Úvod

Dnešní ekonomické prostředí se vyznačuje nebývalou rychlostí, rozmanitostí a často neočekávanými změnami, které mohou nastat téměř okamžitě. Pro společnosti je v tomto dynamickém prostředí klíčové, ať už z pohledu firem, které aktivně hledají investora pro rozvoj svých projektů, nebo firem, jež nabízejí své služby a produkty potenciálním investorům, aby důkladně porozuměly chování a typu investorů. Pro takové firmy je zásadní zjistit, zda je profil konkrétního investora pro ně vhodný a zda jejich očekávání a cíle jsou v souladu, nebo zda budou muset přistoupit k jinému přístupu a přizpůsobit své strategie tak, aby vyhověly odlišným požadavkům investorů.

Finanční trhy procházejí zásadními a hlubokými změnami, podobně jako ostatní odvětví ekonomiky. Dochází k rozsáhlé digitalizaci finančních služeb, ať už se jedná o vstup umělé inteligence, která umožňuje analyzovat data rychleji a efektivněji, blockchainu, který přináší transparentnost a bezpečnost transakcí, nebo velmi populárního robo-poradenství, jež zpřístupňuje investiční poradenství širšímu spektru klientů. Institucionální investoři si uvědomují naléhavost potřeby změnit své investiční strategie, aby drželi krok s těmito technologickými inovacemi. V průzkumu společnosti PWC 59 % z 257 dotazovaných investorů odpovědělo, že si uvědomují, že převratné technologie mohou usnadnit přístup k investicím a tím snížit závislost na správcích aktiv (PricewaterhouseCoopers International Limited, 2024). 

Nové technologie přinášejí také příležitosti pro organizace spravující majetek, aby mohly poskytovat personalizovaná finanční řešení části trhu, která nebyla doposud plně využita: tedy jednotlivcům se středně velkým investovatelným majetkem. Podle průzkumu se 72 % správců aktiv majetku domnívá, že nové technologie umožní přesun preferencí zákazníků směrem k řešením využívajícím právě takové technologie. Tento přesun je převážně očekáván u mladších generací, které jsou na technologie a personalizaci zvyklé. Mnozí z nich budou také příjemci mezigeneračního transferu bohatství, což ještě více zvýší jejich význam pro trh finančních služeb (PricewaterhouseCoopers International Limited, 2024).

Strojové učení, pokročilá datová analytika nebo umělá inteligence umožňují finančním institucím a bankám se zaměřit na přesné chování zákazníků a jejich preference, odhalit vzorce chování nebo trendy (Estuate, 2024). McKinsey (2021)vyzdvihuje, že personalizace zvyšuje výkonnost a zlepšuje výsledky zákazníků. Rychleji rostoucí společnosti získávají z personalizace o 40 % vyšší příjmy než jejich pomaleji rostoucí konkurenti.

Z výše uvedených důvodů je myslím vhodné si určit jaké typy investorů se na trzích pohybují a podle čeho se rozhodují. Porozumění investorům pomůže zlepšit zákaznickou zkušenost, inovovat produkty i služby a přijímat informovanější strategická rozhodnutí. Naopak nedostatečné porozumění může vést ke ztrátě důvěry a následné ztrátě klientů. 

V článku se zaměřím na investory rozdělené podle jejich přístupu k riziku při investování. Další kategorizace bude založena na věku investorů, a nakonec je rozdělím podle jejich investičního zaměření.

1 Metody

Hlavní metodou této práce byla systematická rešerše odborných zdrojů. Nejprve byly vymezeny cíle, stanoveny rešeršní otázky a určen postup pro výběr zdrojů. Následně byly shromážděny a analyzovány vhodné odborné články, studie konzultačních společností a průzkumy z oblasti behaviorální ekonomie, investičního rozhodování a finančních trhů.

Cíle rešerše

Cílem rešerše bylo identifikovat a analyzovat různé typologie investorů z hlediska jejich přístupu k riziku i preference související s věkovou a generační příslušností. Práce se snaží poskytnout přehled o tom, jak se investoři rozhodují, jaké behaviorální předsudky jejich investiční chování ovlivňují a jak věk a generace investorů diferencují jejich strategické postoje k investování.

Výzkumné otázky

Pro systematické zkoumání dané problematiky byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které vycházejí z cílů rešerše a poskytují rámec pro vyhodnocení shromážděných zdrojů:

1. Jaké hlavní typy investorů lze na základě tolerance k riziku identifikovat?
2. Jak tolerance k riziku ovlivňuje rozhodování investorů?
3. Existují rozdíly mezi věkovými skupinami v přístupu k investování?
4. Jak se liší investiční strategie napříč věkovými skupinami a jaká aktiva různé generace nakupuji? 
5. Jaké existují typy investorů podle investičního zaměření?

Zvolené zdroje

Pro vyhledání vhodných zdrojů k popisovanému tématu byl primárně využit vyhledávač Google, zejména pro materiály publikované konzultačními společnostmi. Odborné články byly dále vyhledávány prostřednictvím Google Scholar a podpůrných AI nástrojů Elicit a Consensus.

V případě vyhledávaře Google byl advanced search například „investor segmentation“ OR „investor profiles“ OR „wealth management“ inurl:insights (site:pwc.com OR site:ey.com OR site:deloitte.com)“.

2 Behaviorální přístupy k profilaci investorů

V rámci investování hraje obrovskou roli riziko. Jak k němu investor přistupuje je velice podstatné, protože podle toho, jak riziko vnímá, tak se i rozhoduje.

Rozhodováním se například zabýval Daniel Kahneman a Amos Tversky  v rámci jejich Teorie Perspektivy (Kahneman & Tversky, 1979). Práce je kritikou teorie očekávaného užitku, kde lidé jsou racionální subjektem, který pečlivě posuzují riziko a zisk všech možných investičních variant odpovídajících jejich míře averze k riziku. Zmiňují, že lidé mají sklon podceňovat výsledky, které jsou pravděpodobné, ve srovnání s těmi, které jsou jisté tzv. efekt jistoty. Efekt jistoty přispívá k averzi k riziku při volbě zahrnující jisté zisky a k vyhledávání rizika při volbě jisté ztráty. 

2.1 Tolerance k riziku

V rámci studie (De Bortoli et al., 2019) byly participanti rozděleny do tří rizikových profilů a to averze k riziku, mírné riziko nebo odvážné riziko (vysoká tolerance rizika). Práce si dávala za cíl, která z metod Analýza investorského profilu (IPA), teorie perspektivy, Big Five osobnostního testu a testu kognitivní reflexe (CRT) je nejúčinnější pro přesné určení profilu investora při rozhodování za rizika.

Výsledky ukázaly, že pravděpodobnost, že účastnící budou vykazovat středně nebo vysoce rizikové profily, je ovlivněna jejich výsledky v IPA, kognitivními schopnostmi, dodržováním teorie perspektivy a osobnostního rysu otevřenosti vůči zkušenosti. IPA konkrétně efektivně odráží rizikové profily účastníků. Vyšší míra otevřenosti vůči novým zkušenostem koreluje s větší ochotou podstupovat riziko. Porušení teorie užitku (podle teorie perspektivy) naopak snižuje ochotu přijímat riziko, zatímco vyšší míra kognitivní reflexe, měřené skóre CRT, jsou spojeny s nižší tolerancí rizika.

Práce byla omezena obtížným přístupem k metodice analýzy dotazníku brasilské banky Banco do Brasil a homogenním vzorkem vysokoškolských studentů. Budoucí studie na zkušených investorech by mohly přinést odlišné výsledky.

2.2 Typologie investorů podle míry tolerance rizika

Práce Michaela M. Pompiana „Using Behavioral Investor Types to Build Better Relationships with Your Clients“ vedla k definování čtyř behaviorálních typů investorů. Tyto typy jsou navrženy tak, aby pomohly finančním poradcům lépe porozumět svým klientům a efektivněji s nimi pracovat. Nadefinování typu investora (klienta), se kterým poradce jedná, zmírňuje překvapení ze strany klienta, který si přeje změny v portfoliu na základě změn na trhu. Nastavením vhodného investičního plánu, přizpůsobeného chování investora, může poradce dosáhnout hladších, předvídatelnějších výsledků a pevnějšího vztahu s klientem, čímž zároveň minimalizuje stresující situace během poradenského procesu. V jiné ze svých studií s názvem „The Ultimate Know-Your-Customer Approach: Using Behavioral Finance to Retain and Acquire Wealth Clients“ provedl Pompian průzkum mezi 290 finančními poradci z 30 různých zemí. V tomto průzkumu se ptal na jejich zájem o principy behaviorálních financí a jak tyto principy aplikují u svých klientů. Výsledky ukázaly, že 93 % dotázaných poradců věří, že individuální investoři často činí iracionální investiční rozhodnutí. Dále 96 % poradců úspěšně využívá behaviorální finance ke zlepšení vztahů se svými klienty. Pompian zdůrazňuje, že klíčem k získání a udržení klientů je pochopení toho, jak skutečně přemýšlejí. Jím definované čtyři behaviorální typy investorů (BTI) jsou následující: Passive Preserver, Friendly Follower, Independent Individualist a Active Accumulator. Tyto typy slouží jako vodítka pro jednání s iracionálním klientem. Každý jednotlivý typ je charakterizován úrovní tolerance k riziku a hlavním důvodem zkreslení – emočním (řízeno impulsy nebo pocity) a kognitivním (řízeno chybným uvažováním). Podstatné je, že BTI s nevyšší tolerancí k riziku a s nejnižší tolerancí k riziku jsou způsobeny emočními předsudky. Zbylé dva typy jsou ovlivněny kognitivními předsudky (Pompian, 2008).

2.2.1 Passive Preserver

Passive Preserver jsou investoři, jejichž tolerance k riziku je nízká. Preferují finanční jistotu a nepouštějí se do vysokého rizika za cílem růstu jejich bohatství. Jedná se o investory, kteří přišli ke svému bohatství skrze dědictví nebo prací ve velké společnosti. Passive Preservers bývají orientování na krátkodobou výkonnost a pomalu přijímají investiční rozhodnutí z důvodu, že nemají rádi změny. Investoři, kteří přišli ke svému jmění díky dědictví mohou zažívat pocity viny nebo nízké sebevědomí a mít strach ze selhání. Passive Preserver se soustředí na zabezpečení členů rodiny a financování životních závazků nebo koupi domu. Mezi behaviorální zkreslení těchto investorů patří averze ke ztrátě (loss aversion), averze k výčitkám (regret bias), majetnický efekt (endowment effect), ukotvení (anchoring) nebo mentální účetnictví (mental accounting).

Příkladem majetnického efektu je klient, který setrvává u investic zděděných od předchozích generací, aniž by měl jasné odůvodnění, proč si tato aktiva nadále ponechává.

Příkladem averze ke ztrátě je držení ztrátových investic s cílem, že se vrátí jejich hodnota. V případě, že tyto investice zůstávají déle ve ztrátě mohou mít negativní důsledky na výnos portfolia.

Averze k výčitkám může u investorů vést k příliš konzervativnímu jednání. Z dlouhodobého hlediska může vést k nižší výkonnosti a ohrozit investiční cíle.

Klient, který drží 30 % svého portfolia v jedné akcii, může odmítat diverzifikaci, pokud akcie ztratila 25 % své hodnoty od vrcholu (75 USD oproti 100 USD). Je přesvědčen, že prodat má smysl až poté, co se cena vrátí na původních 100 USD, což je příklad zkreslení způsobeného ukotvením (Pompian, 2008).

2.2.2 Friendly Follower

Friendly Follower je typem investora, který je pasivní s nízkou až středně vysokou úrovní tolerance k riziku. Jedná se o investory, kteří jak jejich název napovídá, často sledují přátele či kolegy v investování a rádi vlastní momentálně ty nejpopulárnější investice nehledě na dlouhodobý plán. Poradci tohoto typu investorů si musejí dát pozor a nenavrhovat příliš mnoho „žhavých“ nápadů. Friendly Followers tíhnou k přeceňování své tolerance k riziku. Mezi kognitivní zkreslení, na které trpí tito investoři patří předpojatost zpětného pohledu (hindsight bias), kognitivní disonance (cognitive dissonance), efekt rámování (framing effect), zkreslení aktuálnosti (recency bias), averze k nejednoznačnosti (ambiguity aversion).

V rámci zkreslení aktuálnosti mají jedinci tendenci zdůrazňovat nebo připomínat nedávné události. K rozšíření toho zkreslení došlo v letech 1995-1999 v období býčího trhu, kdy se mnoho investorů domnívalo, že trh bude svých obrovských zisků dosahovat navždy. Friendly Followers nakupují aktiva v momentě, kdy jsou jejich ceny na vrcholu. Taková investice může pro investora skončit nepříznivě, například výrazným poklesem hodnoty aktiv.

Příkladem zpětného pohledu je bublina technologického akciového trhu. Mnoho investorů vidělo trh jako normální (bez náznaků, že se jedná o bublinu), ale po jeho splasknutí říkali „Nebylo to očividné?!“. Zkreslení zpětného pohledu může vést investora k falešnému pocitu bezpečí, když se rozhoduje nad investicí a tím k většímu riziku.

V rámci efektu rámování se Friendly Followers často soustředí svou pozornost pouze na jeden či dva klíčové aspekty dané situace, přičemž zanedbávají další důležité faktory. Možným příkladem tohoto efektu je využívání dotazníků tolerance k riziku. V případě, že jsou otázky „rámovány“ ziskově, pak je pravděpodobnější vyšší ochota riskovat, v případě že jsou „rámovány“ ztrátově, je vyšší pravděpodobnosti rizikově averzního chování (Pompian, 2008).

2.2.3 Independent Individualist

Typ investora označovaný jako Independent Individualist je samostatně uvažující investor se silnou vůlí. Jedná se o aktivního a sebejistého investora vyznačujícího se střední až vysokou tolerancí k riziku. Rád investuje a nevadí mu podstupovat riziko. Spoléhá se na vlastní průzkum. Tento přístup však může vést k tomu, že někdy vychází pouze z prvotních informací, aniž by si je ověřil z dalších zdrojů. Nezávislé smýšlení takového investora může být problematické, když setrvává na názoru, který měl v době, kdy investici prováděl, i přestože došlo ke změnám tržních podmínek.

Někteří Independent Individualisté investují s cílem dosáhnout finančního zisku a osobní svobody. Pro finanční poradce mohou býti dobrými klienty, protože se jedná zaměstnané lidi. Nevýhodou může být jejich neochota přijímat finanční plán.

I těchto klientů se týká několik kognitivních zkreslení, mezi která patří konfirmační zkreslení (confirmation bias), zkreslení dostupnosti (availability bias), 
zkreslení sloužící sobě (self-attribution bias), konzervativní zkreslení (conservatism bias), heuristika reprezentativnosti (representativeness heuristic).

Příkladem konzervativního zkreslení je situace, kdy investor nakoupí akcie společnosti v očekávání pozitivního oznámení o novém produktu. Společnost však místo toho zveřejní informace o problémech s uvedením produktu na trh. Investor může setrvat u akcie s přesvědčením, že současné problémy budou brzy překonány, a ani při nepříznivých zprávách se ji nerozhodne prodat. Independent Individualists lpí na svém předchozím názoru a chovají se nepružně, když obdrží nové informace.

Zkreslení dostupnosti se projevuje odhadováním pravděpodobnosti výsledku na základě toho, jak často se s tímto výsledkem setkávají ve svém životě. Pokud se finanční poradce zeptá klienta (Independent Individualist) na jeho preference ohledně „nejlepších fondů“, klient by pravděpodobně provedl vlastní vyhledávání na internetu. Výsledkem by byly fondy výrazně propagované reklamou, což by mohlo ovlivnit jeho výběr. Ve skutečnosti nejvýkonnější fondy neinzerují téměř vůbec. 

Ke konfirmačnímu zkreslení dochází, když lidé aktivně vyhledávají, pozorují nebo přeceňují informace, které je utvrzují v jejich tvrzení a znehodnocují nebo ignorují důkazy, které by mohly jejich tvrzení vyvrátit nebo zpochybnit. Konfirmační zkreslení může investorů může způsobit vyhledávání informací, které potvrzují jejich přesvědčení o investici a již nevyhledávají informace, které by jejich přesvědčení rozporovalo (Pompian, 2008).

2.2.4 Active Accumulator

Investoři spadající do této kategorie jsou aktivními investory s vysokou tolerancí k riziku, které dokonce vyhledávají s vidinou vysokého výnosu. Tato skupina investorů patří k nejagresivnějším. Jsou podnikaví a často představují první generaci, která si své bohatství vybudovala sama. Ve srovnání s investory ze skupiny Independent Individualist se vyznačují ještě vyšším sebevědomím a silnější vůlí. Problémem těchto investorů je až přehnané sebevědomí při investičních aktivitách. Když nemají svého vlastního poradce často u nich dochází k vysoké míře obratovosti portfolia, což brzdí investiční výkonnost. Některým Active investorům bývá obtížné poradit, protože obvykle nevěří základním investičním principům, jako je alokace aktiv nebo jejich diverzifikace. Rádi se také podílí na procesu investičního rozhodování. Bývají silně emoční a dochazí u nich k těmto zkreslením: iluze kontroly (illusion of control), efekt nadměrné sebedůvěry (overconfidence), optimistické zkreslení (optimism), zkreslení sebekontroly (self-control).

Efekt nadměrné sebedůvěry obsahuje jak kognitivní, tak i emocionální prvky. Nejlépe ho lze popsat, jako neopodstatněná víra ve své vlastní schopnosti a myšlenky. U investorů se projevuje přeceňováním jejich úsudku. Z pohledu na rozdělení na muže a ženy, jsou muži náchylnější k přehnané sebedůvěře než ženy a to obzvláště v oblastech, jako jsou finance, kde dominují muži (Odean & Barber, 2001).

Iluze kontroly je kognitivní zkreslení projevující se pocitem, že investor je schopný investici kontrolovat nebo ji alespoň ovlivnit. Active Acumulators věří, že nejlepší způsob, jak kontrolovat portfolio je jeho neustálá úprava. 

Příkladem investora trpící zkreslením sebedůvěry je investor preferující agresivní investice a zároveň má vysoké běžné výdaje a finanční trh současně postihnou silné výkyvy. Aby investor pokryl své výdaje může být nucen prodat dobré dlouhodobé investice, jejichž hodnota v důsledku aktuálních podmínek klesla.

U optimistického zkreslení mnoho investorů věří, že špatné investice se jich netýkají. Pokud investor podléhá této iluzi, jeho investiční rozhodnutí mohou vést k nepříznivým dopadům na jeho portfolio (Pompian, 2008).

Obrázek 1 – rozhodovací strom pro identifikaci typu investora (zdroj: (Pompian, 2008))

3 Věkové skupiny investorů

Je důležité analyzovat investory z pohledu různých věkových skupin, protože každá z nich pravděpodobně vykazuje odlišné charakteristiky. Rozhodovací procesy, volba investičních nástrojů a vlivy okolních faktorů se liší v závislosti na věku jednotlivých investorů.

Když se prvně opět zaměříme na riziko, tak se ukazuje, že mladší lidé přijímají větší riziko. Důvodem může být delší doba na zotavení z případných propadů trhu. Díky tomu mohou mladší investoři investovat do rizikovějších aktiv jako jsou akcie. Jejich cílem je dosáhnout výrazného růstu a akceptovat krátkodobou volatilitu výměnou za vyšší dlouhodobý výnos. Tolerance k riziku se snižuje u starších investorů. Jejich hlavním cílem je zachování a generování spolehlivého přijmu (Finger, 2020).

Albert & Duffy (2012) také zmiňují, že výzkumy zabývající se rozhodováním mezi mladšími a staršími dospělými naznačují, že starší osoby jsou více averzní k riziku. Dodávají, že tyto výsledky pocházejí povětšinou z experimentálních studií, které zahrnují paradigmata hazardních her. Ty kladou nároky na paměť a učení, a proto rozdíly v averzi k riziku mohou být způsobovány poklesem kognitivních schopností kvůli věku.

Společnost Charles Schwab přišla s několika zajímavými zjištěními a rozdíly mezi čtyřmi skupinami respondentů ze Spojených států amerických. První skupinou je gen Z, kterou zastupují narozeni v letech 1997-2002 (21-26 let), druhou skupinou jsou mileniálové narození v letech 1991-1996 (27-42 let), třetí skupinou jsou zástupci generace X narozeni v letech 1965-1980 (43-58), poslední skupinou jsou boomři narození 1948-1964(59-75 let) (Charles Schwab & Co., Inc., 2024). 

3.1 Věk zahájení investování

Jedním z prvních zjištění je, že průměrný věk zahájení spoření je 29 let, zatímco investování začíná průměrně ve 30 letech. Nejaktivnější je v tomto ohledu generace Z, která začíná spořit už v 18 letech a investovat v 19 letech. Na opačné straně spektra stojí boomeři, kteří začínali se spořením průměrně ve 34 letech a s investováním ve 35 letech. 

Obrázek 2 – věk zahájení spoření a investování (Zdroj: (Charles Schwab & Co., Inc., 2024))

3.2 Investiční strategie

Naopak, co se týče důvěry v investiční strategie, jsou všechny generace na podobné úrovni – průměrně si věří 68 % investorů. Nejpodstatnějším důvodem důvěry v investiční strategie je, že finanční poradenství a znalosti jsou snadno dostupné. Pro generaci Z je nejpodstatnější pro důvěru, že se dozvěděli o investování v brzkém věku.

Mezi Američany napříč věkovými skupinami jsou nejpopulárnější strategie „koupit a držet“ a „růstové investování“. Trading je nejvíce populární u mladších generací – generací Z a mileniálů. Robo-advisory investiční strategie se umístila až na sedmém místě, přičemž mezi jednotlivými generacemi byl výrazný rozdíl: Generace Z a mileniálové využívají strategii robo-advisory ve 40 % a 41 %, zatímco generace X pouze ve 25 % a boomeři v pouhých 11 %.

Obrázek 3 – využívané investiční strategie (Zdroj: (Charles Schwab & Co., Inc., 2024))

3.3 Investiční aktiva

Podle průzkumu The Motley Fool je penzijní připojištění nejpopulárnější mezi generací X a baby boomery. Generace Z a mileniálové naopak nejčastěji investují do akcií. Kryptoměny jsou nejvíce oblíbené u mileniálů, kteří je vlastní téměř dvakrát častěji než generace Z a X a až pětkrát častěji než baby boomeři. Nejčastějšími typy akcií vlastněných generací Z a mileniálů, podobně jako u starších generací, jsou růstové akcie, hodnotové akcie a akcie s vysokou tržní kapitalizací. ESG (Environmental, Social and Governance) akcie jsou nejčastěji vlastněny mileniály a generací Z, zatímco u baby boomeři drží pouhá 2 %. Mezi nejpopulárnější sektory patří technologie, finance a energetika. Zatímco generace Z, mileniálové a generace X preferují především technologický sektor, baby boomři upřednostňují sektor finanční (Caporal, 2024).

Obrázek 4 – investiční aktiva podle generací (Zdroj: (Caporal, 2024))

4 Typy investorů podle investičního zaměření

Toto členění poskytuje odlišný pohled na kategorizaci investorů, zaměřený na způsob financování společnosti nebo jednotlivce. V různých fázích vývoje může být pro konkrétní společnost či jednotlivce vhodný odlišný typ investora.

4.1 Angel investors

Angel investors jsou soukromé osoby, které poskytují kapitál obvykle v počátečních fázích nového podniku, kdy je riziko vysoké. Kapitál bývá poskytován výměnou za podíl ve společnosti. Kapitál je poskytován jednorázově nebo i průběžně (Hussain, 2024). 

4.2 Venture capitalists

Jedná se většinou o soukromé společnosti, které investují soukromý kapitál do startupů nebo malých podniků. Vyhledávají společnosti, které již jsou v počáteční fázi podnikání a mají potenciál růstu. Takové podniky hledají možnost expanze, ale samy na to nemají prostředky. Venture capitalists podnik podporují, pomáhají růstu a za svou investici očekávají podíl ve společnosti, který se ziskem v budoucnu prodají. Venture capitalists se nesnaží investovat do firem od úplného začátku (Hussain, 2024).

Studie od Hellmann et al., (2019) tvrdí, že investice od Angel investors a investice od Venture capitalists jsou substituty a nikoli komplementy. U studie Dutta & Folta (2016) ukazují, že Venture capitalists a Angel investors přispívají k  inovacím stejnou měrou. V případě, že podnik získá financování od obou zdrojů současně, jejich kombinovaný efekt na inovace není větší než efekt každého zvlášť. Zároveň ukazují, že podniky podporované Venture capitalists vytvářejí významnější inovace a dosahují rychlejšího tempa komercializace.

4.3 Peer-to-Peer lenders

P2P lending (crowdlending, crowdfunding) je alternativou k tradičnímu zprostředkovateli, jako je banka. Půjčky jsou získávány od jiných osob. Podniky si můžou půjčit peníze od desítek až stovek jednotlivců. Crowdlendeři obvykle žádají o půjčky tím, že navrhují úrokovou sazbu, za kterou jsou ochotni poskytnout financování. Podniky následně přijímají nabídky s nejnižší úrokovou sazbou (European Commision, 2024; Hussain, 2024).

4.4 Retailoví investoři

Jedná se o individuálního investora, který investuje sám za sebe. Investuje svůj vlastní kapitál například do dluhopisů, akcií, podílových fondů nebo ETF (exchange-traded funds). Jeho cílem je dosáhnout vyšší návratnosti investic, než jakého by dosáhl pouhým ukládáním peněz na běžné či spořicí účty (Hussain, 2024).

4.5 Institucionální investoři

Institucionální investor je organizace nebo společnost, která investuje peníze jiných osob / podniků. Příkladem jsou hedge fondy, pojišťovny, podílové fondy nebo například penzijní fondy. Rozdělování kapitálu institucionálního investora záleží na cílech podniku nebo osoby, kterou zastupuje (Palmer, 2024).

Použitá literatura

Albert, S. M., & Duffy, J. (2012). Differences in Risk Aversion between Young and Older Adults. Neuroscience and neuroeconomics, 2012(1), 10.2147/NAN.S27184. https://doi.org/10.2147/NAN.S27184

Caporal, J. (2024, leden 29). Study: What Are Gen Z and Millennial Investors Buying in 2024? The Motley Fool. https://www.fool.com/research/what-are-gen-z-millennial-investors-buying/

De Bortoli, D., Da Costa, N., Goulart, M., & Campara, J. (2019). Personality traits and investor profile analysis: A behavioral finance study. PLOS ONE, 14(3), e0214062. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0214062

Dutta, S., & Folta, T. B. (2016). A comparison of the effect of angels and venture capitalists on innovation and value creation. Journal of Business Venturing, 31(1), 39–54. https://doi.org/10.1016/j.jbusvent.2015.08.003

Estuate. (2024, říjen 22). AI-Driven Finance: Personalizing Services for the Modern Consumer. Estuate. https://www.estuate.com/blogs/ai-driven-finance-personalizing-services-for-the-modern-consumer/

European Commision. (2024). Peer-to-peer lending—European Commission. Internal Market, Industry, Entrepreneurship and SMEs. https://single-market-economy.ec.europa.eu/access-finance/guide-crowdfunding/different-types-crowdfunding/peer-peer-lending_en

Finger, J. (2020, únor 14). How Age Impacts Investment Decisions and Asset Allocation. Riverbend Wealth Management. https://riverbendwealthmanagement.com/how-age-impacts-your-investment-decisions/

Hellmann, T., Schure, P., & Vo, D. (2019). Angels and Venture Capitalists: Substitutes or Complements? S&P Global Market Intelligence Research Paper Series. https://doi.org/10.2139/SSRN.2602739

Hussain, A. (2024, listopad 15). What Does an Investor Do? What Are the Different Types? Investopedia. https://www.investopedia.com/terms/i/investor.asp

Charles Schwab & Co., Inc. (2024). Charles Schwab Modern Wealth Survey 2024. Charles Schwab & Co., Inc. https://content.schwab.com/web/retail/public/about-schwab/schwab_modern_wealth_survey_2024_findings.pdf

Kahneman, D., & Tversky, A. (1979). Prospect Theory: An Analysis of Decision under Risk. PROSPECT THEORY. https://web.mit.edu/curhan/www/docs/Articles/15341_Readings/Behavioral_Decision_Theory/Kahneman_Tversky_1979_Prospect_theory.pdf

McKinsey. (2021, listopad 12). The value of getting personalization right—Or wrong—Is multiplying | McKinsey. https://www.mckinsey.com/capabilities/growth-marketing-and-sales/our-insights/the-value-of-getting-personalization-right-or-wrong-is-multiplying

Odean, T., & Barber, B. (2001). BOYS WILL BE BOYS: GENDER, OVERCONFIDENCE, AND COMMON STOCK INVESTMENT. QUARTERLY JOURNAL OF ECONOMICS. https://faculty.haas.berkeley.edu/odean/papers/gender/boyswillbeboys.pdf

Palmer, B. (2024, říjen 30). Institutional Investors vs. Retail Investors: What’s the Difference? Investopedia. https://www.investopedia.com/ask/answers/06/institutionalinvestor.asp

Pompian, M. M. (2008). Using Behavioral Investor Types to Build Better Relationships with Your Clients. Journal of Financial Planning, 21(10), 64–76.

PricewaterhouseCoopers International Limited. (2024, listopad 19). Asset and wealth management revolution 2024. PwC. https://www.pwc.com/gx/en/issues/transformation/asset-and-wealth-management-revolution.html