost nesplňuje žádné standardy.

Cena

Celá služba je poskytována zadarmo, ačkoliv bez aktivní subskripce není možné získat tak detailní informace o jednotlivých únicích jako v případě HIBP. Obdobně jako v HIBP, tak je zpoplatněno využívání API. V případě Dehashed je cena účtována za počet požadavků v součtu, konkrétně se jedná o 3$ za 100 požadavků na API. Oproti HIBP se jedná tedy o dražší API, ale s určitými bonusy, které byly popsány výše. Cena je tedy stále relevantně dobrá za poskytované funkcionality.

Navíc oproti HIBP zde je také funkcionalita „WHOIS“, která slouží k OSINTu, penetračnímu testování a práce se vším ohledně IP adres, domén apod. V případě této funkcionality je cena za 100 požadavků rovna 4$. Poslední placenou funkcionalitou je monitorovací API, která již nabízí neomezené dotazy a integrace do určitých produktů s 24/7 supportem. To vytváří malou konkurenci ke SpyCloudu za přívětivou cenu 130$ měsíčně v základním balíčku. Tedy i o placené a kvalitní funkcionality zde není nouze.

Shrnutí

 Rozsah funkcionalitUživatelská přívětivostKvalita datTechnologie a zabezpečeníCenaSoučet
DeHashed9/1010/106/106/109/1040/50

Výsledky porovnání

 Rozsah funkcionalitUživatelská přívětivostKvalita datTechnologie a zabezpečeníCenaSoučet
HIBP8/107/108/107/1010/1040/50
SpyCloud5/107/106/1010/105/1033/50
DeHashed8/1010/106/106/109/1039/50

Výsledky porovnání zohledňují především využití pro individuální jedince, účely CI či menší firmy. Proto je důležité zdůraznit, že výsledné hodnocení pro větší firmu, či firmu s velikými nároky na funkcionality, integrace a bezpečnost by se lišilo a je důležité přečíst si celou analýzu jednotlivých nástrojů. HIBP je skvělý pro jednotlivce, ale například nevhodný pro větší firmy. Naproti tomu SpyCloud cílí především na větší firmy a vzhledem k jeho zákaznické základně se mu to také daří, jelikož ho využívají i obrovské softwarové firmy a uzavírá zakázky v hodnotách desítek tisíc dolarů se svými službami. Také integrace do různých systémů jsou zde naprosto dotažené k dokonalosti, a tudíž se jedná o téměř nesrovnatelné produkty.

Výhercem se stává Have I Been Pwned a v těsném závěsu DeHashed. V případě těchto dvou nástrojů se opravdu jedná o dva zástupné nástroje. Pro lepší a komplexnější vyhledávání a náročnější uživatele, kteří mají případně i ochotu si za informace lehce připlatit, je jednoznačný vítěz DeHashed. Zároveň DeHashed nabízí bezchybné uživatelské rozhraní, v čemž HIBP zásadně zaostává. Největším problémem DeHashed je malá údržba projektu a určitá netransparentnost v použitém zabezpečení dat.

Na druhou stranu, pokud je cílem pouze zjistit co nejvíce informací, nejrychleji a nejlevněji na úkor nemožnosti složitějších dotazů a horšího uživatelského požitku, tak HIBP je skvělou cestou, která každému pomůže zjistit, zda jeho e-mail, heslo nebo celá doména není obsahem všeobecně známých datových úniků. Tudíž HIBP je oprávněně vedoucím v počtu návštěv mezi jeho konkurenty.

Využití v Competitive Intelligence

Výše zmíněné a analyzované nástroje mohou sloužit jako klíčové prvky v oblasti Competitive Intelligence (CI). Tyto nástroje nabízejí nejen informace o únicích dat, ale také mohou přispívat ke strategickým rozhodnutím, identifikaci hrozeb nebo v případě SpyCloudu také například prevenci.

1.    Identifikace slabin konkurence

Sledování úniků dat, které souvisejí s konkurenci může umožňovat zjistit jejich potenciální zranitelnosti. Znalost těchto zranitelností může být vodítkem pro budoucí kroky v našem podniku. Například pokud nějaká společnost je opakovatelně na listu společností s úniky dat, může to signalizovat nedostatečné zabezpečení IT infrastruktury, což lze využít pro marketingové účely jako naší silnou stránku.

2.    Monitoring hrozeb pro vlastní organizaci

Společnosti mohou tyto nástroje využít také pro monitoring hrozeb v rámci své organizace, nastavení interních pravidel pro tvorbu hesel apod. Následné monitorování domén a e-mailů organizace umožňuje včas identifikovat kompromitaci dat a přijmout opatření jako je automatizované resetování hesel nebo zlepšení bezpečnostních protokolů.

3.    Analýza trhu a reputační rizika

Veřejně dostupné informace o únicích dat, jak již bylo zmíněno v bodu 1. mohou negativně ovlivnit reputaci konkurence. Díky pravidelné analýze našich konkurenčních firem v datových zdrojích analyzovaných nástrojů, můžeme být připraveni na využití příležitosti, která se naší společnosti vytvoří a tím posílit vlastní tržní pozici.

4.    Detekce zneužití značky

Služby jako DeHashed nebo SpyCloud umí detekovat zneužití firemní identitiy – například ve formě podvodných e-mailů nebo neautorizovaného použití doménových jmen. Tento monitoring je klíčový pro ochranu značky a prevenci phishingových útoků

5.    Podpora rozhodování

Data z těchto nástrojů mohou být také zahrnuta do rozhodovacích procesů společnosti. Například mohou odhalit, zda spolupráce se zvoleným partnerem může být riziková jak z hlediska bezpečnosti, tak reputace.

6.    Sledování trendů a hrozeb

Dlouhodobé používání těchto nástrojů umožňuje sledovat trendy v kybernetické bezpečnosti či případný zvýšený výskyt určitých útoků na specifické segmenty trhu. Stejně tak je možné určit, která data jsou nejčastěji kompromitována a zaměřit se právě na jejich zabezpečení. Díky těmto poznatkům je možné přijímat preventivní opatření a predikovat budoucí hrozby.

Závěr

Tato práce poskytla ucelený přehled vybraných tří nástrojů (Have I Been Pwned, SpyCloud a DeHashed) na zjišťování uniklých osobních údajů a praktické ukázky každého z nich. Každý z nástrojů byl vyhodnocen dle sady kritérií, které umožňují komplexní pohled na každý z nástrojů

Have I Been Pwned vyniká svou dostupností a jednoduchostí použití, což ho dělá ideálním nástrojem pro jednotlivce či menší společnosti s omezenými zdroji. SpyCloud je naproti tomu robustným řešením, který cílí především na velké společnosti s velkými rozpočty na bezpečnost či integrace do stávajících systémů. DeHashed se jeví jakožto kompromis mezi dvěma výše zmíněnými nástroji, kdy nabízí pokročilé možnosti vyhledávání a vyniká svou flexibilitou, i když je omezen menší aktuálností dat.

V oblasti CI se ukázalo, že jsou tyto nástroje hodnotným vodítkem pro identifikaci slabin konkurence, sledování hrozeb a ochranu značky. Díky jejich schopnosti analyzovat úniky dat a odhalovat zneužití identity mohou firmy získat konkurenční výhodu a v neposlední řadě také zajistit vyšší bezpečnost sobě. Kromě toho nástroje přispívají k lepšímu rozhodování a dlouhodobému sledování efektů úniku osobních údajů na konkurenční firmy.

Cílem práce bylo nejen samotné porovnání nástrojů, ale také jednoduché ukázky jejich použití dle specifických potřeb. Závěrečná analýza ukázala, že volba správného nástroje by měla zohledňovat nejen rozpočet, ale také velikost organizace nebo požadavky na ochranu dat.

Zdroje

Avast. (2024). Check if someone’s compromised an online account linked to your email. Retrieved from Avast: https://www.avast.com/hackcheck#pc

DeHashed. (2024). DeHashed. Retrieved from DeHashed: https://dehashed.com

DeHashed. (2024). Search Documentation. Retrieved from DeHashed: https://dehashed.com/search-guide

HIBP. (2024). Have I Been Pwned. Retrieved from Have I Been Pwned: https://haveibeenpwned.com

HIBP, API. (2024). API key. Retrieved from Have I Been Pwned: https://haveibeenpwned.com/API/Key

Hunt, T. (2024). HIBP. Retrieved from FAQs: https://haveibeenpwned.com/FAQs

Kelion, L. (2017, 8 30). Giant spambot scooped up 711 million email addresses. Retrieved from BBC: https://www.bbc.com/news/technology-41095606

Kozlowska, D. (2022, 8 28). DeHashed – the fastest data breach search engine and few of its alternatives. Retrieved from LinkedIn: https://www.linkedin.com/pulse/dehashed-fastest-data-breach-search-engine-few-its-dorota-kozlowska/

Reddit. (2022). Is Dehashed a Scam? Retrieved from Reddit: https://www.reddit.com/r/OSINT/comments/usie0o/is_dehashed_a_scam/

Semrush. (2024). Get measurable results from online marketing. Retrieved from Semrush: https://www.semrush.com

SpyCloud. (2024). FAQs – RISK AND COMPLIANCE. Retrieved from SpyCloud: https://spycloud.com/faqs/

SpyCloud. (2024). Our Engine. Retrieved from SpyCloud: https://spycloud.com/our-data/

SpyCloud. (2024). SpyCloud Company. Retrieved from SpyCloud: https://spycloud.com/company/

SpyCloud. (2024). SpyCloud Pricing. Retrieved from SpyCloud: https://spycloud.com/pricing/

Users, R. (2020, 1 5). Alternative to haveibeenpwned that shows beginning of password? Retrieved from Reddit: https://www.reddit.com/r/sysadmin/comments/acv3x5/alternative_to_haveibeenpwned_that_shows/

Vanta. (2024). SpyCloud Trust Center. Retrieved from Vanta: https://app.vanta.com/spycloud.com/trust/itvhddyqxnnf6gi6aatcx

Vendr. (2024). Vendr – SpyCloud. Retrieved from Vendr: https://www.vendr.com/buyer-guides/spycloud

Whittaker, Z. (2020, 7 3). How Have I Been Pwned became the keeper of the internet’s biggest data breaches. Retrieved from TechCrunch: https://techcrunch.com/2020/07/03/have-i-been-pwned/

Obrázky

Obrázek 1 – Vývoj uživatelského zájmu o HaveIBeenPwned (Semrush, 2024) 6

Obrázek 2 – Have I Been Pwned domovská obrazovka UI 7

Obrázek 3 – Ceník API předplatného HIBP (HIBP, API, 2024) 8

Obrázek 4 – Vývoj uživatelského zájmu o SpyCloud (Semrush, 2024) 9

Obrázek 5 – Odeslání požadavku na vygenerování reportu na stránce SpyCloud. 10

Obrázek 6 – Výstup z jednoduchého vyhledávání v nástroji včetně chybové hlášky při snaze zobrazit detail (DeHashed, 2024) 12

Obrázek 7 – Dehashed hlavní stránka (DeHashed, 2024) 13