Úvod
Otevřená data představují důležitý fenomén v současné digitální společnosti, který ovlivňuje různé sektory, včetně farmaceutického průmyslu. Tato data umožňují volný přístup k informacím, což podporuje inovace, transparentnost a spolupráci mezi veřejnými a soukromými subjekty. Ve farmaceutickém průmyslu nabízejí otevřená data možnosti zefektivnění výzkumu, vývoje nových léčiv i optimalizace zdravotnických procesů. Současně však přinášejí i výzvy, jako jsou otázky ochrany osobních údajů, standardizace a praktická využitelnost těchto dat.
Práce je strukturována do několika kapitol. První kapitola se věnuje teoretickému vymezení otevřených dat, jejich vlastnostem a legislativnímu rámci v České republice. Druhá část se zaměřuje na farmaceutický průmysl v České republice. Následuje analýza konkrétních příkladů využití otevřených dat v tomto odvětví a jejich přínosů.
Metodologický přístup k práci spočíval především v rešerši a analýze dostupných zdrojů. Byly zpracovány odborné články, zprávy a další relevantní materiály, které poskytují hlubší vhled do problematiky. Zdroje byly kriticky zhodnoceny a propojeny s cílem nabídnout komplexní pohled na roli otevřených dat ve farmaceutickém průmyslu.
Pro podporu efektivity při zpracování textu byly využity i moderní technologie umělé inteligence. Konkrétně byl použit notebook LM a ChatGPT, které přispěly ke zpracování textu, analýze obsahu zdrojů a kontrole struktury práce. Tyto nástroje pomohly nejen s formálními úpravami, ale také s pochopením složitých témat, což umožnilo vytvoření konzistentní a odborně zaměřené práce.
1. Otevřená data
Otevřená data představují v moderní společnosti klíčový nástroj pro transparentnost, podporu inovací a ekonomický růst. Jejich význam roste i ve farmaceutickém průmyslu, kde umožňují efektivnější vývoj léčiv a optimalizaci zdravotnických procesů. Abychom pochopili jejich přínos, je důležité seznámit se s jejich definicí, správou a legislativním rámcem.
Podle českého zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jsou otevřená data definována jako: „Informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen, a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat“. Tato definice zdůrazňuje několik důležitých prvků, jako je přístupnost dat online, jejich strojová čitelnost, neomezené možnosti využití a povinnost evidence v národním katalogu otevřených dat (NKOD) (Misek, 2022).
Národní katalog otevřených dat je centrálním informačním systémem veřejné správy, jehož hlavním účelem je evidovat, spravovat a zpřístupňovat informace ve formě otevřených dat. Tento systém umožňuje jejich snadné vyhledávání a využití širokým spektrem uživatelů – od veřejných institucí přes komerční subjekty až po občany. Data evidovaná v NKOD musí splňovat požadavek dálkového přístupu, což znamená, že jsou přístupná online bez nutnosti fyzické přítomnosti. Důležitým prvkem je také publikace dat v otevřeném a strojově čitelném formátu, což zajišťuje jejich snadnou zpracovatelnost počítačovými systémy a nezávislost na konkrétním softwaru. Klíčovým principem otevřených dat je neomezené využití, což znamená, že kdokoliv může tato data využít pro libovolné účely, ať už komerční, nebo nekomerční, bez omezení ze strany poskytovatele (Kováčová, 2024a).
Otevřená data se také liší podle stupně své otevřenosti, který určuje, jak snadno jsou dostupná a jakým způsobem je lze využít. Čím vyšší stupeň, tím otevřenější data jsou a tím lépe se s nimi pracuje. Stupně otevřenosti jsou hodnoceny na pětibodové škále, kde minimálním požadavkem v České republice je stupeň 3. Tento stupeň zahrnuje publikaci dat v otevřeném formátu, jehož specifikace je volně dostupná, což zaručuje možnost jejich efektivního zpracování běžně dostupnými nástroji. Vyšší stupně, jako 4 a 5, umožňují propojení datových sad prostřednictvím mezinárodně uznávaných standardů, což podporuje vznik komplexních datových sítí a jejich využití v různých aplikacích (Kováčová, 2024b).
Správa otevřených dat zahrnuje různé činnosti, od sběru a validace dat přes jejich pravidelnou aktualizaci až po zajištění bezpečnosti. Součástí správy je také dokumentace, která poskytuje informace o obsahu dat, jejich struktuře a způsobu použití. Tento komplexní přístup zajišťuje, že data zůstávají aktuální, důvěryhodná a snadno využitelná (Klímek, J., 2022). Otevřená data tak představují nejen nástroj pro zlepšení transparentnosti veřejné správy (Klímek, J., 2020), ale také významný zdroj pro inovace a rozvoj v různých oblastech, včetně farmaceutického průmyslu (Jaké jsou přínosy otevřených dat?, 2020).
Situace v oblasti otevřených dat v České republice ukazuje na přetrvávající problémy, které komplikují jejich efektivní využití. Ačkoliv principy otevřených dat, jako je znovupoužitelnost a propojení s dalšími daty, tvoří základní pilíře tohoto konceptu, praktická realizace často naráží na významné překážky. Jednou z hlavních výzev je nízká úroveň interoperability, tedy schopnosti datových sad z různých zdrojů spolupracovat. Tento problém je způsoben nekonzistentní strukturou dat, odlišným použitím formátů a slovníků, ale také nedodržováním sjednocených standardů. Tyto faktory vedou k tomu, že zpracování dat z různých zdrojů je časově i technicky náročné, což brání plnému využití jejich potenciálu při tvorbě nových aplikací nebo služeb (Kusnirakova et al., 2022).
Aby se zlepšila kvalita a interoperabilita otevřených dat, vznikla v České republice iniciativa Otevřené formální standardy (OFS). Tyto standardy definují technické směrnice pro reprezentaci dat, včetně jejich struktury a sémantiky, a jsou závazné pro poskytovatele dat podle zákona č. 106/1999 Sb. Přesto však jejich implementace v praxi zůstává nedostatečná (Kusnirakova et al., 2022).
V kontextu farmaceutického průmyslu přináší otevřená data nové možnosti pro výzkum, vývoj a inovace. Mohou například podporovat efektivnější vývoj nových léčiv, optimalizaci distribuce zdravotnických produktů nebo zlepšení veřejného zdraví prostřednictvím dostupnějších a přesnějších dat. Otevřená data se tak stávají nedílnou součástí moderní společnosti, jejíž význam a potenciál v různých odvětvích neustále roste.
1.1 Státní ústav pro kontrolu léčiv
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je významným orgánem státní správy České republiky, jehož hlavním posláním je zajištění bezpečnosti, účinnosti a kvality léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Důležitou součástí jeho činnosti je také poskytování informací široké veřejnosti, a to prostřednictvím otevřených dat. SÚKL patří mezi průkopníky v této oblasti, protože otevřená data zpřístupňuje již delší dobu (Státní ústav pro kontrolu léčiv, b.r.d).
SÚKL nabízí širokou škálu otevřených dat ve strukturované a strojově čitelné podobě. Tyto informace jsou volně dostupné a lze je snadno využívat k dalším analýzám, aplikacím nebo výzkumu (Státní ústav pro kontrolu léčiv, b.r.b). Mezi klíčová data patří databáze registrovaných léčivých přípravků, která obsahuje podrobné informace, jako jsou souhrny údajů o léčivém přípravku, příbalové informace a texty na obalech, které jsou pravidelně aktualizovány. SÚKL rovněž zveřejňuje seznam schválených lékáren a informace o nich, které mohou být využívány k monitorování distribuce léčiv. Dále zveřejňuje data o zásobování lékáren a zdravotnických zařízení, což poskytuje cenný vhled do dostupnosti léčiv na trhu. Otevřená data SÚKL rovněž zahrnují informace o ochraně léčivých přípravků, například seznamy odchylek od povinnosti opatřit přípravky ochrannými prvky podle nařízení EU (Státní ústav pro kontrolu léčiv, b.r.a). Tato data jsou publikována ve formátech umožňujících jejich snadné počítačové zpracování, například ve formátu CSV, což usnadňuje jejich využití při vývoji softwarových nástrojů a aplikací. Otevřená data SÚKL lze šířit, citovat, analyzovat i komerčně využívat, pokud je uveden zdroj dat a jejich smysl není měněn. To umožňuje jejich integraci do různých softwarových řešení, mobilních aplikací pro veřejnost nebo do výzkumných projektů (Státní ústav pro kontrolu léčiv, b.r.c).
V praxi to znamená například vývoj aplikací pro lékaře, lékárníky i pacienty, které usnadní přístup k informacím o léčivech a jejich použití, nebo monitorování trhu a analýzu distribuce léčiv, což je užitečné pro farmaceutické společnosti, regulátory a zdravotnická zařízení. Otevřená data SÚKL rovněž podporují výzkum ve farmaceutickém průmyslu, například analýzu trendů v předepsaných léčivech nebo jejich dostupnosti (Státní ústav pro kontrolu léčiv, b.r.a).
2. Farmaceutický průmysl v ČR
Farmaceutický průmysl v České republice je vysoce sofistikované odvětví, které hraje klíčovou roli ve zajištění zdraví populace a zároveň generuje významné příjmy a zaměstnává tisíce lidí. Hlavními činnostmi tohoto sektoru jsou výzkum, vývoj, výroba a distribuce léčivých látek a přípravků. Česká republika, s dlouhou tradicí v chemickém průmyslu, však zajišťuje méně než 20 % celkové spotřeby léčiv z domácí produkce, což vede k výrazné závislosti na dovozu, zejména z Asie. Tato závislost se stává rizikovou, zejména kvůli možným výpadkům v dodávkách aktivních farmaceutických ingrediencí (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2024).
V roce 2020 dosáhly tržby farmaceutického průmyslu v České republice téměř 55 miliard Kč a hrubá přidaná hodnota přesáhla 21 miliard Kč, což představuje přibližně 1,5 % HDP. Tento sektor zaměstnával téměř 14 tisíc osob (Česká asociace farmaceutických firem, 2022). Výroba je zaměřena především na generické[1] a biosimilární[2] léky, které tvoří 63 % trhu z hlediska počtu balení a 35,5 % z hlediska financí. Členské společnosti České asociace farmaceutických firem (ČAFF) v roce 2021 dodaly na český trh přes 2 700 druhů léčivých přípravků v hodnotě 13 miliard Kč (Česká asociace farmaceutických firem, 2022).
2.1 Struktura trhu a klíčové společnosti
Český farmaceutický trh lze rozdělit do dvou hlavních segmentů: léky na předpis a volně prodejné přípravky. V roce 2022 činila hodnota trhu s léky na předpis 89 miliard Kč, zatímco volně prodejné přípravky dosáhly tržeb ve výši 9 miliard Kč. Na trhu dominují zahraniční společnosti, z nichž pouze několik má výrobní kapacity v ČR. Mezi největší hráče na trhu s léky na předpis patří nadnárodní společnosti jako Novartis, MSD a Roche. Z domácích výrobců hraje významnou roli Zentiva a Teva, které se zaměřují na generická léčiva, zatímco výroba originálních, patentově chráněných léčiv je v ČR minimální. Výjimkou je společnost Novavax, která se specializuje na výrobu vakcín (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2024).
Export farmaceutických výrobků z České republiky vykazuje dlouhodobý růst a v roce 2021 dosáhl hodnoty 85,5 miliard Kč, což představuje 1,8 % celkového vývozu zboží. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou Německo, Dánsko, Slovensko a Rakousko. Přestože vývoz roste, domácí produkce je v mnoha ohledech limitována, zejména vysokými náklady na suroviny, energie a pracovní sílu (Česká asociace farmaceutických firem, 2022).
2.2 Výzkum, vývoj a inovace
Výzkum a vývoj v oblasti farmacie probíhá jak ve veřejných výzkumných institucích, například v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, tak v soukromých firmách. Inovace zahrnují nové přístupy k výrobě, distribuci a vývoji léků, jako jsou nanočásticové technologie a personalizovaná medicína. Příklady úspěšné spolupráce zahrnují projekt PARC společnosti Zentiva a akademických partnerů nebo projekt NaDiNa společnosti oncomed (Česká asociace farmaceutických firem, 2022).
Nicméně výzkum a vývoj naráží na řadu výzev, včetně přísných regulací EU, tlaku na snižování cen léčiv, rostoucích cen energií a nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Další překážkou je absence specifické strategie pro farmaceutický průmysl na národní úrovni, přestože v České republice existuje téměř tři sta různých strategických dokumentů (Česká asociace farmaceutických firem, 2022).
2.3 Výzvy a doporučení pro budoucí rozvoj
Pro zvýšení konkurenceschopnosti českého farmaceutického průmyslu je klíčová diverzifikace dodavatelských řetězců a zavedení kritérií bezpečnosti dodávek do systému cenotvorby a výběrových řízení. Podpora inovací a transferu znalostí mezi akademickou sférou a průmyslem by mohla zvýšit soběstačnost a konkurenceschopnost tohoto odvětví. Návrhy zahrnují vypracování specifické strategie farmaceutického průmyslu, která by reflektovala vize Strategie farmaceutického průmyslu EU, a veřejné pobídky, například z Národního plánu obnovy. Důraz je také kladen na revizi cenové regulace a zohlednění kritérií jako stabilita dodávek, kvalita a bezpečnost (Česká asociace farmaceutických firem, 2022).
Farmaceutický průmysl v České republice má značný potenciál pro růst a inovace, jeho úspěch však závisí na efektivní podpoře státu, inovativních přístupech a úzké spolupráci mezi veřejným, soukromým a akademickým sektorem (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2024; Česká asociace farmaceutických firem, 2022).
3. Role otevřených dat ve farmaceutickém průmyslu
3.1 Význam otevřených dat
Otevřená data hrají ve farmaceutickém průmyslu zásadní roli v oblasti výzkumu a vývoje nových léčiv. Sdílení dat z klinických studií mezi výzkumníky, farmaceutickými společnostmi, regulačními orgány a zdravotnickými organizacemi zajišťuje větší transparentnost a umožňuje efektivní validaci výsledků. Tímto způsobem lze eliminovat zkreslení publikací a podpořit vědecký pokrok. Tento přístup zároveň zvyšuje důvěru veřejnosti ve farmaceutické inovace i procesy schvalování léčiv (Shahin et al., 2022).
Dalším významným přínosem je podpora veřejného zdraví, neboť přístup k otevřeným datům umožňuje nezávislou replikaci analýz klinických studií a využití dat pro sekundární analýzy, které vedou k novým poznatkům. Sdílení dat však musí být vyvážené, aby chránilo citlivé informace a respektovalo etické zásady (Koenig et al., 2014).
V České republice se na zpřístupňování dat podílí například Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který veřejnosti poskytuje informace o registrovaných léčivech, lékárnách a distribuci léčiv. Tento přístup podporuje transparentnost ve zdravotnictví a usnadňuje spolupráci mezi veřejnou správou, akademickou obcí a soukromým sektorem, což je klíčové pro rozvoj farmaceutického průmyslu (Státní ústav pro kontrolu léčiv, b.r.a).
3.2 Přínosy sdílení dat
Sdílení otevřených dat přináší farmaceutickému průmyslu řadu významných přínosů. Jedním z hlavních je zvýšení reprodukovatelnosti a transparentnosti vědeckého výzkumu. Možnost ověřovat zjištění a minimalizovat zkreslení v publikovaných studiích podporuje vědeckou integritu a zajišťuje vyšší kvalitu výsledků (Shahin et al., 2022).
Další výhodou je generování nových hypotéz a směrů výzkumu. Otevřená data umožňují vědcům analyzovat informace nad rámec původních studií, což může vést k nečekaným objevům a novým terapeutickým přístupům. Tento přístup rovněž snižuje náklady na duplicitní výzkum a urychluje dosažení významných vědeckých závěrů prostřednictvím metaanalýz a agregace dat (Shahin et al., 2022).
Otevřená data zlepšují informovanost zdravotnických pracovníků, kteří mohou na základě validovaných informací lépe rozhodovat o klinické péči a léčbě pacientů. Farmaceutické firmy je pak využívají k identifikaci nových tržních příležitostí, optimalizaci výroby a efektivnější alokaci zdrojů (Predo et al., 2024).
3.3 Klinický výzkum a inovace
Otevřená data zjednodušují přístup k informacím, což umožňuje vývoj nových nástrojů a metod, například optimalizaci klinických studií. Iniciativy jako Critical Path Institute přispívají k vytváření standardizovaných integrovaných databází, které urychlují výzkum nových léčiv, jelikož poskytují platformu pro sdílení dat mezi výzkumnými institucemi a farmaceutickými firmami. Příkladem je simulátor klinických studií pro Alzheimerovu chorobu, který využívá sdílená data k urychlení testování nových léčiv (Shahin et al., 2022).
Otevřená data mají rovněž aplikace v oblasti strojového učení a umělé inteligence, které umožňují efektivní analýzu velkých datových souborů. Tyto technologie pomáhají identifikovat nové cíle léčiv a predikovat interakce mezi léčivy a jejich cíli, což urychluje vývoj účinnějších léků (Sarkar et al., 2023).
3.4 Konkurenční výhody a ochrana inovací
Farmaceutický průmysl je charakteristický vysokými investicemi do výzkumu a vývoje (R&D), které jsou zásadní pro udržení konkurenceschopnosti. V tomto procesu sehrávají otevřená data klíčovou roli, neboť umožňují efektivnější alokaci zdrojů, snižují náklady na R&D a urychlují uvádění nových léčiv na trh (Predo et al., 2024).
Velké farmaceutické firmy, známé jako Big Pharma, aktivně využívají otevřená data k identifikaci nových příležitostí v R&D, zefektivnění schvalování patentů a tvorbě inovativních marketingových strategií. V tomto kontextu uplatňují model dynamických schopností, který zdůrazňuje flexibilitu a schopnost adaptace na měnící se tržní podmínky. Tento model zahrnuje schopnost identifikovat nové příležitosti a trendy, efektivně realizovat zjištěné možnosti a transformovat existující produkty či procesy za účelem dosažení inovací (Predo et al., 2024).
Zároveň jsou patenty nezbytným nástrojem pro ochranu inovací a zajištění návratnosti investic. Patentová ochrana zajišťuje exkluzivitu na nové léky, což podporuje udržitelnost výzkumu a vývoje. Dohoda TRIPS z roku 1994 vytvořila celosvětově platný právní rámec pro ochranu duševního vlastnictví a nastavila pravidla, která farmaceutickým firmám umožňují strategicky chránit jejich inovace (Couette et al., 2024).
Nicméně patentový systém čelí kritice, zejména pokud jde o dostupnost léčiv pro širší veřejnost. V dobách zdravotních krizí, například během epidemie HIV/AIDS, se objevily tlaky na uvolnění patentových pravidel prostřednictvím povinných licencí, které umožňují výrobu generických léků za dostupnější ceny. Tento konflikt vedl k rozdělení názorů do dvou hlavních skupin: jedna podporuje současný systém patentové ochrany, zatímco druhá požaduje reformy s cílem lépe reagovat na potřeby veřejného zdraví (Couette et al., 2024).
Farmaceutické společnosti často využívají různé patentové strategie, jako například techniku „evergreening“, která prodlužuje patentovou ochranu stávajících produktů. Tyto strategie nejen chrání inovace, ale také zajišťují ziskovost a stabilizují životní cyklus farmaceutických výrobků. Firmy, které dokáží efektivně využívat otevřená data a současně chránit své inovace prostřednictvím patentů, získávají významnou konkurenční výhodu a zajišťují si dlouhodobou udržitelnost na trhu (Predo et al., 2024).
Otevřená data hrají ve farmaceutickém průmyslu zásadní roli. Podporují vědecký pokrok, zvyšují transparentnost a přispívají k rychlejšímu vývoji nových terapií. Zároveň umožňují efektivnější využívání zdrojů, posilují konkurenční výhody firem a zlepšují dostupnost lékařské péče. Klíčovým úkolem je však zajistit vyvážený přístup, který ochrání citlivé informace a zároveň maximalizuje přínosy pro veřejné zdraví.
Závěr
Tato práce popisuje roli otevřených dat ve farmaceutickém průmyslu a jejich potenciál v oblasti výzkumu, vývoje a zajištění přístupu k léčivům.
Úvodní kapitoly jsou zaměřeny na teoretický rámec. První kapitola přibližuje definici otevřených dat a problematiku jejich obecného využití. Druhá kapitola se zabývá specifiky farmaceutického průmyslu v České republice, kde otevřená data hrají klíčovou roli při zajištění transparentnosti, zefektivnění výzkumu a vývoje nových léčiv a zlepšení veřejného zdraví.
Třetí kapitola, která tvoří jádro této práce, byla věnována analýze role otevřených dat ve farmaceutickém průmyslu. Popsala význam otevřených dat pro inovace a výzkum v oblasti léčiv, přínosy sdílení dat a také využití otevřených dat pro konkurenceschopnost farmaceutických firem.
Práce byla zaměřena především na teoretické aspekty a dostupnou literaturu, přičemž praktická aplikace otevřených dat v konkrétním českém farmaceutickém kontextu nebyla dostatečně prozkoumána, což zůstává jedním z nedořešených aspektů této práce.
Celkově lze říci, že otevřená data představují pro farmaceutický průmysl nejen příležitost, ale i výzvu. Představují významný nástroj pro efektivní výzkum, ale zároveň je třeba se soustředit na otázky bezpečnosti a etických aspektů jejich použití.
Literatura
Česká asociace farmaceutických firem. (2022). Vliv farmaceutického průmyslu na českou ekonomiku. Deloitte. https://www.caff.eu/static/upload/8b5fcb81-ccc3-4da4-a917-00ec2600f57f.pdf
Couette, C. (2024). Epistemic competition in global governance: The case of pharmaceutical patents. Global Policy, 15(3), 516–527. https://doi.org/10.1111/1758-5899.13342
Jaké jsou přínosy otevřených dat? Otevřená data. (2020, 3. června). https://opendata.gov.cz/informace:p%C5%99%C3%ADnosy-otev%C5%99en%C3%BDch-dat
Koenig, F., Slattery, J., Groves, T., Lang, T., Benjamini, Y., Day, S., Bauer, P., & Posch, M. (2014). Sharing clinical trial data on patient level: Opportunities and challenges. Biometrical Journal, 57(1), 8–26. https://doi.org/10.1002/bimj.201300283
Kusnirakova, D., Ge, M., Walletzky, L. & Buhnova, B. (2022). Interoperability-oriented Quality Assessment for Czech Open Data. In Cuzzocrea, A.,Gusikhin, O., Aalst, W. v. d. & Hammoudi, S. (Eds.), Proceedings of the 11th International Conference on Data Science, Technology and Applications (s. 446-453). https://doi.org/10.5220/0011291900003269
Kováčová, L. (2024a, 8. března). Důležité pojmy v oblasti otevřených dat. Otevřená data. https://opendata.gov.cz/informace:d%C5%AFle%C5%BEit%C3%A9-pojmy-v-oblasti-otev%C5%99en%C3%BDch-dat
Kováčová, L. (2024b, 20. listopadu). Stupně otevřenosti otevřených dat a česká legislativa. Otevřená data. https://opendata.gov.cz/informace:stupn%C4%9B-otev%C5%99enosti-datov%C3%BDch-sad
Klímek, J. (2020, 6. listopadu). Kontext otevřených dat. Otevřená data. https://opendata.gov.cz/informace:kontext:start
Klímek, J. (2022, 3. února). Příklady špatné praxe v oblasti otevřených dat. Otevřená data. https://opendata.gov.cz/%C5%A1patn%C3%A1-praxe:start
Misek, J. (2022, 28. září). Co jsou to otevřená data? Otevřená data. https://opendata.gov.cz/informace:start
Ministerstvo průmyslu a obchodu. (2024). Sektorová analýza farmaceutického průmyslu v České republice. IQVIA Solutions a.s. https://www.mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/analyticke-materialy-a-statistiky/analyticke-materialy/sektorova-analyza-farmaceutickeho-prumyslu-v-ceske-republice–279849/
Predo, R. M., Ballini, R., & Sarti, F. (2024). Construindo vantagens competitivas sustentáveis: Estratégias de P&D, patentes e trademarks na Big Pharma. Revista Brasileira de Inovação, 23(00), e8673794. https://doi.org/10.20396/rbi.v23i00.8673794
Sarkar, C., Das, B., Rawat, V. S., Wahlang, J. B., Nongpiur, A., Tiewsoh, I., Lyngdoh, N. M., Das, D., Bidarolli, M., & Sony, H. T. (2023). Artificial intelligence and machine learning technology-driven modern drug discovery and development. International Journal of Molecular Sciences, 24(3), 2026. https://doi.org/10.3390/ijms24032026
Shahin, M. H., Bhattacharya, S., Silva, D., Kim, S., Burton, J., Podichetty, J., Romero, K. & Conrado, D. J. (2020). Open Data Revolution in Clinical Research: Opportunities and Challenges. Clinical and Translational Science, 13(4), 665-674. https://doi.org/10.1111/cts.12756
Státní ústav pro kontrolu léčiv. (b. r.a). Katalog otevřených dat. Otevřená data. Získáno 4.12.2024, z https://opendata.sukl.cz/?q=katalog-otevrenych-dat
Státní ústav pro kontrolu léčiv. (b. r.b). O otevřených datech. Otevřená data. Získáno 4.12.2024, z https://opendata.sukl.cz/?q=o-otevrenych-datech
Státní ústav pro kontrolu léčiv. (b. r.c). Podmínky užití otevřených dat. Otevřená data. Získáno 4.12.2024, z https://opendata.sukl.cz/?q=podminky-uziti-otevrenych-dat
Státní ústav pro kontrolu léčiv. (b. r.d). Úvod. Otevřená data. Získáno 4.12.2024, z https://opendata.sukl.cz/?q=uvod
[1] Generické léky jsou kopie originálních farmaceutických přípravků, kterým již vypršela patentová ochrana. Obsahují stejnou aktivní farmaceutickou ingredienci, mají stejnou sílu, dávkování, formu a způsob podání jako originální lék.
[2] Biosimilární léky jsou podobné originálním lékům, ale nejsou jejich přímými kopiemi.
