Čtvrtek, 15 května, 2025
Domů Blog Stránka 11

Encyclopedia Britannica. Největší tištěná encyklopedie psaná odborníky od roku 1768

Autor:
JakubCulek
-
0
books on brown wooden shelf
Obr.1. Encyclopedia Britannica

Encyclopedia Britannica je nejstarší anglická všeobecná encyklopedie. Byla poprvé vydána v roce 1768, ve Skotském Edinburghu. Od svého založení se při psaní svých hesel spoléhá jak na externí odborníky, tak na vlastní editory s různými odbornými znalostmi v oblastech publikace jako například: Věda, politika, filosofie, sport, umění nebo historie Tyto záznamy jsou poté zkontrolovány, upraveny a zkopírovány editory Britannica, což je proces, jehož cílem je zajistit, aby články splňovaly zažité standardy pro čitelnost a přesnost. Stejný tým editorů navíc pravidelně reviduje a aktualizuje stávající články, aby odrážely nový vývoj v těchto oblastech znalostí. Encyklopedie má patnáct tištěných vydání. Od roku 1994 začala Britannica publikovat do on-line prostředí, to mělo za následek, že podíl prodejů tištěných knih začal oproti digitální verzi klesat. Jakmile v roce 2012 tržby z prodeje knih klesly pod hranici 1%, rozhodl se generální ředitel Jorge Cauz opustit od vydávání tištěných verzí a nasměroval firmu k úplné digitalizaci.

Vydání 1-5

Obr.2. Andrew Bell – jeden ze zakladatelů Encyclopedia Britannica

První vydání Encyclopedia Britannica bylo publikováno v roce 1768. Tvůrci se zavázali, že encyklopedie poskytne přesné definice a vysvětlení všech pojmů. Části byly svázány do tří pevných svazků o 2500 stranách. První vydání neslo název „Encyclopedia Britannica; Umělecký a vědecký slovník sestavený podle nového plánu“. Podle názvu můžeme odvodit, že se jednalo o něco jedinečného, v té době neexistovala publikace, která by tímto způsobem zvládla shrnout všechny termíny té doby. Je pojmenovaná jako „nový plán“, protože obsahuje primárně krátké články, ve kterých se snadno orientuje a ze kterých se snadno získávají informace a znalosti. Druhé vydání bylo co do délky i rozsahu mnohem ambicióznějším dílem, obsahovalo 10 svazků po 9000 stranách. Rozsah druhého vydání byl rozšířen o historické, biografické a geografické články. Druhé vydání bylo revizí, i když značně rozšířenou, prvního, na stejném novém plánu, s některými přetištěnými okruhy. Na konci posledního svazku byly na více než čtyřech stranách uvedeny hlavní publikace použité při sestavování druhého vydání a předmluva upozorňovala, o kolik by bylo dražší koupit je všechny než koupit encyklopedii.

Třetí vydání Encyclopedia Britannica bylo delší než druhé a vycházelo po částech tvořících 18 svazků po 14 500 stranách. Místo vytištění seznamu konzultovaných publikací, jako ve dvou předchozích vydáních, třetí vydání uvedlo v předmluvě jména hlavních přispěvatelů. Některé články, i když nebyly podepsány, tak mohly být připsány jejich autorům, zatímco jiné zůstaly přetisky dřívějších článků původně extrahovaných z knih. Čtvrté vydání vycházelo v letech 1801 až 1809 a po dokončení bylo svázáno do 20 svazků po 16 033 stranách s datem 1810. Prvnímu dílu úplného vydání předcházelo věnování králi, které Andrew Bell napsal před svou smrtí v roce 1809. Vzniklo několik pojednání o nových předmětech, jako jsou savci, politická ekonomie, věda, zábava nebo rekreace“ Stejně jako ve třetím vydání byli významní přispěvatelé vybráni v předmluvě, která byla sama o sobě z velké části přetištěna ze třetího vydání. Několik pojednání však stále zůstávalo anonymních. Páté vydání, na kterém se začalo pracovat ihned po dokončení čtvrtého v roce 1810, bylo dokončeno ve 20 svazcích. Věnovalo se především o rozšíření již zpracovaných témat.

Vydání 6-10

Obr.3. Archibald Constable – Majitel a vydavatel Encyclopedia Britannica na počátku 19. století

V roce 1820 bylo páté vydání Encyclopedia Britannica velmi zastaralé, ale nové vydání nepřicházelo v úvahu, jelikož dodatek ke čtvrtému a pátému vydání nebyl kompletní. Dodatek byl novým počinem v několika ohledech: téměř všechny články byly původní podepsané příspěvky; mezi jejich autory patřili někteří z nejvýznačnějších britských učenců té doby. Mezi významné přispěvatele do dodatku patří: Jean Baptiste Biot, Thomas Robert Malthaus, James Mill, David Ricardo a Thomas Young. Všechna pojednání a články v Dodatku byly uvedeny na konci šestého dílu. V dalších oblastech vědění, jak teoretických, tak praktických, byla k dispozici pojednání o různých dříve nezpracovaných tématech a také nové informace o tématech již známých. Někdy byly poskytovány bibliografie, i když ne pravidelně. Dodatek měl být sám o sobě užitečným nákupem a také nezbytným doplňkem hlavního díla. Část jeho úspěchu byla způsobena skutečností, že Constable byl ochotný zaplatit za odborné příspěvky. Sedmé vydání pokračovalo v liberálnějším používání křížových hlav v Dodatku a rozšířilo je dokonce i na biografické články. Rozdíl mezi články a pojednáními tak již nebyl vizuálně patrný, ale byl dodržován původní plán pojednávat o hlavních tématech do určité míry. Novým vývojem bylo zavedení textových obrazců v oblastech, jako jsou geometrie, mechanika a kresba. Na relevantních místech bylo v průběhu práce umístěno dostatečné množství map pro vytvoření úplného atlasu.

Osmé vydání, které vycházelo v letech 1852 až 1860, čítalo 21 svazků, s dodatečným rejstříkovým svazkem asi 230 stran a obsahovalo 18 000 stran a 400 desek. Mezi hlavní přispěvatele osmého vydání patřili: Edward Everett, William Thomson nebo Charles Kingsley. 24 svazků a rejstříkový svazek devátého vydání vycházel jeden po druhém v letech 1875 až 1889. Na konci svazku rejstříku byl seznam přispěvatelů spolu se zkratkami, které byly použity pro jejich jména jako podpisy k jejich článkům. Na začátku každého svazku byl navíc seznam hlavních článků, které obsahuje spolu s jejich autory. Desáté vydání přineslo devátý aktuální vývoj zřejmým způsobem, a to zejména v historii. Deváté vydání se nesnažilo podrobně pokrýt nedávné události. Článek „Anglická historie“ například pokrýval celou dobu vlády královny Viktorie. Poprvé byly představeny biografické články o žijících osobách, nejen o hlavách států, ale také o významných osobnostech různých oblastí života. Takové biografické články, ponechané nepodepsané, byly často ilustrovány textovými rytinami jejich předmětů.

Vydání 11-15

Jedenácté vydání, ve 29 malých svazcích vytištěných na indickém papíře, vydalo nakladatelství Cambridge University Press. Mnoho článků v 11. vydání, ať už podepsaných nebo nepodepsaných, bylo převzato z devátého nebo desátého vydání, ať už beze změny nebo různě upravené. Kromě toho zde bylo mnoho nových záznamů a nových sekcí k dřívějším záznamům, které pokrývaly historii minulosti podrobněji než dříve. Dvanácté vydání poskytlo „mezinárodní inventuru“, pečlivě vybranými autoritami, pochodu událostí po celém světě v letech 1909 až 1920, a o povaze a kritické hodnotě takových pokroků, kterých bylo v tomto období dosaženo v hlavních oblastech vědění. Seznam přispěvatelů byl rozšířen o státníky, jako je například Tomáš Garrigue Masaryk. Dvanácté a třinácté vydání se skládalo zejména z doplňků pro jedenácté vydání. Obsahoval samostatné rejstříky, utajované seznamy článků a seznamy přispěvatelů. Výběr významných přispěvatelů: Marie Curie, Henry Ford, Harry Houdini, Sigmund Freud, Albert Einstein. Čtrnácté vydání Encyclopædia Britannica se od svých předchůdců lišilo jak rozsahem obsahu, tak i způsobem výstavby. Rychlé změny ve světě od vydání jedenáctého vydání znamenaly, že žádný redaktor si nemohl nárokovat vševědoucnost, která by byla potřebná k uspořádání celé oblasti lidského vědění. Pro 14. ročník tak bylo v Londýně a New Yorku více než 50 přidružených redaktorů, kteří radili ve svých tématech, zatímco koordinační práci vykonávaly štáby obou kanceláří.

Elektronická verze

Technologické změny, počínající v 80. letech s rozvojem a šířením technologie osobních počítačů a disků a zrychlující se v 90. a 20. století prostřednictvím internetu a rozsáhlé rozšíření širokopásmového přístupu, radikálně změnily vydavatelský svět obecně a obchod s encyklopediemi zvláště. V roce 1994 byla Britannica prodána a pod novém vedení společnost zahájila velkou restrukturalizaci. S klesajícím prodejem tištěné encyklopedie byla vychvalovaná prodejní síla společnosti rozpuštěna a v roce 1999 společnost spustila doménu Britannica.com.

Dodnes jsou informace dostupné na již zmíněné doméně. Z hlediska dostupnosti člověk může narazit na zajímavě zpracované články, které mohou obohatit jeho obecnou povrchní znalost. Z hlediska obsahu Britannica neobsahuje žádné tajné články nebo informace, které by nešly vyhledat jinde. Jedná se pouze o kolektivní databázi, která se snaží mít co nejvíce obecných informací na jednom místě.

Firma měla ze začátku problém s business modelem, jako pro každou jinou firmu byla změna na online prostředí novou věcí a bylo náročné se adaptovat. Ze začátku byl obsah dostupný pouze po zaplacení poplatku. Tržby z prodejů knih stále živily firmu a tak zpřístupnila firma svůj obsah veřejnosti. Od toho v roce 2001 opustila, kdy tržby z prodejů knih začaly klesat. Firma přesedlala na model, který kombinuje volný přístupný obsah a obsah dostupný po zaplacení členství. Tento obsah čítá více než jeden milion fakticky ověřených stránek, 130 000 článků, 60 000 obrázků a videí a 1 100 biografií a stojí 61,95 eur na rok.

Od samotného vydání elektronické verze se také rozšířilo portfolio nabízených produktů. Firma má vlastní e-shop. Nabízí se zde měsíční, či roční členství, tištěnou encyklopedii pro děti, nebo tzv. factbook, ve které najdete například následující fakt: „věděli jste, že mozek olihně je tvarovaný jako donut?“.

Jak vyhledat informace v Encyklopedii Britannica? Pokud nevlastníte tištěnou verzi, tak adresa https://www.britannica.com/ funguje jako běžný vyhledávač. Tzn. vyplníte klíčové slovo podle kterého vyhledáváte a stránka vám nabídne hledané výsledky. Pokud nejste při vyhledávání jisti, tak Britannica má systém našeptávání, který se snaží pomoci při hledání informací. Články jsou strukturovány následujícím způsobem: Popíšu v rychlosti článek zpěváka David Bowie. U většiny článků je přítomná fotografie, která vystihuje článek, pod fotografií následuje sekce nazvaná „fast-facts“, jedná se o nejvýznamnější fakta o hledaném člověku. Na závěr algoritmus nabídne související články, které by mohli zaujmout, nebo doplnit znalost.

Shrnutí

Encyclopedia Britannica je soubor mělkých znalostí ze všech oborů. Má za sebou patnáct vydání kde každé rozšířilo to předchozí a znalosti se s každým vydání aktualizovaly a přepisovaly. Nyní je k dispozici obsáhlá on-line databáze všech publikovaných článků. Mezi přispěvatele patří mnoho významných osobnosti, například Albert Einstein, Marie Curie, nebo Tomáš Garrigue Masaryk. V dnešní době se již tištěná verze neprodává, všechny články jsou dostupné on-line. Články se revidují, přidávají a upravují na denní bázi, není třeba se tedy obávat faktické chyby. Nicméně získané informace by měly sloužit pouze k základnímu porozumění problematiky. Člověk si může jednoduše rozšířit své obzory, jelikož existuje téměř 100% šance, že najde článek, který by ho zaujal.

Zdroje:

Zdroj 1: Encyclopædia Britannica, Inc. „Britannica Premium Membership“. Viděno 11. únor 2022. https://premium.britannica.com/premium-membership/
Zdroj 2: Murray, David C. „LibGuides: English: Encyclopedia Britannica vs. Wikipedia“. Viděno 11. únor 2022. https://libguides.tcnj.edu/english/wiki
Zdroj 3: „What Is The Difference Between Wikipedia And Encyclopedia Britannica As Of 2020 -„, 20. březen 2020. https://wikipagewriting.services/blog/what-is-the-difference-between-wikipedia-and-encyclopedia-britannica-as-of-2020/
Zdroj 4: Britannica. „Britannica Digital Learning » Britannica“. Viděno 11. únor 2022. https://britannicalearn.com/
Zdroj 5: „Encyclopaedia Britannica – Knihovna Akademie věd ČR“. Viděno 11. únor 2022. https://www.lib.cas.cz/db/encyclopaedia-britannica/
Zdroj 6: Encyclopædia Britannica, Inc. „Britannica Premium Membership“. Viděno 11. únor 2022. https://premium.britannica.com/premium-membership/
Zdroj 7: Pepitone, Julianne. „Encyclopedia Britannica to stop printing books“. CNNMoney. Viděno 12. únor 2022. https://money.cnn.com/2012/03/13/technology/encyclopedia-britannica-books/index.htm
Zdroj 8: The Britannica Store. „FACTopia!“ Viděno 12. únor 2022. https://store.britannica.com/products/factopia
Zdroj 9: Encyclopædia Britannica, Inc. Corporate Site. „Frequently Asked Questions about Britannica Membership“. Viděno 12. únor 2022. https://corporate.britannica.com/legal/frequently-asked-questions-about-britannica-membership/

Obrázky:

Obrázek 1: https://corporate.britannica.com/wp-content/uploads/2018/12/anniversary-books.jpg
Obrázek 2: https://cdn.britannica.com/12/80612-050-08B6179B/Andrew-Bell.jpg
Obrázek 3: https://cdn.britannica.com/60/76560-050-9B8135F8/Archibald-Constable.jpg

Lens.org. Unikátní systém pro analýzu patentových dat

Autor:
srpd00
-
0
shallow focus photography of person holding camera lens
Obrázek č.1: Logo Lens.org | Zdroj: Lens.org

1. Úvod

Lens.org je aglomerační databáze nabízející prostředí především pro vyhledávání patentů a odborné literatury ze všech kontinentů. Vlastníkem je společnost Cambia, což je nezisková organizace sídlící v Austrálii. Velkou výhodou Lens.org je její bezplatnost a možnost vyhledávání bez registrace pro nekomerční užití. Lens.org je vhodný především pro výzkumné instituce, pro policy makers, pro studenty, pro vědce, pro patentové kanceláře a pro investory.

Na světlo světa přišla již před dvaceti lety a za tuto dlouhou dobu dospěla do fáze, kdy sdružuje přes 245 milionů vědeckých prací, 137 milionů patentových záznamů a více než 370 milionů patentových sekvencí.

2. Rozložení a architektura lens.org

Způsob fungování Lens.org je tvořen Lens MetaRecord architekturou, která efektivně shromažďuje, normalizuje a zpřístupňuje poptávaná metadata koncovým zákazníkům. Zjednodušený způsob fungování této architektury pro případ odborné literatury naleznete zde.

Základní možnost vyhledávání a vizualizace (viz. níže) je pak rozdělena do dvou základních kategorií a sice patentů a vědeckých prací, které jsou spolu metadatově propojené. Celý proces velmi dobře vystihuje následující obrázek

Podíváme-li se podrobněji na dvě výše zmíněné položky, tak Scholarly works obsahují 245 milionů záznamů, které jsou kompilované a harmonizované z databází z:

  • Microsoft Academic
  • PubMed
  • Crossref
  • Core

Druhou majoritní položkou, patenty, pak obsahují 137,1 milionů záznamů z více než 95 národních či nadnárodních jurisdikcí.

Obrázek č.2: Struktura Platformy | Zdroj: Lens.org

Nutno podotknout, že Lens.org je značně komplexnější nástroj, než by se na první pohled mohlo zdát. Nabízí další tři aplikace, které může koncový uživatel pro své potřeby použít. Je to aplikace PatSeq, která umožňuje sdílet biologické sekvence popsané v patentech. PatCite, což je aplikace sloužící pro hledání citací a zároveň ukazuje, jak je daný článek/patent citován/ovlivněn v článkách/patentech jiných a nakonec In4M, což je ve zkratce řečeno Innovation influence mapping. V zásadě monitoruje, jak daná inovace z dané společnosti ovlivňuje další patenty.

Obrázek č.3: Aplikace platformy | Zdroj: Lens.org

3. Jak s Lens.org pracovat?

Způsob práce s Lens.org je opravdu velmi jednoduchý a intuitivní. Požadované informace lze jednoduše zanést do vyhledavače a přijímat výsledky, avšak doba je komplexní a velmi často je třeba hledat v milionech záznamech značně specifičtěji. Přesně na to Lens.org myslí. Máme tedy v zásadě dvě možnosti, jak k tomuto přistoupit.

První možností jest strukturované vyhledávání, kdy za pomocí nativně definovaných filtrů či dalších textových polí můžeme náš dotaz od datumu vydání až po například jména konference značně lépe definovat. Například mj. pomocí těchto třídění:

  • Relevance výsledku
  • Počet citací
  • Datum publikace (od:do)
  • Typ zdroje

Druhou a značně komplexnější možností jest pak pomocí Query vyhledávání, kterou Lens nativně podporuje a je kombinací Apache Lucene
a Elasticsearch Parser syntaxe. V tabulce pak vidíme nejrelevantnější příklady těchto dotazů, které na Lens můžeme pro efektivnější vyhledávání použít.

PopisDotazPříklad užití
Název dokumentutitletitle:covid
Datum publikacedate_publisheddate_published:[2021-02-01 TO 2022-02-01]
Boolean operatorsAND     OR     NOTJapan AND China OR Russia NOT Australia
Boolean Combined(x) AND/OR/NOT (y)title: (covid OR sars) AND (Vaccine)
Wildcard/(non)stemming* a ?Valve*
Zvýšení relevance vyhledávání -> mění pořadí výsledků^Car AND coke^2

Příklad sofistikovanějšího dotazu. Vezměme, že nás zajímají všechny informace o intervencích české národní banky na měnovém trhu započaté v roce 2013 jako boj proti nízko akcelerující inflaci. Zajímají nás všechny publikace, kde se vyskytuje slovo inflace nebo intervence(tu chceme nadhodnotit) a zároveň CNB nebo Česká republika s datem publikování od 2013 do roku 2018.

title:((inflation OR interventions^2) AND (Czech republic OR CNB)) date_published:[2013-01-01 TO 2018-01-01]

Po vyhledání dotyčného dotazu vidíme celou řadu relevantních výsledků týkající se naší problematiky, nicméně je nutno pamatovat, že stavba dotazu není nikdy dokonalá a někdy vyžaduje velmi dlouhého ladění k dosažení těch nejlepších výsledků.

4. Vizualizační nástroj

Velkou předností Lens.org je možnost výsledky vyhledávání vizualizovat a vidět tak například počet nalezených záznamů v dimenzi času
či rozdělení výsledků záznamu na typ dokumentu (zdali se jedná o knihu, konferenci atp.). Jednotlivé grafy pak můžeme skládat do dashboardů a všechny námi vytvořené grafy vidět v reálném čase na jednom místě. Velkou výhodou je pak možnost exportu daného dashboardu do celé řady formátů či se rovnou přesunout do tzv. presentation modů kde je dashboard velmi pěkně strukturován pro potenciálně další uživatele.

Jako příklad si položme základní otázku ohledně Vysoké škole ekonomické v Praze. Kolik bylo za posledních deset let sepsáno prací v jednotlivých letech a v jakých oblastech se práce na VŠE nejčastěji týkají. Po stavbě relevantního dotazu se můžeme pustit do tvoření dashboardu, který nalezneme po pravé straně, kolonka Analysis. V dolní časti filtrační lišty pak přes tlačítko Add New Chart přidáváme další grafy dle libosti. Výsledkem našeho šetření je, že VŠE má relativně stabilní přírůstky prací a nejčastěji se týkají ekonomie.

Obrázek č.4: Vizualizační nástroj platformy | Zdroj: Lens.org

5. API a Lens.org

Lens.org má možnost nastavit si API, tu je možno bezplatně, formou 14denního trialu získat a pracovat s ní. Tato základní licence obsahuje možnosti požadavku až 5 milionů záznamů za měsíc, 10 požadavků API za minutu a až 1000 záznamů na požadavek. O licenci je třeba žádat i s ohledem na to, o jakou aplikaci se jedná, tedy zdali o patenty či vědecké práce. Celý koncept funguje na principu token-based API autentizaci. Důkladný postup, jak ji nastavit, lze nalézt na uzpůsobené webové stránce zde.

Po správném obdržení přístupu pak máme hned několik možností, jak ji využít. Buď využít předem nadefinované prostředí swagger-ui, kde lze vybrat požadovanou kategorii pro vyhledávání a následně je třeba ladit dotaz. Jako příklad uvádím jednoduchý JSON request pro vyhledání vědecké práce s dotyčným id 163-080-389-848-863

JSON

{

  „query“:{

           „match“:{„lens_id“:“086-713-276-176-892″}

  }

}

Jako příklad Response části uvádím subčást z výstupního JSONu. Určitě je třeba znát dané proměnné jak pro stavbu, tak i pro interpretaci výstupu. Tyto informace lze zjistit v přiložené dokumentaci

„authors“: [

                {

                    „collective_name“: null,

                    „first_name“: „Maha“,

                    „last_name“: „Hussain“,

                    „initials“: „M“,

                    „affiliations“: [

                        {

                            „name“: „University of Michigan“,

                            „grid_id“: „grid.214458.e“,

                            „country_code“: „US“

                        }

                    ]

                },

Druhou možností je pak nastavení si API přímo na lokále. Přednastavené skripty pro nastavení v prostředí Pythoni, Rku, Java, NodeJs či cURL jsou rovněž velmi dobře sepsané v dokumentaci viz. výše. Jako příklad přikládám Python skript pro případnou inspiraci.

import requests

url = ‚https://api.lens.org/scholarly/search‘

data = “'{

     „query“: {

           „match_phrase“:{

                „author.affiliation.name“: „Harvard University“

           }

     },

     „size“: 1,

     „sort“: [

           {

                „year_published“: „desc“

           }

     ]

}“‘

headers = {‚Authorization‘: ‚Bearer your-access-token‘, ‚Content-Type‘: ‚application/json‘}

response = requests.post(url, data=data, headers=headers)

if response.status_code != requests.codes.ok:

  print(response.status_code)

else:

  print(response.text)

Python skript

6. Závěr

Svět informací je dnes nadměrně komplexní a člověk se sám jenom velmi těžko může zorientovat. Aplikací, které dokážou toto pomyslné prázdné místo vyplnit je dnes celá řada. Mají svá prostředí, svá specifika, svou logiku. Člověk poptávající informace tedy musí nutně optimalizovat svůj čas mezi takové aplikace, které předají tu největší možnou informační hodnotu v co nejmenším čase. Jelikož i já sám se teprve učím a Len.org je první aplikací, kterou jsem měl možnost důkladněji prozkoumat, tak nedokážu říct, jestli je právě ta nejvhodnější.

Faktem ale zůstává, že Lens.org má mnoho předností. Především se jedná o bezplatnost, snadnou syntaxi pro pokročilé vyhledávání a možnost vizualizace v reálném čase. Metadatové propojení prací s patenty rovněž oceňuji. V čem však vidím slabou stránku tohoto portálu je slabý takt na pokročilé aplikace, jako IN4M, kde čistě konceptuálně spatřuji nesmírný potenciál.

Zdroje:

https://www.lens.org/ | https://about.lens.org/ | https://osf.io/preprints/lissa/t56yh/ | https://aarontay.medium.com/6-reasons-why-you-should-try-lens-org-c40abb09ec6f | https://docs.api.lens.org/index.html |

Obrázky

Obrázek č.1: Logo Lens.org | Obrázek č.2: Struktura Lens.org | Obrázek č.3: Aplikace Lens.org | Obrázek č.4: Vizualizační nástroj Lens.org

Autor: Daniel Srp

ACM Digital Library – Více než 3 miliony publikací o počítačové vědě

Autor:
jads00
-
0
man using black laptop computer

Název informačního zdroje ACM je zkratkou pro Association for Computing Machinery. Jedná se o komunitní platformu, jež je určena převážně pro vědecké pracovníky, akademiky, pedagogy nebo pro obyvatelstvo, které zajímá oblast počítačové vědy. ACM všechny tyto jedince sdružuje a povzbuzuje je v tom, aby sdíleli své poznatky, zdroje a vedli diskuzi v této oblasti, zároveň je jim dána možnost navazovat spolupráci mezi sebou a tím se i nadále rozvíjet. Společnost vznikla v roce 1947 v USA a nyní je největší vědeckou vzdělávací společností zaměřenou na počítačovou vědu.

V ACM Digital Library můžeme nalézt:

  • Plnotextové sbírky publikací ACM, přičemž se jedná o knihy, časopisy, sborníky z konferencí a zpravodaje
  • Bibliografickou databázi zaměřenou na oblast počítačové vědy (ACM Guide to Computing Literature)
  • Dokumenty s vazbami mezi autory, díly, institucemi a specializovanými komunitami

Pro přiblížení si informací ohledně využívanosti knihovny je zde zobrazena statistika ohledně publikací, která zobrazuje jejich celkový počet, v jakých letech byly vydávány, jak si stojí v oblasti citací a jak hodně jsou uživateli stahovány a využívány.

Obrázek 1: Statistiky využívání ACM DL [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Společnost byla založena v roce 1947, ale obsahuje publikace i z let 1908, přičemž v případě mého vyhledávání, jakožto studenta Vysoké školy ekonomické v Praze, je možné se dostat maximálně do roku 1938, předchozí publikační roky nejsou dostupné.

Členství

Vzhledem k tomu, že se jedná o komunitní platformu, tak někteří uživatelé jsou tzv. členy, jiní pouze návštěvníky, pojďme se podívat na jejich klasifikaci a následné přístupy do digitální knihovny. Všeobecně tyto jedince může rozčlenit na skupiny:

Všichni uživatelé ACM

Pokud si člověk předplatí odběr, tak získá přístup do digitální knihovny bez limitu a může si vše zobrazit.

SIG – Special Interest Group

I tito členové z různých zájmových skupin/institucí získají celkový přístup k odborným pracím vzhledem k jejich sponzoringu danou skupinou.

Nečlenové a veřejnost

Tato skupina může vyhledávat a procházet si digitální knihovnu s určitou limitací, takže se jim nezobrazí vše.

Recenzéři

Tato kategorie je zaměřena převážně na tvorbu recenzí. Člověk si zřídí účet a každá jeho recenze literatury je nahrávána do jeho profilu, přičemž pokud si chtějí zobrazit veškerou tvorbu, musejí se opět přihlásit k odběru a předplatit ho.

Odběratelé individuálních elektronických příspěvků

Zde spadají lidé, které zajímá pouze určitá část digitální knihovny. Je tedy možné si vybrat např. jen oblast Hardwaru nebo Metodologii výpočetní techniky a pak je poplatek nižší než při odběru plném.

Vyhledávání v ACM Digital Library

Vyhledávat v digitální knihovně ACM můžeme několika způsoby. Je pravda, že hned úvodní stránka je velice bohatá na odkazy na prozkoumávání zákoutí ACM DL a nabídne nám hned několik možností, jak informace o počítačové vědě získat.

Browse

Pojďme si představit ten první, který se nabízí hned při pohledu na úvodní stranu, kde se zaměříme na pravý horní roh, ve kterém se nachází položka „Browse.“

Obrázek 2: Vrchní část úvodní strany – vyhledávání [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Po rozkliknutí se nás ACM ještě zeptá, zda chceme požadovanou literaturu vyhledávat na základě názvu nebo autora publikace.

A nadále si můžeme zvolit ze 6 typů publikací, které nás právě zajímají, přičemž ACM ještě zobrazuje, kolik je těchto druhů aktuálně k dispozici. Nejpočetnější skupinou jsou knihy, hned za nimi různé odborné práce, záznamy z konferencí, technické reporty, RFC dokumenty, které popisují různé internetové protokoly či systémy a také se můžeme podívat na dostupná periodika.

Obrázek 3: Vyhledávání podle typu literatury [zdroj: autor]

Pokud chceme své hledání upřesnit, lze použít i nabízené filtry, takže je jednoduché získat například literaturu začínající na konkrétní písmeno, z nějaké tématické oblasti, od daného vydavatele nebo z určitého roku. Jak už bylo zmíněno studentovi VŠE jsou zpřístupněny práce pouze do roku 1938, nicméně vrchní limit není, práce se stále publikují a tím pádem jsou ukládány i na tento web.

Advanced Search – Pokročilé vyhledávání

Obrázek 4: Pokročilé vyhledávání [zdroj: autor, úvodní strana portálu – advanced search]

Dále můžeme hned na první straně zakliknout „Advanced Search,“ které vyžaduje od nás hned na úvod více informací. ACM DL se nás zeptá, zda chceme vyhledávat v plnotextové kolekci nebo odbornější počítačovědní databázi plné zdrojů, citací a návodů. A v následujících krocích můžeme opět specifikovat autora, název, ISSN nebo ISBN, různé konference a vyfiltrovat si také jednotlivé roky, editory nebo produkce.

Obrázek 5: Pomocné tipy na vyhledávání [zdroj: autor, úvodní strana portálu – advanced search]

Skvělou pomůckou v Pokročilém vyhledávání je tzv. „SEARCH TIPS for text fields,“ který se automaticky objeví na pravé straně a pomáhá uživateli se zkratkami, které se dají použít ve vyhledávání kdekoli na internetu, a to i v tomto informačním zdroji. Vysvětluje, jak používat např. booleovské operátory, znaky nebo „wildcards.“

Search by subject – Vyhledávání pomocí kategorie

Obrázek 6: Vyhledávání pomocí obsahové kategorie [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Po posunutí se po úvodní stránce dolů se nám ukáže vyhledávání podle kategorie literatury. Převážně se jedná o Artificial Intelligence, Machine Learning, Informační systémy, Hardware, Software, Grafický design, Počítačovou bezpečnost nebo Komunikaci a Networking.

Je tedy jednoduché si hned na začátku říct, co nás zajímá a následně kategorii vybrat. Poté nám ACM DL nabídne ochutnávku prací, kterou opět můžeme upřesnit na základě dostupných filtrů, které jsou prakticky stejné jako v předchozích možnostech vyhledávání. Práce můžeme řadit od nejnovějších, nejčastěji citovaných nebo nejčastěji stahovaných

Autoři

Obrázek 7: Lišta s autory na úvodní straně [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

ACM DL nám na úvodní straně nabízí i interaktivní lištu s nabízenými autory, která se neustále mění a člověka může zaujmout například díky popisu, na jaké univerzitě autor působí nebo co je jeho oblast výzkumu.

Obrázek 8: Možnosti výběru předmětu vyhledávání [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Autory a ostatní přispěvatele můžeme najít ještě výše na úvodní straně v sekci „People.“

Obrázek 9: Příklad člena [zdroj: autor, úvodní strana portálu – people]

Po rozkliknutí se nám objeví seznam s různými lidmi, ke kterým je vždy připojen odkaz na jejich profil s historií zobrazující jejich participaci v rámci ACM DL, dále je zde zmíněna jejich primární webová stránka a také email pro potenciální komunikaci.

Knihy

Obrázek 10: Nabídka vyhledávání knih [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Pokud člověk nechce procházet vyhledávacím způsobem a chce se například inspirovat nejnovějšími poznatky, na úvodní straně ACM DL je nabízena část nejnovějších knih či kolekcí, jež spadají do tvorby ACM. Je zde krátký popis, který potenciálního čtenáře může zaujmout, nicméně po rozkliknutí se opět dostáváme na upřesňovací proces vyhledávání požadovaného objektu.

SIGs – Special interest groups

Obrázek 11: Nabídka vyhledávání specializovaných komunit [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Každý jedinec se může na webu ACM přidat do tzv. SIG, což je specializovaná skupina, která se zaměřuje na určitou oblast v počítačové vědě. Zaplatí poplatek a stává se členem. Dále je mu umožněna komunikace s dalšími lidmi zainteresovanými v této kategorii a například se může účastnit různých konferencí spadající do vybrané komunity.

Kolekce

Obrázek 12: Nabídka vyhledávání kolekcí [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Jakožto kolekce můžeme chápat souhrn různých prací, které mají společné vlastnosti a jsou si podobné především svou technickou stránkou. Může se jednat o datasety, recenze nebo případové studie. Opět si můžeme vybrat jednu z kategorií a následně své hledání upřesnit.

Žurnály

Obrázek 13: Nabídka vyhledávání žurnálů [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

ACM má i své žurnály, které produkují obsah na denní bázi. Můžeme zmínit například Digital Threats nebo Computing for Healthcare, vše se týká počítačové vědy a můžeme zde najít aktuality z tohoto světa.

Záznamy z konferencí a jednání

Obrázek 14: Nabídka vyhledávání záznamů z konferencí a jednání [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Na webu digitální knihovny jsou i záznamy z uplynulých různých konferencí týkajících se počítačových věd, které si čtenář může prohlédnout, pokud je členem. Případně si daný záznam dokoupit.

Články

ACM
Obrázek 15: Nabídka vyhledávání článků [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Nesmí chybět i oblast samostatných článků, přičemž na úvodní straně se automaticky zobrazuje náhled na nejoblíbenější články z hlediska stahování nebo nejpočetnějších citací.

Konference

Obrázek 16: Nabídka vyhledávání nadcházejících konferencí [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

ACM DL také nabízí možnost účastnit se nadcházejících konferencí. Každá událost je zpřístupněna členům jednotlivých SIG skupin a ostatní členové ACM si mohou o přístup zažádat a tím se vzdělat v jiných oblastech.

Časopisy

Obrázek 17: Nabídka vyhledávání časopisů ACM [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

A jakožto poslední skupinu na úvodní straně můžeme najít odborné časopisy z produkce ACM. U každého časopisu je uvedeno, kdo do něj přispívá, jaká univerzita se na tvorbě podílí a pro potenciální čtenáře, kteří nejsou členy, je vcelku jednoduché si určitý časopis předplatit.

Závěr

ACM DL je největší vědeckou vzdělávací společností se zaměřením na počítačovou vědu, která umožňuje vyhledávání informací v této oblasti. Potenciální uživatelé se po zaplacení registračního poplatku (individuálně nebo institucí, v níž pracují) mohou stát členy a tím získat neomezený přístup k novým poznatkům. Nečlenové mají přístup o něco omezenější, což se může někomu zdát zanedbatelné vzhledem k tak vysokému počtu celkově dostupných prací.

Platforma je dále určena pro navazování nových kontaktů a možných spoluprací po celém světě. Je to proto ideální volba pro jedince, kteří se chtějí zkusit angažovat v zahraničních nebo i domovských projektech, pokud projeví snahu o zapojení se a budou proaktivní. Každopádně tento informační zdroj je užitečný pro kohokoliv, koho zajímá oblast počítačů a vysoce použitelný například pro vysokoškolské studenty technických oborů, kteří potřebují odborné zdroje.

Zdroje

[1] dl.acm.org – Association for Computing Machinery – Digital Library [online]. [cit. 10.2.2022]. Dostupné z: https://www.dl.acm.org

Seznam obrázků

Úvodní obrázek: Úvodní obrázek [zdroj: https://p0.pikist.com/photos/15/171/technology-developer-touch-finger-artificial-intelligence-think-control-computer-science-electrical-engineering.jpg]

Obrázek 1: Statistiky využívání ACM DL [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Obrázek 2: Vrchní část úvodní strany – vyhledávání [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Obrázek 3: Vyhledávání podle typu literatury [zdroj: autor]

Obrázek 4: Pokročilé vyhledávání [zdroj: autor, úvodní strana portálu – advanced search]

Obrázek 5: Pomocné tipy na vyhledávání [zdroj: autor, úvodní strana portálu – advanced search]

Obrázek 6: Vyhledávání pomocí obsahové kategorie [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Obrázek 7: Lišta s autory na úvodní straně [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Obrázek 8: Možnosti výběru předmětu vyhledávání [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Obrázek 9: Příklad člena [zdroj: autor, úvodní strana portálu – people]

Obrázek 10: Nabídka vyhledávání knih [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Obrázek 11: Nabídka vyhledávání specializovaných komunit [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Obrázek 12: Nabídka vyhledávání kolekcí [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Obrázek 13: Nabídka vyhledávání žurnálů [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Obrázek 14: Nabídka vyhledávání záznamů z konferencí a jednání [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Obrázek 15: Nabídka vyhledávání článků [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Obrázek 16: Nabídka vyhledávání nadcházejících konferencí [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Obrázek 17: Nabídka vyhledávání časopisů ACM [zdroj: autor, úvodní strana portálu]

Kramerius: open-source systém pro vytváření digitální knihovny

Autor:
Hana Chalupová
-
0
view of floating open book from stacked books in library

Úvod

Rozvoj technických prostředků a internetu umožnil velmi rychle a efektivně vyhledávat informace a vytěžovat jejich hodnotu. Zároveň s tím roste počet elektronických dokumentů a děl. Na tento trend reagují i knihovny a instituce, které digitalizují a sdílejí svůj knihovní obsah s uživateli. Digitalizace děl s sebou nese také ochranu obsahu vzhledem ke stárnutí analogových médií. Jedním z řešení je Kramerius.

Co je Kramerius

Systém Kramerius je open-source software, který je používán institucemi pro digitalizaci knihovního obsahu. Systém využívají především instituce knihoven, ale také archivy, školy, muzea, ústavy nebo ministerstvo. Kramerius umožňuje digitalizovat různé druhy dokumentů, a to knihy, periodika (časopisy a noviny), dokumenty (vytvořené přímo v elektronické podobě), mapy, grafiky, zvukové nahrávky, archiválie, hudebniny, rukopisy, články a sbírky [1]. „Systém poskytuje rozhraní pro přístup koncových uživatelů, zajišťující vyhledávání v metadatech a v plných textech, generování vícestránkových PDF dokumentů z vybraných stran, vytváření virtuálních sbírek a další operace nad uloženou sbírkou digitálních dokumentů.“ [2] Aktuálně je implementováno 44 Krameriů, z nichž 43 je českých a 1 slovenský. 

Název instituceKramerius
Moravská zemská knihovna v Brněhttps://kramerius.mzk.cz
Vědecká knihovna v Olomoucihttps://kramerius.kr-olomoucky.cz
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Královéhttps://kramerius4.svkhk.cz
Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labemhttps://kramerius.svkul.cz
Knihovna Akademie věd ČRhttps://kramerius.lib.cas.cz
Městská knihovna Česká Třebováhttps://k5.digiknihovna.cz
Digitální studovna Ministerstva obrany ČRhttps://kramerius.army.cz
Městská knihovna v Prazehttps://kramerius4.mlp.cz
Krajská knihovna Karlovy Varyhttp://k4.kr-karlovarsky.cz
Krajská vědecká knihovna v Libercihttps://kramerius.kvkli.cz
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského krajehttps://k5.svkpk.cz
Národní filmový archivhttps://library.nfa.cz
Židovské muzeum v Prazehttps://kramerius.jewishmuseum.cz
Národní muzeumhttps://kramerius.nm.cz
Západočeské muzeum v Plznihttps://kramerius.zcm.cz
Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicíchhttps://kramerius.cbvk.cz
Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněhttp://kramerius.kfbz.cz
Národní knihovna České republikyhttps://www.ndk.cz
Univerzita Karlova – Fakulta sociálních vědhttp://kramerius.fsv.cuni.cz
Národní technická knihovnahttps://kramerius.techlib.cz
Středočeská vědecká knihovna v Kladněhttp://kramerius.svkkl.cz
Lesnický a myslivecký digitální archivhttp://lesnickaprace4.cust.ignum.cz
Knihovna Antonína Švehlyhttps://kramerius.uzei.cz
Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravěhttps://kramerius.svkos.cz
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografickýhttps://kramerius.vugtk.cz
Vysoká škola ekonomická v Prazehttps://kramerius.vse.cz
Národní lékařská knihovnahttps://kramerius.medvik.cz
Mendelova univerzita v Brněhttp://kramerius4.mendelu.cz
Krajská knihovna Vysočinyhttps://kramerius.kkvysociny.cz
Česká Digitální knihovnahttps://cdk.lib.cas.cz
Národní archivhttps://kramerius.nacr.cz
DiFMOEhttps://kramerius.difmoe.eu
Univerzita Karlova – 1. lékařská fakultahttps://kramerius.lf1.cuni.cz
Muzeum východních Čech v Hradci Královéhttp://k4.muzeumhk.cz
Muzeum Jindřichohradeckahttps://kramerius.mjh.cz
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Prazehttps://kramerius.vsup.cz
Uměleckoprůmyslové museum v Prazehttps://kramerius.upm.cz
Univerzita Karlovahttps://kramerius.cuni.cz
Krajská knihovna v Pardubicíchhttps://kramerius.knihovna-pardubice.cz
Národní pedagogické muzeum J. A. Komenskéhohttps://kramerius.npmk.cz
Katalóg digitálnej knižnicehttps://onk.snk.sk
Husitské muzeum v Tábořehttp://kramerius.husitskemuzeum.cz
Národní ústav lidové kulturyhttps://kramerius.nulk.cz
Historický ústav AV ČRhttp://147.231.23.44
Tabulka 1 – Seznam institucí a jejich Krameriů – Registr Krameriů [3]

Nespornou výhodou používání systému Kramerius je jeho rozšíření mezi českými knihovnami, tedy používání jednotného systému vyhledávání, kdy se uživatel nemusí přizpůsobovat různým systémům. Kromě jednotlivých instancí Krameria v institucích existuje instance Krameria použita jako tzv. národní agregátor digitálních knihoven, který se jmenuje Česká digitální knihovna. „Cílem je zajištění přístupu k digitálním dokumentům v knihovnách z jednoho místa. V současné době jsou k dispozici data z následujících knihoven:

  • Národní knihovna ČR
  • Moravská zemská knihovna v Brně
  • Knihovna Akademie věd ČR
  • Národní technická knihovna
  • Národní lékařská knihovna
  • Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
  • Severočeská vědecká knihovna
  • Městská knihovna v Praze
  • Vědecká knihovna v Olomouci
  • Knihovna Antonína Švehly
  • Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně
  • Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě
  • Národní filmový archiv“ [4].

Moravská zemská knihovna provozuje tzv. Registr Krameriů, který obsahuje podrobné informace o implementovaných Krameriech. Na hlavní stranánce jsou uvedeny informace jako:

  • logo instituce,
  • dostupnost aplikace,
  • informace o klientech,
  • název instituce,
  • kód instituce,
  • sigla,
  • verze Krameria,
  • odkaz na Kramerius,
  • odkaz na uživatelské rozhraní,
  • počty veřejných a všech digitalizovaných knih, periodik, map, grafik, nahrávek, archiválií, hudebnin, rukopisů a článků,
  • počet sbírek,
  • datum a počet posledního přírůstku,
  • odkaz na detail každého Krameria,
  • a další informace.

Detailní stránka z Registru Krameriů poskytuje informace jednotlivých institucí (viz Obrázek 1 – Registr Krameriů – detail České digitální knihovny [4]).

Registr Krameriů - detail České digitální knihovny
Obrázek 1 – Registr Krameriů – detail České digitální knihovny [4]

Pro indexaci v systému Kramerius je použita komponenta vyhledávacího enginu SOLR (indexer SOLR). Pro verzi Kramerius 7 jde o standalone engine SOLR verze 6 nebo vyšší, zatímco starší verze Krameria používají integrovaný index verze 4.

Licence

Obsah digitálních knihoven je chráněn autorským zákonem, tzn. některé dokumenty jsou přístupné veřejně, některé mohou v elektronické podobě prohlížet pouze registrovaní čtenáři, a to online nebo pouze v knihovně. Každý objekt má přiřazenou jednu nebo více licencí, přičemž může jít o licenci DNNT (díla nedostupná na trhu) nebo jsou díla označená jako veřejná [5]. Díla nedostupná na trhu jsou přístupná uživatelům buď online pod přihlášením ke svému knihovnímu účtu nebo přes terminál v knihovně s přístupem k Digitální knihovně Kramerius. 

Technické parametry

Kramerius je open-source software založen na technologii Java a jeho zdrojový kód je přístupný přes GitHub. Je dostupný pod licencí GNU GPL v3. Na vývoji softwaru spolupracují zaměstnanci několika níže uvedených knihoven, jejichž činnost koordinuje Knihovna Akademie věd ČR [6].

  • Knihovna AV ČR
  • Národní knihovna ČR
  • Moravská zemská knihovna v Brně
  • Národní lékařská knihovna
  • Národní technická knihovna
  • Městská knihovna v Praze
  • Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem

Systém se skládá ze dvou částí:

  • Jádro systému
  • Webový klient

Kromě základních částí umožňuje systém používat související moduly, které rozšiřují funkcionalitu Krameria. Dva moduly zpřístupňují digitální obsah prostřednictvím mobilních klientů, a to pro operační systémy iOS a Android.  Třetí modul Kramerius Journal se zaměřuje na vědecké časopisy a umožňuje jejich správu a publikaci. Poslední modul Zvukový přehrávač pro Kramerius umožňuje přehrávat audio soubory v běžných formátech (mp3, audio, wav), procházet a vyhledávat sklady, alba, umělce a žánry [7].

Systém prochází kontinuálním vývojem, momentálně je dostupný systém Kramerius verze 7, který byl uvolněn v prosinci 2021, nicméně dle registru Krameriů 95 % institucí používá verzi 5.

Vyhledávání v Krameriu

Systém umožňuje vyhledávat fulltextem nebo za použití metadat. Jednoduché vyhledávání lze začít napsáním libovolného textu do vyhledávacího řádku. Kromě vyhledávacího řádku lze použít filtry, kterými lze omezit nalezený výsledek nebo lze filtry použít samostatně pro nalezení určité skupiny objektů. Filtry lze mezi sebou kombinovat a lze vybrat více možností z jedné skupiny filtrů. Filtry obsahují skupiny Dostupnost, Typ dokumentu, Klíčové slovo, Autor, Místo uložení, Jazyk, Knihovna a nastavení intervalu Roku vydání. 

Vyhledávácí stránka České digitální knihovny
Obrázek 2 – Vyhledávácí stránka České digitální knihovny [8]

Pod tlačítkem Pokročilé hledání (Obrázek 2 – Vyhledávácí stránka České digitální knihovny [8]) lze najít funkcionalitu vyhledávání v polích metadat, a to v polích Název, Autor, Klíčové slovo, Geografický název, ISSN, ISBN, DDT a MDT. 

K vyhledávání lze používat booleovské operátory, zástupné znaky, proximitní operátory nebo výrazy. Pro vyhledávání přesné fráze lze použít anglické uvozovky, např. “pouštní bouře“. Booleovské operátory AND, OR a NOT lze použít standardním způsobem, operátor NOT lze nahradit znaménkem mínus. Hledání výrazu pouštní -bouře nebo pouštní NOT bouře vrací stejný výsledek. Hledané výrazy a operátory lze také kombinovat pomocí závorek. Ve výsledku vyhledávání je upřednostněna přesná shoda s hledaným výrazem, a to pro jméno autora a hlavní název publikace.

Dalšími možnostmi použití zástupných znaků je hvězdička * a otazník ?. Hvězdička zastupuje řetězec znaků, a to žádný, jeden nebo libovolně dlouhý. Hvězdička lze použít pro pravostranné rozšíření, např. no*, což může být Noe, noty, norma atd. Pokud bychom chtěli hledat slovo s jedním zástupným znakem, musíme použít místo znaku otazník, např. no?a, což může být nora, noha, nota apod. Jediným omezením hvězdičky a otazníku je, že nelze použít místo prvního písmene slova.

Proximitní vyhledávání lze realizovat pomocí znaků tilda ~ a číslem, které vyjadřuje vzdálenost od hledaného výrazu. Např. „pouštní bouře“~4 vyhledá výrazy, kde mezi zadanými slovy leží maximálně čtyři jiná slova.

Příklad použití

Příklady jsou znázorněny na instanci Krameria pro Digitální knihovnu Národní knihovny ČR, která je dostupná na webové stránce https://ndk.cz.

Vyhledávací řádek na domovské stránce knihovny nabízí vyhledávání fulltextem a v metadatech. Zároveň lze vyhledávání omezit pouze na veřejně dostupné, čímž se vyhledávání omezí pouze na dokumenty, které lze zároveň rovnou zobrazit bez přihlášení. 

Homepage Národní digitální knihovny
Obrázek 3 – Homepage Národní digitální knihovny [9]

V horní liště jsou kromě vyhledávacího řádku jiné možnosti vyhledávání v dokumentech, a to pod odkazy „Procházet“ a „Sbírky“. Dále jsou uvedeny informace o digitální knihovně, možnost přihlášení, která zpřístupní některé neveřejné dokumenty a anglická modifikace webových stránek.

V procházení (Obrázek 4 – Procházení kategorií [9]) lze filtrovat dokumenty po různých kategoriích s uvedením počtu dokumentů. Dokumenty lze procházet přes kategorie typ dokumentů jako je kniha, noviny a časopisy, mapy a hudebniny, dále lze procházet dokumenty podle licence (DNNT online, DNNT terminál), autora, klíčových slov, jazyka a sbírek knihovny (knihy pro děti, dobrodružná literatura, zdravověda, kuchařky, cestopisy aj.). Zároveň lze zvolit filtr dostupnosti, tedy pouze veřejné nebo pouze neveřejné. Po kliknutí na zvolenou kategorii se vyfiltrují dokumenty, které lze dále omezovat filtrem nebo v nich vyhledávat podle výrazu.

Procházení kategorií Národní digitální knihovny
Obrázek 4 – Procházení kategorií [9]

Možnost „Sbírky“ přesměruje čtenáře na stejnou stránku jako procházení, jen s vybranou kategorií Sbírky (viz Obrázek 4 – Procházení kategorií [9]).

Vyhledáním výrazu nebo kliknutím na tlačítko Procházet knihovnu na domovské stránce se dostanete na hlavní vyhledávací stránku knihovny, kde lze vyhledané dokumenty dále omezovat zvolením vhodných filtrů. Zároveň je možné upřesňovat hledaný výraz. Na obrázku 4 je zobrazena kombinace vyhledávání dokumentů pomocí výrazu a filtru. Tyto aktivní vyhledávací prvky jsou zobrazeny na levé straně nahoře jako „Aktivní filtry“. 

Příklad vyhledávání pomocí výrazu a filtru v Národní digitální knihovně
Obrázek 5 – Příklad vyhledávání pomocí výrazu a filtru [9]

Vyhledané dokumenty jsou seřazeny podle relevance s aktivními filtry. Řazení lze měnit na abecední, od nejnovějších nebo nejstarších a podle nově přidaných. Zároveň je na obrázku vidět, že na zobrazeném náhledu dokumentů jsou zámky, které reprezentují typ licence. Žlutý zámek označuje dokumenty s DNNT terminál licencí, šedý veřejně nedostupné dokumenty, dále se objevuje ještě přeškrtnutý fotoaparát, který je symbolem DNNT online licence.

Dokumenty s DNNT online licencí v Národní digitální knihovně
Obrázek 6 – Dokumenty s DNNT online licencí [9]

Dokumenty s DNNT online licencí lze po přihlášení do knihovny zobrazit online. Po rozkliknutí vybraného dokumentu se zobrazí digitalizovaná podoba hledaného dokumentu včetně zvýraznění hledaných slov. V pravé části jsou uvedeny informace o dokumentu, na příkladu periodikum Revue Proglas s ISSN, informace o ročníku a číslu včetně odkazů a dalších informací. 

Detail vyhledávaného dokumentu v Národní digitální knihovně
Obrázek 7 – Detail vyhledávaného dokumentu [9]

V pravé horní části lze najít tři ikony, které skrývají další informace a funkcionality, a to metadata, citace a sdílení. 

Metadata lze zobrazit v různých formátech včetně formátu indexeru SOLR. Metadata se zobrazují pro různé části dokumentu, na příkladu pro stránku, číslo periodika, ročník periodika a pro dokument v kategorii.

Metadata dokumentu – číslo periodika v Národní digitální knihovně
Obrázek 8 – Metadata dokumentu – číslo periodika [9]

Citace slouží pro zobrazení citace dle normy ČSN ISO 690 pro konkrétní stránku, číslo periodika, ročníku periodika či periodika. Sdílení generuje odkaz na stránku, číslo periodika, ročníku periodika či periodika a lze využít i funkci pro sdílení přímo na sociální sítě Facebook nebo Twitter.

Závěr

Systém pro digitalizaci knihovního obsahu Kramerius je komplexní software, jehož síla tkví zejména v implementaci v mnoha knihovnách a institucích, které zároveň spolu kooperují s cílem Kramerius dále rozvíjet. Zároveň roste množství digitalizovaného obsahu včetně rozvoje digitalizace dalších medií jako je například hudba v Kramerius Music. Kramerius je podporován Ministerstvem kultury ČR v rámci výzkumných projektů a lze očekávat, že se bude i nadále rozvíjet a zdokonalovat.

Zdroje

[1] Kramerius [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné z: https://system-kramerius.cz

[2] GitHub ceskaexpedice: Home ceskaexpedice/kramerius Wiki [online]. 2022 [cit. 2022-02-01]. Dostupné z: https://github.com/ceskaexpedice/kramerius/wiki

[3] Registr Krameriů [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné z: https://registrkrameriu.mzk.cz

[4] Registr Krameriů. Česká Digitální knihovna [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné z: https://registrkrameriu.mzk.cz/libraries/cdk

[5] GitHub ceskaexpedice. Licence ceskaexpedice/kramerius Wiki [online]. 2022 [cit. 2022-02-04]. Dostupné z: https://github.com/ceskaexpedice/kramerius/wiki/Licence

[6] GitHub ceskaexpedice. GitHub – ceskaexpedice/kramerius at indexer [online]. 2022 [cit. 2022-02-03]. Dostupné z: https://github.com/ceskaexpedice/kramerius/tree/indexer

[7] GitHub ceskaexpedice. GitHub – ceskaexpedice/kramerius-music-frontend [online]. 2022 [cit. 2022-02-03]. Dostupné z: https://github.com/ceskaexpedice/kramerius-music-frontend

[8] Česká digitální knihovna: Digitální knihovna Kramerius [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné z: https://cdk.lib.cas.cz

[9] Národní digitální knihovna: Digitální knihovna Kramerius [online]. [cit. 2022-02-04]. Dostupné z: https://ndk.cz/

Pablikado – odborné zdroje z Česka a Slovenska pod jednou strechou

Autor:
Ľubomíra Grossertová
-
0
person holding pile of books

Úvod

Odborné zdroje ako kľúč ku kvalitne spracovanému obsahu. Pri práci s informáciami sa čím ďalej, tým viac stretávame s rôznymi literatúrami, stránkami, obrovským množstvom dát a všeobecne je to spojené s mnohými hodinami a úsilím vynaloženými pri hľadaní kvalitných zdrojov. Aj napriek tomu, že existuje v dnešnej dobe mnoho informačných zdrojov, ktoré nám prácu uľahčujú, stále je to komplikované tým, že najväčším konzumentom času je vyhľadávanie kvalitných dát z rôznych zdrojov, pretože nie sú na jednom mieste. V skratke nie sú tzv. „pod jednou strechou“.

Informačný zdroj Pablikado

Preto sa známa česká spoločnosť Citace.com rozhodla o rozšírenie svojich poskytovaných služieb a vzniklo Pablikado (viď obrázok 1). Jedná sa o online publikačný systém určený predovšetkým pre odborné zdroje a databázu odborných literatúr a zdrojov v češtine, ale aj v slovenčine. Inými slovami je to neustále sa rozrastajúca databáza českých a slovenských odborných zdrojov, ktorá takisto aj ponúka ako pridanú hodnotu k webu Pablikado ešte aj rovnomennú aplikáciu pre mobilné zariadenia. Vďaka nej si užívatelia môžu časopis nielen čítať, ale robiť si do neho napríklad aj poznámky, kresliť, podčiarkovať, zvýrazňovať, atď. Okrem toho si môžu vybrané pasáže odosielať z aplikácie rovno do svojho účtu v citačnom manažéri, kde sa im citát zobrazí aj s bibliografickou citáciou zdroja.

odborné zdroje
Obrázok 1: Hlavná stránka Pablikado. Zdroj: Pablikado

Funkcie Pablikada

Pablikado – české a slovenské odborné zdroje v jednom je prístupné zadarmo všetkým užívateľom, ktorí majú účet v citačnom manažéri Citácie PRO Plus. Všetky funkcie aplikácie tak môžu využívať aj pre svoje vlastné PDF dokumenty nahrané do manažéra. Keď sa jedná o Pablikado v číslach, tak obsahuje 5 kolekcií, typologicky rozdelených na: univerzálna, technická, humanitná a spoločenskovedná, prírodovedná a otvorená. Poďme si predstaviť jednotlivé kolekcie.

Užívatelia môžu sťahovať a čítať niektoré odborné zdroje z otvorenej kolekcie, ktorej účelom je primárne umožniť širokej verejnosti zadarmo vyskúšať si Pablikado ako aj na webovom rozhraní, tak aj prostredníctvom mobilnej aplikácie. Jej obsah je obmedzený a obsahuje len 2 časopisy a 6 kníh a zborníkov.

Univerzálna kolekcia sa dá charakterizovať ako multi-odborová. Je určená najmä veľkým univerzitám, ktoré požadujú komplexné Odborné zdroje. Kolekcia obsahuje 124 časopisov a 57 kníh.
Technická kolekcia je zameraná na odbornú technická literatúru a obsahuje 38 časopisov a 20 kníh.
Humanitná a spoločenskovedná kolekcia obsahuje 49 časopisov a 30 kníh.
Prírodovedná kolekcia obsahuje 38 časopisov a 1 knihu.

Spolu teda obsahuje 5 kolekcií, 89 kníh, 127 časopisov a 39620 článkov, čo vypovedá o širokej databázy odbornej literatúry Pablikada.

Veľkým pomocníkom pre užívateľov je aj mobilná aplikácia, kde ako už bolo spomínané, je možnosť si odborné zdroje stiahnuť a čítať aj bez pripojenia k internetu, robiť si do nich napríklad potrebné poznámky, prípadne kresliť do zdroja, podčiarkovať, zvýrazňovať, atď. Ďalej je k dispozícií si vybrané pasáže a odborné zdroje odosielať z aplikácie rovno do svojho účtu v citačnom manažéri, kde sa citát zobrazí aj s bibliografickou citáciou zdroja. Vďaka tejto prepojenosti s Citace PRO je citovanie pre užívateľov jednoduchšie, a tým sa aj zároveň preventívne predchádza plagiátorstvu. Navyše je možné dohľadať štatistiky citovania. To znamená, vidieť prehľad o zdrojoch, ktoré užívatelia najčastejšie čítajú a citujú.

Ako bolo spomínané v predchádzajúcej sekcií, existujú dve varianty používania, a to prezerať odborné zdroje online prostredníctvom webového rozhrania, alebo takisto aj cez mobilnú aplikáciu.(k dispozícií na stiahnutie tu). Momentálne existuje mobilná aplikácia len pre mobilné zariadenie s operačným systémom Android. Najnovšia verzia aplikácie je 1.0.6 od spoločnosti Citace.com, s.r.o.. Pre prihlásenie do aplikácie je potrebné mať zriadený účet na Citace PRO, prípadne je možné využiť prihlasovanie prostredníctvom niektorej zo zapojených inštitúcií, ktorých zoznam je uvedený v nasledujúcom odstavci (aktuálny úplný zoznam je dostupný na tu).

Akadémia ozbrojených síl generála M. R. Štefánika, Ambis. Vysoká škola., Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Ekonomická univerzita v Bratislave, Fakultní nemocnice Ostrava, Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Krajská knihovna v Pardubicích, Krajská vědecká knihovna v Liberci, Lékařská knihovna Krajské nemocnice Liberec, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Městská knihovna Hodonín, Moravská zemská knihovna, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Národná banka Slovenska, Národní technická knihovna, Ostravská univerzita, Parlamentní knihovna, Slezská univerzita v Opavě, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Technická univerzita v Liberci, Technická univerzita vo Zvolene, atď.

Po prvom prihlásení do svojho účtu Pablikado je úvodná stránka zobrazujúca odborné zdroje, obsah všetkých študijných kolekcií, ktoré obsahujú ako aj časopisy, tak aj rôzne knihy a možnosť vyhľadávania zdrojov. (viď obrázok 2)

Obrázok 2: Obsah stránky Pablikado. Zdroj: Pablikado

Je funkčné vyhľadávanie aj pomocou logických a pokročilých operátorov, ktoré dokážu vyfiltrovať odborné zdroje. (viď rozdiel medzi vyhľadanými článkami na obrázku 3 a obrázku 4).

Obrázok 3: Vyhľadávanie kľúčových slov business AND it. Zdroj: Pablikado
Obrázok 4: Vyhľadávanie kľúčových slov business OR it. Zdroj: Pablikado

Ak si užívateľ zvolí napríklad nejaký časopis, môže vidieť prehľad jednotlivých čísiel časopisu, následne má možnosť si vybrať článok časopisu, ktorý si po rozkliknutí môže zobraziť na novom okne a čítať. Ďalšia možnosť je si ho stiahnuť do aplikácie na úpravu, a tretia možnosť je uložiť citáciu do nástroja Citace PRO. Ak si užívateľ zvolí tretiu variantu, tak sa mu ale uloží len bibliografická citácia. Pokiaľ by si užívateľ článok uložil do aplikácie, a tam si zvoli nejaký citát, ktorý odošle do Citace PRO, tak si vie zobraziť a dohľadať konkrétne citácie, ktoré môže využiť aj v doplnku vo Worde.

Hľadaný zdroj je možný si po uložení zobraziť aj v mobilnej aplikácií, kde sú všetky základné funkcionality zobrazené v ľavom hornom rohu, ktoré slúžia na zvýraznenie textu, podštrknutie, preškrtnutie, citovanie atď. (viď obrázok 5).

Obrázok 5: Ukážka mobilnej aplikácie Pablikado. Zdroj: YouTube

Záver

V tejto publikácií bola popísaná služba poskztujúca odborné zdroje pod jednou strechou – Pablikado od predstavených jednotlivých funkcií, spôsobu vyhľadávania a následných zdrojov. Predstavená bola aj mobilná aplikácia. Samozrejme ako každá prosperujúca služba, tak aj Pablikado patrí medzi také, ktoré sa stále rozvíjajú, a tým vylepšujú už predstavené funkcie a prinášajú aj nové

Zdroje

ApkPure. Pablikado 1.0.6 for Android [online]. 2018-03-20 [cit. 2021-11-02].
Dostupné z: https://m.apkpure.com/pablikado/com.citace.citacepro  
Citace.com, s.r.o., 2018, Funkce aplikace Pablikado, YouTube video. [cit. 2021-11-02]
Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=MrTza3XTtqg&t=12s
Citace.com, s.r.o., 2021, Pablikado – studijní kolekce, YouTube video. [cit. 2021-11-02]
Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=wAf45ItRIj0
Citace.com. Pablikado české odborné zdroje na jednom místě [online]. [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://www.citace.com
Citace.com. Novinky v Pablikado [online]. 2019-03-05 [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://www.citace.com/blog/novinky-pablikado
Citace PRO. Přihlášení [online]. [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://www.citacepro.com/?pablikado
Pablikado. Humanitní kolekce [online]. [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://www.pablikado.cz/humanitni-kolekce
Pablikado. Humanitní a společenskovědní kolekce [online]. [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://www.pablikado.cz/prirodovedna-kolekce
Pablikado. Obsah [online]. [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://www.pablikado.cz/obsah
Pablikado. Otevřená kolekce [online]. [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://www.pablikado.cz/otevrena-kolekce
Pablikado. Pablikado [online]. [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://www.pablikado.cz/
Pablikado. Přírodovědná kolekce [online]. [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://www.pablikado.cz/prirodovedna-kolekce
Pablikado. Technická kolekce [online]. [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://www.pablikado.cz/technicka-kolekce
Pablikado. Univerzální kolekce [online]. [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://www.pablikado.cz/univerzalni-kolekce

Zoznam obrázkov

Obrázok 1: Hlavná stránka Pablikado. Zdroj: Pablikado
Obrázok 2: Obsah stránky Pablikado. Zdroj: Pablikado
Obrázok 3: Vyhľadávanie kľúčových slov business AND it. Zdroj: Pablikado
Obrázok 4: Vyhľadávanie kľúčových slov business OR it. Zdroj: Pablikado
Obrázok 5: Ukážka mobilnej aplikácie Pablikado. Zdroj: YouTube

EBSCOhost – odborný obsah také pro business s retrospektivou až do roku 1886

Autor:
Cyril Bouda
-
0
photo of 5-story library building

Úvod

V dnešním světě plném informací je stále náročnější nalézt relevantní zdroje, které nabídnou Vám či Vaší společnosti potřebné informace a potenciální výhodu ať už v komerčním sektoru či v oblasti vědy a výzkumu. Jedním z předních poskytovatelů kvalitního obsahu a technologií, které k němu zajišťují přístup, je již několik desetiletí společnost EBSCO.

Společnost EBSCO

EBSCO Information Services je divizí americké společnosti s dlouholetou historií v oblasti informačních služeb. Nabízí množství produktů od databází článků, přes elektronické časopisy, klasické i elektronické knihy až po služby typu discovery [1].

EBSCOhost

Online platforma EBSCOhost (přístup nabízí řada univerzitních a krajských knihoven, nebo třeba Národní knihovna ČR) umožňuje uživatelům přistupovat z jednoho prostředí k řadě bibliografických i plnotextových databází obsahujících monografie a periodika z mnoha odvětví, případové studie, výzkumné zprávy, analýzy a ekonomické zprávy z různých regionů. Zároveň platforma nabízí grafické rozhraní obsahující základní i pokročilé možnosti vyhledávání [2; 3; 4].

Dostupné databáze

EBSCOhost poskytuje přístup k vícero databázím. Před samotným vyhledáváním je možné zvolit konkrétní databáze, ve kterých chceme zdroj hledat. Níže je popis několika vybraných databází:

  • Business Source Ultimate obsahuje recenzované fulltextové časopisy a jiné zdroje poskytující informace o historických a současných obchodních trendech.
  • Business Source Complete kombinuje bibliografický a plnotextový obsah včetně odborných obchodních periodik s retrospektivou až do roku 1886.
  • Databáze Library, Information Science & Technology Abstracts (LISTA) se zaměřuje na oblasti knihovnictví, klasifikaci, informační management a další. Zahrnuje desítky předních periodik k této tématice a sahá až do poloviny 60. let 20. století [5].

Možnosti vyhledávání

Platforma EBSCOhost nabízí široké možnosti vyhledávání. Základní variantou je vyhledávání v adresním řádku, které je běžným uživatelům blízké. Na obrázku 1 vidíme, že nad adresním řádkem lze zobrazit a případně upravit seznam použitých databází.

EBSCOhost platforma
Obrázek 1: EBSCO základní vyhledávání [6]

Pokročilé možnosti vyhledávání nabízí několik variant, jak „stavět“ nebo již pouze ladit rešerši pomocí použitých operátorů, omezení polí, v nichž probíhá hledání či filtrování výsledků. Jednou z možností je použití booleovských operátorů (AND, OR, NOT) bez nutnosti je psát. Hledané výrazy lze pomocí těchto operátorů postupně spojovat či omezovat. Zároveň lze specifikovat, ve kterých polích chceme požadované termíny vyhledat. Lze tedy vyhledávat například podle autora nebo abstraktu, kompletní seznam je k vidění na obrázku 2.

Obrázek 2: Pokročilé vyhledávání [6]

Další možnosti vyhledávání jsou dostupné níže pod adresním řádkem. První sekce je společná pro všechny databáze a nabízí několik variant vyhledávání. Hledaná fráze včetně booleovských operátorů, hledání všech zadaných termínů (automatický průnik operátorem AND), vyhledání jednoho z hledaných termínů (nalezení alespoň jednoho termínů pomocí automatického spojení všech termínů operátorem OR), SmartText vyhledávání (možnost zadání delšího textu, ze kterého technologie SmartText vybere nejvíce relevantní termíny sumarizující daný text a ty následně použije pro vyhledání). Dále lze hledat pomocí použití příbuzných slov nebo hledání ve fulltextu článků. [7]

Výsledky lze omezit ještě před vyhledáním pomocí těchto filtrů na obrázku 3: pouze plné texty, recenzované články (tzv. peer reviewed), publikace, dostupné reference, datum publikace a typ obrázku/grafiky.

Obrázek 3: Možnosti vyhledávání a omezení výsledků [6]

Další pole filtrů a omezení už jsou specifická pro každou databázi, kterou pro daný dotaz použijeme. Mezi opakující se patří typ publikace či dokumentu, jazyk, počet stran, jméno autora a vydavatele. Za zmínku určitě stojí klasifikační systém odvětví v Severní Americe NAICS u databáze Business Source Ultimate.

Výsledky a možnosti sdílení

Po zobrazení výsledků dotazu lze ve výsledcích filtrovat pomocí levého panelu filtrů a výše zmíněných možností. Výsledky lze seřadit podle relevance, data publikace nebo dle autora. Toto standardní rozložení lze změnit v Page Options na obrázku 4.

Obrázek 4: Výsledky a možnosti jejich filtrování [6]

Pokud se jedná o opakující rešerši na pravidelné bázi nebo máte zájem výsledky sdílet se svými kolegy, můžete si výsledky uložit do záložky a vrátit se k nim později (viz Obrázek 5).

Obrázek 5: Uložení a sdílení výsledků [6]

Pokud chcete být pravidelně informování, přes tlačítko E-mail Alert můžete nastavit pravidelný alert, který bude zasílat e-mail obsahující výsledky Vašeho dotazu. V rámci alertu lze specifikovat frekvenci zasílání, časově omezit výsledky a nastavit jejich formát na obrázku 6.

Obrázek 6: Nastavení alertu [6]

V případě, že Vám nevyhovují pravidelné e-maily, lze k výsledkům přistupovat přes URL odkaz, případně přistupovat k aktualizacím přes funkci RSS obsahu, přestože oblíbenost RSS v posledních letech klesla.

Další variantou, jak přistupovat k předchozím výsledkům, je historie vyhledávání. Zde jste schopni snadno zobrazit výsledky některého z předchozích dotazů nebo konkrétní dotaz upravit, případně jednotlivé dotazy spojovat jako je ukázáno na obrázku 7.

Obrázek 7: Historie vyhledávání a spojování dotazů [6]

Způsobů, jak se dostat k výsledkům, je mnoho a záleží pouze na tom, která varianta pro Vás bude nejpohodlnější.

Operátory

Mimo již zmíněných booleovských operátorů (AND, OR, NOT) umožňuje platforma EBSCOhost používání i operátorů proximitních, pomocí nichž můžete své dotazy zpřesnit. Proximitní nebo vzdálenostní operátory se zde definují pomocí velkého písmene (N nebo W, jsou tedy narozdíl od boolean operátorů case sensitive) a čísla, které specifikuje počet slov a nemůže překročit 255. Proximitní operátor je umístěn mezi dvě slova následovně:

Near operátor udává vzdálenost dvou slov nehledě na jejich pořadí. Například tax N5 reform nalezne tax reform stejně tak jako reform of tax.

Within operátor naopak bere v potaz pořadí, v němž slova zadáte, tudíž tax W5 reform vyhledá tax system or reform, ale reform of income tax nikoliv [8].

Speciální zástupné znaky

V případech, kdy chcete obsáhnout různé tvary či koncovky slov nebo nevíte, který znak očekávat, Vám dobře poslouží zástupné znaky, tzv. Wildcards.

Hvězička (*) nahrazuje jeden či více znaků a obvykle se využívá jako pravostranné rozšíření. Lze ovšem využít i uprostřed slova, kde nahrazuje jeden či více znaků. Méně obvyklý případ použití je mezi dvěma slovy, v tomto případě nahrazuje pouze jedno slovo. Typický příklad je tedy comput*, které vyhledá computer, computing, computers,…

Hashtag (#) nahrazuje jeden volitelný znak (žádný nebo jeden). Využívá se často v případech odlišných tvarů slov, hláskování nebo rozdílech v britské a americké angličtině. S využitím hasthagu, tak snadno pomocí colo#rs najdeme colors i colours.

Otazník (?) nahrazuje právě jeden znak. Například zadáním ne?t budou vyhledána slova next, nest, ale slovo net vyhledáno nebude, protože se jedná o povinný zástupný znak. Otazníky na konci slov či vět jsou při vyhledávání ignorovány.

Zástupné znaky nelze používat na začátku slov, naopak je lze kombinovat [9].

 Tezaurus

Mnoho databází, ke kterým poskytuje platforma EBSCOhost přístup, obsahuje vlastní tezaurus specifický pro danou oblast. Kromě klasického vyhledávání v adresním řádku lze k procházení obsahu databáze využít předmětové termíny v tezauru. Pokud vyhledáváte ve více databázích, můžete mít v horní liště k dispozici více tezaurů (viz Obrázek 8). V tomto případě jsme v businessovém tezauru zvolili termín medical economics. Po zaškrtnutí požadovaného termínu, případně dalších příbuzných termínech, lze přes tlačítko Search vyhledat v konkrétní databázi [10].

Obrázek 8 Business Thesaurus [6]

Publikace

Tento seznam obsahuje soupis publikací v databázi. Můžete tak vyhledat požadovanou publikaci v rámci specifické databáze nebo prolistovat seznam publikací dle požadovaného řazení. Stejně jako v případě tezauru lze následně vygenerovat dotaz na konkrétní publikace či periodika pomocí [11].

Obrázek 9: Seznam publikací [6]

Informace o společnostech

Mimo možností vyhledávání v konkrétních databázích nabízí platforma EBSCOhost přístup k informacím o společnostech. Po vyhledání společnost a výběru se seznamu výsledků se na profilu společnosti dostanete k informacím o hierarchii (mateřské/dceřiných společnostech), financích, zaměstnancích a odvětví. Příklad přehledu můžete vidět na obrázku 10.

Obrázek 10: Přehled společnosti [6]

Závěr

EBSCOhost je online platforma poskytující přístup k mnoha oborovým databázím, bibliografickým i plnotextovým. Poměrně jednoduché rozhraní Vám dává do rukou silný nástroj se širokými možnostmi vyhledávání relevantních informací se skvěle zpracovanou dokumentací.

Použitá literatura

1. EBSCO Information Services. Poznejte EBSCO. In: Ebsco.com [online]. 2022-02-10 [vid. 2022-02-10]. Dostupné z: https://www.ebsco.com/cs-cz/o-nas

2. EBSCO Information Services. EBSCOhost platforma. In: Ebsco.com [online]. 2022-02-10 [vid. 2022-02-10]. Dostupné z: https://www.ebsco.com/cs-cz/produkty/ebscohost-platforma

3. EBSCO Information Services. EBSCOhost Research Databases. In: Ebsco.com [online]. 2022-02-10 [vid. 2022-02-10]. Dostupné z: http://support.ebsco.com/help/

4. Vysoká škola ekonomická v Praze. EBSCO. In: Knihovna.vse.cz [online]. 2022-02-10 [vid. 2022-02-10]. Dostupné z: https://knihovna.vse.cz/zdroje/ebsco/

5. EBSChost. Vyberte databáze. In: Web-p-ebscohost-com[online]. 2022-02-10 [vid. 2022-02-10]. Dostupné z: https://web-p-ebscohost-com.zdroje.vse.cz/ehost/search/selectdb?vid=10&sid=51becfb7-4fde-4620-83d4-fdc779ca2634%40redis

6. EBSChost. Basic Search. In: Web-p-ebscohost-com[online]. 2022-02-10 [vid. 2022-02-10]. Dostupné z: https://web-p-ebscohost-com.zdroje.vse.cz/ehost/search/basic?vid=30&sid=51becfb7-4fde-4620-83d4-fdc779ca2634%40redis

7. EBSChost. Search Modes. In: Support-ebsco-com [online]. 2022-02-10 [vid. 2022-02-10]. Dostupné z: https://support-ebsco-com.zdroje.vse.cz/help/?int=ehost&lang=en&feature_id=SrcMode&TOC_ID=Always&SI=0&BU=0&GU=1&PS=0&ver=live&dbs=

8. EBSChost. Proximity Searches. In: Support-ebsco-com [online]. 2022-02-10 [vid. 2022-02-10]. Dostupné z: https://support-ebscohost-com.zdroje.vse.cz/help/index.php?help_id=55

9. EBSChost. Searching with Wildcards and Truncation Symbols. In: Support-ebsco-com [online]. 2022-02-10 [vid. 2022-02-10]. Dostupné z: https://support-ebscohost-com.zdroje.vse.cz/help/index.php?help_id=137

10. EBSChost. Thesaurus. In: Support-ebsco-com [online]. 2022-02-10 [vid. 2022-02-10]. Dostupné z: https://support-ebscohost-com.zdroje.vse.cz/help/index.php?help_id=606

11. EBSChost. Publications. In: Support-ebsco-com [online]. 2022-02-10 [vid. 2022-02-10]. Dostupné z: https://support-ebscohost-com.zdroje.vse.cz/help/index.php?help_id=136

Seznam obrázků:

Obrázek 1: EBSCO základní vyhledávání

Obrázek 2: Pokročilé vyhledávání

Obrázek 3: Možnosti vyhledávání a omezení výsledků

Obrázek 4: Výsledky a možnosti jejich filtrování

Obrázek 5: Uložení a sdílení výsledků

Obrázek 6: Nastavení alertu

Obrázek 7: Historie vyhledávání a spojování dotazů

Obrázek 8 Business Thesaurus

Obrázek 9: Seznam publikací

Obrázek 10: Přehled společnosti

ChemSpider: 100 milionů chemických sloučenin na jednom místě

Autor:
Alina Vlassova
-
0
round clear glass on white paper

Úvod

V dnešní době moderních technologií chemici a zdravotníci potřebují rychlý, spolehlivý a srozumitelný datový zdroj, který jim poskytne kompletní informace o chemických sloučeninách a jejich vlastnostech. Díky propojení moderních technologií a vědy vznikají databáze, umožňující snadné vyhledávání mezi miliony různorodých struktur.

Seznamení s ChemSpider

Jednou z těchto databází je ChemSpider, kterou vlastní britské Royal Society of Chemistry. Databáze obsahuje záznamy o více než 100 milionů chemických sloučenin, včetně lečiv. Na obrázku 1 je zobrazena domovská stránka portálu.

ChemSpider má několik klíčových misí:

  • Portál agreguje komplexní data z různých zdrojů a umožňuje snadné vyhledávaní s doplňujícími funkcemi (např. validace a propojení se synonymy pro zvýšení přesnosti výsledků hledání).
  • Zvýšení kvality volně přístupných zdrojů díky možnosti komentování a úprav (tzv. crowdsourced curation s expertním posouzením).
  • Poskytnutí jednotné platformy, kde můžou uživatelé sdílet i vlastní chemické struktury nebo jejich návrhy. Zároveň je možnost sdílení audiozáznamů, videí, odkazů atd.
  • Zajištění kvalitního UI a UX pomocí adaptivního rozložení stránek a integrace s jinými servisy.
  • Integrace s publikacemi z Google Scholar, PubMed a knihovnou Royal Society of Chemistry.
Obrázek 1. Domovská stránka ChemSpider (zdroj: autorka)




Obrázek 1. Domovská stránka ChemSpider (zdroj: autorka)

Uživatelé portálu se můžou podílet na jeho vývoji, a to díky sdílení vlastních datových sad, struktur či syntéz. Také mohou uživatelé „dohlížet“ data pro zajištění jejich přesnosti a relevantnosti.

Vyhledávácí možnosti

ChemSpider nabízí uživatelům 3 vyhledávácí typy:

Simple (Jednoduchý),

Structure (Strukturální),

Advanced (Pokročilý).

Simple

Jednoduchá verze vyhledávače nabízí několik variant hledání, např. pomocí obchodního názvu látky či systematického názvu (viz obrázek 2).

Obrázek 2. Vyhledávač portálu ChemSpider (zdroj: autorka)
Obrázek 2. Vyhledávač portálu ChemSpider (zdroj: autorka)

Podívejme se na možnosti vyhledávače na příkladu morfinu (viz obrázek 3). Zobrazí se stránka s výsledkem hledání, která obsahuje nejdůležitější informace o zadané látce: molekulový vzorec, atomová hmotnost a také ID sloučeniny v databázi ChemSpider. Po rozkliknutí tlačítka „More details“ ukazují se detailnější informace, např. celý systematický název a zjednodušená molekulární specifikace SMILES. O blok níže můžeme pozorovat přiřazení ke skupině látek – v případě s morfinem je to skupina opioidních analgetiků.

Obrázek 3. Výsledky jednoduchého vyhledávání (zdroj: autorka)
Obrázek 3. Výsledky jednoduchého vyhledávání (zdroj: autorka)

Níže se zobrazuje několik záložek s podrobnějšími informacemi, jakož jsou například synonymické názvy látky (všimněme si různých písem – některé jsou ověřené experty, jiné ověřují uživatelé atd.) Zajímavé informace obsahuje záložka Properties: teplota tání látky, její jedovatost, chemickou klasifikaci atd. (viz obrázek 4).

Obrázek 4. Ukázka záložek s doplňujícími informacemi o hledané látce (zdroj: autorka)
Obrázek 4. Ukázka záložek s doplňujícími informacemi o hledané látce (zdroj: autorka)

Structure

Strukturální vyhledávání je způsob, kdy na plátno se „vykreslují“ potřebné chemické vazby nebo atomy prvků periodické tabulky. Můžeme tam přidat např. různé typy vazeb (jednoduchou, dvojnou, aromatickou,…), benzenové jádro či atom kyslíku (viz obrázek 5). Po tom, co vykreslíme potřebnou strukturu, jsou na výběr několik možností filtrování výsledků – např. nalezení úplné shody, pouze single- nebo multikomponentových struktur atd. Po nastavení potřebných filtrů se zobrazí výsledek – v daném případě informace o benzenu (obrázek 6).

Obrázek 5. Vykreslení benzenového jádra na plátně (zdroj: autorka)
Obrázek 5. Vykreslení benzenového jádra na plátně (zdroj: autorka)
Obrázek 6. Výsledky strukturálního vyhledávání (zdroj: autorka)
Obrázek 6. Výsledky strukturálního vyhledávání (zdroj: autorka)

Advanced

Pokročilé vyhledávání umožňuje získat informace podle přesnějších parametrů, jakož jsou například podle atomové hmotnosti, výběru z periodické tabulky, datového zdroje atd. (obrázek 7).

Obrázek 7. Parametry pokročilého vyhledávání (zdroj: autorka)
Obrázek 7. Parametry pokročilého vyhledávání (zdroj: autorka)

Pokud zvolíme některé elementy v tabulce (např. skupinu „C H N O P S“ a skupinu „Li Na K Ca Zn Fe Cu Co Ni“ – viz obrázky 8 a 9) a začneme vyhledávání, výsledky se vypíšou do seznamu sloučenin, které obsahují tyto elementy (obrázek 10).

Obrázek 8. Výběr první skupiny elementů (zdroj: autorka)
Obrázek 8. Výběr první skupiny elementů (zdroj: autorka)
Obrázek 9. Výběr druhé skupiny elementů (zdroj: autorka)
Obrázek 9. Výběr druhé skupiny elementů (zdroj: autorka)
Obrázek 10. Výsledky pokročilého vyhledávání (zdroj: autorka)
Obrázek 10. Výsledky pokročilého vyhledávání (zdroj: autorka)

Závěr

ChemSpider je výborným nástrojem, který umožňuje solidní vyhledávání mezi sty zdrojů a může výrazně pomoci a usnadnit práci chemiků, zdravotníků i studentů. Díky kooperace s odborníky je tento zdroj důvěryhodný, nicméně se na vývoji portálu mohou podílet i běžní uživatelé. Taková spolupráce pomůže k rychlejšímu nalezení případných chyb a celkovému rozvoji.

Zdroje

[1] ChemSpider | Search and share chemistry. ChemSpider | Search and share chemistry [online]. Copyright © Royal Society of Chemistry 2022 [cit. 11.02.2022]. Dostupné z: http://www.chemspider.com/

Seznam obrázků

Obrázek 1. Domovská stránka ChemSpider (zdroj: autorka)

Obrázek 2. Vyhledávač portálu ChemSpider (zdroj: autorka)

Obrázek 3. Výsledky jednoduchého vyhledávání (zdroj: autorka)

Obrázek 4. Ukázka záložek s doplňujícími informacemi o hledané látce (zdroj: autorka)

Obrázek 5. Vykreslení benzenového jádra na plátně (zdroj: autorka)

Obrázek 6. Výsledky strukturálního vyhledávání (zdroj: autorka)

Obrázek 7. Parametry pokročilého vyhledávání (zdroj: autorka)

Obrázek 8. Výběr první skupiny elementů (zdroj: autorka)

Obrázek 9. Výběr druhé skupiny elementů (zdroj: autorka)

Obrázek 10. Výsledky pokročilého vyhledávání (zdroj: autorka)

ČSN Online – Databáze českých technických norem

Autor:
jedp00
-
0
white standard LED signage mounted on wall

Úvodní představení

Tento článek by měl začít citátem: „Kdo má informace, má moc“. Toto slovní spojení jistě už každý z nás někdy slyšel. Já bych si jej dovolil poupravit na „Kdo má informace a umí je využít, ten má moc“. Důvodů by se našlo více, ale jako jeden z hlavních vidím ten, že v dnešní době máme široký přístup k informacím, jinými slovy, může je mít každý. Čímž mě tato skutečnost vede k tomu, že je to o tom, jak ty informace umíme využívat než jen o tom, že k nim máme volný přístup.

ČSN Online

ČSN online zpřístupňuje kromě platných norem ČSN, jak je patrné z názvu, také i neplatné, které jsou digitalizovány. Systém nabízí tři možnosti, jak na jejich webu vyhledávat.

Vyhledávání v normách

První možný způsob, jak vyhledávat na ČSN online je přes tento podrobný formulář, který vidíte na přiloženém obrázku. Máte zde možnost filtrace normy, jestli se jedná o normu planou či neplatnou. Pokud si nejsme jistí, vybereme možnost, která zahrne obě varianty, avšak vyhledávání bude o to méně přesné. Do pole označení normy máme možnost vyplnit námi hledanou normu. Můžeme tak učinit s ale i bez zkratky „ČSN“. Pokud známe přesné označení námi hledané normy, zaškrtneme pole přesné označení. Pokud toto pole nezaškrtneme, bude se vyhledávat všechny normy, které svým počátkem názvu budou taktéž odpovídat. Je to lepší varianta, když si pamatujeme jen počátek označení normy, či chceme hledat nějakou skupinu norem. Třídící znak nám právě pomáhá při hledání skupin norem. Můžeme zapsat dvě, čtyři nebo celých šest číslic. Opět záleží, jak moc přesné chceme, aby vyhledávání bylo. První varianta pokrývá třídu, druhá pak skupinu v rámci zmíněné třídy. Poslední nejdelší varianta ještě obsahuje pořadí. Stránka umožňuje zadat více třídících znaků, které jen oddělíme čárkou. Dále následuje zadání českého názvu. Toto pole je nepovinné, když jej nevyplníme, nebude mít na výsledek vliv. Nutno podotknout, že tato možnost nerozlišuje velká a malá písmena, avšak diakritiku rozpoznává. Je možnost zadat více slov, tentokrát se oddělují mezerou. Zadání anglického názvu se chová naprosto identicky, jako zadání českého. Je nepovinné, slova se dělí mezerou a je opět nepovinné. Věstník vydání je odkaz na Věstník ÚNMZ a jeho konkrétní rok a měsíc vydání. Pokud tuto informaci o naší normě máme. Zapracovaná norma se používá při znalosti originální normy. Opět je možnost zadat její celý znění nebo pouze část, kterou si pamatujeme. V druhém případě dostaneme všechny normy, které mají shodný počátek námi zadaného výrazu do tohoto pole. Nezáleží na velikosti písmen, a dokonce ani na počet mezer. Zajímavostí je, že při použití této možnosti je vyplnění ostatních kritérií ignorováno, pouze třídění výstupních informací je bráno v potaz. Katalogové číslo je další možnost zpřesnění vyhledávání, je však důležité znát jeho přesnou hodnotu. ICS kód není záležitostí pouze českých norem, ale je mezinárodní. Při jeho nevyplnění, nebude na něj brát zřetel, je tedy nepovinné. Má tři kolonky, každá z nich reprezentuje jednu úroveň. První úroveň slouží pro dvě číslice, druhá úroveň pro tři číslice a poslední třetí úroveň pro dvě číslice. Jelikož se jedná o úrovně, je logické, že můžeme vyplnit buď jednu, první dvě nebo všechny tři. Jinými slovy, nemůžeme vyplnit třeba jen třetí úroveň. Šikovné je tlačítko výběr ISC kódů, které nám usnadní práci, při hledání správného kódu. Na úplný závěr vybereme, zdali chceme výsledky třídit podle třídícího znaku nebo podle označení norem.

čsn online vyhledávání v normách
Obrázek 1: Podrobné vyhledávání v normách. [zdroj obrázku: https://csnonline.agentura-cas.cz/vyhledavani.aspx]

Vyhledávání v TNI

Druhý možný způsob vyhledávání na webu ČSN online, je přes TNI. Přecházíme rovnou k označení TNI, která má úplně stejná pravidla a funkci, jak při zadávání označení normy u první možnosti vyhledávání. Stejně je tomu i pro třídící znak. Zajímavější je jiné zpracování slova z názvu. Nyní si musíme vybrat, jestli chceme vyhledávat podle českého názvu či podle anglického. Další změna je možnost výběru operátoru AND a OR.  AND operátor se chová jako násobení, tzn. zobrazí se jen ty výsledky, které splňují všechna námi zadaná slova. Naproti tomu OR je jako sčítání, tzn. zobrazí všechny výsledky, které mají, byť jen jednu shodu v námi zadaných slovech. Ostatní pravidla jsou stejná, nerozlišuje diakritiku či velká a malá písmena. Zapracovaná norma, katalogové číslo a ICS kód taktéž fungují stejně, jako u první možnosti vyhledávání norem. Klíčová slova jsou však novinkou. Název je vše vypovídající, co zde budeme zadávat. Klíčových slov můžeme zadat více, musíme je oddělit středníkem. Toto pole funguje na principu AND, tedy ukáže výsledky, které obsahují všechna námi zadaná klíčová slova. Třídění vybíráme mezi třídícím znakem nebo označením TNI. Nyní až na úplném konci vybereme, zdali chceme pouze platné, pouze neplatné či obě kategorie norem.

Obrázek 2: Podrobné vyhledávání v TNI. [zdroj obrázku: https://csnonline.agentura-cas.cz/tni.aspx]

Vyhledávání v produktech, názvech a označeních

Tato poslední třetí možnost vyhledávání na webu ČSN online je ze všech nejjednodušší, ale také nejméně přesná. Zde pouze zadáme slovo z názvu normy nebo označení normy. Je praktické, když neznáme mnoho informací o naší hledané normě nebo zkrátka chceme získat hodně výsledků.

Obrázek 3: Rychlé vyhledávání. [zdroj: https://csnonline.agentura-cas.cz/rychle.aspx]

Závěr

ČSN online je online prostředí, které shromažďuje nejen české normy. Přes jejich propracovaný vyhledávací formuláře lze vždy dohledat to, co požadujeme. Tyto normy však nejsou zdarma, je nutno za ně platit. Platí se za počet uživatelů a dobu tohoto přístupu k těmto normám. Pokud chce uživatel upgradovat zakoupenou licenci, předchozí se neprodlužuje a nezávisle na zbývající době předchozí se vždy platí plná sazba.

Zdroje

csnonline.agentura-cas.cz – ČSN online pro jednotlivce [online]. [cit. 11.02.2022]. Dostupné z: https://csnonline.agentura-cas.cz/default.aspx

Seznam obrázků

  • Obrázek 1: Podrobné vyhledávání v normách. [zdroj obrázku: https://csnonline.agentura-cas.cz/vyhledavani.aspx]
  • Obrázek 2: Podrobné vyhledávání v TNI. [zdroj obrázku: https://csnonline.agentura-cas.cz/tni.aspx]
  • Obrázek 3: Rychlé vyhledávání. [zdroj: https://csnonline.agentura-cas.cz/rychle.aspx]

Na Twitteru přehledně pomocí Twitter Advanced Search

Autor:
Matěj Vlasák
-
0
blue and white heart illustration

Twitter je sociální síť fungující na principu mikroblogu. Ve většině případů se skládá z veřejných profilů, příspěvků a komentářů. Registrovaný uživatel tak může příspěvky nejenom číst, ale může na ně reagovat lajkem nebo komentářem, případně může příspěvek retweetnout, v překladu můžeme říci přesdílet, svým sledujícím i s možností případného komentování retweetovaného příspěvku.

Twitter příspěvek
Obrázek 1-Příklad twitterového příspěvku, zdroj: [4], autor: autor

K roku 5.1.2022 hlásí Twitter 396.5 milionů uživatelů z nichž 206 milionů navštěvuje síť každý den. Příspěvky mají omezenou délku na 280 znaků, uživatel má však možnost napsat delší příspěvek pomocí služby TwitLonger a následně sdílet text na svém twitterovém účtu.

V dnešní době Twitter využívá většina státních institucí z celého světa, sportovní organizace, politické i kulturní osobnosti a tak bychom mohli ve výčtu pokračovat. To však v dnešní době může způsobit i různé problémy v podobě falešných profilů, které mohou šířit falešné zprávy nebo jen opačné názory než člověk, za kterého se vydávají, proto má i Twitter implemetovanou funkci takzvaného checkmarku. Checkmark je označení pravého profilu a vím tak, že účet patří skutečné osobě či organizaci, za kterou se vydává.

Obrázek 2 – Oveřený profil, zdroj: [4], autor: autor

Twitter Advanced Search a jeho možnosti

Pro základní vyhledávání v sociální síti slouží klasický vyhledávač, který splní svoji funkcionalitu při používání běžnými uživateli. Nabízí základní filtry v podobě top, nedávných příspěvků, účtů, obrázků a videí.

Obrázek 3- Základní vyhledávání, zdroj: [4], autor: autor

Tyto základní možnosti však nejsou vše, dle čeho můžeme filtrovat naše vyhledávání. Za použití funkcí, označovaných jako součást vyhledávací nadstavby Twitter Advanced Search, máme možnost dohledat jakýkoliv příspěvek na základě různých parametrů filtru. Rozšířené vyhledávání je velice jednoduché a má vlastní interface do kterého uživatel zadá vlastní parametry. Zkušenější uživatelé si vystačí s klasickým vyhledávacím oknem a fráze pouze doplní o filtrovací znaky/operátory. Na rozšířené vyhledávání se dostaneme pomocí nabídky možností vpravo od vyhledávacího okna(viz obrázek 4).

Obrázek 4 – Přechod na rozšířené vyhledávání, zdroj: [4], autor: autor

Hledání na základě klíčových slov

Rozšířené vyhledávaní má vlastní interface, který umožňuje i nezkušeným uživatelům využívat tyto pokročilé funkce. Pro časté používání je však zbytečné rozepisovat svůj dotaz do mnoha polí a místo této funkce může uživatel použít základní vyhledávací pole a operátory, které se mohou vzájemně kombinovat.

Obrázek 5 – Interface rozšířeného vyhledávání, zdroj: [4], autor: autor

Všechna slova

První pole All of these words představuje standardní funkci vyhledávače a při zadání určitých slov vyhledá příspěvky obsahující tato slova v jakémkoli pořadí.

Přesná fráze

Jak již název filtru napovídá, tak nám budou vyhledány pouze příspěvky obsahující přesně zadaný termín. Využití si můžeme demonstrovat na případu vyhledávání příspěvků, které se obsahují slovo káva a zároveň frázi příjemná obsluha

Obrázek 6 – Přesná fráze, zdroj: [4], autor: autor

Některé ze slov

Jednoduchý filtr, který funguje jako a představuje logický operátor OR, české nebo. Například vyhledávací fráze (rychlý OR pomalý) internet zobrazí veškeré příspěvky, které obsahují slovo internet a rychlý nebo pomalý(viz obrázek 7)

Obrázek 7- Některé ze slov, zdroj: [4], autor: autor

Žádné ze slov

Funkce, která slouží k odfiltrování příspěvků obsahující zvolené slovo. Jako operátor zde figuruje znak –, příkladem využití může být vyhledávací dotaz olympijské hry -letní.

Hashtagy

Klíčové slovo uvedené znakem #, hashtag figuruje jako označení příspěvku klíčovým slovem. Zjednodušují vyhledávání příspěvků a zároveň pomáhá autorům zvýšit dosah jejich tweetů.

Jazyk

Volba, která pomáhá obzvláště při vyhledávání klíčových slov, které jsou například anglicismy a my vyhledáváme příspěvky pouze v češtině. Na výběr je nespočetné množství jazyků včetně češtiny. Příspěvky pouze v češtině získáme pomocí operátoru lang:cs.

Filtrování přes uživatelské účty

Twitter Advanced Search nabízí tři možnosti filtrování dle uživatelských účtů. První možností je autor příspěvku, jenž v podobě operátoru má syntaxi ve formátu from:account_name. Pokud však chceme účty, které reagují nebo jsou mířeny na námi sledovaný učet, využijeme možnost To these account nebo operátor to:account_name.

Poslední možností je pak zmínění sledovaného účtu za pomoci operátoru @account_name.

Obrázek 8 – Filtrování přes uživatelské účty, zdroj: [4], autor: autor

Trendovost a časová dimenze

Velmi užitečným filtrem je také engagement, ve kterém můžeme výsledky filtrovat na zákadě minimálního počtu komentářů, lajků nebo retweetů. Pokud tak sledujeme různé trendy nebo například zmínění nějakého produktu, tak touto funkcí odfiltrujeme vešekré příspěvky, které nenabraly veřejný ohlas nebo měly pouze minimální dosah či dopad.

Operátor minimálního počtu komentářů

min_replies:

Operátor minimálního počtu lajků

min_faves:

Operátor minimálního počtu retweetů

min_retweets:

Časová dimenze umožňuje filtrování příspěvků dle data, tedy například příspěvky od 1.1.2022 do 10.2.2022 a to pomocí operátorů since: (od) a until: (do).

Obrázek 9- Trendovost a časová dimenze, zdroj: [4], autor: autor

Další filtry

Hledání dále můžeme omezit pouze na původní příspěvky, tedy vymazat odpovědi nebo naopak pouze odpovědi, zároveň můžeme určit, jestli chceme zobrazovat všechny tweety a nebo pouze tweety obsahující odkaz.

Obrázek 10 – Odpovědi a odkazy, zdroj: [4], autor: autor

Tímto jsou obsaženy všechny filtrovací funkce, které obsahuje interface Advanced Search. Při psaní textového dotazu obsahuje search engine ještě další skryté funkce(viz obrázek 11 a 12) a také geolokační funkci near:, za kterou můžeme doplnit název lokace, poštovní směrovací číslo, město, stát nebo GPS souřadnice.

Obrázek 11 – skryté filtry, zdroj: [1], autor: autor

Obrázek 12 – skryté filtry 2, zdroj: [1], autor: autor

Využití TAS v praxi

Twitter je sice označován jako sociální síť, stal se však i prostorem, kde se zabydlely státní instituce, novináři nebo politici. Představuje tak kvalitní zdroj informací různého charakteru. Pomocí představených pokročilých filtrů má uživatel možnost dohledat získat jakékoli informace, které jsou na službě dostupné.

Případů užití je tak nepřeberné množství. Půjdeme-li na situaci například z pohledu novináře, můžeme například sledovat politickou krizi na základě filtrování pomocí klíčových slov, uživatelů a časové dimenze.

Jako další příklad si můžeme představit majitele pražského restauračního podniku. Ne každý návštěvník píše recenze, ať už je to na Yelp či do Google maps. Mohou být ale případy, kdy se zákazník svěří se zkušeností s podnikem na Twitteru, kde na příspěvek může reagovat větší množství uživatelů.

Závěr

K roku 2020 bylo na Twitteru zveřejněno každou vteřinu průměrně 6000 tweetů, to znamená 500 milionů tweetů každý den. Síť tak obsahuje nepřeberné množství obsahu, ve kterém je velice těžké se orientovat. Tyto pokročilé možnosti filtrování tak usnadňují orientaci v příspěvcích jak obyčejným uživatelům, tak uživatelům, které spravují účty velkým společnostem či státním institucím.

Zdroje

  1. Search operators | Docs | Twitter Developer Platform . 302 Found [online]. Copyright © 2022 Twitter, Inc. [cit. 11.02.2022]. Dostupné z: https://developer.twitter.com/en/docs/twitter-api/v1/rules-and-filtering/search-operators
  2. Everything You Need to Know About Twitter Advanced Search. Search Engine Journal – SEO, Search Marketing News and Tutorials [online]. Dostupné z: https://www.searchenginejournal.com/twitter-advanced-search-guide/214202/#close
  3. How Many People Use Twitter in 2022? [New Twitter Stats]. SEO Training and Link Building Strategies – Backlinko [online]. Copyright © 2022 Backlinko is a Trademark of Backlinko LLC [cit. 11.02.2022]. Dostupné z: https://backlinko.com/twitter-users
  4. Twitter. It’s what’s happening.. Twitter. It’s what’s happening. [online]. Copyright © 2022 Twitter [cit. 11.02.2022]. Dostupné z: https://twitter.com
1...101112...30Stránka 11 z 30

VÝBĚR REDAKCE

OBLÍBENÉ PŘÍSPĚVKY

OBLÍBENÉ KATEGORIE

© Vydavatel on-line odborného časopisu Informační gramotnost a provozovatelem webu je Information Factor s.r.o., Husovo nám. 14, Hostivice, Praha-západ. IČ: 07861664, DIČ:CZ07861664