Americká kontrarozvědka ve svém novém reportu uvádí přehled aktivit v oblasti kybernetické hospodářské špionáže ze strany Číny, Ruska a Íránu. Dle zprávy mají tyto státy nejvýraznější podíl na potenciálním zcizování obchodních tajemství a chráněných informací. Podívejme se na čínskou špionáž v detailu, tak jak ji definuje americká zpráva.

Čína se podle závěrů reportu zaměřuje především na získávání informací a technologií v oblastech strojírenství, telekomunikací a letectví a používá pro tuto činnost řízené externí IT služby, přičemž jedno ze zjištění se týká rovněž populárního optimalizačního software CCleaner. Skrze něj Čína dle zjištění cílila mj. na Google, Microsoft, či Intel.

Špionáž a vytěžovací informační metody Číny

Čína využívá především následující metody pro získávání klíčových informací (s komentáři IG):

  • Jednotlivci působící v oblasti vědy, nebo podnikání jako své primární profese se zaměřující na sběr informací o amerických technologiích a jejich následném získání.
    • Problematika se souhrnně nazývá HUMINT (HUMan INTelligence), resp. využití metod sběru informací v terénu pro zpravodajské účely. Osoby, které dané metody využívají, zaměřují svůj potenciál na dění v reálném světě a jejich výcvik se tak zaměřuje zejména na účinnou komunikaci a psychologii osobnosti. Pokud chcete vědět více o této problematice, zkuste například tento článek
  • Joint Ventures, spolupráce dvou subjektů, umožňuje získávání informací o technologiích a technické know-how.
    • Možné využití globální B2B databází, z kterých se na základě klasifikačních informací tipují vhodné subjekty pro daný účel. 
  • Výzkumná partnerství se strategicky zaměřují na vládní laboratoře s cílem získání konkrétní technologie, či měkkých dovedností nutných pro zavedení (uvedené do provozu) dané technologie dle požadavků.
    • Velmi dobře indexované informace o zmíněných pracovištích včetně personálního složení výzkumných týmů, jsou předpokladem pro pečlivou a detailní vstupní analýzu. Velmi hodnotným zdrojem je posléze šedá literatura.
  • Akademická spolupráce těží ze partnerství v rámci univerzit s cílem získat informace o konkrétním výzkumu a rovněž získat přístup ke špičkovým výzkumným zařízením. Vše je navíc podloženo oficiální politikou, která říká, že otevřenost akademické obce vyplní strategické nedostatky Číny.
    • Další poměrně detailní a cenné informace jsou rovněž indexovány v globálních citačních rejstřících se zaměřením na vědu a výzkum. Lze tak velmi efektivně a jednoduše získávat informace o aktivitách soukromého sektoru v akademické půdě, výzkumnících a jejich propojení s akademickou obcí, resp. opět se soukromým sektorem.
  • Čína trvale sune státní investice do infrastruktury vědy a techniky.
    • V tomto bodě je nutné zmínit velmi významný skok Číny z pohledu inovací, který zaznamenal Globální inovační index. Co víc, lze poměrně dobře vysledovat novou strategii Číny z pohledu ochrany duševního vlastnictví. Éra kopírování prakticky zmizela.

Lidé jsou v hledáčku

  • Skrze fúze Čína vyhledává ke koupi takové společnosti, které oplývají cennými technologiemi, zařízeními a také lidmi. Z reportu vyplývá, že tyto aktivity často končí u americké Komise pro zahraniční investice.
    • Před uskutečněním fúzí se využívají metody Competitive Technical Intelliegence, které mj. odhalí znalostní kapitál zvolených subjektů.
  • Krycí společnosti umožňují skrýt vliv čínské vlády a získat exportní technologii, která je pod kontrolou.
    • Je evidentní, že Američané jdou cestou ověřování korporátních informací o zahraničních subjektech, včetně složení managementu daných společností. Velmi často se využívá kontextové analýzy.
  • Náborové programy se soustřeďují na zahraniční lidské experty, které následovně pracují v Číně na splnění klíčových strategických programů.
    • Prakticky neustálý vznik informací v rámci sociálních médií není pouze otázkou standardních zábavních platforem, ale rovněž systémů jako LinkedIn, Glassdoor, ResearchGate, Academia.edu apod. Analýza profilů je v současné době velmi komplexní s určením relevance a možného přínosu určitého člověka. Každé slovo hraje roli. 
  • Legislativními manévry Čína znevýhodňuje na svém území zahraniční společnosti a naopak ulehčuje život svým.
    • Velmi silná zbraň, stačí se podívat kupříkladu na přehled obchodních bariér, které Čína staví vůči zahraničním subjektům.

Mimo jiné pro akviziční aktivity v oblasti technologií Čína rovněž využívá své zpravodajské služby pod Ministerstvem státní bezpečnosti a vojenské zpravodajské služby.

Použité zdroje

[1] NCSC. Foreign Economic Espionage in Cyberspace. Washington: 2018. Online: https://www.dni.gov/files/NCSC/documents/news/20180724-economic-espionage-pub.pdf

[2] Crosston M, Valli F. An Intelligence Civil War: “HUMINT’” vs. “TECHINT”. vol. 1. 2017. Online: http://www.inss.org.il/he/wp-content/uploads/sites/2/systemfiles/An%20Intelligence%20Civil%20War%20%E2%80%9CHUMINT%E2%80%99%E2%80%9D%20vs.%20%E2%80%9CTECHINT%E2%80%9D.pdf

[3] European Commission. European Market Access Database. 2018. (accessed 27 July 2018). Online: http://madb.europa.eu/madb/indexPubli.htm

ZANECHTE ZPRÁVU

Prosím vložte komentář!
Prosím zadejte jméno