Techportál je největší českou on-line knihovnou, potažmo databází, odborných článků v oblasti technického managementu a strojírenství. Obsahuje více než 11 000 odborných textů, které pokrývají následující oblasti:
• Logistika • Strojírenství • Podniková ekologie • BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) a požární ochrana • Energetika • Systémy řízení • Uvádění výrobků na trh
Techportál dále poskytuje:
• Aktuální zpravodajství týkající se zmiňovaných oblastí • Úplné znění právních předpisů včetně evidence změn • Technické kreslení a strojnické tabulky • Materiálové listy technických materiálů • Odpovědní servis
Techportál lze v omezené míře využívat zdarma. Bezplatnou registrací si pak navíc zajistíte dávku novinek, vybraných zajímavostí a aktualit za každý týden ve formě e-mailu. Registrace dále umožňuje pokládat dotazy. Na dotaz z oblasti, kterými se Techportál zabývá, pak obdržíte za úplatu 500 Kč do tří týdnů kvalifikovanou odpověď od odborníka. Pro stálé klienty portálu je proto poskytována možnost koupě předplatného. Teprve s předplatným lze využívat systém kompletně. Uživatelům tak vzniká nárok na pokládání dotazů zdarma, rozsáhlé týdenní periodikum, lepší možnosti filtrování, přístup do archivu zpravodajství starších než jeden týden a zpřístupnění kompletní databáze článků.
Techportál je velice přehledně a logicky členěn do sekcí, kterými se databáze zabývá. Lze buďto brouzdat mezi články podle rozdělení na technický management a strojírenství a dále podle jejich kategorií, například si zobrazit veškeré informace, které se řadí do kategorie Strojírenství – Mechanika tuhých těles.
Obrázek 2: Typologie dat podle odvětví. [Zdroj: autor]
Druhý způsob indexace je potom prohledávání databáze podle typu informace, kterou hledáme a vyselektovat například pouze řešené dotazy a právní předpisy.
Obrázek 3: Typologie dat podle typu hledané informace. [Zdroj: autor]
Možnosti vyhledávání
V případě, že uživatel hledá zcela konkrétně, může být snazší si dotaz pro vyhledávání napsat sám a neproklikávat se kategoriemi podle předpřipravené typologie.
Po zadání klíčového slova, slovního spojení, nebo části hledaného textu lze v první řadě lze vybrat způsob řazení výsledků vyhledávání. Výsledky lze řadit dle následujících kritérií:
• Relevance Výchozí způsob řazení, zohledňuje všechna kritéria.
• Data Řazení od nejnovějších příspěvků po nejstarší nebo naopak. Ideální pro dohledání aktuálních informací, nebo informací vázaných ke konkrétnímu datu.
• Abecední řazení názvu článku Hodí se téměř pouze pro případ, kdy známe název článku.
• Čtenost V případě vyhledávání dle jediného klíčového slova nebo ustáleného slovního spojení často vede k preferenci příspěvků, které tematicky nemusí odpovídat.
• Hodnocení Každý článek lze ohodnotit. Hodnocení zohledňuje čtyři různé aspekty.
Obrázek 4: Hodnocení příspěvků. [Zdroj: autor]
Další možností v rámci vyhledávání jsou pak samotné filtry pro zpřísnění vyhledávání:
• Téma Výběr z kategorií Technického managementu, Strojírenství a jejich podkategorií.
• Typ informace o Aktualita o Článek o Řešený dotaz o Vzor/checklist o Právní předpis
• Aktuálnost Jednotlivé příspěvky mohou disponovat štítky, které určují jejich aktuálnost a relevanci. Jedná se například o štítek garance pro příspěvek od kvalifikovaného odborníka, případně další osobou zkontrolovaný nebo dostatečně dobře ohodnocený příspěvek, nebo štítek archiv.
• Země
• Dostupnost V případě neplacené verze se vyhledáváním sice vrátí všechny výsledky z kompletní databáze, ale články, které nejsou uživateli přístupné nelze číst v plném znění.
Ve chvíli kdy dohledáme požadovaný příspěvek pak zvídaví zájemci o vyhledávané informace, kteří chtějí ještě více proniknout do dané problematiky, jistě ocení funkci doporučení souvisejících článků.
Příklady využití
Techportál má opravdu velký potenciál v praktickém světě. Informace, které přináší, poslouží jak obsluze technických strojů, stavby vedoucím, obráběčům a mnoha dalším manuálním profesím nebo poskytnou základ pro zpracování materiálů.
Stejné využití se pak určitě dostane i příspěvkům ze soudku technického managementu v rámci řešení logistických problémů, legislativních předpisů, norem a vyhlášek, průzkumu trhu energetiky nebo ekologických regulích práce s nebezpečnými materiály.
Třešničkou na dortu je potom možnost konzultace a pokládání dotazů kvalifikovaným osobám a historie dříve položených a již zodpovězených otázek. Právě repertoár individuálních praktických poznatků je nenahraditelným zdrojem podnětných informací.
Závěr
V tomto reportu o zdroji byla popsána odborná databáze Techportál, která se zabývá oblastmi technického managementu a strojírenství. Po úvodním přestavení byly zachyceny vlastnosti, funckionality a možnosti, které tento informační zdroj poskytuje, zejména topologie informací a možnosti vyhledávání.
Závěrem bych rád popisovaný informační zdroj zhodnotil. Platforma svou odborností a koncentrací odborných článků, dat a informací a také svou komunitou převyšuje všechny ostatní informační zdroje. Jedná se skutečně o obsáhlá technická skripta mezi obecnými nepřesnými encyklopediemi, kterými jsou ostatní portály.
Jediným možným záporem je nemožnost využití pokročilých vyhledávacích operátorů, jako jsou například poziční a vzdálenostní operátory nebo zástupné znaky a masky. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o opravdu úzce zaměřený zdroj s komunitou stavařů a techniků, myslím, že by tato možnost tak či tak nedostála hojnějšímu využití.
Zajímalo vás někdy, co si lidé v Mali myslí o neplacení daní? Nebo zda si Francouzi myslí, že věřit v Boha je důležité? Možná se může zdát, že takové informace není snadné získat z relevatního zdroje, ale naštěstí existuje World Values Survey. World Values Survey (WVS) je mezinárodní výzkumný program, který vznikl společně s European Values Survey (EVS) v roce 1981. Zakladatelem a hlavní osobou stojící za vývojem WVS byl americký politologický profesor Ronald Inglehart, po jeho smrti v roce 2021 jeho úlohu přebral jeho dlouholetý kolega Christian Haerpfer. Dnes je ve výzkumech WVS zahrnuto více než 120 zemí světa. V současné době je WVS největším nekomerčním mezinárodním empirickým časovým šetřením lidských přesvědčení a hodnot, které kdy bylo provedeno.
Jak název napovídá, cílem projektu je analyzovat hodnoty, smýšlení a normy lidí v komparativní mezistátní a časové perspektivě. K dosažení tohoto cíle se projekt zabývá širokou škálou témat z oblasti sociologie, politologie, mezinárodních vztahů, ekonomie, veřejného zdraví, demografie, antropologie, sociální psychologie atd. Kromě toho je WVS jedinou akademickou studií, která pokrývá celý rozsah společnosti, od velmi chudých po velmi bohaté ve všech hlavních kulturních zónách světa.
Výzkumným nástrojem projektu je reprezentativní srovnávací sociální průzkum, který se provádí celosvětově přibližně každých 5 let (v tzv. vlnách). Kvalita a unikátnost tohoto projektu tkví především v tom, že šetření probíhá formou osobního dotazování na pečlivě vybraném vzorku populace dané země (vetšinou kolem 1100 respondentů), čímž dochází k přesnému pokrytí i ve společnostech, kde není dostupný internet a telefon. Metodologie každého sběru je přesně popsána v dokumentech, které jsou k datům přiloženy. Díky své kvalitě je WVS jedním z nejpoužívanějších mezinárodních průzkumů v sociálních vědách.
WVS také pravidelně publikuje tzv. Inglehart–Welzel Cultural Map, což je v sociálních vědách velmi ceněný graf typu scatter plot, v němž jsou na základě mnoha metrik zobrazeny hodnotové profily jednotlivých zemí světa zapojených do WVS. Na základě míry sekularity a svobody daných společností jsou roztřízeny do kulturně-sociálních regionů nazvaných podle geografické polohy, kam většina zemí dané kategorie spadá. Analýzou posunu hodnot různých zemí v čase můžeme nejen vidět měnící se smýšlení ve světě, ale také zachytávat různé trendy, jako je např. democratic backsliding v Evropě.
Inglehart-Weltzel Cultural Map 2005-2020, upraveno autorkou. Zdroj: worldvaluessurvey.org
Přehled poskytovaných dat
Na stránkách WVS jsou dostupné čtyři základní druhy dat:
Společná data WVS a EVS (z datasetu z let 2017-2020)
Souhrnný dataset, který obsahuje data ze všech vln za celou dobu konání průzkumu; časová řada (1981-2020)
Data z každé ze 7 vln zvlášť (pro celé vlny i jednotlivé země)
Data z regionálních průzkumů – několik menších průzkumů v regionech především ze Španělska a Ruska z třetí vlny WVS (1995)
Roztřídění dat v levém panelu hlavní stránky. Zdroj: worldvaluessurvey.org
Všechny datasety jsou volně dostupné ke stažení a úpravě v Excelu, R, Statě a SPSS. Datasety z jednotlivých vln WVS je možné stahovat jako celky (tzn. celá vlna = všechny státy, v nichž v daných letech průzkum proběhl) nebo po jednotlivých státech.
Práce s WVS
Samotné datasety obsahují kódované názvy proměnných ve formátu V nebo Q (jako variable/question a číslo příslušné proměnné, např. V25 nebo Q25). Pro pochopení toho, jak byla daná proměnná meřena, a co přesně znamená, je třeba k datasetu pracovat také s dalšími příslušnými materiály. Ke každému datasetu je přiložen původní dotazník, který v terénu pracovníci WVS používali k dotazování respondentů. V něm je obsaženo nejen přesné znění otázek v původním jazyce, kterými byly dané proměnné měřeny, ale také grafická úprava dotazníku, kterou viděli samotní respondenti. Dále je přiložen Codebook, v němž jsou shrnuty celkové výsledky po jednotlivých otázkách podle pohlaví a věkových skupin respondentů. Posledním, ale neméně důležitým dokumentem je Sampling Design, který podrobně popisuje, jakým způsobem sběr dat probíhal, jaká je velikost a složení vzorku, odhadovanou chybu měření, vážení dat a další.
Online analýza
Pokud chcete s daty pracovat rychle a přímo, a nechcete je importovat do statistckého softwaru, WVS nabízí také analýzu dat ve svém online prostředí. Online analýza je dostupná po kliknutí z hlavní stránky v levém panelu pod záložkou Data and Documentation.
Po prokliku na vybranou vlnu se zobrazí nabídka dostupných zemí. Zde si buď vybereme pouze ty o které máme zájem, případně tlačítkem Select all v levém horním rohu vybereme všechny státy. Chybný výběr lze stornovat tlačítkem Clear selection.
Výběr zemí pro online analýzu. Zdroj: worldvaluessurvey.org
Po vybrání daných zemí se nám vpravo nahoře objeví tlačítko Next.
Zdroj: worldvaluessurvey.org
Jako další volíme z dostupných proměnných. Jsou popsány jak kódy, tak i krátkými titulky, které ozřejmují, čeho se daná proměnná týká. Volba dané proměnné se provede kliknutím na Show (na pravé straně řádku). V tomto kroku lze vybrat pouze jednu proměnnou.
Nabídka proměnných v online analýze. Zdroj: worldvaluessurvey.org
V dalším kroku již vidíme výsledky z vybrané vlny a zemí. V základním náhledu je tu procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí pro dané země a celkový souhrn z vybraných zemí ve sloupci total. Pod tabulkou vidíme přesné znění otázky, kterou byla daná proměnná měřena v angličtině. V zeleném obdélníku vedle si lze otázku přeložit do dalších dostupných jazyků. Úplně dole v sekci Equivalences in other waves se zobrazují číselné kódy proměnných z jiných vln, které naší vybrané proměnné odpovídají, tedy jsou ekvivalentní.
Nabídka základní analýzy proměnné. Zdroj: worldvaluessurvey.org
Sekce vpravo nahoře nám umožňuje transpozici řádků a sloupců tabulky (1) a také další rozšířené možnosti analýzy v různých typech grafů (2). Tlačítky mezi šipkami si lze vybranou analýzu vyexportovat jako pdf nebo soubor Excelu. Šipkami se pak lze dostat na náhled další proměnné (v tomto případě by zpět bylo V8, následující V10).
Zdroj: worldvaluessurvey.org
Rozšířená analýza v grafu umožňuje výběr z několika typů grafů a obdobné funkce jako v tabulce, tedy transpozici řádků a sloupců a kliknutím na ozubené kolečko se lze dostat také na možnost filtrování a přejmenování jednotlivých kategorií odpovědí. Grafy si znovu můžeme vyexportovat jako pdf nebo soubor Excelu.
Analýza pomocí grafů. Zdroj: worldvaluessurvey.org Rozšířené možnosti grafů. Zdroj: worldvaluessurvey.org
Dále se přes záložku Maps dostaneme k vyobrazení hodnot dané proměnné na mapě světa pro všechny dostupné země (tedy ne pouze naše vybrané). Mapa znovu nabízí několik druhů úprav. V pravém horním rohu si lze nastavit, jak se jednotlivé hodnoty odpovědi budou na mapě jevit, či jako pozitivní (zelené) nebo negativní (červené). Po změnění těchto voleb je třeba mapu znovu načíst tlačítkem Resfresh map, aby se změny projevily. Tlačítkem Restore defaults se navrátí původní hodnoty. Pod Map parametres vidíme Map values, což je tabulka která ukazuje seřazené hodnoty dané proměnné po státech od nejvyšší k nejnižší. Nabízí tak dobrý prostor pro srovnání. Posledním nastavitelným prvkem mapy je posuvník přímo pod ní, kterým lze odstínit některé hodnoty, pozitivní či negativní, podle toho ze které strany posuvník přiblížíme středu.
Analýza dat v mapě světa. Zdroj: worldvaluessurvey.org
Poslední záložkou je Time Series, která nám umožňuje zkoumat danou proměnnou napříč všemi vlnami. Tlačítkem CompareCountries by Category přehazujeme v tabulce řádky a sloupce. Tlačítkem grafu v pravém horním rohu se zase dostaneme na zobrazení hodnot v grafu, jsou zde stejné volby jako u předchozích analýz. Výsledky své práce si znovu můžeme uložit v pdf nebo Excelu.
V neposlední řadě, pokud chceme naši vybranou proměnnou zkoumat optikou ještě jedné další metriky, můžeme v původní záložce Responses kliknout na nabídku Cross by a danou proměnnou do analýzy přidat. Se dvěma proměnnými pak lze provádět všechny analýzy stejně jako to již bylo demonstrováno s jednou proměnnou.
Přidání druhé proměnné do analýzy. Zdroj: worldvaluessurvey.org
Závěr
World Values Survey je cenným zdrojem velmi kvalitních a rozsáhlých dat o normách a hodnotách lidí v téméř celém světě. Všechna tato data jsou dostupná volně a zdarma ke zpracování jak v osobních statistických softwarech, tak i v poměrně přehledném a intuitivním online nástroji pro analýzu. Data z WVS jsou často používána pro výzkum v sociálních vědách, mohou také být cenným zdrojem pro studenty těchto oborů, kteří analýzou daných dat mohou obohatit výsledky své bakalářské či magisterké práce. Již více než 80 000 vědeckých publikací se opřelo o data z WVS, což ukazuje, že se svou dlouhou historií a kvalitním výzkumným designem bude WVS vždy velmi ceněným zdrojem informací.
Zdroje:
Inglehart, R., & Haerpfer, C. (n.d.). World values survey association. WVS Database. Retrieved February 10, 2022, from https://www.worldvaluessurvey.org/.
Hlavním cílem tohoto reportu je informovat čtenáře o možnostech práce s APA Psyclnfo databází, což je největší psychologická databáze. V práci bude zmíněno rozhraní databáze, pro koho je určena, možnosti základního i pokročilého vyhledávání, syntaxe vyhledávání a další dodatečné funkce, které platforma nabízí. S neustálou tvorbou obsahu, tedy dat a informací, vznikají různé druhy databází za účelem usnadnění práce jejich uživatelům. Často totiž už není dostačující vyhledat si slovní spojení na Google pomocí klíčových slov. Uživatel si vždy musí před zahájením hledání na internetu uvědomit, co přesně hledá. Neméně důležité je také znát rozdíl mezi daty a informacemi. Jak lze ale hledání omezit tak, aby databáze vrátila pouze relevantní výsledek? Nejen na tuto otázku je možné najít odpověď níže v reportu.
APA PsycInfo
PsycInfo je databáze American Psychological Association (APA) pokrývající oblast behaviorálních věd a zejména pak psychologie. Jedná se o vůbec největší zdroj recenzované literatury z celého světa. V současné době čítá přes více než 5 milionů záznamů. Databáze tak zajišťuje všestranný pohled nejen na oblast psychologie či sociologie, ale také nabízí velké množství literatury z oblasti neurovědy, zdravovědy nebo práva, uvádí Ebsco (2022). Databáze je tedy určená primárně pro studenty, psychology nebo lékaře. Dostupná literatura nabízí ve většině případů plné texty nebo alespoň abstrakty. Je možné narazit na tisíce disertačních prací, odborných časopisů nebo částí knih s tematikou z oblasti zejména právě psychologie, dodává ProQuest LibGuides (2022).
Databáze se začala formovat již v roce 1927, tehdy však pouze na papírech. Postupně s digitalizací bylo možné založit elektronickou formu. V roce 1967 tak vznikly první elektronické bibliografické záznamy a databáze se tak rychle plnila. V roce 1995 už obsahovala 1 milion záznamů, uvádí APA (2015).
Knihovna University of Arkansas (2021) na svých stránkách zmiňuje funkce a záměr definované databáze a konkrétně uvádí, že databáze je velmi chytře postavena díky možnosti vyhledávání pomocí booleovských operátorů nebo pomocí rozbalovacích nabídek. Znamená to tedy, že vyhledávání pomocí klíčových slov funguje mnohem efektivněji než vypisovat celé věty, stejně tak jako ve většině dalších databází nebo třeba v samotném Google.
Do databáze PsycInfo je možné se dostat jako student zejména přes „megadatabázi” ProQuest, což je platforma zastřešující přístup do stovek dalších databází. Většina českých vysokých škol, knihovny a další instituce poskytují přístup zdarma svým studentům, kteří mohou zvolit, v jaké databázi budou vyhledávat potřebnou literaturu. Po přihlášení je student odnavigován na hlavní stranu, kde je možné začít vyhledávat. Nejprve je však nutné ověřit si, jaké databáze jsou zvolené. ProQuest a jeho filtry mají standardně zaškrtnuté všechny dostupné databáze.
Na následujícím obrázku je možné vidět úvodní stránku po přihlášení do portálu ProQuest a rovněž v obdélníku zvýrazněno, kde je třeba změnit žádoucí databázi na Psychology Database.
Obrázek 1 Základní uživatelské rozhraní APA PsycInfo (Zdroj: ProQuest (2022))
Z obrázku je patrné, že uživatel může začít vyhledávat, a to tzv. pomocí „jednoduchého hledání” nebo naopak zvolit „pokročilé hledání”, kde je možné využít různé filtry a důležité operátory. V horní části obrázku je možné vidět, že přístup do databáze zajišťuje VŠE. Velkou výhodou jsou jazykové mutace, takže práce s rozhraním portálu není podmíněna znalostí angličtiny.
Syntaxe PsycInfo
Tak jako většina sofistykovaných datábází, tak i PsycInfo pracuje s možností hledání pomocí různých operátorů, a to zejména těch booleovských.
Operátor FRÁZE – Vyhledává celou frázi, která je v anglických uvozovkách, tj. zobrazí v textu hledaná klíčová slova. Například: “social norms”
Operátor HVĚZDIČKA – Využívá se v případě, kdy je hledané slovo v základním tvaru, ale může být i množné číslo nebo jinou koncovku. Například: (adolescen* OR teen*). Ve výsledcích hledání se tak objeví například adolescents, teens, teenager atd.
Operátor AND – Představuje součin, tj. musí obsahovat všechny zadaná slova v řetězci. Například: ti(„behaviorism“) AND initiative AND reaction
Operátor OR – Výsledek hledání musí obsahovat alespoň jedno ze zadaných slov. Například: ti(male) OR men OR boy OR man
Operátor NOT – Zobrazí výsledky kromě slova uvedeného za operátorem. Například: „behaviouristic psychology“ NOT behaviourism
Operátor NEAR/x – Vyhledá slova, které jsou od sebe vzdálená v závislosti na definovaném „x”. Například: social NEAR/2 networks
Pokročilé hledání v PsycInfo
V rámci této podkapitoly bude představeno rozhraní pokročilého vyhledávání, pro které je nutné znát výše definované základní operátory. Pokud se uživatel přepne do zmiňovaného pokročilého vyhledávání, dostane se na novou kartu, kde může začít psát sofistikovaná klíčová slova a dostat se tak snadno k cílové literatuře.
Pokud se uživatel rozhodne zahájit hledání konkrétního zdroje, ze kterého se chystá posléze čerpat, je nutné si uvědomit, co přesně hledá a co naopak ne. Přesně k tomu velmi dobře poslouží zejména booleovské operátory. Modelová situace může být, že se uživatel chystá hledat literaturu, která má v názvu PTSD (Post-traumatic stress disorder) a uživatele nezajímá literatura, která se na problém dívá očima pomocí známých preparátů jako antidepresiv. Uživatele naopak zajímají studie, které se zabývají léčbou PTSD pomocí asistované psychoterapie, zejména MDMA a psychedelik. Pro tuto modelovou situaci byl sestaven následující dotaz do příkazového řádku.
ti(PTSD OR Post-traumatic stress disorder)
AND ab(pharmacotherapy)
OR ab(psychotherapy)
AND ab(psychedelics)
OR ab(MDMA) NOT ab(antidepressants)
Následující obrázek podává detailní přehled o použitých klíčových slovech a operátorech na kartě pokročilého hledání.
Obrázek 2 Pokročilé hledání v PsycInfo databázi (Zdroj: Vlastní zpracování podle ProQuest (2022))
Z obrázku je patrné, jaká klíčová slova byla zadána na základě hledané problematiky a které operátory pomohly zúžit výsledky hledání.
V této části se zadává hledané klíčové slovo, které nejlépe vystihuje, co uživatel potřebuje najít.
Pomocí tlačítka „Přidat řádek” je možné zvolit další operátory, které pomohou zobrazit jen relevantní literaturu.
Důležité je také uvědomit si, jestli je nutné nechat si zobrazit všechnu dostupnou literaturu, nebo ji pomocí filtru „Datum vyhledání” omezit.
V pravé části karty pokročilého hledání je možné definovat, kde se mají klíčová slova nacházet, jestli hned v titulu práce nebo například v abstraktu.
Výsledek z výše zadaných klíčových slov a operátorů poskytuje následující obrázek.
Obrázek 3 Výsledky pokročilého hledání v PsycInfo databázi (Zdroj: Vlastní zpracování podle ProQuest (2022))
V horní části karty je možné vidět zadaná klíčová slova ve větě za využití stanovených operátorů.
V části „Typ zdroje” je možné vidět, resp. si uživatel může nechat zobrazit pouze určitý druh výsledků, například pouze „Dissertations & Theses”.
Samozřejmostí je možnost filtru pouze za určité relevantní období, tj. data vydání.
Nejdůležitější informace představuje střed karty, kde jsou žlutě zvýrazněna klíčová slova v jednotlivých zdrojích. Dále je možné vidět autory práce, datum zveřejnění, DOI kód atd.
Po vybrání určitého zdroje pomocí zaškrtnutí okna vedle obrázku titulu je možné nechat si vygenerovat citaci daného zdroje a to citační normou APA. Detailní pohled na citovanou literaturu poskytuje následující obrázek 4.
Obrázek 4 Citační norma vybraného titulu podle APA (Zdroj: Vlastní zpracování podle ProQuest (2022))
Vybraný titul na základě preferencí uživatele.
Filtr pro možnost zvolení citační normy jako je například ISO, harvardský styl, APA a mnoho dalších.
Citovaný zdroj dle zvolené normy připravený pro použití v odborné práci.
Další příklady pokročilého vyhledávání
Pokud si uživatel je jistý, co přesně hledá, neměl by být problém dostat se k jasnému cíli, tj. článku, který obsahuje zadaná klíčová slova ve správném smysluplném pořadí.
Pokud uživatel vychází například z modelové situace, kdy hledá článek, který se zabývá Tourettovým syndromem u děti či studentů na střední škole v návaznosti na možnou šikanu těchto dětí, použije v tomto případě následující syntaxi, která zobrazí relevantní zdroj.
ti("tourette syndrome" OR touret* syndrome)
AND ab(student*)
AND ti(secondary school)
AND (bullying)
Obrázek 6 Výsledek hledání Tourretova syndromu (Zdroj: Vlastní zpracování podle ProQuest (2022))
Další modelovou situací může být stav, kdy se uživatel snaží vyhledat mexickou bylinu, která má vliv na REM fáze spánku pomocí nejčastěji používaných názvů v titulu. Rovněž se o této bylině diskutuje na laických webe, že mírní úzkost, nicméně názory se liší, a proto je potřeba toho zkušsit ověřit. Následujícím dotazem se uživatel pokouší najít relevantní články na danou problematiku.
ti("Calea ternifolia")
OR ab("calea zacatechichi")
OR ab(dream herb)
AND ab(sleep)
AND ab(mexican*)
AND ab(anxiety)
Obrázek 7 Výsledek hledání mexické byliny (Zdroj: Vlastní zpracování podle ProQuest (2022))
Tezaurus
Psyclnfo obsahuje chytrou funkcionalitu – tezaurus, pomocí kterého uživatel může lépe cílit svoje dotazy a dojít tak rychleji k hledanému zdroji. APA (2022) uvádí, že tezaurus je řízený slovník termínů, který zachycuje podřazenost, nadřazenost a synonyma mezi slovy. Jedná se tedy o pomocník, pokud si uživatel nevybaví hned všechna příbuzná slova ke svému klíčovému. Termíny fungují na principu indexace, což je proces převodu informací z textu v přirozeném jazyce do formalizovaného selekčního jazyka, dále doplňuje University of Bath (2022).
Apa (2022) zmiňuje pro lepší pochopení příklad indexování. Pokud existuje termín středoškoláci, bude v tezauru indexován jako studenti středních škol. Právě pojem středoškoláci je širší a méně konkrétní.
Tezaurus v rámci Psyclnfo je možné najít na kartě pokročilého vyhledávání v horní části vedle políčka „Poslední hledání”. Pokud uživatel klikne na podle „Tezaurus”, zobrazí se mu nové vyskakovací okno.
Obrázek 5 Tezaurus (Zdroj: Vlastní zpracování podle ProQuest (2022))
Po kliknutí na „Tezaurus” se uživateli objeví vyskakovací okno, viz bod 3.
Pojem social norms byl jako první vyhledán v tezauru a přidán do příkazového řádku.
Vyskakovací okno tezauru – pro jeho zobrazení je nutné mít povolena vyskakovací okna v prohlížeči.
Druhým hledaným výrazem, který souvisí se sociálními normami je slovo „bullying”.
Po vyhledání se zobrazí strom s indexovanými pojmy a uživatel si může vybrat nejvíce vhodný pojem, který vystihuje jeho záměr hledání.
Uživatel má možnost zvolit, jak chce kombinovat operátory pro správné vyhledání.
Po vyhledání těchto slov se tedy zobrazí jen relevantní výsledky indexované na základě doporučení tezaru. Dalším zajímavým doplněním by mohlo být slovo „students”, protože kyberšikana je v této oblasti speciálním tématem.
Závěr
Z reportu týkajícího se možností vyhledávání v APA Psyclnfo vyplývá, že databáze je primárně určena pro studenty a odborné pracovníky, kteří potřebují čerpat z literatury z oblasti psychologie, sociologie a dalších příbuzných oborů. Databáze obsahuje obrovský počet záznamů literatury zejména z USA, Kanady a Evropy a neustále je rychle obohacována. Mezi menší nevýhodu patří skutečnost, že je v českých podmínkách přístupná pouze skrze hostující platformu ProQuest, do kterého je možné vstoupit jen skrze školní účet. Další skutečnost je, že ne všechny vysoké školy v ČR, zejména pak ty soukromé, mají do databáze pro své studenty přístup. Mezi velkou výhodu je možné zařadit generátor citací přímo ze stránek a to nejen v citační normě APA.
Do databáze je možné se dotazovat zejména booleovskými operátory, které výrazně usnadňují hledání. Stejně tak je doporučováno využívat tezaurus, který radí uživateli, jaká slova zvolit, aby se snadno dostal k požadované literatuře. Z výše uvedeného vyplývá, že databáze je velmi vhodná zejména pro humanitně zaměřené studijní obory, které hojně využívají citační normu APA, ale samozřejmě i pro celou řadu dalších studentů a odborníků.
Stále více se ukazuje jako nezbytné, aby uživatelé volili co nejpřesněji zacílená klíčová slova do vyhledávačů a ušetřili si tak čas. Dnes existuje celá řada databází zaměřující se na různou zdrojovou literaturu a studenti by měli alespoň ty základní znát. Pokud si uživatel již před samotným procesem hledání dat nebo informací dobře uvědomí, jak by měl vypadat ideální výstup, opět si sám sobě výrazně ušetří čas a úsilí. Umět pracovat s databázemi jako je výše představená APA Psyclnfo, nabývá neustále na nutnosti zejména mezi studenty a vědeckými pracovníky.
Seznam obrázků
Obrázek 1 Základní uživatelské rozhraní PsycInfo
Obrázek 2 Pokročilé hledání v PsycInfo databázi
Obrázek 3 Výsledky pokročilého hledání v PsycInfo databázi
Obrázek 4 Citační norma vybraného titulu podle APA
Twitonomy je nástrojom, ktorý umožňuje pokročilé vyhľadávanie, analýzu a sledovanie aktivít na sociálnej sieti Twitter. Pre komplexné získavanie informácii zo sociálnych sietí typu Twitteru je v podstate nutné používať nejaký analytický pokročilejší nástroj, akým je napríklad Twitonomy.
Základné informácie
Dáta Twitonomy čerpá skrz API Twitteru, a preto je podmienkou pre akúkoľvek prácu s Twitonomy s ním mať prihlasovacie údaje k užívateľskému účtu na sociálnej sieti Twitter. Tento report je zameraný pre prácu s pokročilejším nástrojom Twitonomy, čím sa pre jeho použite predpokladá, že používateľ je zoznámený so základným fungovaním sociálnej siete Twiter a so všeobecnými termínami a názvoslovým z oblasti sociálnych sietí.
Využívanie Twitonomy je možné v rozhraní webového prehliadača na stránke https://www.twitonomy.com/ alebo po stiahnutí mobilnej aplikácie na platformách Android a iOS z Obchod Google Play a App Store.
Princíp funkcií na odlišných platformách je veľmi podobný, a preto tento návod bude zameraný len na webové rozhranie.
Je nutné poznamenať, že pre používanie Twitonomy existujú dve licencie pričom jedna je zdarma a druhá platená – Premium. Verzia Premium poskytuje viac vylepšených funkcií, napríklad možnosť exportu dát a prístup k jeho funkcionalitám bez obmedzení. Mesačný poplatok je vo výške 20 $ a tento návod sa bude venovať práve funkciám verzie Premium.
Funkcie
Na hornej časti obrazovky sa nachádza menu či ovládacia lišta, na ktorej sú hlavné „tlačidlá“ s oblasťami vyhľadávania, ktorými sa ovládajú základné funkcie vyhľadávača. Smerom zľava doprava sú to: Dashboard, Profile, Mentions & RTs, Search, Followers, Following, Lists, Account, Sign out a úplne vpravo je vždy prístupné okno pre vyhľadávanie hashtagu s použitím prefixu # alebo užívateľa s prefixom @.
Po prihlásení sa cez Twitter účet sa nám automaticky ako prvé zobrazí okno Dashboard, ktoré slúži pre rýchly prehľad sledovaných objektov. Tu užívateľ vidí nedávnu aktivitu ním sledovaných účtov alebo aj špecifické kľúčové slová použité v tweetoch, ktoré sa rozhodol monitorovať. V pravo hore je možné nájsť štatistiky týkajúce sa rastu počtu followerov, following a tweetov. Na dashboarde je možné pridať a sledovať „list“, čo nie je nič iné ako dopredu definovaná skupina účtov, ktoré sledujeme.
Oblasť Profile je určená na vyhľadávanie všetkých informácií, ktoré súvisia s užívateľskými účtami. Hneď na vrchu je možné vidieť id účtu, dátum založenia a pomer sledovaných a sledovateľov užívateľa, ktorého výška značí vplyv užívateľa na sieti.
Je možné tu sledovať detailné štatistiky napríklad históriou, priemerný počet tweetov za deň, re-tweetov. Grafy a aj úplne celý zoznam tweetov účtu spolu s metadátami je možné vyexportovať vo formáte .xls alebo .pdf.
Obr.2. Záložka Profile v Twitonomy [zdroj obrázku: Autor]Obr.3. Export tweetov vo formáte .xls z Twitonomy [zdroj obrázku: Autor]
Mentions & RTs je oblasť určená pre pohľad na „zmienky“ a re-tweety o užívateľovi. Čo je jedna z dôležitých funkcionálít siete Twitter, pomocou ktorej účty medzi sebou zdieľajú obsah.
Sú tu dostupné štatistiky, kedy bol užívateľ označený alebo zmienený v komentári či tweete pomocou @ alebo o jeho tweetoch, ktoré boli retweetnuté. Užitočná je funkcia geografického znázornenia účtov na mape od Google maps, ktorý zmienili nejakým spôsobom používateľa. Pomocou nej môže užívateľ vidieť svoj približný dosah do rôznych krajín.
Obr.4. Záložka Mentions & RTs v Twitonomy [zdroj obrázku: Autor]
V oblasti Search si používateľ vo vyhľadávacom okne zvolí účet či kľúčové slovo. A môže tak sledovať dáta nielen zo svojho profilu ale aj iných účtov. To môže byť prínosným nástrojom pri sledovaní konkurencie či úspešných účtov a dané informácie se dají použit na zlepšenie dosahu a počtu sledovateľov.
Čo sa týka kľúčových slov, je možné vidieť počet tweetov s daným výrazom za deň, potenciálny počet účtov, ktorý mohli daný termín vidieť, a zároveň najvplyvnejších a najaktívnejších užívateľov, ktorý ho zmienili. Najčastejšie hashtagy použité spoločne s termínom. Takisto je tu možné vygenerovať pohľad na svetovú mapu so značkami oblasti odkiaľ boli príspevky pridané za posledných 6-9 dní.
Obr.5. Záložka Search v Twitonomy [zdroj obrázku: Autor]Obr.6. Mapa s geografickou polohou tweetov [zdroj obrázku: Autor]
Followers
Pracuje ako filter „Followers“, ktorý sledujú náš účet. Je možné vybrať si zoznam:
a) všetkým sledovateľov
b) účty sledovateľov ktoré sledujem
c) účty sledovateľov ktoré nesledujem.
V jednotlivých stĺpcoch môžeme vidieť a radiť od najväčšieho po najmenšie či opačne: dátum založenia účtu, počet tweetov, počet Following, počet Followers koľkokrát je užívateľ súčasťou listu, a pred akým časom publikoval svoj posledný tweet.
Obr.7. Záložka Followers v Twitonomy [zdroj obrázku: Autor]
Following
Pracuje ako filter „Following“, ktorých sledujeme. Je možné vybrať si zoznam:
a) všetkým mnou sledovaných účtov
b) účtov ktoré sledujem, ale nesledujú môj profil
c) účtov, ktoré ma sledujú.
V jednotlivých stĺpcoch môžeme vidieť a radiť od najväčšieho po najmenšie či opačne: dátum založenia účtu, počet tweetov, počet Following, počet Followers, koľkokrát je užívateľ súčasťou listu, a pred akým časom publikoval svoj posledný tweet.
Obr.8. Záložka Following z Twitonomy [zdroj obrázku: Autor]
Lists slúži k vytváraniu a úprave a sledovaniu zoznamu užívateľov.
Obr.9. Záložka Lists z Twitonomy [zdroj obrázku: Autor]
Použitie
Twitonomy bude užitočný aparát pre niekoho, koho zaujíma verejná mienka a aktuálne trendy na internete.A aj keď sociálna sieť Twitter nie je až taká rozšírená v prostredí Českej a Slovenskej republiky, stále je tu možné nájsť dosť ľudí s veľkým vplyvom na verejnú mienku.
Nástroje tohto typu môžu využívajú marketingový špecialisti, ľudia z PR oddelení, žurnalisti, influenceri ale aj bežní ľudia, ktorý sa hlbšie zaujímajú o dianie na sociálnych sieťach. Pre profesionálnu prácu PR manažéra a marketingového guru je nutnosť vedieť analyzovať úspešnosť reklamných kampaní a aj jednotlivých príspevkov.
Oproti natívnym analýzam, ktoré poskytuje samotný Twitter, ponúka Twitonomy prehľady aj v aplikáciach na smartphone. Taktiež Twitonomy ponúka široký pohľad na dianie na Twittery a možnosť nahliadať na štatistiky iných užívateľov. Poskytuje tak cenný zdroj informácii, ktoré môže napomáhať k efektívnejšiemu využívaniu sociálnej siete.
Na druhú stranu je občas práca s Twitonomy neplynulá a vygenerovanie pohľadu trvá nejaký čas alebo sa stopne a je nutné stránku znovu obnoviť. Aj na základe dátumu výsledkov z vyhľadávania informácií o Twitonomy to vyzerá, že bez zásadnej aktualizácie má svoju najväčšiu slávu už pravdepodobne za sebou.
Záver
Tento report sa venoval základnej práci a funkciám nástroju Twitonomy, ktorý sa využíva k analýzam sociálnej siete Twitter, pričom z nej získava netriviálne informácie a štatistiky týkajúce vlastného ale aj iných účtov a ich vzájomných interakcií.
Crossref je nezávislá nezisková organizácia založená v roku 2000 skupinou vydavateľov, ktorí potrebovali nástroj, ktorý by efektívne dokázal prepojiť ich publikované články medzi sebou [1]. Dnes je Crossref organizáciou pôsobiacou vo vyše 100 krajinách sveta a má viac než 11 000 členov, registruje viac než 72 000 vedecko odborných časopisov s takmer 80 miliónmi článkov, takmer 1,5 milióna kníh, viac než 68 000 konferečných zborníkov s viac než 6 miliónmi článkov [2]. K tomu Crossref využíva takzvaný Digital Object Identifier, ktorý sa častejšie vyskytuje v jeho skrátenej podobe DOI, zároveň je Crossref aj oficiálnou registračnou agentúrou DOI identifikátorov. Princíp spočíva v tom, že DOI identifikátor spojí registrovaný objekt s jeho elektronickou URL adresou v centrálnom adresári. V prípade, že bude vydavateľ v budúcnosti presúvať dokument na inú URL adresu, tak stačí zadať zmenu do adresára a DOI bude prepojené s novou URL adresou, v celom procese však zostáva DOI identifikátor registrovaného objektu nemenný.
Okrem prepojenie DOI identifikátora s URL adresou registrovaného objektu, však musí vydavateľ pri registrácii objektu zadať aj ďalšie potrebné metadáta, ktoré sú potrebné aby sa zápis do registra mohol uskutočniť. Týmito metadátami sú ďalšie bibliografické údaje, napríklad v prípade príspevku vo vedeckom odbornom časopise sa jedná o názov časopisu, ISSN, meno prvého autora, rok, zväzok, číslo časopisu a počet strán [3]. Crossref ponúka širokú paletu služieb, ktorých cieľom je registrácia, vzájomné prepojenie a distribúcia vedeckých metadát [4]. Všetky tieto služby budú popísané v nasledujúcich podkapitolách.
Zber metadát (Metadata Retrieval)
Vydavateľ obsahu registruje svoj obsah v databázach Crossref, aby tak dal svetu vedieť, že daný dokument existuje. Táto registrácia prebieha už spomínaným poskytnutím relevantných metadát. Následne Crossref poskytuje tieto metadáta verejne skrz svoje rozhrania pre programovanie aplikácii (APIs). Každý tak môže tieto metadáta vyhľadať a použiť v rámci svojich vedeckých nástrojov. Knižničné systémy, vyhľadávače, citačný software, rôzne databázy a rôzne ďalšie služby využívajú následne tieto metadáta v rámci svojich databáz [5].
Obrázok 1: Zber metadát (Zdroj: upravené podľa [5])
Registrácia obsahu (Content registration)
Registrácia obsahuje umožňuje členom Crossref registrovať a prípadne aj aktualizovať metadáta konkrétneho obsahu. Registráciou nového obsahu sa tento obsah stáva dostupným pre veľké množstvo systémov a organizácií, ktoré spoločne pomáhajú odkazovať a zvyšovať citovanosť diela, reportujú impakt financovania, zaznamenávajú aktivitu a sledujú výsledky [6].
Obrázok 2: Registrácia obsahu (Zdroj: upravené podľa [6])
Prepojenie odkazov (Reference linking)
Odborný článok má v závere zoznam použitých zdrojov z ktorých autori čerpali pri písaní svojho článku. Indexácia týchto odkazov umožňuje vzájomné prepojenie jedného dokumentu s množstvom ďalších dokumentov. Okrem ďalších článkov sa však autori môžu odkazovať aj na ďalšie aspekty, ktoré podporili ich výskum, napríklad na použitie konkrétnych údajov. Správne označovanie odkazov a ich indexácia do databáz Crossref teda môže slúžiť mnohým ďalším čitateľom a výskumníkom, ktorým uľahčuje prácu s hľadaním potenciálnych zdrojov [7].
Obrázok 3: Prepojenie odkazov (Zdroj: upravené podľa [7])
Cited-by
Hlavným cieľom služby Cited-by je poskytnúť užívateľovi jednoduchý prehľad o tom, koľkokrát bol daný dokument citovaný a taktiež poskytnúť priame prepojenia na ďalšie dokumenty, ktoré pôvodný dokument citovali. Ide o recipročný princíp, pretože poskytnutím metadát od členov Crossref, ktorými sú vydavatelia, umožňuje ďalším participujúcim členom získať prehľad, ktoré články citujú ich vlastné publikované články. Využívanie tejto služby teda sprehľadňuje súvisiaci výskum a umožňuje autorom a vydavateľom vidieť ako bolo ich dielo prijaté širšou komunitou [8].
Obrázok 4: Cited-by (Zdroj: upravené podľa [8])
Kontrola zhody (Similarity check)
Crossref za poplatok poskytuje svojim členom možnosť využívania služby Similarity Check, ktorá využíva systém iThenticate. Editory časopisov tak majú k dispozícii jednoduchý a užívateľsky prívetivý systém, ktorý im umožňuje odhaliť plagiátorstvo v momente, keď sa rozhodujú o publikovaní článku. Systém jednoducho porovná dokument s miliónmi publikovaných článkom a miliardami webových stránok, na základe čoho systém vyhotoví prehľadný report, v ktorom sú zobrazené potenciálne zhody a ukazovatele toho, ako sa daný dokument prelína s ďalším výskumom v danej oblasti [9].
Obrázok 5: Kontrola zhody (Zdroj: upravené podľa [9])
Crossmark
Výskum nie vždy končí publikáciou článku, niekedy je potrebné článok aktualizovať, urobiť v ňom korekcie alebo k nemu priložiť podporné dáta. Je preto dôležité vedieť pri citovaní zdrojov či bol tento zdroj aktualizovaný, opravený alebo stiahnutý. Práve k tomu slúži služba Crossmark, ktorá má podobu štandardizovaného tlačidla naprieč všetkými platformami, ktoré túto službu využívajú. Po stlačení tlačidla sa zobrazia všetky relevantné informácie o statuse zvoleného dokumentu. Výhodou je, že toto tlačidlo je možné aj priamo implementovať do PDF dokumentov, čo znamená, že vydavatelia môžu čitateľov upozorniť na zmeny pokojne aj roky po vydaní pôvodného zdroja [10].
Obrázok 6: Crossmark (Zdroj: upravené podľa [10])
Záver
Niektoré zo služieb Crossref sú voľne dostupné v podobe ich API, poplatky platia iba jednotlivý členovia Crossref, teda členské vydavateľstvá. V tomto prípade sa platí ročný členský poplatok, ktorého výška sa odvíja od obratu dodávateľa od 275 USD do 50 000 USD pre členov s obratom väčším ako 500 miliónov USD. Ďalším poplatkom, ktorý platia členovia je registračný poplatok za každú pridanú položku, napríklad za pridanie odborného článku sa platí 1 USD. Vzhľadom na úspech Crossref a rastúci počet členov, ktorý je exponenciálneho charakteru je však možné predpokladať, že cenová politika je nastavená spravodlivo [2].
Crossref v pozadí prepája vedu už viac ako 20 rokov a vzhľadom na množstvo poskytovaných služieb, exponenciálne pribúdanie nových členov, rastúce množstvo obsahu a celkovo zvyšujúcu sa úroveň významu, ju zrejme bude prepájať aj naďalej.
Obrázek 1: Průměrné množství dat, produkované za minutu. Zdroj: (Domo, 2021)
Úvod
V současně době je informační gramotnost důležitá jako nikdy před tím. V moderním světě nejen máme možnost využívat ve prospěch libovolnou informace, ale zároveň čelíme výzvám, které jsou s danou možnosti spojené. Momentálně lidstvo generuje obrovské množství dat, a hledání opravdu kvalitní informace v takovém proudu je občas docela obtížné. Daný problém se stává ještě aktuálněji během posledních let kvůli obrovskému šíření dezinformace ohlední pandemie. Následující obrázek představuje přehled o množství dat, které se generuje každou minutu.
Zdá se to zřejmé, že za takových podmínek musíme se spoléhat na kvalitní, spolehlivé a důvěryhodné zdroje. Jednou z možnosti je čerpaní informaci z kvalitních vědeckých zdrojů. Právě s tím pomáhá De Gruyter. De Gruyter je jedním z největších nezávislých akademických nakladatelství ve světě, které se specializuje na publikace vědeckých článku a knih z nejrůznějších oblasti. Kromě toho, nakladatelství má partnerské vztahy s velkým množstvím vědeckých a vysokoškolských nakladatelství po celém světě, jako jsou Harvard University Press, Academic Studies Press, atd.
Co poskytuje De Gruyter
Zaprvé, samozřejmě, nakladatelství poskytuje uživatelům přistup k velké řádě vědeckých dílů. Více než tisíce knih z různých oborů jsou dostupné zdarma. Kromě toho, pokud jste studentem nebo zaměstnancem partnerské vysoké školy, máte přistup ještě k dalším kníhám a časopisům. Zároveň uživatele mohou zajistit přistup k více než padesáti databázím.
Navíc De Gruyter poskytuje autorům vědeckých článku možnost publikace ve vědeckých časopisech. Před publikaci review každého článku dělají minimálně dva lidí, kteří neví, kdo je autorem, což podporuje nezávislost expertních posouzení.
Autoři knih mají možnost publikace taky Open Access, což potencionálně výrazně zvyšuje počty čtenářů a citaci. Kromě toho, jako i vědecké články, všichni knihy nakladatelství prochází review procesem, který dělají lidí, které jsou vědci nebo akademici, specializující se na vědeckou oblast titulu. Nakonec, všichni autoři dostávají zpětnou vazbu pro zlepšení svého dílu. Taky autoří mají možnost ziskat stipendium od nadačního fondu nakladatelství.
Nakonec, poskytuje nakladatelství služby pro knihovny, dovolující knihovnám zajistit pro své uživatele přistup ke katalogu nakladatelství a jeho partnerů. (De Gruyter, 2022)
Knihy
Obrázek 2: Vyhledávání knih v katalogu nakladatelství. Zdroj: Autor
Uživatele mají možnost vyhledávání knih mezi 30 různými tématy, jako jsou chemie, informatika, dějepis, právo a mnoho dalších. Zároveň umožňuje web vybrat jazyk publikace. Většina knih je v němčině, ale mají mnoho dílů v angličtině, ruštině, řečtině, arabštině a dalších jazycích. Nakonec, může uživatel vybrat, jestli je hledána publikace Open Access, dostupná, pokud má licence ze své instituce, nebo jestli za knihu musí zaplatit. Taky je možnost výběru období, ve kterém kniha byla publikována. (De Gruyter, 2022)
Časopisy
Obrázek 3: Vyhledávání časopisů v katalogu nakladatelství. Zdroj: Autor
V době napsání daného článku má De Gruyter ve svém katalogu 418 vědeckých časopisů, ze kterých 132 jsou veřejné dostupné. Většina časopisů je v angličtině, ale, stejně jako u knih, můžete vyhledat něco i v různých dalších jazycích. Rozsah vědeckých oblasti, na které se časopisy zaměřují, je téměř stejně široký jako u knih. (De Gruyter, 2022)
Databáze
Obrázek 4: Vyhledávání databázi v katalogu nakladatelství. Zdroj: Autor
Pokročilé vyhledávání
Obrázek 5: Pokročilé vyhledávání v katalogu nakladatelství. Zdroj: Autor
Mimo jiné umožňuje web nakladatelství svým uživatelům taky i pokročilé vyhledávání. Májí možnost výběru konkrétního typu dokumentu, buď je to článek, kniha, kapitola, databáze, časopis atd. Taky je možně kromě názvu dílu zadat DOI/ISBN/ISSN. Nakonec, máte možnost vybrat konkrétní rozmezí let, ve kterých bylo vámi hledání dílo zveřejněno. (De Gruyter, 2022)
Stipendia pro akademické pracovníky
Má nakladatelství taky svůj nadační fond. Nadace Waltera de Gruytera je nezisková organizace, která podporuje výzkum a vydává stipendia se zaměřením na humanitní obory. Je pojmenována po Walteru de Gruyterovi, jako i samotné nakladatelství. V roce 2006 tři vnučky Waltera de Gruytera spoluzaložily nadaci jeho jména, aby pokračovala v míse nakladatele, který byl také společensky angažovaným mecenášem. Většina dotací fondu pochází z 10% podílu ve společnosti Walter de Gruyter.
Posláním nadace je podle její charty podporovat výzkum a stipendium. Konkrétně sem patří:
Financování výzkumu v humanitních oborech
Poskytování stipendií pro nadějné mladé spolupracovníky v akademickém publikování
Udělování cen za vynikající akademické výsledky v humanitních vědách
Darování knih akademickým knihovnám v zahraničí
Nadace každoročně financuje pět až deset projektů, přičemž granty se pohybují od 1 000 do 10 000 eur. Správní rada se schází dvakrát ročně, aby rozhodla o financování. Ve většině případů jsou granty poskytovány jednorázově. Nadace nefinancuje osobní náklady a náklady na tisk.
Fond každoročně financuje pět až deset projektů, přičemž granty se pohybují od 1 000 do 10 000 eur. Správní rada se schází dvakrát ročně, aby rozhodla o financování. Ve většině případů jsou granty poskytovány jednorázově. Nadace nefinancuje osobní náklady a náklady na tisk a jubilea. (De Gruyter, 2022)
Pokud byste chtěli požádat o grant, žádosti by měly být adresovány výkonné radě nadace a měly by obsahovat následující informace:
Jméno a adresa žadatele
Krátké shrnutí projektu (ne více než dvě stránky)
Informace o celkových nákladech spolu s dalším financováním od dárců
doporučující dopisy (pokud existují)
Závěr
Na závěr se dá říct, že De Gruyter je opravdu dobrým pomocníkem člověka buď na cestě hledání kvalitních zdrojů informace, nebo na cestě publikace svého vědeckého díla.
Reference
De Gruyter. (2022). De Gruyter. Načteno z De Gruyter : https://www.degruyter.com/
De Gruyter. (2022). WALTER DE GRUYTER FOUNDATION. Načteno z De Gruyter: https://www.degruyter.com/publishing/about-us/about-dg/dg-foundation
Domo. (2020). Data Never Sleeps 9.0. Načteno z Domo: https://www.domo.com/learn/infographic/data-never-sleeps-9
Poslední roky můžeme být svědky raketového růstu v oblasti informačních technologií. Růstu, který neustále zrychluje a v soukromé sféře nahrává spoustu novým společnostem a startupům, které tento růst dokáží sledovat a profitovat z něj. Spoustu úkonů se snažíme zautomatizovat použitím technologií a ve spoustě odvětví se nám i daří, avšak státní správa se zdá být stále zaseklá několik desítek let v minulosti. Reakcí na tuto skutečnosti je čím dál více a kromě apelů některých politických stran vznikl i projekt Hlídač státu.
Hlídač státu
Hlídač státu je nezisková organizace, která bojuje za transparentnost státní správy. Snaží se toho docílit zpřístupněním dat z registru smluv, veřejných zakázek, dotací, sponzorů politických stran a politiků na svém webové platformě Hlídač státu, která zastřešuje všechny jejich aktivity.
Organizace byla založena v roce 2017, ale i za tak krátkou dobu se dokázala etablovat jako jedna z subjektů, které pomáhají odhalovat korupční aktivity. Pomáha však i aktivně zefektivňovat státní správu odhalováním úzkých míst a současně se snaží státní správě radit jak situaci zlepšit. Jedním z dalších větších cílů projektu je osvětová činnost v oblasti otevřených dat.
Za Hlídačem smluv stojí Michal Bláha, přední osobnost v oblasti eGovernmentu, inovací a otevřených dat v českém prostředí. Projekt Hlídač státu obdržel za svou existenci několik ocenění včetně Křišťálové lupy za projekt roku.
Součástí hodnocení subjektů i je tzv K-index, který slouží k jako identifikátor, který může napovídat na nestandartní chování u některých subjektů a poukazovat tak na nekalou činnost. Pod indexem, který známkuje od A do F poté najdeme slovní hodnocení, proč tuto známku subjekt obdržel. Konkrétně u České pošty je tento index na nejhorší hodnotě F jak můžete vidět na obrázku.
Součástí Hlídače státu jsou i různé analýzy a reporty vytvořené právě nad daty, které lze na serveru najít. Obsahuje spoustu zajímavých analýz, které jen potvrzují, že postupné zpřístupňování otevřených dat dává smysl.
Licence
Projekt je financován pomocí darů jedinců či subjektů a jeho použití je bezplatné, což je v souladu s vizí projektu na transparentnost dat veřejnosti. Na server je možné narazit i při vyhledávání některých subjektů na Google. Bezplatná je i registrace, která otevírá další možnosti použití o kterých se zmíním v článku.
Vyhledávání na Hlídači státu
Server na své hlavní stránce poskytuje vyhledávání s našeptáváním a proto je možné velmi rychle vyhledat určitě subjekty a od nich dále pokračovat.
Při rozkliknutí subjektu je poté možné zobrazit smlouvy navázané na tyto subjekty (často i s finanční hodnotou této smlouvy), veřejné zakázky, vyplacené dotace, záznamy v insolvenčních rejstřících a také i zmíněný K-index subjektu. Registr smluv poté zobrazuje i souhrnné statistiky všech smluv.
Souhrn odkazuje i na smlouvy u kterých bylo automatizovaně zjištěna určitá nesrovnalost. V tomto případě například pozdní uveřejnění smlouvy.
Pro registrované uživatele (zdarma) je na stránce subjektu je možné nastavit hlídacího psa na nově vzniklé smlouvy tohoto subjektu.
Mezi subjekty samozřejmě patří i FO, na které se váže spousta dalších veřejných informací.
Pokročilé vyhledávání
Prostředí Hlídače smluv mi osobně přijde velmi intuitivní a bylo velmi jednoduché se v něm zorientovat. V případě, že má ale subjekt hodně smluv může uživatel využít pokročilého hledání, které nabízí možnost zúžit vyhledávaná data na ty opravdu důležitá. Kromě základních operátorů jako OR (disjunkce, operátor OR) nebo konjunkce (vyjádřena mezerou), které fungují podobně jako na Google, vyhledávač podporuje i pokročilé operátory. Tímto způsobem bychom například vyhledali smlouvy, které jsou mezi Českou poštou a O2 IT Services s.r.o. a částka přesahuje 2 miliardy korun.
Za jakýkoliv projekt, který má za cíl transparentnost a bojuje za otevřená data jsem rád a má mé osobní sympatie. V některých případech může projektu překážet nedostatek dat u některých zdrojů, který souvisí s nízkou flexibilitou úřadů, což je ale skutečnost, kterou projekt aktivně řeší. Hlídač státu proto má své místo na české scéně a získaná ocenění to jenom potvrzují.
Národní uložiště šedé literatury (NUŠL) je systém poskytující centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělání. NUŠL představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání šedé literatury a Digitální repozitář NUŠL pro dlouhodobou archivaci a zpřístupnění šedé literatury. Centrální rozhraní i digitální repozitář je volně přístupný veřejnosti. [1, 2]
Šedá literatura je nepublikovaná nebo polopublikovaná literatura, která je vydávána institucemi, jejichž hlavní náplní není vydavatelská činnost. Tyto instituce mohou být vládní, akademické, obchodní nebo průmyslové. Příkladem šedé literatury jsou výroční zprávy, vysokoškolské kvalifikační práce, konferenční materiály či firemní literatura. [3]
Motivací pro vznik NUŠL byla touha vytvořit jedno místo, odkud by se mohlo k šedé literatuře vzniklé v ČR přistupovat. NUŠL má spolupráci s několika mezinárodními systémy pro uchování šedé literatury, díky čemuž je možné šedou literaturu vyprodukovanou na území ČR vyhledat i v zahraničí. Příklady těchto systémů je GreyNet International nebo OpenGrey. [4]
Vývoj systému NUŠL probíhal v letech 2008-2011 za podpory Národní technické knihovny (NTK) a VŠE v Praze. V současné době je provozovatel systému pouze Národní technická knihovna. [5]
2. Struktura NUŠL
NUŠL nabízí několik možností spoluprací pro instituce. Prvním možností je napojení vlastního repozitáře (např. v systému DSpace) na NUŠL. Tj. v Centrálním rozhraní NUŠL je možné dokument vyhledat, po rozkliknutí dokumentu je uživatel přesměrován do repozitáře instituce.
Druhou možností je také napojení vlastního repozitáře na NUŠL s tím rozdílem, že se dokumenty v NUŠL i dlouhodobě archivují. Tj. v Centrálním rozhraní NUŠL je možné dokumenty vyhledat, po rozkliknutí dokumentu je uživatel Přesměrován do Digitálního repozitáře NUŠL.
Ve třetí možnosti spolupráce instituce nemá vlastní repozitář, a tak dokumenty vkládá přímo do Digitálního repozitáře NUŠL. Vyhledávání vloženého dokumentu probíhá stejně jako ve druhém případě. [6]
Více jsou jednotlivé spolupráce popsány na obrázku 1.
Obrázek 1: Struktura NUŠL. Zdroj: [7]
3. Digitální repozitář NUŠL
Digitální repozitář je vytvořen v open source softwaru Invenio, který slouží pro správu digitálních knihoven a repozitářů. Pro potřeby NUŠL byly provedeny úpravy softwaru Invenio, například se upravilo grafické rozhraní, udělala se plná lokalizace do českého jazyka nebo se upravilo prohlížení záznamů. [7]
V digitálním repozitáři jsou uloženy dokumenty (zprávy, metodiky, analýzy, aj.) a podpůrné materiály k vlastnímu dokumentu – prezentace, tabulky, grafy, videa, audio nahrávky. Přístupné formáty jsou: PDF, JPEG, MP3 a MP4. [8]
3.1. Typologie dokumentů
Typologie přijímaných dokumentů do Digitálního repozitáře NUŠL je znázorněna na obrázku 2.
Obrázek 2: Topologie dokumentů V NUŠL, Zdroj: [9]
3.2. Vyhledávání
Hlavní strana Digitální repozitáře NUŠL viz obrázek 3.
Obrázek 3:Hlavní strana Digitálního repozitáře NUŠL, Zdroj: [10]
3.2.1. Stromové hledání
V levé části hlavní strany (obrázek 3) je možné dokumenty vyhledávat pomocí stromu neboli již zmíněné topologie dokumentů. Vyhledávání dokumentů probíhá pomocí kategorií a jejich podkategorií. Tyto kategorie a podkategorie jsou stejné jako na obrázku 2. Například kategorie Konferenční materiály je dělena na podkategorie Postery, Programy, Příspěvky z konference a Sborníky. Po zvolení jedné z podkategorií se zobrazí dokumenty přiřazené do dané podkategorie.
Další možnost stromového prohledávání je v pravé části hlavní strany (obrázek 3). Zde lze dokumenty hledat podle jejich zaměření. Každé zaměření se dělí na podzaměření, například zaměření Věda a výzkum se dělí na podzaměření AV ČR, Veřejné výzkumné instituce a Výzkumné ústavy. U většiny podzaměření je dále třeba zvolit oblast zájmu, a tedy až po zvolení oblasti se zobrazí přiřazené dokumenty. Například u podzaměření AV ČR je možné vybrat konkrétní ústav, jehož dokument hledám. [10]
3.2.2. Jednoduché hledání
Na hlavní straně (obrázek 3) je přednastavené jednoduché vyhledávání, které je detailněji ukázáno na obrázku 4.
Obrázek 4: Jednoduché hledávání v repozitáři NUŠL, Zdroj: [10]
V jednoduchém hledávání je k dispozici je jedno textové pole pro dotaz a možnost výběru jednoho z rejstříků, který se bude prohledávat. Je možné si zvolit jeden z rejstříků: název, autoři, klíčová slova, datum zveřejnění, instituce, typ dokumentu, název konference, ISBN/ISSN, číslo projektu, plný text a číslo záznamu.
Po prvním vyhledání se zobrazí nová struktura jednoduchého vyhledávání viz obrázek 5.
Obrázek 5: Druhé jednoduché hledávání v Digitálním repozitáři NUŠL, Zdroj: [10]
Nově je možnost vybrat sbírku, ve které se vyhledává, například je možné vybrat sbírku Banky. Dále se může určit časové období, ve kterém byl dokument přidán či změněn. V posledním výběru je možné určit, jak budou dokumenty seřazeny, kolik dokumentů a v jakém formátu se mají zobrazit.
3.2.2. Rozšířené hledání
Rozšířené hledání je možné zvolit na hlavní stránce (obrázek 3) pod hledáním jednoduchým. Rozšířené hledání je detailněji ukázáno na obrázku 6.
Obrázek 6: Rozšířené hledávání v Digitálním repozitáři NUŠL, Zdroj: [11]
V rozšířeném hledání jsou k dispozici tři textová pole pro zadání dotazu, s tím že se každý dotaz ještě může specifikovat pomocí výběru před a za dotazem. Před dotazem je možné vybrat způsob vyhledávání dotazu. Možnosti jsou: Všechna tato slova, Jedno ze slov, Přesná fráze, Část výrazu a Regulární výraz. Za dotazem je výběr repozitáře, stejný jako byl u jednoduchého hledávání, viz kapitola 3.2.2.
Poslední výběr na řádkách slouží ke spojení dotazů, možnosti jsou A, NEBO a A NE. Tyto znaky odpovídají Booleovských operátorů AND, OR a NOT. Více o booleovských operátorech v kapitole 3.2.3.
Dále je možnost určit časové období, ve kterém byl dokument přidán či změněn. Stejně jako u jednoduchého vyhledávání je možné určit, jak budou dokumenty seřazeny, kolik dokumentů a v jakém formátu se mají zobrazit.
3.2.3. Syntaxe a operátory
V rámci jednoduchého vyhledávání je možné použít syntaxe a operátory, díky kterým se lze v jednoduchém vyhledávání dotazovat stejně komplexně jako v rozšířeném vyhledávání.
Ve hledaném výrazu je možné použít booleovské operátory:
AND, + a mezera najde všechny záznamy, které obsahují výraz před AND,+ nebo mezerou i výraz za.
NOT a – najde všechny záznamy, které obsahují výraz před NOT nebo – ale neobsahují výraz za.
OR a | najde všechny záznamy, které obsahují alespoň jeden z výrazů před OR nebo | nebo za.
Ve hledaném výrazu je možné použít uvozovky:
Žádné uvozovky automaticky doplní booleovský výraz AND mezi dotazovaná slova.
Dvojité uvozovky vyhledají přesnou frázi mezi dvojitými uvozovkami.
Jednoduché uvozovky vyhledají dílčí fráze. Na rozdíl od dvojitých uvozovek se v tomto vyhledávání zohledňuje i text před nebo za zadaným výrazem v uvozovkách.
Ve hledaném výrazu je možné použít kulaté závorky:
Kulaté závorky sloučí booleovské výrazy do skupin.
Ve hledaném výrazu je možné použít speciální znaky a interpunkce:
Vyhledávač správně vyhodnotí znaky speciální znaky a interpunkce. Například + ve slově C++.
Ve hledaném výrazu je možné použít mezinárodní znaky:
Vyhledávač pracuje s Unicode UTF-8, takže se dotaz může psát v jakémkoli jazyce. Například, když chci vyhledat dokumenty od Rusa, jehož jméno bude napsáno v azbuce.
Ve hledaném výrazu je možné vyhledávat se zástupným znakem *:
S pomocí zástupného znaku * je možné jako dotaz napsat pouze část slova. Například vyhledávaný výraz Soft* najde slova jako software nebo softwarový. Hvězdička může být zadána i uprostřed slova, tedy je určen začátek a konec vyhledávaného slova, prostředek může být libovolný.
Ve hledaném výrazu je možné zadat metadatovou strukturu:
Vyhledávání v rámci bibliografických polí jako je autor (author), název (title), abstrakt (abstract) nebo klíčových slov (keywords) je možné pomocí dvojtečky. Například, když chci najít dokument jehož autor je Marek a v názvu má slovo software, zadám výraz: author:marek title:software. [12]
4. Centrální rozhraní NUŠL
Centrální rozhraní je vytvořeno v open source systému Elasticsearch, které poskytuje zabezpečené, relevantní a škálovatelné vyhledávání nad připojeným repozitářem. Cílem tohoto řešení je zpřístupnit uživatelům data jak z digitálního repozitáře, tak data ze spolupracujících uložišť šedé literatury v jednom interaktivním prostředí. [7]
Hlavní strana Centrálního rozhraní NUŠL viz obrázek 7.
Obrázek 7: Hlavní strana Centrální rozhraní NUŠL, Zdroj: [13]
4.1. Vyhledávání
Vyhledávání dokumentů v Centrálním rozhraní probíhá především pomocí levé navigace viz obrázek 7. Zde je možné vyhledávat podle typu dokumentu, osoby, klíčového slova, jazyku a toho, zda hledáme plný text.
Vyhledávání podle typu dokumentu, viz obrázek odpovídá kategoriím ukládaných v Digitálním repozitáři, ke kterým je přidána kategorie Ostatní. Tyto kategorie odpovídají typologii dokumentů zobrazené na obrázku.
V sekci vyhledávání podle osob je na výběr ze seznamu nejčastějších institucí, pod jejichž záštitou byl dokument vytvořen, nebo osob, které se podílely na tvorbě některých dokumentů. Tyto osoby buď jsou samy autory dokumentu nebo v případě vysokoškolských prací můžou být vedoucími. Vždy jsou zobrazeny první čtyři osoby či instituce, po rozkliknutí zobrazit více se zobrazí dalších 16.
V sekci vyhledávání podle klíčových slov je na výběr ze seznamu nejčastějších klíčových slov používaných v dokumentech. Vždy jsou zobrazeny první klíčová slova, po rozkliknutí zobrazit více se zobrazí dalších 16.
V sekci vyhledávání podle jazyka je na výběr ze seznamu jazyků, kterými jsou dokumenty napsány.
V sekci plný text je na výběr ze dvou možností ano a ne. Ano pokud chci vyhledat plný text, ne pokud nechci.
Dále je možné v Centrálním rozhraní vyhledávat pomocí horní zelené lišty, která odpovídá stromovému vyhledávání zaměření v pravé části hlavní strany Digitálního repozitáře.
V Centrálním repozitáři je možné omezit množství vyhledaných dokumentů pomocí zúžení časového období na časové ose v horní části obrazovky.
Poslední možností, jak v Centrálním rozhraní vyhledávat je pomocí vyhledávacího pole. Toto vyhledávání nepracuje se syntaxí ani operátory.
Všechny použité filtry se zobrazují v levé části stránky nad navigací. Podle zvolených filtrů se mění i nabídka v levé navigaci i podzaměření v horní liště. Tedy filtry mají vliv na seznam možností, ze kterých můžeme vybírat, abychom mohli hledat už jen mezi takovými dokumenty, kterými chceme. Všechny použité filtry lze odmazat kliknutím na červený křížek u Použitá oznámení nebo lze smazat jen jeden z filtrů kliknutím na červený křížek u daného filtru.
Vyhledané dokumenty se zobrazí pod sebou uprostřed strany, viz obrázek. U každého dokumentu je napsán jeho název, autor (autoři), instituce, rok vydání a část anotace. Po najetí myší na šedé i před názvem práce, se zobrazí název práce, autor (autoři), rok vydání, jazyk, ve kterém je práce napsaná, všechny verze anotace, všechna klíčová slova a repozitář, ve kterém je práce uložená (Digitální repozitář či externí repozitář instituce).
5. Příklad využití
5.1. Hledám bakalářskou práci studentky ČVUT Hany Markové, jejíž vedoucí byl Pavel Náplava
Pro vyhledávání bakalářské práce použiji filtry viz obrázek 8.
Obrázek 8: Použité filtry v Centrálním repozitáři NUŠL v příkladu 1, Zdroj: [14]
Dne 9.2.2022 je jako sedmý vyhledaný dokument bakalářská práce Hany Markové viz obrázek 9.
Obrázek 9: Náhled práce v Centrálním repozitáři NUŠL, Zdroj: [14]
Po kliknutí na název práce je uživatel přesměrován na externí repozitář ČVUT DSpace viz obrázek 10.
Obrázek 10: Náhled práce v DSpace, Zdroj: [15]
Na konci stránky jsou odkazy, kterými lze práci stáhnout.
5.2 Hledám dokumenty z NTK vydané mezi lety 2015-2020
Pro vyhledávání dokumentů použiji filtry viz obrázek 11.
Obrázek 11: Použité filtry v Centrálním rozhraní NUŠL v příkladu 2, Zdroj: [16]
Centrální repozitář vyhledal několik dokumentů. Dne 9.2.2022 je jako druhý vyhledaný dokument s názvem Prostor jako služba viz obrázek 12.
Obrázek 12: Náhled dokumentu v Centrálním repozitáři NUŠL, Zdroj: [16]
Po kliknutí na název práce je uživatel přesměrován do Digitálního repozitáře NUŠL viz obrázek 13.
Obrázek 13: Náhled dokumentu v Digitálním repozitáři NUŠL, Zdroj: [17]
Po překliknutí na záložku soubory lze dokument Prostor jako služba stáhnout.
6. Závěr
Národní uložiště šedé literatury (NUŠL) zpřístupňuje šedou literaturu vydávanou na území ČR veřejnosti. Skládá se z Centrálního rozhraní a Digitálního repozitáře. Cílem NUŠL je možnost přístupu k šedé literatuře z jednoho místa.
NUŠL je velmi přínosný jednak pro uživatele, kteří mohou vyhledávat dokumenty šedé literatury v Centrálním rozhraní a jednak pro instituce, které si mohou v Digitálním repozitáři archivovat své dokumenty. NUŠL má také spolupráci s několika mezinárodními systémy, které slouží k uchovávání šedé literatury. Přínosem těchto spoluprací je možnost přistupovat k šedé literatuře vydávané v České republice i v ze zahraničí.
10 – Národní úložiště šedé literatury – Digitální repozitář. Národní úložiště šedé literatury – Digitální repozitář [online]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs
11 – Národní úložiště šedé literatury – Digitální repozitář. Národní úložiště šedé literatury – Digitální repozitář [online]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs&as=1
Arstor je nezisková organizácia ktorá buduje a sprostredkuje virtuálnu databázu obrázkovych materiálov ktorá zprístupňuje takmer 3 milióny obrázkov a artefaktov,archívov a iných médií ktoré nenájdete k dispozícií na žiadnom inom online mieste. Táto databáza sa každý mesiac dynamicky rozrastá o státisíce nových objektov.
Hlavnou myšlienkou tohto repozitára je oživiť históriu, literatúru, náboženstvo a ďalšie humanitno-kultúrne odvetivia sprostredkovaním umeleckých obrazov, historických fotografií alebo virtuálnych diel. Tieto objekty nám tak pomáhajú lepšie porozumieť historií či spoločnosti a kompletne tak zefektívniť celý proces vzdelávania. Dalo by sa povedať, že Artsor zohráva úlohu pomyselnej virtuálnej knižnice, či múzea 2.0, v ktorom máte možnosť vidieť ľudskú históriu od praveku az po súčasnosť, a to jedným jediným klikom na jednej centralizovanej platforme. Ďalšou výhodou je fakt, že dané artefakty možno následne voľne používať bez strachu z porušovania vlastnických práv pod záštitou danej organizácie.
Pre koho je Arstor určený?
Táto digitálne knižnica je určená pre rôzne skupiny pedagógov, študentov ale aj širokú verejnosť ktorá prichádza s potrebou vyhľadávania kultúrno-spoločenských médií. Portál dokáže dopomôcť lepšie porozumieť rôznym disciplínam. Histórií je napríklad jednoznačne najlepšie porozumieť cez mapy a artefakty. Študenti literatúry zasa ocenia možnosť vizualizácie časov o ktorých čítajú alebo píšu. Rovnakým spôsobom môžu byť využívané zdroje Arstoru pedagógom, ktorý sa snaží študentom priblížiť novú látku. Nech už ide o akúkoľvek vednú disciplínu, databáza ponúka signifikantnú zbierku médií ktorá dodáva vzdelávaciemu procesu širokú škálu nových možností.
Ako používať Arstor?
Pokiaľ užívateľ na začiatok nepozná presný výraz, ktorý by rád vyhľadal, pomôže výber na podstránke artstor across discilplines. Na ľavom okne je užívateľovi ponúknutý nespočet konkrétnych tematických okruhov, ktoré ponúkajú priame presmerovanie na danú tému a pomáha tak nájsť užívateľovi potrebné média podľa konkrétnej témy. Táto podstránka následne ponúka aktuálne kolekcie, predvytvorené zbierky rovnakého kontextu, vyhľadávacie tipy, alebo aj všeobecné zaujímavosti a odkazy na blog k danej téme.
Obrázok 1: Náhľad na výber z disciplín na portály Arstor.org. [zdroj obrázku: autor]
Artstor ponúka užívateľom rôzne funkcie pre efektívnu prácu s predvolenými ale aj vlastnými kolekciami. Poznáme celkom tri typy kolekcií. Public kolekcia je určená pre širšiu verejnosť, zatiaľ čo pre využívanie ostatných dvoch Core a Contribute kolekcií je potrebná registrácia užívateľa.
Obrázok 2: Úvodná stránka arstor.org a možnosti výberu kolekcií. [zdroj obrázku: autor]
Možeme si teda prezerať rôzne kolekcie vytvorené k určitej téme, alebo si rovnako zgroupovať do zbierok vlastné obrázky podľa aktuálnej potreby tak, aby nám boli dostupné kedykoľvek a od kdekoľvek sa k portálu pripojíme.
Táto zbierka može predstavovať napríklad učebnú pomôcku pre študentov, ktorým možeme tieto kolekcie k hodinám sprístupniť. To prináša princíp znovupoužiteľnosti a priehľadnosti. Každy obrázok v zbierke má svoje originálne popisné vlastnosti. V týchto vlastnostiach nájdeme dôležité informácie o názve, autorovi, dátume kedy bol artefakt vytvorený ale taktiež napríklad odkaz na zdroj. Pri médiach rovnako pomôže dostupnosť nástroja pre automatické citácie s možnosťou voľby z rôznych štýlov citácií. Tento obrázok následne možeme stiahnuť a použiť pri našich offline prezentáciách. Pri prechádzaní našich online kolekcií je možné zbierky editovať- a to napríklad popiskom do ktorého možeme pridávať odkazy na ďalšie internetové zdroje a média, ktoré môžu študenti navštíviť.
Centralizovaná databáza umožňuje flexibilné zdieľanie učebného materiálu, online a cez link, ušetríme tak jednoducho čas hromadným rozosielaním. Pri sťahovaní sa pritom nemusíme obávať porušení vlastníckych práv na dané médium. Každý užívateľ totiž može používať artefakty podľa podmienok použitia portálu Arstor.
Obrázok 3: Náhľad obrázku v kolekcií. [zdroj obrázku: https://www.svkos.cz/o-knihovne/aktuality/artstor-databaze-umeleckych-del]
Medzi ďalšie výnimočné vlastnosti patrí možnosť detailnejšieho náhľadu diela. Používateľ si može kurzorom približovať a oddiaľovať každé dielo kolekcie do nejmenších detailov a získavať tak ďalšie potrebné informácie a zažívať celkovo lepší vizuálny zážitok.
Ďalšou možnosťou sú možnosti voľby módu present alebo study. Pri výbere study módu má študent možnosť prezerať zbierku obrázkov do vyššieho detailu. Na druhú stranu present mód predstavuje komparatívny nástroj pre porovnávanie dvoch rozdielnych artefaktov z rovnakej zbierky.
Záver
Arstor je portál ktorý ponúka veľmi bohatú databázu médií podporujúcu prevažne vzdelávaciu a sebarozvojovú činnosť a to nie len pre jednotlivcov ale aj pre celé skupiny. Všetky vizuálne média obsahujú najdôležitejšie informácie a odkazy na priame citácie. Tým ho možno považovať za pomerne jedinečný a bezpečný nástroj s množstvom priehľadných funkcií, ktoré može užívateľ použiť vždy vtedy, keď mu vznikne potreba naozaj relevantnej opory a zdroja z oblasti vizualizačných médií.
V dnešní době existuje obrovské množství dat. Můžeme je získávat pohodlně na internetu, kde si můžeme vybrat až ze stovek vyhledávacích portálů či databází. Tento článek se zaměřuje na vědecké časopisy, které si jen tak v trafice nekoupíte. Mluvíme o knihovně elektronických časopisů známé pod zkratkou EZB. EZB je služba pomáhající vyhledávání a používání odborných časopisů na internetu. Nabízí velmi rychlé, uspořádané a celistvé rozhraní k získání plnotextových článků dostupných online. EZB je jednou z nejkomplexnějších volně dostupných bibliografických databází o akademických elektronických časopisech (Šťastná, Koštálová, 2020). V článku se prvně zaměříme na EZB, jak vznikla, a poté si ukážeme, jak lze v knihovně vyhledávat.
O EZB
Elektronická knihovna časopisů (EZB) byla založena v roce 1997 Univerzitní knihovnou v Regensburgu ve spolupráci s Univerzitní knihovnou Technische Universität München. EZB si klade za cíl nejen přehledně prezentovat e-časopisy uživatelům knihoven, ale také svým členským knihovnám slouží jako efektivní nástroj správy licencí e-časopisů. Momentálně EZB využívá na 660 uživatelských knihoven k propojení svých webových stránek s weby časopisů (Bauer, 2002).
Spolupráce mezi všemi členskými institucemi EZB umožňuje sběr spolehlivých přístupových dat k elektronickým časopisům a neustálé rozšiřování rozsáhlé sbírky časopisů s otevřeným přístupem. Díky kolektivní správě dat jsou informace v časopisech v EZB na vysoké úrovni a neustále aktuální (Bauer, 2002).
V roce 2021 nabídla EZB svým uživatelům dokonce metadata (název, vydavatel atd.) více než 108 000 časopisů. Každý z těchto datových záznamů časopisu obsahuje také hypertextový odkaz, který přesměruje přímo na webovou stránku požadovaného časopisu, kde si lze přečíst plné texty jednotlivých ročníků. Více než 72 000 ze 108 000 časopisů je online a zdarma ke čtení. Úplné texty zbývajících 36 000 jsou za poplatek, dostupné v těch knihovnách, které si dané vydavatele licencovala (Bauer, 2002).
Žádosti o zařazení časopisu do EZB lze podávat prostřednictvím domovské stránky. Kritéria pro zařazení jsou, že se jedná o vědecký časopis (na rozdíl od populárně vědeckých časopisů), že je přístupný celý text (na rozdíl od časopisů, které nabízejí pouze obsahy nebo abstrakty) a že plné texty jsou přístupné prostřednictvím World Wide Webu. EZB uvádí celé časopisy – naopak e-knihy, noviny, databáze a šedá literatura v EZB uvedeny nejsou. A kdo EZB používá? Především akademické knihovny, ale také konsorcia, výzkumné a další akademické instituce, jako jsou nemocnice (Bauer, 2002).
Přístupnost k časopisům z ČR
Konsorciální konto (ze kterého vstupujeme do EZB, pokud nevyužíváme už služeb zapojených institucí jako např. vybrané školy či knihovny) – slouží k aktivaci přístupů k plnotextovým časopisům knihoven v ČR, které spolupracují s EZB. Tyto knihovny, které spolupracují s ESB, mají aktivovány přístupy k těmto časopisům, takže pokud uživatel vstupuje do EZB z těchto partnerských institucí, dostane se k plným textům (Šťastná, Koštálová, 2018).
Mezi české instituce spolupracující s EZB patří následující:
Obsahuje již na 109 759 titulů ze všech oblastí zkoumání a celkem 26 050 z nich je dostupných online. Kromě toho je uvedeno 138 280 časopisů, které poskytují agregátory. EZB obsahuje 73 535 časopisů, které jsou zdarma přístupné komukoli. Kromě toho zúčastněné knihovny poskytují svým uživatelům přístup k časopisům, které odebírají (EZB, nedatováno).
Časopisy se uživateli zobrazují v abecedním pořadí, i když může také omezit zobrazení na jednu z přibližně 40 tematických oblastí (např. vzdělávání). Kromě rychlého vyhledávání a možnosti rozšířeného vyhledávání si uživatel může zobrazit také časopisy nově přidané do EZB (EZB, nedatováno).
Datový záznam pro časopis obsahuje především bibliografické informace, jako je název, URL časopisu, ISSN, předmětové přiřazení, připojené ZDB číslo (=databáze časopisů), typ ceny (zdarma nebo za poplatek) a vydavatele. Klíčová slova se objevují v některých, ale ne ve všech záznamech (Bibliothek zum Mitnehmen, 2014).
Časopisy jsou prezentovány v seznamech seřazených podle oblastí výzkumu. Databáze generuje aktualizovaný seznam podle specifikací členské knihovny při každém přístupu (Šťastná, Koštálová, 2020).
Dostupnost fulltextového přístupu je označena semafory podle licenční situace každé členské knihovny:
Obrázek 3 Semafor EZB (vlastní zpracování dle EZB, nedatováno)
Semafor je k dispozici celou dobu při každém vyhledávání. Je umístěn v pravém horním rohu stránky, tudíž je možné filtrovat dostupnost při každém vyhledávání.
Ne všechny instituce, které spolupracují s EZB, mají dostupné všechny tituly – záleží, jaké licence mají koupené. Proto se nabídka titulů liší instituce od instituce, přes kterou uživatel přichází.
Obrázek 5 Dostupnost instituce k titulům – semafor (vlastní zpracování)
Po zvolení námi preferovaného jazyka můžeme začít s vyhledáváním. EZB umožňuje vyhledávání:
1. podle předmětu časopisu,
2. podle názvu časopisu,
3. rozšířené vyhledávání.
Hledání časopisů podle předmětu
Obrázek 6 Hledání podle předmětu (vlastní zpracování)
Seznam předmětů časopisů je rovnou na titulní stránce nebo ho najdeme vlevo v menu pod tlačítkem List by Subject, které nás také přivede k abecednímu seznamu předmětů/oborů. Vybereme například obor Education. Po rozkliknutí se objeví abecední seznam časopisů, které se věnují vzdělávání. Pro ukázku zvolíme např. časopis Academic Advising Today.
Obrázek 7 Hledání podle předmětu II. (vlastní zpracování)
Po rozkliknutí titulu máme přístup k následujícím informacím:
Obrázek 8 Hledání podle předmětu III. (vlastní zpracování)
1. Odkaz na čísla časopisů dostupná v plném textu.
2. Dostupné detaily o zvoleném časopise.
3. Webová stránka časopisu.
Hledání podle názvu časopisu
Obrázek 9 Hledání podle názvu (vlastní zpracování)
Na titulní straně vlevo v menu zvolíme List by Title, což nás přesměruje opět na abecední seznam časopisů. Od tohoto kroku je vyhledávání totožné jako u předchozího kroku (až na to, že jsou zahrnuty všechny obory časopisů).
Obrázek 10 Hledání podle názvu II. (vlastní zpracování)
Rozšířené vyhledávání
EZB také umožňuje rozšířené vyhledávání, to lze zvolit na titulní straně dvěma způsoby, a to v menu pod Journal Search nebo vedle rychlého vyhledávání pomocí Advanced Search.
Otevře se pokročilé vyhledávání, již v úvodu EZB nabízí odkaz na pomoc při vyhledávání a nejčastější dotazy uživatelů. Prvně se zaměříme na tu snazší část pokročilého vyhledávání, v obrázku (č. 12) označenou spodním zeleným obdélníkem. Tam lze filtrovat opět pomocí předmětu, množství námi vybraných předmětů není nijak omezeno.
Obrázek 12 Rozšířené vyhledávání II. (vlastní zpracování)
Horní levá část vyhledávání dává na výběr z následujících kritérií (níže obrázek č. 13):
Slova v názvu,
Název začíná na…,
Klíčová slova,
Vydavatel,
ISSN,
Přidáno od,
Poslední změna,
ZBD-IB.
Obrázek 13 Rozšířené vyhledávání III. (vlastní zpracování)
Napsáním jednoho či více slov do prostředního pole u filtru Titlewords lze získat všechny tituly obsahující tato slova. Pokud slova odpovídají přesnému názvu časopisu, tak se ukáže přesný výsledek. Lze také vyhledat přesný výraz či frázi vložením do uvozovek („“). Pravá část vyhledávání také nabízí využití logických operátorů AND, OR a AND NOT. Výrazy lze také seskupovat pomocí závorek (). Hledané výrazy nerozlišují malá a velká písmena. Pokud hledáme pod filtrem Added since – přidáno od, je nutné používat datum ve formátu den, měsíc, rok (EZB, nedatováno).
Závěr
EZB obsahuje obrovské množství vědeckých časopisů. Některé jsou dokonce dostupné bezplatně z pohodlí našeho domova, na jiné musíme využít partnerské instituce EZB. V databázi lze vyhledávat pohodlně podle titulů i předmětů, takže si každý může jednoduše zvolit svůj předmět zkoumání a pohodlně si vybrat. Dokonce EZB nabízí i rozšířené vyhledávání pomocí logických operátorů, za což dostává velké plus, neboť to výrazně usnadňuje práci při vyhledávání.
Obrázek 14 Magazines stall (zdroj: Daniel Robert, dostupné z: https://unsplash.com/photos/IrfifjcpFYE)
Použité zdroje:
Bibliothek zum Mitnehmen (Memento vom 26. September 2013 im Internet Archive), auf der Homepage der Universitätsbibliothek Regensburg abgerufen am 25. Mai 2014.
Bruno Bauer: EZB, Elektronische Zeitschriftenbibliothek. 10 Fragen von Bruno Bauer an Evelinde Hutzler, Projektverantwortliche für die EZB an der Universitätsbibliothek Regensburg, 2002, S. 28.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistické
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketingové
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
![[8]](https://www.informacnigramotnost.cz/wp-content/uploads/2022/02/Picture4-1.png "Hlídač státu: Posviťte si nejenom na státní správu")
![[6]](https://www.informacnigramotnost.cz/wp-content/uploads/2022/02/Picture5-3.png "Hlídač státu: Posviťte si nejenom na státní správu")
![[7]](https://www.informacnigramotnost.cz/wp-content/uploads/2022/02/Picture6-1.png "Hlídač státu: Posviťte si nejenom na státní správu")
