Využití Google Alerts a Talkwalker Alerts pro Competitive Intelligence

Cílem této práce je seznámení čtenáře s dvěma nástroji, a to konkrétně Google Alerts a Talkwalker Alerts a jejich vymezení v kontextu Competitive Intelligence (CI). Práce je zaměřena nejen na možnosti využití obou nástrojů, ale také na jejich vzájemné porovnání. V práci jsou vyhodnoceny jak výhody, tak také omezení a vhodnost použití těchto analytických nástrojů.

K tomu, abychom mohli popsat využití těchto nástrojů v rámci Competitive Intelligence je nutné, abychom si samotný pojem Competitive Intelligence vysvětlili a popsali.

Cílem CI je sběr a následná analýza nejen externích ale i interních dat o konkurentech, zákaznících nebo třeba technologiích. Právě takové systematické sledování je nezbytné pro to, aby se organizace/firmy/vlády vyhnuly nákladným chybám a udržely krok s konkurencí. Tento proces pomáhá odhalit/předpovídat kroky konkurentů a poskytuje včasná varování. (Calof & Wright, 2008)

V kontextu světa, ve kterém neustále roste množství dat, jsou informační zdroje zcela klíčové. Nejen manažeři využívají dostupná data jako cennou informaci pro rozhodování a vykonávaní akcí. Vývoj digitalizace a internetu vedl k intenzivnějšímu zaměření na procesy a techniky sběru dat. (Fleisher & Bensoussan, 2007)

Význam automatizovaných alertů (varování) v dnešní době prudce roste, nicméně klíčové pro kvalitní provedení metod CI je nutná spolehlivá hloubková analýza dat nasbíraných z mnoha zdrojů. Samotné alert systémy (např. Google Alerts či Talkwalker Alerts) mohou přehlédnout zásadní detaily, jako jsou například významné aktualizace textu na webu, vydání nového produktu bez tiskové zprávy, nebo negativní recenze zákaznických služeb. (Bond, 2022)

Teoretický rámec Competitive Intelligence

Competitive Intelligence (CI) může být definována jako analytický proces, který systematicky a eticky shromažďuje, zpracovává a analyzuje a informace o vnějším (především konkurenčním) prostředí.

Koncept a role CI

K jednomu z největších rozmachů CI došlo v momentě, kdy se rozvinul tzv. World Wide Web (WWW) jakožto jedno z nejdůležitějších médií pro sdílení informačních zdrojů. Informace z webu přinesly nové cesty a příležitosti využití informací. V dnešní době tak lidé získávají podstatné informace z webových zpravodajství monitoringem určité části cílových webových stránek (např. konkurenční společnosti). Tento pravidelný monitoring zajistí, že jsou pravidelně nalezeny nové a aktuální informace. Webový monitoring může být klíčový pro technické uživatele, kteří sledují nové technologie a výsledky výzkumu, ale také pro obchodníky sledující finanční zprávy nebo nové produkty společností. (Tan, Fuu, Hui, 2002).

Různé metody a podtypy CI

Metody sběru dat v kontextu CI mají klíčovou roli v podpoře strategického rozhodování společnosti. Mezi tradiční metody lze zahrnout pozorování, dotazníky, oficiální zprávy, či například rozhovory. Naopak modernější metody zahrnují analýzu velkých dat (big data analysis), analýzu sociálních médií a v dnešní době velmi rozšířenou a oblíbenou umělou inteligenci (AI). (Fadhlurrahman, Riyanta, Ras, 2024)

Oblast informací má postupně narůstající rozsah. To vedlo k rozdělení Competitive Intelligence do několika podtypů. Například Tahmasebifard (2018) uvedl tyto podtypy: tržní inteligence, konkurenční inteligence, technologická inteligence, strategická a sociální inteligence a strukturálně-organizační inteligence. Jako konkurenční inteligence označuje analýzu konkurenčního chování a přímou konfrontaci mezi rivaly. Tržní inteligence se spíše zaměřuje na sledování vývoje trhů, hledání segmentačních příležitostí a věnuje pozornost potřebám a preferencím zákazníků.

Existují také různé metody/funkce web monitoringu (sledování přes WWW). Tan, Fuu a Hui (2002) zmínily tyto čtyři monitorovací funkce:

• monitorování data (date monitoring),
• monitorování klíčových slov (keywords monitoring),
• monitorování odkazů (link monitoring),
• monitorování části (portion monitoring).

Výkonnost a nedostatky CI

Competitive intelligence je odlišná od obchodní špionáže, protože CI je etická a legální.

Co se týče výkonnosti CI, empirická studie provedená v kontextu rozvojové země (íránský pojišťovací průmysl) potvrdila, že implementace CI aktivit má významný a pozitivní dopad na výkonnost společností na trhu. Ukázalo se, že mezi dříve zmíněnými podtypy CI měla největší (pozitivní) vliv na tržní výkonnost konkurenční inteligence, dále tržní inteligence a technologická inteligence. (Tahmasebifard, 2018)

Stejně jako jiná oddělení firmy, i oddělení CI je spojeno s náklady. Náklady jsou v tomto ohledu poměrně variabilní a mohou se výrazně lišit rozsahem poptávaných informací. Firma tak musí vyvažovat (trade off) přínosy snahy o maximálně užitečné informace s nižšími náklady na získávání informací, které jsou pro firmu užitečné. Nicméně náklady na CI nejsou příliš velkým nedostatkem, neboť jednou z funkcí CI je právě redukovat zbytečné náklady. (Tahmasebifard, 2018)

V práci Tana, Fuua a Huie (2002) jsou též zmíněny možné slabiny CI. Zahrnují  například případy, kdy se struktura sledované webové stránky podstatně změní během monitorovacího období, nebo když je celá webová stránka odstraněna. To může vést k selhání procesu kontroly aktualizací a ztrátě informace.

Například Česká republika se zdá být poměrně dobře seznámena s úlohou CI. Dle studie Maluleka a Chummun (2023), Česká republika je jednou z nejproduktivnějších zemí, co se týče článků o CI a SI. SI zde označuje systém, který pomáhá monitorovat a využívat environmentální proměnné obklopující organizaci, přičemž se zaměřuje na strategické informace. Ostatně počty článků dle zemí mezi roky 2008-2022 jsou zaznamenány na Obrázku 1.

Obrázek 1 – Počet článků o CI a SI v letech 2008-2022, zdroj: Maluleka a Chummun (2023)

Google Alerts jako nástroj pro Competitive Intelligence

Bylo zmíněno, že Competitive Intelligence lze provádět prostřednictvím celé řady metod a nástrojů. Jedním z takových nástrojů je bezplatná služba společnosti Google, která umožňuje uživatelům sledovat věci/společnosti jejich zájmu na základě zvolených klíčových slov. Jedná se o velmi snadno pochopitelný nástroj k zisku aktuálních informací. Nástroj lze využít ke sledování trendů, zisku informací o konkurenci či tématech vlastního zájmu. Tyto vlastnosti dělají z Google Alerts užitečný nástroj pro Competitive Intelligence.

Základní popis a nastavení

Google Alerts je zcela bezplatná služba poskytovaná společností Google. Na internetu funguje tato služba již od roku 2003. Principem služby je monitorování nového, aktuálního obsahu na základě poskytnutých klíčových slov. Dá se využít pro sledování konkrétních společností, osob či témat. V momentě, kdy Google Alerts indexuje novou stránku, která obsahově odpovídá zadanému klíčovému slovu, dostane uživatel e-mailové upozornění. Službu lze nalézt na adrese: https://www.google.com/alerts. Při zadání webové adresy se zobrazí úvodní stránka, jejíž výřez je na Obrázku 2.

Obrázek 2 – Úvodní rozhraní Google Alerts, zdroj: Google Alerts (2025)

Uživatel Google Alerts potřebuje mít k využití Google Alerts vytvořený svůj Google účet. Jakmile ho má, je nastavení upozornění velmi snadné. Uživatel jednoduše zadá požadované klíčové slovo/slova do vyhledávacího řádku. Nicméně pro efektivní využívání nástroje je potřeba využít nastavení možností upozornění. Toto nastavení možností je vyobrazeno na Obrázku 3.

Obrázek 3 – Možnosti nastavení Google Alerts, zdroj: Google Alerts (2025)

Mezi možnosti nastavení patří (viz Obrázek 3): frekvence oznámení, zdroje, jazyk, oblast, počet výsledků. Po vybrání jednotlivých možností stačí pouze kliknout na vytvoření upozornění. Google Alerts rovnou ukazují náhled posledních upozornění na základě zadaného klíčového slova. Zde je uvedeno, jaké možnosti je tedy možné vybrat v jednotlivých řádcích.

Jak často:

1. V reálném čase
2. Maximálně jednou denně
3. Maximálně jednou týdně.

Zdroje:

1. Automaticky
2. Zprávy
3. Blogy
4. Web
5. Video
6. Knihy
7. Diskuze
8. Finance.

Jazyk:

• Na výběr je obrovské množství jazyků. Mezi nimi nechybí ani čeština, angličtina či třeba inslandština. Je možné i zvolit všechny jazyky (z nabídky).

Oblast:

• Opět velký výběr zemí z několika oblastí světa. Výběr je větší než u jazyků a opět je možné zvolit všechny oblasti.

Kolik:

1. Pouze nejlepší výsledky
2. Všechny výsledky.

Doporučit kam:

1. Odesílat na adresu (emailovou)
2. Distribuce prostřednictvím RSS (čtečka).

Při výpisu všech těchto možností nastavení je vidno, že možností je opravdu velký rámec. Posledním doporučeným krokem je ještě nastavení přijímání samotných upozornění. Při nepozorném nastavení může dojít k příjmu až příliš velkému počtu emailů, a to pak může být spíše nepříjemné než užitečné. V momentě, kdy si vytvoří uživatel upozornění na klíčová slova, na úvodní stránce se mu jednotlivá klíčová slova zobrazí a může kliknout na ozubené kolečko, kde se nachází poslední nastavení upozornění (viz Obrázek 4).

Obrázek 4 – Nastavení upozornění, zdroj: Google Alerts (2025)

Jakmile se na ozubené kolečko klikne, je možné nastavit čas doporučení. Lze nastavit jakoukoliv celou hodinu, tzn. například 0:00, 13:00 či 23:00. Dále je možné zaškrtnou možnost „Souhrn“, tak aby oznámení ke všem dotazům byla doručena v jedné e-mailové zprávě, což se hodí, pokud sledujete třeba hned několik společností naráz. Možnost zaslání tohoto souhrnu je opět buď maximálně jednou denně, či maximálně jednou týdně.

Nedostatky Google Alerts

Jednoduchost nástroje se pojí s několika nedostatky v rámci analýzy Competitive Intelligence. Google Alerts pracuje s výsledky, které nabídne pouze veřejně přístupný web. To znamená, že se nedostane k placenému obsahu, některým sociálním sítím a třeba deep webu. Nedostane se též k uzavřeným platformám jako jsou firemní/školní intranety a interní databáze společností.

Článek Rivalsense z roku 2025 uvádí, že primárními nedostatky Google Alerts pro firemní a konkurenční zpravodajství je přetížení šumem (tzv. Noise Overload) a nedostatečné pokrytí strategicky relevantního obsahu (Blind Spots).

Na podobné nedostatky upozorňuje ve svém článku i web Contify (online článek upraven v roce 2025). Podle nich Google Alerts má potíže s určením, zda se zpráva skutečně týká společnosti. Například upozornění na firmu “Intercom” doručilo zprávy, které sice klíčové slovo (název firmy) zmiňovaly, ale samotné zprávy se dané firmy prakticky vůbec netýkaly.

Společnost Contify (2025) provedla studii, která zahrnovala náhodný vzorek 148 společností z žebříčku Fortune 1000 a testování po dobu tří pracovních dnů s „Pouze nejlepší výsledky“.

• Upozornění přišlo o 136 ze 148 sledovaných společností.
• Pro těchto 136 společností bylo celkem doručeno 2024 upozornění.

Ze zmíněných 2024 upozornění bylo zjištěno, že pouze 211 upozornění  bylo skutečně obchodně relevantních, což odpovídá relevanci pouhých cca 10 %. Zároveň 115 příběhů, které byly obchodně relevantní pro sledovaných 136 společností nebyly zachyceny. To odpovídá zmeškání přibližně 40 % obchodně relevantního obsahu.

Vztah Google Alerts a Competitive Intelligence

Google Alerts lze považovat za nástroj, který perfektně zapadá do procesu Competitive Intelligence především ve fázi monitorování a sběru informací. Umožňuje uživatelům sledovat nové zmínky o vybraných osobách, firmách či jen oblíbených tématech. Jeho výhodou je dostupnost a jednoduchost použití, díky čemuž je vhodný i pro menší firmy či jednotlivce bez přístupu k placeným CI nástrojům. Jeho jednoduchost se však pojí i s mnohými nedostatky, jakými jsou například omezený obsah zdrojů, přetížení šumem či chybějící podrobnější analýzy. Jedná se ideální doplněk programů Competitive Intelligence, kdy cílem je získat přehled o aktuálních trendech a potenciálních změnách v konkurenčním prostředí.

Talkwalker Alerts jako nástroj pro Competitive Intelligence

Kromě služby Google Alerts existují také další nástroje ke sledování aktuálních informací na internetu. Jedním z takových nástrojů je právě Talkwalker Alerts. Jedná se o bezplatnou službu poskytovanou společností Talkwalker. Stejně jako Google Alerts, i Talkwalker Alerts tak může být využíván nejen v podnikové praxi v rámci Competitive Intelligence. Jedná se o skvělý nástroj pro sledování novinek o konkurenčních firmách/osobách, značkách či oblíbených tématech.

Základní popis a nastavení

Talkwalker Alerts běží na velmi podobném principu jako Google Alerts – uživatel zadá klíčové slovo/slova, která chce sledovat a systém mu pak zasílá upozornění na nové výskyty těchto slov. Službu Talkwalker Alerts lze nalézt na adrese: https://alerts.talkwalker.com/alerts/.

Obrázek 5 – Talkwalker Alerts úvodní strana, zdroj: Talkwalker Alerts (2025)

Na Obrázku 5 je vidět, jak vypadá úvodní strana Talkwalker Alerts po vyplnění informací a stisknutí tlačítka „preview“ (náhled). Začne se samotným zadáním klíčového slova, následuje typ výsledku, jazyk, frekvence, počet, křestní jméno, příjmení a email. Přestože na první pohled to vypadá stejně jako Google Alerts, existují mezi těmito dvěma službami rozdíly, mezi něž patří:

1. Výběr jazyků je menší než u Google Alerts.
2. Mezi typy výsledků je na výběr news (novinky), Twitter (dnes spíše X), blogs (blogy) a discussions (diskuzní fóra). To naznačuje o něco přesnější vyhledávání, širší mediální pokrytí, možnost sledovat zmínky v sociálních sítích (X/twitter).
3. K zaslání informací není potřeba Google účet, lze využít jakoukoliv emailovou adresu.
4. Je potřeba zadat jméno a příjmení (lze ovšem zadat cokoliv).
5. Celá stránka je pouze v angličtině, němčině, francouzštině či italštině. Oproti tomu Google Alerts lze obsluhovat (viz předchozí obrázky) v češtině.

Jakmile nastavení upozornění úspěšně dokončíte, zobrazí se stránka s již vytvořenými aletry (viz Obrázek 6).

Obrázek 6 – Talkwalker vytvořené aletry, zdroj: Talkwalker Alerts (2025)

Dle oficiálních stránek společnosti Talkwalker je služba Talkwalker Alerts úzce propojena s placenou analytickou platformou Talkwalker Analytics, která umožňuje komplexní analýzu online médií, sentimentu a konkurence. Ovšem právě bezplatná varianta Alerts tak slouží jako vstupní úroveň tohoto pokročilejšího systému a umožňuje uživatelům vyzkoušet základní principy automatizovaného sběru dat.

Výhody a nedostatky Talkwalker Alerts

Výhodou Talkwalker Alerts je stejně jako u Google Alerts jednoduchost a přímočarost. Uživateli stačí pouze založit si (zcela zdarma) účet pomocí emailové adresy a ihned poté může začít s vytvářením upozornění.

Dle článku Toma Winwarda z roku 2013 byla však vytvořená upozornění, která Talkwalker posílá poměrně nekvalitní. Často přicházela upozornění z neudržovaných webových stránek. Zároveň byla spousta upozornění zcela irelevantních. Přestože má autor možnost vybrat si jazyk upozornění, přicházely uživatelům zprávy i cizojazyčné.

Winward (2013) též tvrdil, že služba měla problémy s nastavením účtu RSS čtečku (alternativa zasílání upozornění na email). Uživatel sice mohl vložit odkaz na feed a dostávat všechna upozornění najednou, jenže pak se všechny výsledky zobrazily v jednom dlouhém seznamu pod názvem „Talkwalker“. Pokud si uživatel chtěl výsledky rozlišit podle jednotlivých upozornění, musel importovat každý RSS feed zvlášť. To však může být velmi zdlouhavé a zbytečně náročné, hlavně když uživatel spravuje velké množství upozornění.

Web oficiální stránky Talkwalker (2025) uvádí jako jednu z největších výhod možnost úpravy upozornění pomocí Booleanských operátorů. Uživatel může použít AND (výsledky zahrnou obě klíčová slova), AND NOT (výsledky vyloučí druhé klíčové slovo) nebo OR (výsledky zahrnou jedno nebo druhé klíčové slovo).  Lze také používat uvozovky pro přesné řetězce slov a závorky pro komplexní dotazy.

Pravděpodobně nejdůležitější nedostatek, zejména právě v rámci Competitive Intelligence je však nedostatek zmíněný Michaelem Brito (2023). Brito zmiňuje, že Talkwalker Alerts (stejně jako Google Alerts) postrádá pokročilejší placené funkce, jako jsou vlastní reporty, export, API a hlubší analytika. Existují také omezení přístupu k datům na některých sociálních platformách.

Vztah Talkwalker Alerts a Competitive Intelligence

Talkwalker Alerts je užitečným nástrojem ke Competitive Intelligence a je zcela zdarma. Lze ho použít jako zdroj aktuálních informací a novinek o konkurenčních firmách, osobách či obecně trendech na trhu. Jednoduché nastavení upozornění umožňuje snadný sběr dat a informací.

Na rozdíl od Google Alerts nabízí i částečné pokrytí sociálních sítí (Twitter/X), odkud se dají mnohdy získat informace o změně trendů. Lze tak sledovat i třeba hodnocení, recenze jednotlivých firem či produktů.

Stejně jako Google Alerts je však služba velmi omezená pro opravdu kvalitní analýzu v rámci Competitive Intelligence. Systém nenabízí hlubší analýzu dat, API či reporty. V rámci Competitive Intelligence je tedy potřeba brát nástroj spíše jako doplněk mnohem komplexnějších programů/metod Competitive Intelligence. Přesto však vidím velkou výhodu oproti Google Alerts v možnosti využít Booleovské atributy, čím lze dospět k relevantnějším výsledkům.

Závěr

Cílem práce byla analýza využití nástrojů Google Alerts a Talkwalker Alerts v Competitive Intelligence (CI). Úvodní část práce se zabývala přestavením samotného konceptu a role CI, dále byly představeny základní metody a podtypy. Byla též zmíněna výkonnost a proti tomu také nedostatky CI.

Po teoretickém úvodu práce následoval popis prvního z vybraných nástrojů – Google Alerts. Byl vysvětlen a popsán princip fungování, možnosti nastavení a hlavní přínosy i omezení této služby. Podobným způsobem byla analyzována i služba Talkwalker Alerts, která funguje na poměrně obdobném principu, avšak nabízí mírně širší mediální pokrytí a možnost využívat Booleovské operátory pro přesnější a relevantnější vyhledávání.

Pro Competitive Intelligence se dají obě služby považovat za vhodné – přístroje nabízejí poskytují aktuální informace o zvolených firmách/osobách/tématech. Hlavní výhodou obou nástrojů je jednoduchost a také to, že oba nástroje jsou zcela zdarma. Naopak nevýhodou nástrojů jsou mnohdy nekvalitní či nerelevantní výsledky, omezené analytické funkce (spíše neexistující).

Oba nástroje lze tedy chápat spíše jako doplněk ke kvalitnějším systémům/službám v rámci Competitive Intelligence než jako plnohodnotný nástroj.

Použitá literatura

Calof & Wright (2008). Competitive Intelligence: A Practitioner, Academic and Inter-Disciplinary Perspective

Fleisher & Bensoussan (2007). Business and Competitive Analysis: Effective Application of New and Classic Methods

Bond, C. (2022). I Used Google Alerts to Collect Intel for a Month. Here Are 5 Things I Missed. Crayon Blog. https://www.crayon.co/blog/google-alerts?

Fadhlurrahman, Muhammad & Riyanta, Stanislaus & Ras, Abdul. (2024). The Role of Competitive Intelligence in Strategic Decision-Making: A Literature Review. Asian Journal of Engineering, Social and Health. 3. 2307-2324. 10.46799/ajesh.v3i9.411.

Tan, Bing & Foo, Schubert & Hui, Siu. (2002). Web Information Monitoring for Competitive Intelligence.. Cybernetics and Systems. 33. 225-251. 10.1080/019697202753551620.

Tahmasebifard, H. (2018). The role of competitive intelligence and its sub-types on achieving market performance. Cogent Business & Management, 5(1). https://doi.org/10.1080/23311975.2018.1540073

Maluleka, Mpho & Chummun, Bibi Zaheenah. (2023). Competitive intelligence and strategy implementation: Critical examination of present literature review. SA Journal of Information Management. 25. 10.4102/sajim.v25i1.1610.

Contify, T. (2025, July 11). Google Alerts for Company Tracking: Effectiveness & Alternatives. Contify | Market and Competitive Intelligence Software. https://www.contify.com/resources/blog/how-good-are-google-alerts-for-tracking-companies-a-litmus-test/?

RivalSense. (2025, May 15). Google Alerts for Competitor Tracking: A Practical guide (And when to upgrade). RivalSense AI – Uncover Strategic Signals. https://rivalsense.co/intel/google-alerts-for-competitor-tracking-a-practical-guide-and-when-to-upgrade/?

Talkwalker Inc. (2025). Talkwalker Alerts: The Best Free Alternative to Google Alerts. Talkwalker Alerts: The Best Free Alternative to Google Alerts; Talkwalker. https://www.talkwalker.com/alerts?

Winward, T. (2013, October 22). Mention vs Talkwalker: Alert Monitoring Tool Comparison | Browser Media. Browser Media. https://browsermedia.agency/blog/mention-vs-talkwalker-alert-monitoring-tool-comparison/?

Brito, M. (2023, September 20). Talkwalker Consumer Intelligence Gives Marketers AI-Driven Insights. Michael Brito. https://www.britopian.com/data/talkwalker-consumer-intelligence/?

Prohlášení o využití nástrojů umělé inteligence

Při zpracování této práce jsem využíval nástroj NotebookLM od společnosti Google. Nástroj byl využit k orientaci ve vybraných zdrojích a kontrole, zda se jedná o relevantní zdroje informací. K úpravě textu jsem další nástroje nepoužíval.